VYŽLE
= hubený člověk
Příklady
Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.
= hubený člověk
Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
1. pád (kdo?) novomanželé, novomanželové (pouze ženatí muži);
2. pád (bez koho?) novomanželů;
3. pád (komu?) novomanželům;
4. pád (koho?) novomanžele, novomanžely;
5. pád novomanželé;
6. pád (o kom?) novomanželech, novomanželích;
7. pád (s kým?) novomanželi, novomanžely.
Zdroj: Skloňování slova novomanželé
V diskuzi SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
1. pád |
týž/tentýž |
táž/tatáž |
totéž |
2. pád |
téhož |
téže |
téhož |
3. pád |
témuž |
téže |
témuž |
4. pád |
téhož, týž/tentýž |
touž/tutéž |
totéž |
6. pád |
o témž(e), tomtéž |
o téže |
o témž(e), tomtéž |
7. pád |
týmž/tímtéž |
touž/toutéž |
týmž/tímtéž |
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
1. pád |
tíž/titíž |
tytéž |
táž/tatáž |
tytéž (neživ.) |
|||
2. pád |
týchž |
týchž |
týchž |
3. pád |
týmž |
týmž |
týmž |
4. pád |
tytéž |
tytéž |
táž/tatáž |
6. pád |
o týchž |
o týchž |
o týchž |
7. pád |
týmiž |
týmiž |
týmiž |
Zdroj: Druhy zájmene téhož
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Zdroj: diskuze Přídavná jména
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.
Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).
Příklady:
Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.
Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.
Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.
Zdroj: diskuze Příjmení
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
1. pád lec-co
2. pád lecčeho
3. pád lecčemu
4. pád lecco
5. pád lecco
6. pád lecčem
7. pád lecčím
1. pád lec-co+s
2. pád lecčehos
3. pád lecčemus
4. pád leccos
5. pád leccos
6. pád lecčems
7. pád lecčíms
Zdroj: Leccos nebo lecos
V diskuzi STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..
Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?
Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Standardní nebo standartní
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
2. pád |
všeho |
všech |
3. pád |
všemu |
všem |
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
5. pád |
všechen |
všichni |
6. pád |
všem |
všech |
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V diskuzi NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Není "hodně" číslovka?
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
1. | jenž | jež | jež |
2. | jehož | jíž | jehož |
3. | jemuž | jíž | jemuž |
4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
5. | - | - | - |
6. | o němž | o níž | o němž |
7. | jímž | jíž | jímž |
1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
2. | jichž | ||
3. | jimž | ||
4. | jež | ||
5. | - | ||
6. | o nichž | ||
7. | jimiž |
Zdroj: Zájmena
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
1. pád |
Nikdo |
Nic |
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
4. pád |
Nikoho |
Nic |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O nikom |
O ničem |
7. pád |
S nikým |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Zdroj: Všechna zájmena
1. pád: Oba novomanželé byli na svatební cestě v Řecku. Dva novomanželové se utkají ve finále soutěže krásy.
2. pád: Bez novomanželů nemůžeme zahájit svatební hostinu.
3. pád: Novomanželům by se hodil nový nový byt.
4. pád: Novomanžele překvapíme svatebními dary. Žádáme novomanžely, aby se zapsali do pamětní knihy.
5. pád: Novomanželé Novákovi, prosím, přistupte blíže.
6. pád: O novomanželech se říká, že jsou šťastní. V novomanželích to vzbudilo pochybnosti.
7. pád: Byli jsme na dovolené s novomanželi. Viděli jsme se tam s novomanžely.
Zdroj: Skloňování slova novomanželé
Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.
Zdroj: Standardní nebo standartní
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
Než si tedy vyjmenujeme slova příbuzná ke slovu VŮNĚ, nejprve s dovolením uvedu možné tvary tohoto podstatného jména.
číslo jednotné |
číslo množné |
|
1. pád |
vůně |
vůně |
2. pád |
vůně |
vůní |
3. pád |
vůni |
vůním |
4. pád |
vůni |
vůně |
5. pád |
vůně |
vůně |
6. pád |
vůni |
vůních |
7. pád |
vůní |
vůněmi |
Z výše uvedeného vyplývá, že jde stále o totéž slovo, jen se při skloňování mění jeho koncovka.
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Jenž |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jehož |
Jíž |
Jehož |
3. pád |
Jemuž |
Jíž |
Jemuž |
4. pád |
Jehož, jejž,jejž |
Již |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O němž |
O níž |
O němž |
7. pád |
S jímž |
S jíž |
S jímž |
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Již, jež |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jichž |
Jichž |
Jichž |
3. pád |
Jimž |
Jimž |
Jimž |
4. pád |
Jež |
Jež |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O nichž |
O nichž |
O nichž |
7. pád |
S jimiž |
S jimiž |
S jimiž |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíhož |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímuž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejímž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíchž |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejíchž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímiž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
KDOŽ |
COŽ |
1. pád |
Kdož |
Což |
2. pád |
Kohož |
Čehož |
3. pád |
Komuž |
Čemuž |
4. pád |
Kohož |
Což |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O komž |
O čemž |
7. pád |
S kýmž |
S čímž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÉŽ |
JAKÁŽ |
1. pád |
Kterýž |
Kteráž |
Kteréž |
Jakýž |
Jakáž |
Jakéž |
2. pád |
Kteréhož |
Kteréž |
Kteréhož |
Jakéhož |
Jakéž |
Jakéhož |
3. pád |
Kterémuž |
Kteréž |
Kterémuž |
Jakémuž |
Jakéž |
Jakémuž |
4. pád |
Kterého, který |
Kterouž |
Kteréž |
Jakého, jaký |
Jakouž |
Jakéž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterémž |
O kteréž |
O kterémž |
O jakémž |
O jakéž |
O jakémž |
7. pád |
S kterýmž |
S kterouž |
S kterýmž |
S jakýmž |
S jakouž |
S jakýmž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÁŽ |
JAKÉŽ |
1. pád |
Kteří, které |
Kteréž |
Kteráž |
Jací, jaké |
Jakéž |
Jakáž |
2. pád |
Kterýchž |
Kterýchž |
Kterýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
3. pád |
Kterýmž |
Kterýmž |
Kterýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
4. pád |
Kteréž |
Kteréž |
Kteráž |
Jakéž |
Jakéž |
Jakáž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterýchž |
O kterýchž |
O kterýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
7. pád |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
Zdroj: Všechna zájmena
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.