Vyberte z nabídky správný druh zájmena:
Zdroj: Cvičení na zájmena
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: diskuze Zájmena
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
1. | jenž | jež | jež |
2. | jehož | jíž | jehož |
3. | jemuž | jíž | jemuž |
4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
5. | - | - | - |
6. | o němž | o níž | o němž |
7. | jímž | jíž | jímž |
1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
2. | jichž | ||
3. | jimž | ||
4. | jež | ||
5. | - | ||
6. | o nichž | ||
7. | jimiž |
Zdroj: Zájmena
V diskuzi SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.
dobrý den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den, jakpak to jde?
Zdroj: diskuze Všechna zájmena
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.
Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Neskutečně ti to sluší.
Zdroj: diskuze Zájmena
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zdroj: Všechna zájmena
Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
1. pád |
týž/tentýž |
táž/tatáž |
totéž |
2. pád |
téhož |
téže |
téhož |
3. pád |
témuž |
téže |
témuž |
4. pád |
téhož, týž/tentýž |
touž/tutéž |
totéž |
6. pád |
o témž(e), tomtéž |
o téže |
o témž(e), tomtéž |
7. pád |
týmž/tímtéž |
touž/toutéž |
týmž/tímtéž |
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
1. pád |
tíž/titíž |
tytéž |
táž/tatáž |
tytéž (neživ.) |
|||
2. pád |
týchž |
týchž |
týchž |
3. pád |
týmž |
týmž |
týmž |
4. pád |
tytéž |
tytéž |
táž/tatáž |
6. pád |
o týchž |
o týchž |
o týchž |
7. pád |
týmiž |
týmiž |
týmiž |
Zdroj: Druhy zájmene téhož
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zdroj: Všechna zájmena
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
||
2. pád |
sebe |
|
3. pád |
sobě, si |
|
4. pád |
sebe, se |
|
5. pád |
||
6. pád |
sobě |
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
2. pád |
všeho |
všech |
3. pád |
všemu |
všem |
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
5. pád |
všechen |
všichni |
6. pád |
všem |
všech |
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
1. | všechen | všechna | všechno/vše |
2. | všeho | vší | všeho |
3. | všemu | vší | všemu |
4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
5. | - | - | - |
6. | o všem | o vší | o všem |
7. | vším | vší | vším |
1. | všichni | všechny | všechna |
2. | všech | ||
3. | všem | ||
4. | všechny | všechny | všechna |
5. | - | ||
6. | o všech | ||
7. | všemi |
Zdroj: Zájmena
Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,
ZÁJMENA PÁDY |
NĚKDO |
NĚCO |
KDOKOLI |
1. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
2. pád |
Někoho |
Něčeho |
Kohokoli |
3. pád |
Někomu |
Něčemu |
Komukoli |
4. pád |
Někoho |
Něco |
Kohokoli |
5. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
6. pád |
O někom |
O něčem |
O komkoli |
7. pád |
S někým |
S něčím |
S kýmkoli |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčího |
Něčí |
Něčího |
3. pád |
Něčímu |
Něčí |
Něčímu |
4. pád |
Něčího, něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčím |
O něčí |
O něčím |
7. pád |
S něčím |
S něčí |
S něčím |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčích |
Něčích |
Něčích |
3. pád |
Něčím |
Něčím |
Něčím |
4. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčích |
O něčích |
O něčích |
7. pád |
S něčími |
S něčími |
S něčími |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějaký |
Nějaká |
Nějaké |
Některý |
Některá |
Některé |
2. pád |
Nějakého |
Nějaké |
Nějakého |
Některého |
Některé |
Některého |
3. pád |
Nějakému |
Nějaké |
Nějakému |
Některému |
Některé |
Některému |
4. pád |
Nějakého, nějaký |
Nějakou |
Nějaké |
Některé, některý |
Některou |
Některé |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakém |
O nějaké |
O nějakém |
O některém |
O některé |
O některém |
7. pád |
S nějakým |
S nějakou |
S nějakým |
S některým |
S některou |
S některým |
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějací, nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Někteří, některé |
Některé |
Některá |
2. pád |
Nějakých |
Nějakých |
Nějakých |
Některých |
Některých |
Některých |
3. pád |
Nějakým |
Nějakým |
Nějakým |
Některým |
Některým |
Některým |
4. pád |
Nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Některé |
Některé |
Některá |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakých |
O nějakých |
O nějakých |
O některých |
O některých |
O některých |
7. pád |
S nějakými |
S nějakými |
S nějakými |
S některými |
S některými |
S některými |
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každý |
Každá |
Každé |
Všechen |
Všechna |
Všechno, vše |
2. pád |
Každého |
Každé |
Každého |
Všeho |
Vší |
Všeho |
3. pád |
Každému |
Každé |
Každému |
Všemu |
Vší |
Všemu |
4. pád |
Každého, každý |
Každou |
Každé |
Všechen |
Vši, všechnu |
Všechno, vše |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každém |
O každé |
O každém |
O všem |
O vší |
O všem |
7. pád |
S každým |
S každou |
S každým |
Se vším |
Se vší |
Se vším |
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každí, každé |
Každé |
Každá |
Všichni, všechny |
Všechny |
Všechna |
2. pád |
Každých |
Každých |
Každých |
Všech |
Všech |
Všech |
3. pád |
Každým |
Každým |
Každým |
Všem |
Všem |
Všem |
4. pád |
Každé |
Každé |
Každá |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každých |
O každých |
O každých |
O všech |
O všech |
O všech |
7. pád |
S každými |
S každými |
S každými |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Zdroj: Všechna zájmena
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
1. pád |
Nikdo |
Nic |
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
4. pád |
Nikoho |
Nic |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O nikom |
O ničem |
7. pád |
S nikým |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Zdroj: Všechna zájmena
Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Jenž |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jehož |
Jíž |
Jehož |
3. pád |
Jemuž |
Jíž |
Jemuž |
4. pád |
Jehož, jejž,jejž |
Již |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O němž |
O níž |
O němž |
7. pád |
S jímž |
S jíž |
S jímž |
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Již, jež |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jichž |
Jichž |
Jichž |
3. pád |
Jimž |
Jimž |
Jimž |
4. pád |
Jež |
Jež |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O nichž |
O nichž |
O nichž |
7. pád |
S jimiž |
S jimiž |
S jimiž |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíhož |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímuž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejímž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíchž |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejíchž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímiž |
S jehož |
ZÁJMENA PÁDY |
KDOŽ |
COŽ |
1. pád |
Kdož |
Což |
2. pád |
Kohož |
Čehož |
3. pád |
Komuž |
Čemuž |
4. pád |
Kohož |
Což |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O komž |
O čemž |
7. pád |
S kýmž |
S čímž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÉŽ |
JAKÁŽ |
1. pád |
Kterýž |
Kteráž |
Kteréž |
Jakýž |
Jakáž |
Jakéž |
2. pád |
Kteréhož |
Kteréž |
Kteréhož |
Jakéhož |
Jakéž |
Jakéhož |
3. pád |
Kterémuž |
Kteréž |
Kterémuž |
Jakémuž |
Jakéž |
Jakémuž |
4. pád |
Kterého, který |
Kterouž |
Kteréž |
Jakého, jaký |
Jakouž |
Jakéž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterémž |
O kteréž |
O kterémž |
O jakémž |
O jakéž |
O jakémž |
7. pád |
S kterýmž |
S kterouž |
S kterýmž |
S jakýmž |
S jakouž |
S jakýmž |
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÁŽ |
JAKÉŽ |
1. pád |
Kteří, které |
Kteréž |
Kteráž |
Jací, jaké |
Jakéž |
Jakáž |
2. pád |
Kterýchž |
Kterýchž |
Kterýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
3. pád |
Kterýmž |
Kterýmž |
Kterýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
4. pád |
Kteréž |
Kteréž |
Kteráž |
Jakéž |
Jakéž |
Jakáž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterýchž |
O kterýchž |
O kterýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
7. pád |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
Zdroj: Všechna zájmena
1. pád (kdo?) novomanželé, novomanželové (pouze ženatí muži);
2. pád (bez koho?) novomanželů;
3. pád (komu?) novomanželům;
4. pád (koho?) novomanžele, novomanžely;
5. pád novomanželé;
6. pád (o kom?) novomanželech, novomanželích;
7. pád (s kým?) novomanželi, novomanžely.
Zdroj: Skloňování slova novomanželé
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.