Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

SKLOŇOVÁNÍ SLOVES


SKLOŇOVÁNÍ SLOVES je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Zájmena jsou slovním druhem, jehož úkolem je zastupovat podstatná a přídavná jména. Zájmena se dělí do sedmi skupin


Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚKDO

NĚCO

KDOKOLI

1. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

2. pád

Někoho

Něčeho

Kohokoli

3. pád

Někomu

Něčemu

Komukoli

4. pád

Někoho

Něco

Kohokoli

5. pád

Někdo

Něco

Kdokoli

6. pád

O někom

O něčem

O komkoli

7. pád

S někým

S něčím

S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NĚČÍ

NĚČÍ

NĚČÍ

1. pád

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danča.

Prosím z daných slov potřebují vytvořit podstatná jména: vzlykat , žvýkat, plýtvat. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Podstatná jména z infinitivu sloves:
vzlykat - vzlykání
žvýkat - žvýkání
plýtvat - plýtvání

Zdroj: příběh Prosba o radu

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TOTO

1. pád

Ten

Ta 

To 

Tento

Tato

Toto

2. pád

Toho

Toho

Tohoto

Této

Tohoto

3. pád

Tomu

Tomu

Tomuto

Této

Tomuto

4. pád

Toho, ten

Tu

To 

Tohoto, tento

Tuto

Toto

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tom

O té

O tom

O tomto

O této

O tomto

7. pád

S tím

S tou

S tím

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mého, mé,mojí, mého

Tvého, tvé, tvojí, tvého

Jeho

Jejího

Jeho

3. pád

Mému, mé, mojí, mému

Tvému, tvé, tvojí, tvému

Jeho

Jejímu

Jeho

4. pád

Mého, můj, mou, moji, mé, moje

Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mém, o mé, moji, o mém

O tvém, o tvé, tvojí, o tvém

O jeho

O jejím

O jeho

7. pád

S mým, s mou, mojí, s mým

S tvým, tvou, tvojí, tvým

S jeho

S jejím

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Otcův pes, otcův dům

Otcovi psi; otcovy domy

2. pád

Otcova psa, otcova domu

Otcových psů, otcových domů

3. pád

Otcovu psu, otcovu domu

Otcovým psům, otcovým domům

4. pád

Otcova psa; otcův dům

Otcovy psy, otcovy domy

5. pád

Otcův pse, otcův dome

Otcovi psi, otcovy domy

6. pád

O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu

O otcových psech, o otcových domech

7. pád

S otcovým psem, s otcovým domem

S otcovými psy, s otcovými domy

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

PÁD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

1. pád

Matčin pes, matčin dům

Matčini psi, matčiny domy

2. pád

Matčina psa, matčina domu

Matčiných psů, matčiných domů

3. pád

Matčinu psu, matčinu domu

Matčiným psům, matčiným domům

4. pád

Matčina psa, matčin dům

Matčiny psy, matčiny domy

5. pád

Matčin pse, matčin dome

Matčini

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.

Zdroj: příběh Přídavná jména

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

Rod mužský, jednotné číslo: spontánní pohyb

1. pád

Spontánní pohyb

2. pád

Spontánního pohybu

3. pád

Spontánnímu pohybu

4. pád

Spontánní pohyb

5. pád

Spontánní pohybe

6. pád

Spontánním pohybu

7. pád

Spontánním pohybem



Rod mužský, množné číslo: spontánní pohyb

1. pád

Spontánní pohyby

2. pád

Spontánních pohybů

3. pád

Spontánním pohybům

4. pád

Spontánní pohyby

5. pád

Spontánní pohyby

6. pád

Spontánních pohybech

7. pád

Spontánními pohyby



Rod ženský, jednotné číslo: spontánní zábava

1. pád

Spontánní zábava

2. pád

Spontánní zábavy

3. pád

Spontánní zábavě

4. pád

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Spontánní

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: příběh Příjmení

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..

Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?

Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Standardní nebo standartní

Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu

budeme

2.

budeš

budete

3.

bude

budou

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa býtinfinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu dělat

budeme dělat

2.

budeš dělat

budete dělat

3.

bude dělat

budou dělat

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

  • budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

  • původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
  • nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Zdroj: článek Slovní druh budeme budu

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Jaký slovní druh je Pozor a jak se skloňuje,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Zdroj: příběh Slovní druh

Slovní druh slova si

Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).

Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:

  1. vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
  2. vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
  3. je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
  4. je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
  5. je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
  6. je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo si

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

  • Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
  • Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
  • Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
  • Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: článek Dějová slovesa

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár)množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVES

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

OSOBNÍ zájmena

Označují první, druhou a třetí osobu jednotného a množného čísla

Skloňování:

Zájmeno já a ty

1. ty
2. mne/mě tebe/tě
3. mně/mi tobě/ti
4. mne/mě tebe/tě
5. - -
6. o mně o tobě
7. mnou tebou

K zapamatování

Pokud máte problém s tím, kdy napsat mně a kdy mě, a nejste si schopni zapamatovat, že mně je ve 3. a 6. pádu a mě se píše v 2. a 4. pádu, tak si zkuste vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku.

Například do dané věty vložte dubletu mne. Pokud to jde, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát jako mě (Nevydrží beze mě/mne ani minutu. Viděla mě/mne s jinou.). Když to není možné, napište mně (Mně/Mne musíš věřit. Vyprávěla mu o mně/mne.).

Komu nevyhovuje předchozí způsob objasnění, ať si zkusí vždy v dané situaci doplnit tvar zájmena ty. Jestliže lze do věty doplnit tebe, napište (Beze mě/tebe tam rozhodně nepůjdou. Mě/Tebe tam rozhodně nečekali.), pokud se vám tam hodí tobě, pak je správně podoba mně (Mně/Tobě to nedali. Chtěl po mně/tobě peníze.).

Podle některých je nejlepší tato mnemotechnická pomůcka: Když si řeknu bez Vaška (či vidím Vaška), je správně mě, protože slovo má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena. Jestliže se do dané věty hodí Vaškovi (o Vaškovi), pak je správně mně, protože slovo má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena.

Skloňování on ona ono

1. on ona ono
2. jeho/něho/ho
jej/něj
jí/ní jeho/něho/ho
jej/něj
3. jemu/němu/mu jí/ní jemu/němu/mu
4. jeho/něho/ho
jej/něj
ji/ni je/ně/ho
jej/něj
5. - - -
6. o něm o ní o něm
7. jím/ním jí/ní jím/ním

1. oni/ony (než.) ony ona
2. jich/nich
3. jim/nim
4. je/ně
5. -
6. o nich
7. jimi/nimi
K zapamatování

Proč se někde píše na začátku n- (ní, n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

UKAZOVACÍ zájmena

Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci

Skloňování:

Zájmeno ten

1. ten ta to
2. toho toho
3. tomu tomu
4. toho
ten (než.)
tu to
5. - - -
6. o tom o té o tom
7. tím tou tím

1. ti
ty (než.)
ty ta
2. těch
3. těm
4. ty ty ta
5. -
6. o těch
7. těmi
  • Stejně se skloňuje i zájmeno onen.
  • Zájmeno takový se skloňuje podle vzoru mladý.

Skloňování zájmena sám

1. sám sama samo
2. samého samé samého
3. samému samé samému
4. samého (sama)
sám (než.)
samou (samu) samo
5. - - -
6. o samém o samé o samém
7. samým samou samým

1. sami
samy (než.)
samy sama
2. samých
3. samým
4. samé (samy) samá (sama)
5. -
6. o samých
7. samými

Skloňování zájmena týž

1. týž/tentýž táž/tatáž totéž
2. téhož téže téhož
3. témuž téže témuž
4. téhož
týž/tentýž (než.)
touž/tutéž totéž
5. - - -
6. o témž(e)/tomtéž o téže o témž(e)/tomtéž
7. týmž/tímtéž touž/toutéž týmž/tímtéž

1. tíž/titíž
tytéž (než.)
tytéž táž/tatáž
2

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: článek Všechna zájmena

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková


sklonovani slova znamy v mnoznem cisle
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
skloňování slovesa jenž
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.