Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SKOUKNOUT NEBO ZKOUKNOUT

Obsah

Ukázky použití slova ZKOUKNOUT ve větě jednoduché a v souvětí

V sobotu se chystám konečně zkouknout film, který jsi mi doporučil.

Ráno zkouknu poslední stránky knížky a napíšu ti.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Diskuze

V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.

... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.

Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).

Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout

Chybné tvary slova ZKOUKNOUT a jejich příčiny

Za chybný tvar slova ZKOUKNOUT se považuje jeho psaní s předponou s-, tedy SKOUKNOUT. Platí to ve všech případech, slovo SKOUKNOUT je v současné době nespisovné.

Proč k této chybě dochází? Jelikož se význam slova ZKOUKNOUT podobá významu slova zhlédnout, může pisatel slova SKOUKNOUT tento tvar mylně použít jako synonymum slova shlédnout, jež patří mezi slova spisovná a má význam „podívat se dolů‟ (Shlédli jsme ze zasněženého vrcholu hory do zeleného údolí.).

Ale jak již bylo uvedeno, na rozdíl od slova zhlédnout, které lze psát i s předponou s- (i když se tím změní jeho věcný význam), nemá slovo ZKOUKNOUT spisovnou variantu začínající písmenem „s‟.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Vysvětlení správného tvaru slova ZKOUKNOUT

Jediný správný zápis slova ZKOUKNOUT a jeho tvarů je s předponou z- na jeho začátku.

Při vysvětlování bezchybného psaní slova ZKOUKNOUT můžeme opět využít sloveso zhlédnout. Stejně jako v jeho případě došlo také u slovesa ZKOUKNOUT ke spojení slova (zde KOUKNOUT) a předpony Z- (předpona z- slouží k vyjádření změny stavu nebo dokončení děje).

Tvary slovesa ZKOUKNOUT

  JEDNOTNÉ ČÍSLO MNOŽNÉ ČÍSLO
1. OSOBA (já) zkouknu (my) zkoukneme
2. OSOBA (ty) zkoukneš (vy) zkouknete
3. OSOBA (on) zkoukne (oni) zkouknou

 

Rozkazovací způsob

(ty) zkoukni, (my) zkoukněme, (vy) zkoukněte

Příčestí činné

zkouklzkouknul (Maminka zkoukla/zkouknula večerní zprávy.)

Příčestí trpné

zkouknut  (Islandský film ještě nebyl porotou zkouknut.)

Verbální substantivum

zkouknutí (Zkouknutí tohoto dílu tě nebude nic stát.)

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Diskuze

V diskuzi PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.

Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Příslovce v češtině

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Zkoukneš i Petrův popis pracovního postupu?

Ivana se těší, až o prázdninách znovu zkoukne všechny díly seriálu Přátelé.

Pro jistotu zadání testu zkoukneme ještě jednou.

Když to zkouknete, nebudete litovat.

Asistentka mi potvrdila, že ještě dnes ve firmě zkouknou podklady, které jsem jim poslala.

Zkoukni mi prosím slohovou práci, jestli tam nemám chyby.

Vzmužme se a zkoukněme i poslední část drsné trilogie

Ještě zkoukněte tyto televizní dokumenty, určitě se vám budou líbit.

Divadelní kritik zkoukl všechna představení uváděná v Plzni.

Učitel zkouknul sepsané nápady a s potěšením se vydal k žákům a žákyním.

Jeho pokus o filmový horor nebude asi nikdy zkouknut veřejností.

Zkouknutí mé seminární práce ti nezabere příliš mnoho času.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Diskuze

V diskuzi POHROMADĚ NEBO PO HROMADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.

Nevíte někdo jak mám napsat větu Při letních ohňostrojích se všichni brňané hromadně sejdou na přehradě. Chtěla bych použít slovo pohromadě ale nevím jestli dohromady, nebo zvlášť. Pomůže někdo

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.

Normálně pravopis! To máš přece jasný, pohromadě znamená všichni společně prostě spolu a po hromadě, že se sejdou až po nějaké valné hromadě. Jo a Brňané se píše s velkým písmenem na začátku slova. Takže by to mohlo být takto:

Při letních ohňostrojích se všichni Brňané sejdou pohromadě na přehradě.

Zdroj: diskuze Pohromadě nebo po hromadě

Psát kdykoli, nebo kdykoliv?

Není rozdíl, použijeme-li kdykoli nebo kdykoliv (podobně jako kdokoli nebo kdokoliv, cokoli nebo cokoliv, kamkoli nebo kamkoliv, ačkoli nebo ačkoliv, odkudkoli nebo odkudkoliv a podobně), protože ani jedna varianta nenese žádný stylový příznak (není ani knižní, ani zastaralá) a jde o dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: -koli-koliv. Důležité však je, abychom v jednom textu pro stejné případy volili jednotnou podobu.

Správně tedy můžete psát například:

Kdykoliv/kdykoli teta přijela, něco nám dovezla.
Přineste do výtvarné výchovy cokoli/cokoliv, co se bude k podzimnímu tématu hodit.
Tato nemoc může postihnout kohokoli/kohokoliv z nás.
Jakkoli/jakkoliv se rozhodne, vždy to bude špatně.

Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina

Kdy se vyskytují dvě n

Dvě „n“ se vyskytují pouze ve slově výkonný (výkonná, výkonné, ...). Toto přídavné jméno je odvozeno od podstatného jména výkon, což znamená buď množství práce za určitou pracovní jednotku (Dělníkům na noční směně klesá výkon.), nebo výsledek nějaké činnosti (V zápase předvedli skvělé výkony.), či provedení nějaké činnosti. Označení toho, kdo nebo co nějakou činnost provádí, vykonává, je jí pověřen nebo je schopný a dosahuje velkého výkonu, vznikne připojením přípony -ný ke slovotvornému základu (výkon + ný). Proto dvě „n“ v tomto přídavném jméně!

Zdroj: Konná nebo koná

Poradna

V naší poradně s názvem MUSÍ NEBO MUSEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Poláková.

Dobrý den,
v poslední době je ze sdělovacích prostředků stále víc slyšet slovo ,,musejí".
Prosím o sdělení, jestli je tento výraz mluvnicky správný, nebo je správně
pro mne lépe znějící ,,musí" ? Děkuji za odpověď Poláková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Na otázku, zdali je správně oni musí nebo oni musejí, je odpověď jednoduchá, oboje je správně, a proč? O tom se dozvíte v tomto článku: www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: diskuze Musí nebo musejí

Se mnou nebo semnou

Existuje jen jedna správná varianta a tou je "se mnou". Ke špatnému pravopisu často dochází kvůli záměně se spojením "sebou" a "s sebou", kde jsou přípustné obě varianty a jejich použití závisí na kontextu.

Zdroj: Se mnou nebo semnou

Diskuze

V diskuzi ČÁRKY VE VĚTÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JIŘÍ.

píše se zde čárka
Nebo když nemáte komu říct ahoj.
děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Čárky ve větách

Kdykoli/kdykoliv – význam

Slovo kdykoli/kdykoliv vyjadřuje libovolnost, namátkovost, co se týče výběru doby. Znamená to, že se něco děje v libovolnou dobu, v libovolné době; v kteroukoli neurčitelnou nebo blíže neurčenou dobu, nebo se teprve bude dít v kterékoli blíže neurčitelné nebo neurčené době; lhostejno kdy.

Například: Může k nám přijít kdykoli (kdykoliv). Byli jsme unavenější než kdykoli (kdykoliv) dřív. Knihu si můžete vypůjčit kdykoli (kdykoliv).

Ve funkci spojky vyjadřuje časovou totožnost libovolně stanoveného časového určení s dějem věty řídící a lze jej nahradit slovy pokaždé když.

Například:Kdykoli (kdykoliv) přijel, byla jsem šťastná. Zpívej si, kdykoli (kdykoliv) se ti zachce.

Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli

Diskuze

V diskuzi NEJEN, NEBO NE JEN? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.

Zřetelně je správné "nejen" (výhradně ve spojení "nejen, ale i"), je to zjevně spřežka, ale nikde mezi spřežkami to uváděno není. Objevil jsem, že je to uvedeno mezi spojkami souřadicími. Proč ale ne také mezi spřežkami, když zjevně vzniklo spřažením slov "ne" a "jen"? Takže - je to spřežka, nebo ne?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nejen, nebo ne jen?

Jaký je to slovní druh

Co se týče slovnědruhové příslušnosti, slovo ABYCHOM může být:

  1. spojkou podřadicí, jež připojuje mimo jiné vedlejší větu účelovou (Přišli jsme, abychom ti popřáli všechno nejlepší k narozeninám.);
  2. částicí, která uvádí samostatnou větu vyjadřující přání, obavu, rozkaz nebo zákaz (Abychom se tady zase za rok všichni ve zdraví sešli!).

Zdroj: Abychom, nebo abysme?

Poradna

V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Zdroj: diskuze Kdo s koho nebo kdo z koho?

Jaký slovní druh je slovo musí

Slovo musí je sloveso. Jde o modální pomocné sloveso (způsobové), které určuje způsob hlavního významového slovesa, které za modálními následuje. Obvykle vyjadřuje povinnost, nutnost nebo příkaz.

Zdroj: Musí nebo musejí

Možné pomůcky

Pokud tedy nejen v našem případě (v pořádku), ale i u jiných výrazů váháte, zda jde o spřežku, nebo ne, raději zapátrejte ve Slovníku spisovné češtiny nebo v Pravidlech českého pravopisu (případně zkuste hledat na našich stránkách). Když hledaný výraz nenajdete ani v jedné příručce, jde většinou o dvě samostatná slova, takže je napište zvlášť.

Někdy si lze pomoci tím, že zkusíte mezi předložku a podstatné jméno vložit nějaké vhodné přídavné jméno, potom je rovněž jasné, že se daný výraz dohromady nepíše. My si můžeme například říct: Vše jev naprostém pořádku.

Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku

Ozvi nebo ozvy

Pravopis tohoto výrazu je zcela závislý na kontextu. Každá varianta je totiž správná, záleží jen na významu jednotlivých slov. V případě výrazu "ozvi" se jedná o tvar slovesa v druhé osobě jednotného čísla v rozkazovacím způsobu. U tvaru "ozvy" se jedná o podstatné jméno rodu ženského čísla množného v prvním pádě, nebo čísla jednotného v pádě druhém.

"Ozvi" je od slovesa ozvat se, což znamená projevit se zvukem, ohlásit se. Pojmem "ozvy" jsou myšleny zvukové efekty doprovázející činnost srdce, v menší míře se "ozvy" používají ve významu ohlasů, ozvěna.

Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se

Na shledanou, nashledanou nebo naschledanou

Mezi pozdravy určené k loučení a hojně užívané ve verbální komunikaci patří nepochybně výraz "na shledanou". Tento výraz se ale méně používá v písemné formě, možná i díky tomu si není řada lidí jistá, jak se tento pozdrav správně píše.

Pisatele mohou při použití tohoto výrazu trápit dvě otázky. První z nich je, jestli je správná varianta tohoto pozdravu psaná dohromady (nashledanou), nebo zvlášť (na shledanou). Protože "na" je předložkou, jediná správná varianta je "Na shledanou". Někteří lidé si také nejsou jistí, jestli je správný pravopis u tohoto slova "sch", nebo "sh". Pozdrav vychází ze slovesa shledat se = setkat se., a tak je správně pouze sh (na shledanou). "Naschledanou" je možné použít jen ve verbální komunikaci, kdy dochází k asimilaci, zjednodušení výslovnosti.

Zdroj: Jak se píše nashledanou

Ukázky ve větě

Z otázek novinářky vyplývala její neznalost tématu.

Ze zákonu vyplývá, že skutková podstata zločinu nebyla naplněna.

Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: Spojky

Autoři obsahu

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jan Novotný


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP