slovní druh dost

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

SLOVNÍ DRUH BUDEME BUDU

Resumé

Budete-li mít za úkol určit v textu slovní druhy, pak slova budu, budeme označte vždy jako sloveso.

Detail odstavce: Resumé
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Zveřejněno: 19.5.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů

Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na  bude-li , pak napište nad  bude 5  (= sloveso) a nad -li 8  (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).

Detail odstavce: Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Detail odstavce: Tentokrát – slovní druh
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – dělení slova

ten-to-krát

Detail odstavce: Tentokrát – dělení slova
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Detail odstavce: Krátké shrnutí
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Cvičení 2

Detail odstavce: Resumé
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Rozdíl mezi částicí a citoslovcem

Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.

Detail odstavce: Rozdíl mezi částicí a citoslovcem
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Cvičení 1

Detail odstavce: Resumé
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Detail odstavce: Slovní druh slova všichni
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Detail odstavce: Význam částice
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

SLOVNÍ DRUH AŽ

„Až“ jako předložka

Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.

Detail odstavce: „Až“ jako předložka
Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – význam

Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).

Detail odstavce: Tentokrát – význam
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Skloňování zájmena všechen (všecek)

Detail odstavce: Skloňování zájmena všechen (všecek)
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Pravopis částic

Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.

Detail odstavce: Pravopis částic
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Detail odstavce: Poznámka:
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Synonymum

Podstatné jméno „během“ se dá nahradit podobným výrazem rychlou chůzí, rychlým pohybem. Synonymum to není sice totožné, ale má k běhu nejblíže.

U předložky mohou jako synonyma sloužit výrazy: při, v průběhu, v, do /za.

Detail odstavce: Synonymum
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO SI

Skloňování zvratného zájmena se 

Detail odstavce: Skloňování zvratného zájmena se 
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Příklady použití tohoto zájmena ve větě:

Ne všichni diváci byli spokojení. Letos nastoupili všichni přijatí žáci. Stávky se zúčastnili všichni zaměstnanci. Všichni lidé všechno vědí. Šili s ním všichni čerti. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Všichni jsou už v Mexiku. Do restaurace se nahrnuli všichni svatebčané.

Detail odstavce: Příklady použití tohoto zájmena ve větě:
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (kéž), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Detail odstavce: Druhy částic
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015