SLOVI PŘÍBUZNÉ K BÝVÁ

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Poradna

V naší poradně s názvem VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

• Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
• Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
• Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
• Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
• Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
• Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
• Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
• Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
• Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
• Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
• Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
• Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
• Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
• Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
• O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
• Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
• Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
• Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
• Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

• O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
• Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
• Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
• Na svatého Antona každá jahoda je červená.
• Na svatého Antonína broušení kos započíná.
• Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
• Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

• Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
• Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

• O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

• Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
• Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

• Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
• Jaké počasí na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou příbuzná slova po b?

Jsou to slova se stejným kořenem a významem jako vyjmenovaná slova po b.

Proč se píše zbytečný s y?

Protože vychází ze slova zbytek, které je příbuzné ke slovu být.

Patří starobylý mezi příbuzná slova ke slovu být?

Ano, významově souvisí s dlouhodobou existencí.

Jak poznám, že je slovo příbuzné?

Pomůže hledání společného kořene a významové souvislosti.

Je slovo obyčej příbuzné ke slovu být?

Ano, označuje způsob bytí a chování.

Proč má slovo dobytek tvrdé y?

Souvisí s historickým významem slova dobýt ve smyslu získat.

Existují příbuzná slova i k názvům zvířat?

Ano, například býk, kobyla nebo bylina mají vlastní příbuzná slova.

Pomůže znalost příbuzných slov v diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje správné rozhodování mezi y a i.

Kde se příbuzná slova po b nejčastěji pletou?

Nejčastěji u slov, která nejsou na první pohled spojena se slovem být.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co jsou příbuzná slova po s?

Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po s a zachovávají jejich pravopis.

Píše se v příbuzných slovech vždy y?

Ano, pokud jsou významově odvozena od vyjmenovaného slova po s.

Je syrovinka příbuzné slovo ke slovu syrový?

Ano, významově vychází ze slova syrový, proto se píše s y.

Patří slovo zlosyn mezi příbuzná slova ke slovu syn?

Ano, i když má přenesený význam, stále vychází ze slova syn.

Jak poznám, že slovo není příbuzné?

Pokud má jiný významový základ, například síra × sýr, nejedná se o příbuzná slova.

Musím znát význam slova pro správný pravopis?

Ano, pochopení významu je klíčem ke správnému psaní y a i.

Pomáhá učení příbuzných slov při diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.

Jsou všechna slova se s a y vyjmenovaná?

Ne, vyjmenovaná jsou pouze základní slova, ostatní jsou jejich příbuzné tvary.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Být a bít a slova příbuzná

K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Přibýt a přibít

Pokud něco někam přitlučeme, nejedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a ve slově přibít píšeme měkké I.

Příklady:

Přibil obrázek na zeď, ale brzy mu znovu spadl.

Je potřeba přibít plech na střechu.

Pokud ale někdo někam přijde nebo přicestuje, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému být a píšeme přibýt s tvrdým Y.

Příklady:

Do třídy nám přibyl nový spolužák.

Přibylo mu mnoho starostí.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

FAQ – často kladené otázky

Co jsou vyjmenovaná slova příbuzná?

Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.

Musím znát všechna vyjmenovaná slova nazpaměť?

Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.

Jak poznám, že je slovo příbuzné?

Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.

Jsou vyjmenovaná slova příbuzná ve všech pádech stejná?

Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.

Jak často vyjmenovaná slova procvičovat?

Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.

Pomáhají pracovní listy a testy?

Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.

Proč děti dělají chyby i ve vyšších ročnících?

Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.

Jaký je rozdíl mezi vyjmenovaným slovem a slovem příbuzným?

Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.

Lze se vyjmenovaná slova naučit bez biflování?

Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná