SLOVNÍ DRUHY NECHŤ

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Stvoření světa

Na zemi bude pusto

a smutno,

řešetem hvězd do nebe spadne skřivan

a jeho zpěv zůstane nedozpíván,

kouř hvězdy zacloní a slunce uhasí ;

mráz zžehne v zahradách květy zimomřivé

a nikdy neuzříme už nad sebou modré nebe,

už nikdy nerozkvetou lípy jako kvetly dříve ;

nebude pramenů tekoucích s hor,

jen v drátech potečou pramínky elektřiny,

už nikdy nezavoní sladce pestré květy,

ulice naplní otravné plyny,

však ještě

tak jako boží duch se vznášel nad propastmi,

nad domy zakletými v železo a smutek,

nad továrnami, jež hlukem strojů chví se,

myšlenka pomsty bude vznášeli se,

než přijdem my,

než silou svojí s myšlenkou pomsty splynem

a nový stvoříme svět všemohoucím činem.

~

Pak teprv zas se nové slunce zrodí,

ne ona hračka básníků, nad talíř zlatý, snad kotouč, který hoří,

však slunce,

od souše rozdělíme moře siné vody

a prapor stkáme jediný, který by vlál na lodích pěti moří,

meče a děla překujeme v pluhy,

by znovu v zemi posvěcenou ryly brázdy,

do kterých sémě nabobtnalé vsejem,

by znova zkvetl klas a zas chléb vezdejší měl každý,

prachárny zboříme, pevnosti srovnáme s zemí

a nový vystavíme chrám,

kde nebylo by bohů, ni andělů s lesklými perutěmi,

kde každý byl by bůh a vládl sobě sám

a znova práce — tentokrát práce skutečně svátá

rozezní stroje, kladiva a dláta

a její píseň zhluboka zaduní všemi městy

jak vroucí modlitba.

~

V den šestý

však milenci zas půjdou šerem ztichlých cest

a dívka majíc plné ruce kvítí,

věneček pestrý bude z květin plést,

vždyť tělo její bude vonět jako v březnu rozoraná země,

která čeká, až v ni padne živé, sladké sémě ;

a nežli spočte kolik má veliký vůz stříbrných hvězd,

zalito slovem lásky, které čarovné a prosté,

do brázdy těla jejího semeno vzácné uloženo jest,

jež vzroste.

~

V den sedmý

sedmibarvá duha nad světem se sklene,

milostí konvalinek naplní se hruď,

počavší milenky novostí věcí unavené

si odpočinou.

Den sedmý svátkem buď.

Nechť zmlkne stroj, nechť mlčí kladiva,

nechť všecky housle zní a nechť se ozývá

i fléten píseň měkká.

Den sedmý svátkem buď.

A svátek bude od dne tohoto až do konce světa.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“

Vyšla babice,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.

Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy

Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:

KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.

JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.

ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,

prosím o slovní druhy u věty

No to je přece jasné.

Předem děkuji.
S pozdravem Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno

Zdroj: příběh Slovní druhy

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Neohebné slovní druhy

6  = příslovce

7  = předložky

8  = spojky

9  = částice

10  = citoslovce

Určete slovní druhy u těchto slov

za ?6789102, vrkú ?6789105, významně ?6789101, fuj ?6789105, pod ?6789102, ouvej ?6789105, jak ?6789101, pěkně ?6789101, u ?6789102, ano ?6789104, suše ?6789101, nikoli ?6789104, proč ?6789101, brrr ?6789105, záměrně ?6789101, nebo ?6789103, ach ?6789105, od ?6789102, asi ?6789104, dup ?6789105, ne ?6789104, hodně ?6789101, au ?6789105, hop ?6789105, špatně ?6789101, ať ?6789104, velmi ?6789101, ale ?6789103, hmm ?6789105, málo ?6789101,

bez ?6789102, a ?6789103, bú ?6789105, když ?6789103, s ?6789102, do ?6789102, moudře ?6789101, v ?6789102, ke ?6789102, tam ?6789101, dobře ?6789101, uvnitř ?6789101, z ?6789102, doma ?6789101, nad ?6789102, pro ?6789102, bác ?6789105, kéž ?6789104, prý ?6789104, tiše ?6789101, protože ?6789103, že ?6789103, zítra ?6789101, bohatě ?6789101, haf ?6789105, dnes ?6789101, kykyryký ?6789105, slepě ?6789101

Vyzkoušet cvičení

Určete ohebná a neohebná slova

Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:

všichni ?ON1, přestože ?ON2, pak ?ON2, jednou ?ON1, těchto ?ON1, jednom ?ON1, ač ?ON2, tři ?ON1, ním ?ON1, protože ?ON2, plavání ?ON1, ležet ?ON1, sestra ?ON1, radostněji ?ON2, hajným ?ON1, kteří ?ON1, jeden ?ON1, kam ?ON2, hej ?ON2, na ?ON2, ohledně ?ON2, tisící ?ON1, ať ?ON2,

jdi ?ON1, ach ?ON2, ano ?ON2, bych ?ON1, si ?ON1, cukrú ?ON2, jasně ?ON2, zpívat ?ON1, asi ?ON2, třikrát ?ON1, nebo ?ON2, čtení ?ON1, prima ?ON2, plavba ?ON1, jasný ?ON1, kvůli ?ON2, kolik ?ON1, neboť ?ON2, onen ?ON1, vřeleji ?ON2, prrrr ?ON2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Jaké jsou slovní druhy balíček karet ?
Diky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

balíček karet
Obě slova jsou podstatná jména.

Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

1. Cvičení

Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:

který ?123456789103,
před ?123456789107,
konečně ?123456789106,
všechny ?123456789103,
moje ?123456789103,
jsou ?123456789105,
kteří ?123456789103,
jenž ?123456789103,
takže ?123456789108,
odkud ?123456789106,
seděl jsem ?123456789105,
zvolit ?123456789105,
či ?123456789108,
jedině ?123456789106,
volný ?123456789102,
dní ?123456789101,
napil se ?123456789105,
kolikerý ?123456789104,
svěží ?123456789102,
působí ?123456789105,
cesta ?123456789101,
všechna ?123456789103 tři ?123456789104 hřiště ?123456789101,
brzičko ?123456789106,
podél ?123456789107 řeky ?123456789101,
zas ?123456789106,
snadno ?123456789106,
jsem ?123456789105,
nemile ?123456789106,
pravidelně ?123456789106,
byli ?123456789105,
o ?123456789107 tom ?123456789103,
jednoznačně ?123456789106,
vysoko ?123456789106,
zatímco ?123456789108,
plavání ?123456789101,
pokaždé ?123456789106,
léčení ?123456789101,
všichni ?123456789103,
můžeš ?123456789105,
kvůli ?123456789107,
dalších ?123456789102,
by ?123456789105,
krásnější ?123456789102,
konečně ?123456789106,
chvíli ?123456789101,
jsme ?123456789105,
všichni ?123456789103,
starosti ?123456789101,
jednoho ?123456789104,
ji ?123456789103,
kolik ?123456789104,
lze ?123456789106,
mají ?123456789105,
někteří ?123456789103,
proč ?123456789106,
nechť ?123456789109

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy

1. cvičení na určování slovních druhů

Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:

kéž, každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile.

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUHY - ANDĚL PÁNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.

Dobrý den,
prosím co je za slovní druh Páně. U spojení Anděl Páně.
Děkuji moc. M.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobiáš.

Já si myslím že je to přídavné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druhy

Určete slovní druhy

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že určování slovních druhů není vždy snadné a jednoznačné, že záleží na tom, v jakém kontextu je daný výraz použit. Určujte tedy slovní druhy u stejných slov v různých větách (vybírejte z tradičních čísel 1–10: 1 podstatné jméno, 2 přídavné jméno, 3 zájmeno, 4 číslovka, 5 sloveso, 6 příslovce, 7 předložka, 8 spojka, 9 částice, 10 citoslovce):

Dnešní ráno ?123456789101 bylo velmi chladné.

Přišli k nám brzy ráno ?123456789106.

Věděla jsem to jistě ?123456789106.

To je jistě ?123456789109 on.

Tu dlouholetou soudní při ?123456789101 nakonec vyhrál.

Budu při ?123456789107 tobě stát až do smrti.

Mluv pomalu, vždyť ?123456789108 ti není rozumět.

Vždyť ?123456789109 se brzy uvidíme.

Už kvete černý bez ?123456789101.

Bez ?123456789107 tebe tam určitě nepůjdu.

To jsou ale ?123456789109 vousy!

Chtěl jsem přijít, ale ?123456789108 rodiče mě nepustili.

Nestůj mezi ?123456789107 dveřmi.

Leželi spolu na vyhřáté mezi ?123456789101.

Dlouho se ?123456789103 pozorovala v zrcadle.

Se ?123456789107 mnou můžeš vždy počítat.

Vykonal to zcela samozřejmě ?123456789106.

Samozřejmě ?123456789109 že tam půjdu.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Jaký slovní druh, prosím určit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.

praštím sebou - sebou , jaký je to slovní druh?

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

• Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
• Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
• Co duben našetří, to květen spálí.
• Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
• Duben – za kamny budem.
• Duben často časy mění.
• Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
• Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
• Duben hojný vodou - říjen vínem.
• Duben hojný vodou - takový říjen.
• Duben je napůl březen a napůl květen.
• Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
• Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
• Duben ze zimy a léta pleten.
• Duben, ještě za kamny budem.
• Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
• Dubnové počasí nevyslovíš.
• Dubnový čas je jak panský kvas.
• Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
• Dubnový sníh rodí trávu.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
• Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
• Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
• I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
• I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
• Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
• Jaký duben - takový říjen.
• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
• Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
• Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
• Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
• Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
• Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
• Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
• Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
• Mokrý duben - hojnost ovoce.
• Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
• Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
• Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
• Na mokrý duben - suchý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Jaký je kořen ve slově pořádek ( vím že to není slovní druh ale já to potřebuji děkuji)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kořen ve slově pořádek je řád. Po je předpona a ek je koncovka.

Zdroj: příběh Prosba o radu

ZÁHOŘOVO LOŽE

I

Šedivé mlhy nad lesem plynou,

jako duchové vlekouce se řadem;

jeřáb ulétá v krajinu jinou —

pusto a nevlídno ladem i sadem.

Vítr od západu studeně věje,

a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

listové na dubě šepcí ji znova:

ale málokdo pochopuje slova,

a kdo pochopí, do smíchu mu není.

~

Poutnice neznámý v hábitě šerém,

s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

kam se ubíráš nyní pod večerem?

kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

a jeseň chladná — studená rosa:

zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

dobréhoť hosta každý rád vidí. —

~

Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

ještě vous tobě nepokrývá brady,

a tvoje líce jako pěkné panny —

ale což tak bledé a smutně zvadlé,

a tvoje oči v důlky zapadlé!

Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

snad že neštěstí tvé tělo svíží

lety šedivými dolů к zemi níží?

~

Mládenče pěkný! nechoď za noci,

možné-li, budem rádi ku pomoci,

a při nejmenším snad potěšíme.

Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

neníť bez léku nižádného želu,

a mocný balzám v důvěře dříme. —

~

Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

a tam již zachází v chrastině jedné:

pán bůh ho posilň na jeho pouti!

II

Daleké pole, široké pole,

předlouhá cesta přes to pole běží,

a podlé cesty pahorek leží,

a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

štíhláť to jedlice — však beze snětí,

jen malá příčka svrchu přidělána,

a na té příčce přibitý viděti

rozpjatý obraz Krista pána.

Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

ruce probité roztahuje v šíři:

v dvě světa strany jimi ukazuje,

v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

pravou na východ, kdež se světlo rodí,

levou na západ, kdež noc vojevodí.

Tam na východě nebeská je brána,

tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

že se tam s nimi též bude radovati.

Ale na západě jsou pekelná vrata,

tam plane mořem síra i smola,

tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

zlořečené duše v ohnivá kola.

Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

však od levice vysvoboď své děti!

~

Tu na tom pahorku leže na kolenou

náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

okolo kříže ruku otočenou,

vroucně objímá dřevo beze citu.

Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

~

Takto se loučí od své drahé panny

mládenec milý v poslední době,

ubíraje se v cizí světa strany,

aniž pak věda, sejdou-li

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Jaký slovní druh je slovo hlemýždí?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo hlemýžď je podstatné jméno a stejně tak množné číslo hlemýždi je také podstatné jméno.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Romantická vánoční přání a přání k Vánocům od srdce

1. Vločky se pomalu snášejí z nebe, mráz do tváří štípe a na rukou zebe, světélka rozzáří svět okolo nás, zas je tu ten vánoční čas.
2. Až pod stromečkem rozvážeš mašličku, ať lásku najdeš v balíčku. Ve druhém štěstí, klid a pohodu, ve třetím dobrou náladu. Veselé Vánoce!
3. Štědrý večer nadchází, snad už Vám nic neschází. Ryba, stromek, balíčky, vanilkové rohlíčky. Máte všechno připravené a koledy nacvičené? V tom případě Ježíšek obleče si kožíšek, naloží všem, co si přáli, o co jste ho požádali. Šťastné a veselé!
4. Užijte si svátky krásné jak z pohádky. Všichni se rádi mějte a něco hezkého si dejte. Šťastné a veselé Vánoce.
5. Když vzduchem zakrouží pár vloček sněhu, nastavte tvář - ten dotek má něhu. Vyloudí úsměv a ustoupí zlost, tak přeji všem lidem ať vloček je dost. Vánoce bílé a čisté jak sníh, v životě radost, lásku a smích. Kouzelné Vánoce a šťastný nový rok.
6. Vůně cukroví domovem se line, klid a pohoda srdce zaplní. Užívejte si kouzelné chvíle, kdy všechna přání se Vám vyplní. Krásné Vánoce!
7. Za tvoje přátelství a tvou něhu, ze srdce čistě, jak vločka sněhu, posílám andílka, co bude tě chránit a nedovolí nikomu, aby tě snad mohl ranit.
8. Až Nový rok bude ve dveřích stát, ať s tebou je každý, koho máš rád, nechť v příštím roce každý den zdá se ti krásný jako sen.
9. Lásku a zdraví, štěstí a něhu, nechť Tobě přinese vánoční sen. Přání své posílám na vločce sněhu, zachyť ji na dlani v ten Štědrý den.
10. Přeji lásku, štěstí, něhu, ať se Ti splní každičký sen. Přání Ti posílám na vločce sněhu, ať je krásný Tvůj Štědrý den!
11. Vánoční koleda tiše zní, svůj sen si každý sní, a tak jako hvězdy na nebi, září lidé na zemi. Splněná přání a štěstí měj, hodně přátel a všechno nej.
12. Ať klid, pohoda a láska vládne ve všech tvářích je štěstí znát. Snad Ježíšek tohle zvládne, má nás přece všechny rád. Krásné Vánoce.

Zdroj: článek Vtipné vánoční přání

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Dotaz byl ale na slovo hlemýždí s dlouhým “í” na konci. Domnívám se, že jde o přídavné jméno, ale nejsem si jistá, proto jsem požádala o radu. Díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova hlemýždí je skutečně přídavné jméno, protože se můžeme zeptat otázkou jaký, který, čí? Hlemýždí.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů

Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na  bude-li , pak napište nad  bude 5  (= sloveso) a nad -li 8  (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička