„Až“ jako předložka
Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.
Zdroj: Slovní druh až
Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.
Zdroj: Slovní druh až
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na bude-li , pak napište nad bude 5 (= sloveso) a nad -li 8 (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.
Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.
Zdroj: diskuze Hrázích-jaky je to slovni druh
Budete-li mít za úkol určit v textu slovní druhy, pak slova budu, budeme označte vždy jako sloveso.
Zdroj: Slovní druh budeme budu
V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 037.
rád - zvláštní druh přídavného jména
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což
Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH BEZ CHUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir.
Dobrý den. Jaký je prosím slovní druh "bez" chuti např. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo BEZ je v tomto případě předložka.
Zdroj: diskuze Slovní druh bez chuti
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
V naší poradně s názvem JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TOTO je zájmeno.
NEBO je spojka.
Zdroj: diskuze Jaký je to slovní druh?
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základ u slova lenošit je lenoš.
Zdroj: diskuze Slovní druh u slova asi
V diskuzi CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Co je to za slovní druh Zdence?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alice.
Prosím co je to za slovní druh Zdence?
Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: diskuze Cvičení na slovní druhy
V naší poradně s názvem JAKO - SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon.
CHtěl by jsem se zeptat jaký slovní druh je jak ve věte... Jak se nazývá tato řeka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Jak se nazývá tato řeka? je slovo JAK příslovce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
Částice se dělí podle významu na:
Zdroj: Kéž slovní druh
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
||
2. pád |
sebe |
|
3. pád |
sobě, si |
|
4. pád |
sebe, se |
|
5. pád |
||
6. pád |
sobě |
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).
jednotné číslo |
množné číslo |
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
2. pád |
všeho |
všech |
3. pád |
všemu |
všem |
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
5. pád |
všechen |
všichni |
6. pád |
všem |
všech |
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.