SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DEN

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

• O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
• Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
• Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
• Na svatého Antona každá jahoda je červená.
• Na svatého Antonína broušení kos započíná.
• Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
• Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

• Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
• Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

• O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

• Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
• Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

• Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
• Jaké počasí na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Příběh

Ve svém příspěvku STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..

Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?

Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Standardní nebo standartní

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

• Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
• Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
• Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
• Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
• Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
• Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
• Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
• Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
• Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
• Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
• Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
• Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
• O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
• Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
• Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
• Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
• Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

• Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
• Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
• Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
• Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
• Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
• Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

• Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
• Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
• Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
• Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
• Prokop – zelí okop!
• Svatého Prokopa den, nešťastný den.
• Svatý Prokop – štěpy okop!
• Svatý Prokop hřiba nakop.
• Svatý Prokop seje houby.
• Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

• Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

• Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)

PRANOSTIKY:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červenec

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.

Zdroj: příběh Přídavná jména

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: příběh Příjmení

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Jaký slovní druh je Pozor a jak se skloňuje,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Zdroj: příběh Slovní druh

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Příběh

Ve svém příspěvku ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kopečný.

Dobrý den, já myslím, že to slovo je odvozeno od slova KOUKAT, které je vlastně spíše nespisovné. Je v lidové mluvě používáno častěji, než slovo DÍVAT SE. Koukat vlastně vzniklo z německého GUCKEN (čumět - spíše obhroublé). Je to asi obdoba slov holt, ponk, vercajk apod., která jsou také z (rakouské) němčiny. Určitě by se měla používat česká slova např. ZHLÉDNOUT, PROHLÉDNOUT atd. spíše, než takové podivné patvary.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Zkouknout nebo skouknout

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Poradna

V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ VÝRAZ SLOVA: ZAŠLETE NEBO ZASLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav Chmela.

Dobrý den.
Potřeboval bych zjistit správný výraz od slova "zaslat".Píše se "zaslete mi" nebo
"zašlete mi".
Děkuji
Chmela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je ZAŠLETE MI.

Zdroj: příběh Správný výraz slova: zašlete nebo zaslete

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Spontánní

Příběh

Ve svém příspěvku VYJMENOVÁVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Brychtova.

Poprosil o pravopis
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Z fotky tvého cvičení je vidět, že jsi udělal chybu v některých slovech. Slova, ve kterých jsi udělal chybu:
návik - správně je NÁVYK,
bitosti - správně je BYTOSTI,
obvikle - správně je OBVYKLE,
neobviklý - správně je NEOBVYKLÝ,
radostní - správně je RADOSTNÝ.

Zkus si ještě projít příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v a po b. Zde jsou k tomu informace:
https://www.pravopiscesky.c…
https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Vyjmenovává

Zkratky v českém jazyce

Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.

Slova zkrácená

Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).

Slova zkratková

Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.

Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.

Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.

Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.

Zdroj: článek Zkratky

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Kankovsky.

slova ohebna a neohebna, vrchní, bez, mazal, koulí, vedle, kriví, nos, nemocný.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena