SLOVNI DRUH BYCH

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Charakteristika sama sebe

Osnova

Kdo jsem
Moje povaha
Já a rodina
Nejlepší přátelé
Vztah k Liberci
Škola
Moje zájmy
Co si o sobě myslím
Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.

Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do teplých krajin.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

3. Zítra budeme péct cukroví.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do skříněk.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

6. Počasí hlásili po zprávách.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

8. Kosi i vrabci se slétali ke krmítku.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

9. Venku foukal studený vítr.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

10. V oboře se pásli jeleni a laně.

Podmět:
Druh podmětu:
Druh podmětu:

Zdroj: článek Podmět

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

Blahopřání k narozeninám pro maminku

Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

~

Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

~

Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

~

Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

~

Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

~

Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

~

Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

~

Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

~

Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

~

Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

~

Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

~

Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

~

Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

~

Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
skloňují se
můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
určujeme u nich:

rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)

mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
ptáme se na ně: jaký, který, čí
skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
mají tvar podle podstatných jmen
můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
určujeme u nich:

pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)

přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
určujeme u nich:

druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
číslo (jednotné, množné)
pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:

kolik? – základní: deset, několik
kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný

větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Test z ukázek Malostranských povídek

Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!“
Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-

„Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.“
Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“

„Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

„Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...“
Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“

„Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

„Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“
Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzík.

Slovo rád je příslovce.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí.
relativního zájmeno Jak jste tady, všichni kradete! (vy, co jste tady). Všichni, jak tu sedíte, jste jeho poddanými. (vy, co tu sedíte). V Praze zaniklo mnoho hospod, ale v hospodě, jak tam říkali „u Maňasů“, se jede dál. (v níž).
zájmenné příslovce
1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu.
2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností.
3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej.
4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet.
spojka
1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak.
2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo jak

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.

Jaky je slovni druh slovo byť?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
datum (rod střední, vzor město) = udání doby
dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Jaký slovní druh je slovo konečně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

POKLAD

I

Na pahorku mezi buky

kostelíček s věží nízkou;

s věže pak slyšeli zvuky

hájem a sousední vískou.

Není zvuk to zvonka jemný,

tratící se v blízké stráně:

dřevatě to rachot temný,

zvoucí lid do chrámu páně.

~

A tu z vísky к boží slávě

vzhůru běží zástup hojný:

veský lid to bohabojný,

a dnes velký pátek právě.

~

V chrámě truchlo: holé stěny;

oltář černá rouška kryje,

na roušce kříž upevněný;

v kůru zpívají pašije.

~

A hle! co se bělá v lese,

v černém lese za potokem?

Nějaká to veská žena,

ana v náručí cos nese.

I jde rychlým žena krokem,

svátečně jsouc oblečena,

tam tou strání za potokem -

pacholátko malé nese.

Běží žena, dolů běží,

pospíchá do chrámu páně:

tuť na blízku lesní stráně

kostel na pahorku leží.

A v úvale ku potoku

náhle ubystřuje kroků;

neb jak větřík volně věje,

z kostela slyšeti pění:

v kůru tam se právě pěje

Krista pána umučení.

Běží, běží podlé skály:

„Co to? mám-li věřit oku?

což mě moje smysly šálí?“

Stane, ohlíží se kolem —

rychle kroky zpět obrací,

stane zase, zas se vrací —

„Tam ten les, a zde ty klesty,

tamto vede cesta polem —

vždyť jsem nezbloudila s cesty!

Bože, co se se mnou děje!

což zde nejsem u kamena?

jaká se tu stala změna!“

Zase stojí, zase spěje,

celá jsoucí udivena,

oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Bože, jaká to tu změna!“

~

Tu, kde z divokého klestu,

od kostela tři sta kroků,

veliký čněl kámen v cestu,

co se nyní jeví oku?

Jeví se tu ženě, jeví

vchodem vršek otevřený —

vysvětliti sobě neví —

kámen v cestu postavený,

postavená celá skála,

jak by od věků zde stála.

Jeví se tu, jeví ženě

chodba pod zemí, eo síně

vyklenutá ve křemeně;

a tam, klenba kde se tratí,

ve tmavém pahorku klíně,

jakýs plamen znamenati.

I hoří to jasnoběle,

jako v noci svit měsíčka;

i zaplává rudoskvěle,

jak by západ to sluníčka.

~

I vidouc to žena žasne,

a ke vchodu až pokročí,

a zastíníc dlaní oči,

hledí v ono místo jasné.

„Bože, jak se to tam svítí!“

Oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Jak se to tam divně svítí!

což to asi může býti?“

Dále jíti však se bojí,

hledíc tam a venku stojí.

~

A co váhá, a co stojí,

v klenbu patříc neustále, '

mizí bázeň za pohledem,

zvědavost ji pudí předem,

a žena se béře dále.

Krok za krokem — a vždy dále

mocně ji to jíti pudí;

kro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.

Jaký slovní druh je kdysi?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polit

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.

Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.

Zdroj: příběh Hrázích-jaky je to slovni druh

Romantická vánoční přání

Nejkrásnější dárek k Vánocům? ... přece Ty, broučku!
Štědrý večer už se blíží a mě stesk po Tobě u srdíčka tíží.
Jeden dárek pod stromečkem bych si přála jen, a tím by se mi splnil můj nejkrásnější sen.
I Ježíškovi už jsem dopis psala, že jen Tebe bych si přála.
Až začnou na Štědrý den padat sněhové vločky z nebe, vzpomeň si na nás a na to, že miluji jen Tebe. Zvedni hlavu směrem k nebi a každá vločka co Ti spadne na tvář je ode mě políbení.
Posílám Ti seznam všeho, co bych chtěl od Tebe letos k Vánocům: Tebe.
Až koledy budou hrát, pověsíme pod strop jmelí, políbím Tě a budu si přát, ať jsme spolu život celý.
Poslala jsem ti k Vánocům anděla, aby na tebe dával celý rok pozor, ale vrátil se mi, protože andělé se nemusí navzájem opatrovat.
Až Ježíšek u stromku zacinká, má bude na Tebe vzpomínka, že krásně jeden dar by mi postačil: objetí, polibek a Tvé náručí!
Jen jeden dárek k Vánocům bych chtěla, abych tě navždycky u sebe měla!
Budou Vánoce a to má být každý se svým blízkým. S tím koho miluje. A proto mám jediné přání na Vánoce. Abychom my dva byli spolu a nejen na ně ale také potom. Kráčet spolu cestou i necestou.
Miláčku, už se nemůžu dočkat, až si Tě rozbalím.
Jedno přání já prý můžu mít. Tak co by to tak mělo být? Pod stromeček já bych chtěla tebe, má studená postýlka mě samotnou zebe. Tak o mém přání teď už víš, je jen na tobě, co mi pod stromeček nadělíš!
Miláčku, jestliže si rozbalíš vánoční dárky ode mě, buď opatrný! Každý z nich sálá láskou a vášní, s nimiž jsem je vybírala, balila a ukládala pod stromek!
Ty jsi můj bílý sníh, který potřebuji o Vánocích, ty jsi můj led, který potřebuje mráz, ty jsi můj lyžař, který potřebuje sráz. Ty jsi mé vše.
Až rozsvítíš první svíčku na stromečku a rozsvítíš zářivou prskavku, v tu nejkrásnější chvíli v roce si vzpomeň na tu, která Ti přeje ty nejkrásnější VÁNOCE.
Ježíškovi do nebe poslal jsem dopis, tam mého dárečku je popis. I když už na Ježíška nevěřím, pořád běhám ke dveřím a čekám jenom na Tebe. A až mi Tě přivede, budu štěstím bez sebe.
Přeji Ti nádherné Vánoce a pod stromečkem všechno, co si budeš přát. Já mám velké přání, ale pod stromeček mi jej nikdo nemůže dát. Mé velké přání jsi totiž TY!!!
Když se lidé u stromečku schází, vždy mi něco schází, už vím! Jsi to ty a tvůj

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vánoční přání

Poradna

V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Jaký slovní druh, prosím určit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

Statný jonák

J. V. Sládek
(4 sloky básně pro děti na recitační soutěž)

Přec ve světě bych nejraděj'

byl kovář s celou duší;

on do žhavého železa

tak silnou rukou buší

a nechce-li se dělit

a nechce-li se celit,

on jednou ranou mohutnou

je rozrazí, neb skruší !

~

Však byl bych také rolník rád,

vždy na své půdě stoje,

na vlastní roli poháněl

bych statné koně svoje,

svou setbu měl a sklízi

a přišel-li kdo cizí

a chtěl by mi jen hroudu vzít,

bych „Vari !" řek' — „je moje!"

~

A také bych si líbit dal

být králem velké říše;

můj trůn nad židlí poctivce

by nestál o píď výše;

kdo nuzný, měl by chleba

a každý, co mu třeba

a každý měl by právo své

a žehnal by mi tiše.

~

A přece budu ve světě

jen jak to osud velí;

však osud vzíti nemůže,

co srdcem být jsme chtěli:

jít ku předu a stále,

být v práci vytrvalé

dnes čacký hoch, pak statný jun

a v životě muž celý !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.

Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

TOTO je zájmeno.
NEBO je spojka.

Zdroj: příběh Jaký je to slovní druh?

Neohebné slovní druhy

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Určete slovní druhy u těchto slov

za ,
vrkú ,
významně ,
fuj ,
pod ,
ouvej ,
jak ,
pěkně ,
u ,
ano ,
suše ,
nikoli ,
proč ,
brrr ,
záměrně ,
nebo ,
ach ,
od ,
asi ,
dup ,
ne ,
hodně ,
au ,
hop ,
špatně ,
ať ,
velmi ,
ale ,
hmm ,
málo ,

bez ,
a ,
bú ,
když ,
s ,
do ,
moudře ,
v ,
ke ,
tam ,
dobře ,
uvnitř ,
z ,
doma ,
nad ,
pro ,
bác ,
kéž ,
prý ,
tiše ,
protože ,
že ,
zítra ,
bohatě ,
haf ,
dnes ,
kykyryký ,
slepě

Určete ohebná a neohebná slova

Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Jaký slovní druh je slovo často?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo často je příslovce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO	ROD, VZOR	VÝZNAM SLOVA	PŮVOD SLOVA
Kabanos	Mužský, hrad	Laciný točený salám	Z románských jazyků
Kabaret	Mužský, hrad	1. zábavní podnik s humoristickým programem; 2. pořad humoristického rázu	Francouzština
Kabát	Mužský, hrad	Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže	Čeština
Kabátek	Mužský, hrad	Zdrobnělina od slova kabát	Čeština
Kabel	Mužský, hrad	Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu	Angličtina, francouzština
Kabela	Ženský, žena	Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška	Němčina
Kabelka	Ženský, žena	Malá dámská kabela = taštička	Němčina
Kabelogram	Mužský, hrad	Telegram poslaný podmořským kabelem	Angličtina
Kabina	Ženský, žena	Malá uzavřená místnost	Francouzština
Kabinet	Mužský, hrad	Men

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Poradna

V naší poradně s názvem NEBO-LI SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adela.

Jaký slovní druh je nebo-li?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neboli se píše VŽDY dohromady a spojovník se zde nepoužívá. Celé slovo neboli je spojka. Pro zajímavost taktéž i -li je spojka.
Synonymum ke slovu neboli je čili, nikdy ne či-li.

Zdroj: příběh Nebo-li slovní druh

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO	ROD, VZOR	VÝZNAM SLOVA	PŮVOD SLOVA
Ďábel	Mužský, pán	Pohanská a náboženská pekelná bytost, čert, satan	Řečtina
Dabing (= dabink)	Mužský, hrad	Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči	Angličtina
Dabování	Střední, stavení	Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči	Angličtina
Dadaismus (= dadaizmus)	Mužský, hrad	Literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti	Francouzština
Dadaista	Mužský, předseda	Stoupenec dadaismu	Francouzština
Dafnie	Ženský, růže	Druh perloočky	Řečtina
Daktyl	Mužský, hrad	Druh verše složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou nepřízvučných	Řečtina
Daktyloskopie	Ženský, růže	Kriminalistická metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů	Řečtina
Dalamánek	Mužský, hrad	Podlouhlé pečivo z chlebového těsta	Francouzšti

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

SLOVNI DRUH BYCH

Slovní druhy

ADAMOVI

ALE

AŤ

BACHA

BĚHEM

BLÍZKO

DOBŘE

Poradna

Charakteristika sama sebe

Osnova

Poradna

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

Příběh

Blahopřání k narozeninám pro maminku

Poradna

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

2. Přídavná jména = adjektiva

3. Zájmena = pronomina

4. Číslovky = numeralia

Příběh

Test z ukázek Malostranských povídek

Příběh

Jaký slovní druh je slovo jak

Příběh

Podstatná jména na D

Seznam podstatných jmen na D

Příběh

POKLAD

Poradna

VODNÍK

Poradna

Romantická vánoční přání

Poradna

Statný jonák

Poradna

Neohebné slovní druhy

Určete slovní druhy u těchto slov

Určete ohebná a neohebná slova

Poradna

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Poradna

Podstatná jména na D

SVATEBNÍ KOŠILE

Autoři uvedeného obsahu

Chcete odebírat naše novinky?