SLOVA PŘÍBUZNÁ K VYJMENOVANYM SLOVŮM PO B SLOVA PO M

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po m

medvídek m?iyíý4val,
m?iyíý3t štěstí,
často se m?iyíý4lí,
Vysoké M?iyíý4to,
um?iyíý4t nádobí,
horský průsm?iyíý2k,
m?iyíý1lý M?iyíý1chale,
nemá to sm?iyíý2sl,
mám málo m?iyíý1ncí,
vzpomínky na m?iyíý1nulost,
m?iyíý3chačka na beton,
m?iyíý2ší kožíšek,
hodně hm?iyíý2zu,
dům?iyíý2slný plán,
mladý m?iyíý2slivec,
roztom?iyíý1lé m?iyíý1m?iyíý1nko,
jedovatá zm?iyíý1je,
svědom?iyíý1tá spolužačka,
m?iyíý4dlové m?iyíý2dliny,
užitečný hm?iyíý2zožravec,
kníže Křesom?iyíý2sl,
nem?iyíý1lá návštěva,
světový m?iyíý3r,
hlem?iyíý4ždí tempo,
nový m?iyíý1kroton,
m?iyíý1nistr práce,
sum?iyíý4š jedlý

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý3t narozeniny,
m?iyíý2slivna na samotě,
žlutý m?iyíý3ček,
housle a sm?iyíý2čec,
chm?iyíý4ří pampel?iyíý1šky,
spolužák M?iyíý1loš,
zlom?iyíý2slný člověk,
vym?iyíý4šlet příběh,
zlatá m?iyíý1nce M?iyíý1lada m?iyíý3chá,
skvělá m?iyíý2šlenka,
čerstvá om?iyíý3tka,
správná m?iyíý3ra,
m?iyíý3rná zima,
dom?iyíý4šlivá dívka,
m?iyíý2slivecká kam?iyíý1zola,
malá m?iyíý1ska je m?iyíý1stička,
pořád přem?iyíý4šlet,
m?iyíý1str světa,
nam?iyíý2dlit si ruce,
m?iyíý2 tam jdeme,
vým?iyíý2k na hrazdě,
m?iyíý1luji M?iyíý1rka,
om?iyíý2vatelná tapeta,
pom?iyíý3chané karty

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po m

rozlehlá m?iyíý4tina,
m?iyíý2slivec zam?iyíý3řil,
zajímavá m?iyíý2šlenka,
malá M?iyíý1luška,
m?iyíý3t štěstí,
m?iyíý4t nádobí,
přiznal om?iyíý2l,
b?iyíý3lé m?iyíý2šky,
m?iyíý1nuli jsme to,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 tu chybu,
m?iyíý1lá mam?iyíý1nko,
rozdm?iyíý4chat oheň,
dávná m?iyíý1nulost,
M?iyíý3ša nezam?iyíý2ká,
m?iyíý3sa jablek,
rozum?iyíý3m francouzsky,
nový milenec ?iyíý1,
vzpom?iyíý3nka na léto,
světlá m?iyíý3stnost,
Kam?iyíý1la je um?iyíý3něná,
foukla do chm?iyíý4ří,
m?iyíý3rný svah,
nová m?iyíý3za,
m?iyíý2ší díra,
Přem?iyíý2sl Oráč

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po m

neum?iyíý2té ruce,
krásně se usm?iyíý3val,
um?iyíý3š dobře malovat,
nesm?iyíý2slné podm?iyíý3nky,
hlasitý sm?iyíý3ch,
vůně jasm?iyíý3nu,
m?iyíý1nulý pátek,
zam?iyíý3chej omáčku,
m?iyíý3sto v autobuse,
hm?iyíý2zí bzukot,
to nemá sm?iyíý2sl,
zm?iyíý1je je had,
dostal sm?iyíý2k,
malé sm?iyíý3tko,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 to,
nejsem neom?iyíý2lný,
dny m?iyíý3jely pomalu,
km?iyíý3nek jabloně,
všeho s m?iyíý3rou,
vym?iyíý4šlíš si,
m?iyíý3stní občané,
špatná m?iyíý1nulost,
těžký prům?iyíý2sl,
sm?iyíý2slná dívka

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý2slím na tebe,
zam?iyíý2kej dveře,
navštívil Litom?iyíý2šl,
ležatá osm?iyíý1čka,
sem?iyíý3nko slunečnice,
Jarm?iyíý1la se zm?iyíý4lila,
sm?iyíý2čka na laně,
nem?iyíý2slel na nic,
jsi můj m?iyíý1láček,
sm?iyíý4kl s ním o zem,
nam?iyíý3řená zbraň,
lesklý kam?iyíý3nek,
kat M?iyíý2dlář,
hlem?iyíý4ždí ulita,
vysoké m?iyíý4tné,
vym?iyíý2kat se pravidlům,
m?iyíý3le je víc než kilometr,
zřícenina Kam?iyíý4k,
zlom?iyíý1l tužku,
m?iyíý1nutku počkej,
plusy a m?iyíý1nusy,
kom?iyíý1ník Dom?iyíý1nik,
nachom?iyíý4tl se u toho,
cítím se m?iyíý1zerně,
m?iyíý2s je pevninský výběžek,
M?iyíý1ss České republiky

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po m

Příběh

Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dildora Kadyrova.

teska vijmenovana slova po l

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po b

ob?iyíý2tný přívěs,
zb?iyíý2lé b?iyíý3lky,
ob?iyíý4váme nový b?iyíý2t,
Zb?iyíý2něk sb?iyíý1l budku,
staré ob?iyíý2čeje,
starob?iyíý2lé ob?iyíý2dlí,
město Přib?iyíý2slav,
dob?iyíý4vat hrad,
nab?iyíý4t majetek,
útulný příb?iyíý2tek,
kab?iyíý1na letadla,
b?iyíý1tevní pole,
nab?iyíý1té zbraně,
dlouhé b?iyíý1dlo,
b?iyíý1tva u Lipan,
kab?iyíý1na řidiče,
plechový bub?iyíý3nek,
b?iyíý2linkový čaj,
nový b?iyíý2t,
mořská hlub?iyíý1na,
ob?iyíý4vací pokoj,
hodiny odb?iyíý1ly poledne,
krab?iyíý1ce hřeb?iyíý3ků,
b?iyíý3lá kočka,
B?iyíý1voj b?iyíý2l silák,
dob?iyíý2tek se pásl,
dob?iyíý3t mob?iyíý1lní telefon

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po b

Zb?iyíý2šek b?iyíý2l nemocný,
b?iyíý3lá mlha,
b?iyíý2dlím ve městě,
strakatý b?iyíý4ček,
vaječný b?iyíý3lek,
b?iyíý3lá skříň,
horská b?iyíý2střina,
rozb?iyíý1tá karab?iyíý1na,
zlob?iyíý3m se na tebe,
neslíb?iyíý3l nic,
staré b?iyíý2dliště,
pěkný slab?iyíý1kář,
zaseté ob?iyíý1lí,
slunný b?iyíý2t,
stará kob?iyíý2la,
tvoje bab?iyíý1čka,
léčivé b?iyíý2liny,
z Přib?iyíý2slavi,
zb?iyíý2tek chleba,
nezpůsob?iyíý1l škodu,
ob?iyíý2čejný sešit,
zelená kob?iyíý2lka,
zab?iyíý2dlený b?iyíý2t,
b?iyíý4ložravec,
neob?iyíý2čejné dobrodružství,
liška B?iyíý2strouška,
hb?iyíý1itá rybička

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý1cí nástroj,
ob?iyíý2vatelé Brna,
nab?iyíý1tá zbraň,
zb?iyíý2tek bavlnky,
moderní náb?iyíý2tek,
mohutný b?iyíý1zon,
oblíb?iyíý1t si pohádku,
hb?iyíý1tá dívka,
přib?iyíý2l nový žák,
neznámá b?iyíý2tost,
kob?iyíý2lka hopsá,
nezlob?iyíý3me se,
pob?iyíý4vat v Aši,
b?iyíý1tva na Moravském poli,
b?iyíý4valo pěkněji,
b?iyíý3lá holub?iyíý1čka,
přib?iyíý1l hřeb?iyíý3k,
pob?iyíý1l všechny mouchy,
pohádková b?iyíý2tost,
b?iyíý1cí nástroj,
nab?iyíý2l peněz,
netrhejte b?iyíý4lí,
dob?iyíý4t pevnost,
dlouhý b?iyíý1č,
velké krupob?iyíý1tí,
slíb?iyíý1l mi to,
Zb?iyíý2slav

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý2lo neb?iyíý2lo,
neb?iyíý1j toho psa,
vymlátit ob?iyíý1lí,
b?iyíý4t unavený,
nové b?iyíý1opotraviny,
šestá hodina odb?iyíý1la,
vyb?iyíý3há z bloků,
slovo má dvě slab?iyíý1ky,
ab?iyíý2ch nezapomněl,
staré ob?iyíý2čeje,
dobrá nab?iyíý3dka,
b?iyíý3lý svetr,
pan b?iyíý2tný,
zab?iyíý4vat se něčím,
sb?iyíý3rka známek,
B?iyíý2džov,
b?iyíý3t na poplach,
b?iyíý2strý kluk,
b?iyíý1tevní lodě,
neb?iyíý2dlím tam,
dětské nádob?iyíý3čko,
bab?iyíý2ka,
starob?iyíý2lý hrad,
B?iyíý2střice pod Hostýnem,
nab?iyíý3dni i ostatním,
pomohl b?iyíý2ch vám,
b?iyíý4t doma

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po b

rozb?iyíý1tá sb?iyíý3ječka,
B?iyíý2lany,
b?iyíý3lit prádlo,
zb?iyíý2tečně se zlob?iyíý1l,
neb?iyíý1jte ho,
vojáci dob?iyíý2li hrad,
kdyb?iyíý2ch se nevrátil,
ob?iyíý1tý náb?iyíý2tek,
malý b?iyíý4k je b?iyíý4ček,
Hrab?iyíý2ně,
nab?iyíý3zíme nové zboží,
sb?iyíý3rka léčivých b?iyíý2lin,
ten b?iyíý2t se mi líb?iyíý3,
ryb?iyíý3zový koláč,
bab?iyíý1ččina truhla,
zb?iyíý2ly mi peníze,
Přib?iyíý2slav,
ob?iyíý2čejné šaty,
kdyb?iyíý2chom tam nešli,
velké hromob?iyíý1tí,
horská b?iyíý2střina,
nevážil si dobrého b?iyíý2dla,
pan B?iyíý3lek,
slečna B?iyíý2džovská,
léčivý zlatob?iyíý4l

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b

Příběh

Ve svém příspěvku PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa.

je to super dostal jsem za 1

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

6. cvičení: Psaní i / y u zájmen my (všichni) a mi

Nápověda: u zájmen my / mi záleží na významu zájmena. Je rozdíl, jestli je myšleno ve významu mně, anebo ve významu nás všech.

a) Dopřej m?iy1 trochu víc času. Učitel m?iy1 slíbil pomoc s přípravou na vysokou školu. M?iy2 jsme se nedávno vrátili z dovolené. K Vánocům m?iy1 nemusí nikdo nic kupovat. Kolik m?iy1 dlužíš peněz? Královské m?iy2 se neslo sálem. Kolik myslíte, že si tu m?iy2 vyděláme? Proroctví m?iy1 předurčovalo krásnou budoucnost. Počítání zlomků m?iy1 nikdy nešlo. Na dovolenou jsme m?iy2 jeli k Máchovu jezeru. Na obědě m?iy1 upadl talíř. M?iy2 jsme si přáli, aby se počasí umoudřilo. Jednohlasné m?iy2 se po zaznění otázky rozlehlo sálem. Při tělocviku m?iy1 někdo šlápl na nohu. M?iy2 jsme to opravdu neudělali.

Vyzkoušet cvičení

b) Rodiče m?iy1 darovali k Vánocům fotoaparát. Proč m?iy1 nikdo nevěří? Proč bychom si m?iy2 nemohli půjčit nějaké peníze? Hodinky se m?iy1 ztratily. M?iy2 král Ludvík slavnostně prohlašujeme, že ukončíme válku. Rozbité zrcadlo m?iy1 přinese sedm let smůly. Výlet do Zoo se m?iy1 líbil. Jak bychom se tam m?iy2 mohli dostat? M?iy2 rádi v létě obědváme na terase. Večeře m?iy1 nechutnala. Knihy jsme m?iy2 s bratry četli jen ve škole. Dobrovolný úkol m?iy1 nešel vypočítat. Kolik přátel m?iy1 asi přijde na oslavu? V parku se m?iy1 zaběhl pes. Závodů jsme se m?iy2 jako pořadatelé nemohli zúčastnit. V kanceláři spolu m?iy2 příliš nevycházíme.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i

Příběh

Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: příběh Skloňování slova doušek

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Cvičení na psaní i y u zájmen my mi

Líbil se m?iy1 tvůj náramek. M?iy2 s tím nikdy souhlasit nebudeme. Pověděl m?iy1 o svých plánech do budoucna. Ztratila se m?iy1 nová kniha. Proč bychom s tím m?iy2 měli něco dělat? M?iy2 si to nemyslíme. Dobrovolně m?iy1 dal opsat domácí úkol. Při volejbale m?iy1 zlomil ruku. Dokud to m?iy2 neodsouhlasíme, nikam se nejede. Proč m?iy1 nikdo nerozumí? Matematika m?iy1 moc nejde. M?iy2 přijedeme až zítra večer. Dopřáli m?iy1 trochu soukromí. Chtěl, abychom si ho m?iy2 vážili. M?iy2 se usmíváme jen na přátele. Babička m?iy1 popřála krásné narozeniny. M?iy2 učitelé půjdeme do stávky. Oblíbené kotě m?iy1 včera uteklo ze zahrádky.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na psaní y i

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

2. cvičení

Vesnici zasáhla b?iyíý3da

Babka kořenářka trhala léčivé b?iyíý2liny.

Ob?iyíý2čejně se nemýlím.

Kuře se ztratilo v ob?iyíý1lí.

Obec B?iyíý2střice se nachází na Moravě.

Pálí mě dobré b?iyíý2dlo.

Otec ob?iyíý3lil stěny.

Lehce nab?iyíý2l, lehce pozb?iyíý2l.

Kvůli práci změnil b?iyíý2dliště.

Prodejce nab?iyíý3zel zboží.

Odb?iyíý1la půlnoc.

V Novém B?iyíý2džově je nádherná radnice.

Nadpřirozené b?iyíý2tosti se slétaly nad hřb?iyíý1tovem.

Dělníci měli b?iyíý3dné živob?iyíý2tí.

Prérií se proháněli b?iyíý1zoni.

B?iyíý1skup kázal v kostel.

Dob?iyíý2té město se z války vzpamatovávalo.

Kněz měl skromný příb?iyíý2tek.

Nadb?iyíý2tečné zboží prodávali se slevou.

B?iyíý2strý hoch vyhrál vědeckou soutěž.

První slab?iyíý1ka se měnila.

K pečení použili vaječný b?iyíý3lek.

Knihy mi zab?iyíý3raly místo u postele.

Dávné ob?iyíý2čeje už děti neznají.

Zb?iyíý2ňkova babička upekla bábovku.

Na koleji si zab?iyíý2dlil pokoj.

Žáci odb?iyíý2li přípravy na test.

Děti se ztratily v lab?iyíý2rintu.

Bratrova postel b?iyíý2la b?iyíý2telná.

Koupili jsme lázeňský pob?iyíý2t v Poděbradech.

Pavel přib?iyíý1l hřebík do zdi.

Silný b?iyíý4k se rozeběhl k divákům.

Zb?iyíý4vá nám trocha peněz.

Díval se na pole b?iyíý1čované deštěm.

Učil se hrát na b?iyíý1cí nástroje.

Otok od bodnutí začal nab?iyíý3hat.

Liška B?iyíý2strouška patří do dětských pohádek.

Pravěká ob?iyíý2dlí se příliš nedochovala.

Sb?iyíý3rka známek měla vysokou cenu.

Za školou se staví nový ob?iyíý2tný dům.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b

Příběh

Ve svém příspěvku DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Tyto diktáty dělám každý den a moc mě baví .

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Kankovsky.

slova ohebna a neohebna, vrchní, bez, mazal, koulí, vedle, kriví, nos, nemocný.

Zdroj: příběh Prosba o radu

1. cvičení

Na louce roste mnoho léčivých b?iyíý2lin.

Strýcův b?iyíý2t působí starob?iyíý2le.

Na louce běhala černá kob?iyíý2la.

V zahraničí nab?iyíý2l nové zkušenosti.

Ob?iyíý2vatelé Brna uspořádali dobročinnou akci.

Na půdě jsem našel starou b?iyíý1bli.

Řezník zab?iyíý1l b?iyíý4ka.

Čas ve vězení ub?iyíý3há pomaleji.

Myslivec nab?iyíý1l pušku.

Sklizeň ob?iyíý1lí se posunula kvůli počasí.

Rozzuřený b?iyíý4k prohnal toreadora.

Horská b?iyíý2střina protékala vesničkou.

Krupob?iyíý1tí zlámalo stromy.

Přes léto Alena hodně ub?iyíý2la na váze.

K obědu měl zb?iyíý2tek chleba od svačiny.

Slepice seděla na dřevěném b?iyíý1dle.

Přib?iyíý2slavské slavnosti b?iyíý2ly známé po okolí.

Stará bab?iyíý1čka vyprávěla vnoučatům pohádku.

Víla patří mezi známé pohádkové b?iyíý2tosti.

Strýc se vydal na dob?iyíý2tčí trh.

Nad městem vlál b?iyíý3lý prapor.

Vojáci dob?iyíý2li hrad.

Neob?iyíý2čejný příběh českého hrdiny zasáhl svět.

Otec neb?iyíý4vá často doma.

Učitel nás vyb?iyíý3zel ke hře.

Ke snídani si maminka vaří b?iyíý2linkový čaj.

Náš soused odeb?iyíý3rá Lidové noviny.

Výhodná nab?iyíý3dka k prodeji mě lákala.

Mám rád pohádku o Dlouhém, Širokém a B?iyíý2strozrakém.

Babička nám donesla černý ryb?iyíý3z.

Po oslavě nám z dortu nic nezb?iyíý2lo.

Baterie bylo potřeba dob?iyíý3t.

Králík je b?iyíý4ložravec.

Lidé se sb?iyíý3hali na náměstí.

Neodb?iyíý2tný zákazník trval na své zakázce.

Nepoznal jsem svého b?iyíý4valého spolužáka.

Babička pob?iyíý2la u nás celý týden.

Victor Hugo napsal knihu B?iyíý3dníci.

Stěnu nechal pob?iyíý3t dřevem.

Hodiny odb?iyíý1ly půlnoc.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základ u slova lenošit je lenoš.

Zdroj: příběh Slovní druh u slova asi

2. cvičení

Francie je známá sv?iyíý4m?iyíý1 ?fF1rancouzsk?iyíý4m?iyíý1 s?iyíý4r?iyíý2.

Při pohovoru v?iyíý2stupoval skrom?ěně2.

M?iyíý2slíš to upřím?ěně2?

Nel?iyíý3b?iyíý1lo se m?iyíý1, že mluvil?iyíý1 o m?ěně2.

Na obloze se zabl?iyíý4sklo a tem?ěně2 zadunělo.

Sp?iyíý1sovatel četl v?iyíý2m?iyíý2šlený příběh tak dojem?ěně2, že děti naslouchal?iyíý2 jako m?iyíý2šky.

Vše co v Čáslav?iyíý1 lehce nab?iyíý2l, v Příbram?iyíý1 pak lehce pozb?iyíý2l.

Otec m?iyíý1 k ?vV2ánocům sb?iyíý1l pol?iyíý1čku.

Sp?iyíý2tihněv b?iyíý2l p?iyíý2šný na naše jaz?iyíý2kozp?iyíý2tce.

S?iyíý2rové maso začalo v?iyíý2dávat nel?iyíý1bou vůni.

Na ?mM1ěstském ?úÚ1řadě m?iyíý1 nepomohl?iyíý1.

Malíř načrtl obraz?iyíý2 křehk?iyíý4m?iyíý1 uhl?iyíý2.

Na pracovn?iyíý3m stole ležel?iyíý2 v?iyíý4kres?iyíý2 a r?iyíý2s?iyíý2.

Bratrov?iyíý1 přátelé nás přijel?iyíý1 navštívit.

Ledoborce v?iyíý2plul?iyíý2 k ?sS2evernímu ?lL1edovému ?oO1ceánu.

Dnové r?iyíý2chle m?iyíý1nul?iyíý1.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:

• VONĚT,
• PŘIVONĚT,
• NEVONĚT,
• DOVONĚT,
• NAVONĚT,
• ZAVONĚT,
• VONNÝ,
• VOŇAVKA,
• VOŇAVKÁŘSKÝ,
• VOŇAVÝ,
• NEVOŇAVÝ,
• VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: článek Příbuzná slova ke slovu vůně

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Jedná se o přídavné jméno. Mění tvary rádi, rády.
Jedná se o jmenný tvar, přičemž složený, který by zněl hypoteticky radý (jako mladý), se u tohoto slova nevyvinul.

Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD

1. cvičení: Psaní i / y na konci slov

souhrnná cvičení (podstatná jména, přídavná jména a slovesa)

a) Srny a srnci se proháněl?iyíý1 smrkov?iyíý4m?iyíý1 lesy, otep?iyíý1 slám?iyíý2 stál?iyíý2 blízko stodol?iyíý2, šl?iyíý1 jsme na návštěvu s děrav?iyíý4m?iyíý1 ponožkam?iyíý1, motýl?iyíý3 kukl?iyíý2 se náhle vylíhl?iyíý2, krotitelov?iyíý1 lv?iyíý1 se vrhl?iyíý1 na divákov?iyíý2 ps?iyíý2, ciz?iyíý3 lidé m?iyíý1 připadal?iyíý1 zábavn?iyíý3, drahokam?iyíý2 a ryz?iyíý3 zlato tvořil?iyíý2 překrásné ozdob?iyíý2, studijn?iyíý3 materiál?iyíý2 se m?iyíý1 válel?iyíý2 pod stolem, zaměstnanci z kadeřnictv?iyíý3 se pohádal?iyíý1, m?iyíý2 jsme od dětstv?iyíý3 nesnášel?iyíý1 ryb?iyíý3 tuk, sousedov?iyíý2 děti si hrál?iyíý2 s bratrov?iyíý4m?iyíý1 dřevěným?iyíý1 hračkam?iyíý1 na zem?iyíý1, mlčenliv?iyíý3 otroci byl?iyíý1 prodán?iyíý1 na trz?iyíý3ch, nesměl?iyíý4 princ se ucházel o králov?iyíý2 dcery, cukrářov?iyíý2 dorty obsahoval?iyíý2 i kokosov?iyíý4 krém.

Vyzkoušet cvičení

b) Mlad?iyíý3 hasiči porazil?iyíý1 v soutěžn?iyíý3m klán?iyíý3 soupeře. S tolika peněz?iyíý1 se m?iyíý1 bude žít lépe. Smolíkov?iyíý1 navštívil?iyíý1 i Čapkov?iyíý2 bratry. Hmyzožrav?iyíý3 savci se nacházel?iyíý1 ve zvláštním oddělení. Na návs?iyíý1 se scházel?iyíý1 muži s manželkam?iyíý1. Zloděj?iyíý1 ukradl?iyíý1 pozinkovan?iyíý4 plech. Žáci lezl?iyíý1 pod starým?iyíý1 lavicem?iyíý1. Podnikatelov?iyíý1 zaměstnanci se připravil?iyíý1 o proviz?iyíý1. Během těhotenstv?iyíý3 se m?iyíý1 měnil?iyíý2 nálady. Na břez?iyíý3ch Vltav?iyíý2 rostl?iyíý2 i vrb?iyíý2. Cestou k Jaroslavov?iyíý1 jsme jeli kolem Čáslav?iyíý1. V jetel?iyíý1 poskakoval?iyíý1 mal?iyíý3 zajíci. Alena a Vítek procházel?iyíý1 obchodem s hedvábným?iyíý1 punčocham?iyíý1. Mouch?iyíý2 a komáři m?iyíý1 poletoval?iyíý1 kolem hlav?iyíý2. Při procházce v les?iyíý3ch učitelov?iyíý2 děti zabloudil?iyíý2. Trapas?iyíý2 a omyl?iyíý2 se m?iyíý1 stával?iyíý2 často.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopis y i

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

1. cvičení

Vyhl?iyíý3dka na Prahu se mi l?iyíý3bila.

Při běhu si natáhl l?iyíý4tkový sval.

Ob?iyíý4vací pokoj zdob?iyíý1la velká náb?iyíý2tková stěna.

K Vánocům dostal dvojjaz?iyíý2čný slovník.

Zlý chlapec ub?iyíý1l psa.

V ml?iyíý4nku na kávu si nechal uml?iyíý3t kávu.

Lesní m?iyíý4tina se třp?iyíý2tila mezi stromy.

Nerad vzpom?iyíý3nal na svou m?iyíý1nulost.

Housl?iyíý1sta si rozb?iyíý1l sm?iyíý2čec.

L?iyíý1tom?iyíý2šlský zámek patří k nejneob?iyíý2čejnějším zámkům u nás.

Ve v?iyíý2sekané trávě jsme sl?iyíý2šeli s?iyíý3pavé zas?iyíý2čení zm?iyíý1je.

Krocan se p?iyíý4chou čep?iyíý4řil.

Sp?iyíý1sovatel po v?iyíý2dání knihy Sp?iyíý2tihněvovo kop?iyíý4tko zp?iyíý2chnul.

V s?iyíý2chravém počasí se nastydl a s?iyíý3pal.

Vstoup?iyíý1li jsme do starob?iyíý2lého b?iyíý2tu, kde b?iyíý2ly uloženy v?iyíý2soce cenné sb?iyíý3rky.

S?iyíý1vá holubice se bl?iyíý3žila k obloze a přitom v?iyíý3řila prach.

Psi v?iyíý2li na celé V?iyíý1nohrady.

Kostelní v?iyíý3žka se rozpadala.

Krmítko v?iyíý1selo na stromě, pod kterým farmář v?iyíý2sel čočku.

Děti b?iyíý2ly zv?iyíý2klé na v?iyíý2učování.

Chlapci pov?iyíý2kovali a v?iyíý4skali.

Z?iyíý1mní slunovrat se bl?iyíý3ží.

Brz?iyíý1čko dostanu nový z?iyíý1mník.

Známý hrad se naz?iyíý4vá Karlštejn.

Vojáci om?iyíý2lem dob?iyíý2li v?iyíý4znamný hrad.

Princezna se zap?iyíý4řila radostí, když ji kníže Přem?iyíý2sl v?iyíý2zval k tanci.

V?iyíý2v?iyíý1klaný zub konečně v?iyíý2padl. Honza se ob?iyíý2čejně začínal prát, ale nakonec b?iyíý2l obv?iyíý2kle b?iyíý1t.

Zb?iyíý2la nám m?iyíý1lá vzpom?iyíý3nka.

Děti si op?iyíý1sovaly texty l?iyíý1dových p?iyíý3sní.

Otec přib?iyíý1l budku na v?iyíý2sokou v?iyíý1šeň.

Navštívili jsme v?iyíý4stavu v?iyíý2nikajících v?iyíý4tvarníků.

Na s?iyíý4pce b?iyíý2 neměly b?iyíý4t m?iyíý2ši.

Zapřažený ps?iyíý3k sm?iyíý4kl voz?iyíý3kem na stranu.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Zkratky v českém jazyce

Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.

Slova zkrácená

Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).

Slova zkratková

Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.

Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.

Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.

Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.

Zdroj: článek Zkratky

MÝTIT

= odlesňovat

Slovesa vymítat (=vyhánět) a promítat (= pouštět), nemají s vyjmenovaným slovem mýtit nic společného, a proto se v nich píše měkké i.

Slova příbuzná

vymýtit, vymýcený, mýtina, mýtné (poplatek za využívání cest), Vysoké Mýto, mýto

Příklady

Uprostřed lesa byla velká mýtina. Na dálnici se vybíralo mýtné. Kněz vymítal ďábla. V kině promítali film.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m