Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SKLOŇOVÁNÍ ZÁJMENA ON ONA ONO

Napište zájmena ve správném tvaru:

Otevřela památník a v (její) očích se objevily slzy. Nestarám se o (jejich) záležitosti. Označila (já) za lháře. Mluvili o  (já) jen dobře. Zčervenal, když  (ona) dal první pusu. Políbil (ona) na tvář. Přijedete na  (naše) oslavu? My se  (vaše) oslavy nezúčastníme. Vyprávěj mi o  (ona), asi jsem se do (ona) zamiloval. Nemohu na  (ona) zapomenout. Chtěl zjistit víc o dívce, s  (jež) se potkal v létě. (Leckdo) se to nelíbilo. Bez (co) se neobejdeš? Rozloučil se se (všichni), na  (nikdo) nezapomněl. Mám svetr (táž) barvy. Byla jsem vděčná (tentýž) člověku. (Kdo) máme poděkovat? S  (co) (ty) mám pomoct? Zavolejte (já), jestli jste dobře dojeli.



Zdroj: Cvičení na zájmena

Diskuze: Skloňování slova čemusi

Skloňování zájmena ČEMUSI

Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Počet odpovědí: 1

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

S ním

S jí, s ní

S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MY

VY

ONI

ONY (NEŽIV.)

ONY

ONY

1. pád

My

Vy

Oni

Ony

Ony

Ony

2. pád

Nás

Vás

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

Jich, nich

3. pád

Nám

Vám

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

Jim, nim

4. pád

Nás

Vás

Je, ně

Je, ně

Je, ně

Je, ně

5. pád

-

Vy

-

-

-

-

6. pád

O nás

O vás

O nich

O nich

O nich

O nich

7. pád

S námi

S vámi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO

PÁDY

SE

1. pád

-

2. pád

Sebe

3. pád

Sobě, si

4. pád

Sebe, se

5. pád

-

6. pád

O sobě

7. pád

S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Diskuze: Všechna zájmena

dobrý den.

Zdroj: diskuze Všechna zájmena
Počet odpovědí: 1

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Diskuze: Cvičení na zájmena

Dobrý den.

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Počet odpovědí: 0

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Diskuze: skloňování slova doušek

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Počet odpovědí: 1

Druhy zájmen

  • osobní - , ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
  • přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
  • ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
  • tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
  • vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
  • neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
  • záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Diskuze: Re: Všechna zájmena

Dobrý den, jakpak to jde?

Zdroj: diskuze Všechna zájmena
Počet odpovědí: 1

TÁZACÍ zájmena

Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále

Skloňování:

Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

Zdroj: Zájmena

Diskuze: Cvičení na zájmena

dobrý den zasílam ukol.Š.Turek

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Počet odpovědí: 0

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TOTO

1. pád

Ten

Ta 

To 

Tento

Tato

Toto

2. pád

Toho

Toho

Tohoto

Této

Tohoto

3. pád

Tomu

Tomu

Tomuto

Této

Tomuto

4. pád

Toho, ten

Tu

To 

Tohoto, tento

Tuto

Toto

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tom

O té

O tom

O tomto

O této

O tomto

7. pád

S tím

S tou

S tím

S tímto

S touto

S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA

PÁDY

TEN

TA

TO

TENTO

TATO

TITO

1. pád

Ti, ty

Ty

Ta 

Tito, tyto

Tyto

Tato

2. pád

Těch

Těch

Těch

Těchto

Těchto

Těchto

3. pád

Těm

Těm

Těm

Těmto

Těmto

Těmto

4. pád

Ty

Ty

Ta 

Tyto

Tyto

Tato

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těch

O těch

O těch

O těchto

O těchto

O těchto

7. pád

S těmi

S těmi

S těmi

S těmito

S těmito

S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tenhle

Tahle

Tohle

Onen

Ona

Ono

2. pád

Tohohle

Téhle

Tohohle

Onoho

Oné

Onoho

3. pád

Tomuhle

Téhle

Tomuhle

Onomu

Oné

Onomu

4. pád

Tohohle, tenhle

Tuhle

Tohle

Onoho, onen

Onu

Ono

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O tomhle

O téhle

O tomhle

O onom

O oné

O onom

7. pád

S tímhle

S touhle

S tímhle

S oním

S onou

S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TENHLE

TAHLE

TOHLE

ONEN

ONA

ONO

1. pád

Tihle, tyhle

Tyhle

Tahle

Oni, ony

Ony

Ona

2. pád

Těchhle

Těchhle

Těchhle

Oněch

Oněch

Oněch

3. pád

Těmhle

Těmhle

Těmhle

Oněm

Oněm

Oněm

4. pád

Tyhle

Tyhle

Tahle

Ony

Ony

Ona

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O těchhle

O těchhle

O těchhle

O oněch

O oněch

O oněch

7. pád

S těmihle

S těmihle

S těmihle

S oněmi

S oněmi

S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takový

Taková

Takové

Týž, tentýž

Táž, tatáž

Totéž

2. pád

Takového

Takové

Takového

Téhož

Téže

Téhož

3. pád

Takovému

Takové

Takovému

Témuž

Téže

Témuž

4. pád

Takového, takový

Takovou

Takové

Téhož, týž, tentýž

Touž, tutéž

Totéž

5. pád

Takový

Taková

Takové

-

-

-

6. pád

O takovém

O takové

O takovém

O témž(e), tomtéž

O téže

O témže, tomtéž

7. pád

S takovým

S takovou

S takovým

S týmž, tímtéž

S touž, toutéž

S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TAKOVÝ

TAKOVÁ

TAKOVÉ

TÝŽ, TENTÝŽ

TÁŽ, TATÁŽ

TOTÉŽ

1. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

Tíž, titíž, tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

2. pád

Takových

Takových

Takových

Týchž

Týchž

Týchž

3. pád

Takovým

Takovým

Takovým

Týmž

Týmž

Týmž

4. pád

Takové

Takové

Taková

Tytéž

Tytéž

Táž, tatáž

5. pád

Takoví, takové

Takové

Taková

-

-

-

6. pád

O takových

O takových

O takových

O týchž

O týchž

O týchž

7. pád

S takovými

S takovými

S takovými

S týmiž

S týmiž

S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sám

Sama

Samo

2. pád

Samého

Samé

Samého

3. pád

Samému

Samé

Samému

4. pád

Samého (sama), sám

Samou, samu

Samo

5. pád

-

-

-

6. pád

O samém

O samém

O samém

7. pád

Se samým

Se samou

Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SÁM

SAMA

SAMO

1. pád

Sami, samy

Samé

Samá

2. pád

Samých

Samých

Samých

3. pád

Samým

Samým

Samým

4. pád

Samé, samy

Samé, samy

Samá, sama

5. pád

-

-

-

6. pád

O samých

O samých

O samých

7. pád

Se samými

Se samými

Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Diskuze: Cvičení na zájmena

Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Počet odpovědí: 0

VZTAŽNÁ zájmena

Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné

Skloňování:

Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.

Zájmeno jenž

1. jenž jež jež
2. jehož jíž jehož
3. jemuž jíž jemuž
4. jehož/jejž
jejž (než.)
již jež
5. - - -
6. o němž o níž o němž
7. jímž jíž jímž

1. již
jež (než.)
jež (než.) jež (než.)
2. jichž
3. jimž
4. jež
5. -
6. o nichž
7. jimiž

Zdroj: Zájmena

Diskuze: Cvičení na zájmena

Macek Jan

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Počet odpovědí: 0

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
    • orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • očíslo (jednotné, množné)
    • opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Diskuze: prosba o radu

nevím jak rozeznat zájména druhu neurčitého a záporného
zítra píšeme test a já to nechápu
prosím o zaslání rady ještě dnes

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Počet odpovědí: 0

Vysvětlení pravopisu

Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.

Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.

Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.

Skloňování zájmena LECCO

1. pád lec-co

2. pád lecčeho

3. pád lecčemu

4. pád lecco

5. pád lecco

6. pád lecčem

7. pád lecčím

Skloňování zájmena LECCOS

1. pád lec-co+s

2. pád lecčehos

3. pád lecčemus

4. pád leccos

5. pád leccos

6. pád lecčems

7. pád lecčíms

Zdroj: Leccos nebo lecos

Diskuze: Re: Skloňování slova čemusi

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Počet odpovědí: 1

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

týž/tentýž

táž/tatáž

totéž

2. pád

téhož

téže

téhož

3. pád

témuž

téže

témuž

4. pád

téhož, týž/tentýž

touž/tutéž

totéž

6. pád

o témž(e), tomtéž

o téže

o témž(e), tomtéž

7. pád

týmž/tímtéž

touž/toutéž

týmž/tímtéž

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

tíž/titíž

tytéž

táž/tatáž

tytéž (neživ.)

2. pád

týchž

týchž

týchž

3. pád

týmž

týmž

týmž

4. pád

tytéž

tytéž

táž/tatáž

6. pád

o týchž

o týchž

o týchž

7. pád

týmiž

týmiž

týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Skloňování zájmena

  1. /mne
  2. mně/mi
  3. /mne
  4. mně
  5. mnou

Zdroj: Pravopis mně/mě

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA

PÁDY

NIKDO

NIC

1. pád

Nikdo

Nic

2. pád

Nikoho

Ničeho

3. pád

Nikomu

Ničemu

4. pád

Nikoho

Nic

5. pád

-

-

6. pád

O nikom

O ničem

7. pád

S nikým

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničího

Ničí

Ničího

3. pád

Ničímu

Ničí

Ničímu

4. pád

Ničího, ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničím

O ničí

O ničím

7. pád

S ničím

S ničí

S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIČÍ

NIČÍ

NIČÍ

1. pád

Ničí

Ničí

Ničí

2. pád

Ničích

Ničích

Ničích

3. pád

Ničím

Ničím

Ničím

4. pád

Ničí

Ničí

Ničí

5. pád

-

-

-

6. pád

O ničích

O ničích

O ničích

7. pád

S ničími

S ničími

S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijaký

Nijaká

Nijaké

Žádný

Žádná

Žádné

2. pád

Nijakého

Nijaké

Nijakého

Žádného

Žádné

Žádného

3. pád

Nijakému

Nijaké

Nijakému

Žádnému

Žádné

Žádnému

4. pád

Nijakého, nijaký

Nijakou

Nijaké

Žádného, žádný

Žádnou

Žádné

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakém

O nijaké

O nijakém

O žádném

O žádné

O žádném

7. pád

S nijakým

S nijakou

S nijakým

S žádným

S žádnou

S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NIJAKÝ

NIJAKÁ

NIJAKÉ

ŽÁDNÝ

ŽÁDNÁ

ŽÁDNÉ

1. pád

Nijací, nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádní, žádné

Žádné

Žádná

2. pád

Nijakých

Nijakých

Nijakých

Žádných

Žádných

Žádných

3. pád

Nijakým

Nijakým

Nijakým

Žádným

Žádným

Žádným

4. pád

Nijaké

Nijaké

Nijaká

Žádné

Žádné

Žádná

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O nijakých

O nijakých

O nijakých

O žádných

O žádných

O žádných

7. pád

S nijakými

S nijakými

S nijakými

S žádnými

S žádnými

S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

NEURČITÁ zájmena

Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně

Skloňování:

Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.

Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).

Zájmeno všechen

1. všechen všechna všechno/vše
2. všeho vší všeho
3. všemu vší všemu
4. všechen vši
všechnu
všechno
vše
5. - - -
6. o všem o vší o všem
7. vším vší vším

1. všichni všechny všechna
2. všech
3. všem
4. všechny všechny všechna
5. -
6. o všech
7. všemi

Zdroj: Zájmena

Skloňování zvratného zájmena se 

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

2. pád

sebe

3. pád

sobě, si

4. pád

sebe, se

5. pád

6. pád

sobě

7. pád

sebou

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Podmiňovací způsob minulý

V současné češtině se podmiňovací způsob minulý prakticky neužívá. Setkáváme se s ním spíše jen jako s prostředkem zdůraznění nebo stylizace. Základní významový rys, který minulý podmiňovací způsob vyjadřuje, je neuskutečnitelnost děje spočívající v tom, že daný děj v minulosti měl/mohl proběhnout jinak: Kdyby mi to byl řekl včas, byl bych mu to odpustil. Kdybych tehdy býval udělal takovou věc, vůbec bych ti to byl neřekl. Pro zdůraznění se někdy používají ještě tvary s bývat: Byl bych mu to býval řekl, ale vždyť on by toho tolik litoval!

Jednotné číslo

  • 1. os. byl bych nesl
  • 2. os. byl bys nesl
  • 3. os. byl by nesl

Množné číslo

  • 1. os. byli bychom nesli
  • 2. os. byli byste nesli
  • 3. os. byli by nesli

Skloňování

  • Já, tedy 1. os. č. j., má tvar: kdybych
  • Ty, tedy 2. os. č. j., má tvar: kdybys
  • On, ona, ono, tedy 3. os. č. j, má tvar: kdyby
  • My, tedy 1. os. č. mn., má tvar: kdybychom
  • Vy, tedy 2. os. č. mn., má tvar: kdybyste
  • Oni, ony, ona, tedy 3. os. č. mn., má tvar: kdyby

Zdroj: Pravopis a gramatika slova kdybyste

OSOBNÍ zájmena

Označují první, druhou a třetí osobu jednotného a množného čísla

Skloňování:

Zájmeno já a ty

1. ty
2. mne/mě tebe/tě
3. mně/mi tobě/ti
4. mne/mě tebe/tě
5. - -
6. o mně o tobě
7. mnou tebou

K zapamatování

Pokud máte problém s tím, kdy napsat mně a kdy mě, a nejste si schopni zapamatovat, že mně je ve 3. a 6. pádu a mě se píše v 2. a 4. pádu, tak si zkuste vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku.

Například do dané věty vložte dubletu mne. Pokud to jde, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát jako mě (Nevydrží beze mě/mne ani minutu. Viděla mě/mne s jinou.). Když to není možné, napište mně (Mně/Mne musíš věřit. Vyprávěla mu o mně/mne.).

Komu nevyhovuje předchozí způsob objasnění, ať si zkusí vždy v dané situaci doplnit tvar zájmena ty. Jestliže lze do věty doplnit tebe, napište (Beze mě/tebe tam rozhodně nepůjdou. Mě/Tebe tam rozhodně nečekali.), pokud se vám tam hodí tobě, pak je správně podoba mně (Mně/Tobě to nedali. Chtěl po mně/tobě peníze.).

Podle některých je nejlepší tato mnemotechnická pomůcka: Když si řeknu bez Vaška (či vidím Vaška), je správně mě, protože slovo má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena. Jestliže se do dané věty hodí Vaškovi (o Vaškovi), pak je správně mně, protože slovo má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena.

Zájmeno on

1. on ona ono
2. jeho/něho/ho
jej/něj
jí/ní jeho/něho/ho
jej/něj
3. jemu/němu/mu jí/ní jemu/němu/mu
4. jeho/něho/ho
jej/něj
ji/ni je/ně/ho
jej/něj
5. - - -
6. o něm o ní o něm
7. jím/ním jí/ní jím/ním

1. oni/ony (než.) ony ona
2. jich/nich
3. jim/nim
4. je/ně
5. -
6. o nich
7. jimi/nimi
K zapamatování

Proč se někde píše na začátku n- (ní, nim, ...) a jinde -j (jí, jim, ...)? Nehledejte v tom žádnou záludnost. Varianta s n- se používá po předložkách (Neustále na ni myslím.), kde předložka není, následuje varianta s j- (Pozval jsem ji na návštěvu.).

Zájmeno my a vy

1. my vy
2. nás vás
3. nám vám
4. nás vás
5. - vy
6. o nás o vás
7. námi vámi

Zvratné zájmeno se

  1. -
  2. sebe
  3. sobě/si
  4. sebe/se
  5. -
  6. o sobě
  7. sebou

Zdroj: Zájmena

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Jenž

Jež

Jež

2. pád

Jehož

Jíž

Jehož

3. pád

Jemuž

Jíž

Jemuž

4. pád

Jehož, jejž,jejž

Již

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O němž

O níž

O němž

7. pád

S jímž

S jíž

S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JENŽ

JEŽ

JEŽ

1. pád

Již, jež

Jež

Jež

2. pád

Jichž

Jichž

Jichž

3. pád

Jimž

Jimž

Jimž

4. pád

Jež

Jež

Jež

5. pád

-

-

-

6. pád

O nichž

O nichž

O nichž

7. pád

S jimiž

S jimiž

S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíhož

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímuž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejímž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JEHOŽ

JEJÍŽ

JEHOŽ

1. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

2. pád

Jehož

Jejíchž

Jehož

3. pád

Jehož

Jejímž

Jehož

4. pád

Jehož

Jejíž

Jehož

5. pád

-

-

-

6. pád

O jehož

O jejíchž

O jehož

7. pád

S jehož

S jejímiž

S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA

PÁDY

KDOŽ

COŽ

1. pád

Kdož

Což

2. pád

Kohož

Čehož

3. pád

Komuž

Čemuž

4. pád

Kohož

Což

5. pád

-

-

6. pád

O komž

O čemž

7. pád

S kýmž

S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÉŽ

JAKÁŽ

1. pád

Kterýž

Kteráž

Kteréž

Jakýž

Jakáž

Jakéž

2. pád

Kteréhož

Kteréž

Kteréhož

Jakéhož

Jakéž

Jakéhož

3. pád

Kterémuž

Kteréž

Kterémuž

Jakémuž

Jakéž

Jakémuž

4. pád

Kterého, který

Kterouž

Kteréž

Jakého, jaký

Jakouž

Jakéž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterémž

O kteréž

O kterémž

O jakémž

O jakéž

O jakémž

7. pád

S kterýmž

S kterouž

S kterýmž

S jakýmž

S jakouž

S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝŽ

KTERÁŽ

KTERÉŽ

JAKÝŽ

JAKÁŽ

JAKÉŽ

1. pád

Kteří, které

Kteréž

Kteráž

Jací, jaké

Jakéž

Jakáž

2. pád

Kterýchž

Kterýchž

Kterýchž

Jakýchž

Jakýchž

Jakýchž

3. pád

Kterýmž

Kterýmž

Kterýmž

Jakýmž

Jakýmž

Jakýmž

4. pád

Kteréž

Kteréž

Kteráž

Jakéž

Jakéž

Jakáž

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O kterýchž

O kterýchž

O kterýchž

O jakýchž

O jakýchž

O jakýchž

7. pád

S kterýmiž

S kterýmiž

S kterýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Slovní druh slova si

Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona. Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).

Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:

  1. vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
  2. vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
  3. je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
  4. je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
  5. je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
  6. je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP