SLOVO PŘÍBUZNÉ K VÝHEŇ

VÝHEŇ

= pec, vedro

Příklady

Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Slovo jste nebo ste

Za prvé je třeba uvést, že slovo ste samo o sobě nic neznamená a je to nesmysl složený ze tří písmen s, t, e. Jak vzniklo nesprávné slovo ste? Jednoduše z hovorové češtiny, kde se běžně vypouští písmeno j u slova jste. Běžně to slyšíme každý den:

• Vy jste nás navštívil - vy ste nás navštívil.
• Proč jste to neudělal - proč ste to neudělal?
• K čemu jste to potřeboval - k čemu ste to potřeboval?
• Jak jste to dokázal - jak ste to dokázal?
• Na čem jste ujížděl - na čem ste ujížděl?

V mluvené řeči je slovo ste hojně používané, ač ve skutečnosti jde o slovo bez významu. Celé to vychází z toho, že spisovná čeština není totožná s mluveným slovem. Pokud tápete, jestli naspat jste nebo ste, tak pokud jde o samostatné slovo, vždy je správně slovo jste.

Pokud přesto nechápete, proč to tak je, můžete si vypomoci tím, že si řeknete slovo jste v záporu nejste / neste. To už zřetelně slyšíte, že je to nesmysl a je z toho jasné, že je třeba vždy psát jste / nejste.

Zdroj: článek Jste nebo ste

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m

My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk

My a mi

Nejdůležitější je zapamatovat si, že:

• slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
• slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě

Mýt a mít

Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:

• mýt = čistit vodou
• mít = vlastnit

Vymítat

Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.

Příklady:

Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.

Vymítal z domu zlé duchy.

Promítat

Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.

Příklady:

Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.

Pracuje jako promítač.

Promítání v letním kině začne ihned po setmění.

Míchat

Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.

Příklady:

Omáčku zamíchejte a nechte vařit.

Všechny suroviny smíchejte dohromady.

Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Poradna

V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Povidla

FAQ – Často kladené otázky

Jaký slovní druh je slovo „jsem“?

Slovo jsem je vždy sloveso.

Je „však“ spojka, nebo příslovce?

Může být obojí, záleží na významu a použití ve větě.

Jaký slovní druh je slovo „jakmile“?

Slovo jakmile je spojka.

Patří slovo „kolem“ vždy mezi předložky?

Ne, může být i příslovcem nebo podstatným jménem.

Jaký slovní druh je slovo „nechť“?

Jedná se o částici.

Je slovo „rád“ přídavné jméno?

Ano, slovo rád je přídavné jméno.

Jak poznám spojku od částice?

Spojka spojuje věty nebo větné členy, částice vyjadřuje postoj mluvčího.

Jak se nejlépe naučit slovní druhy?

Pravidelným procvičováním a prací s různými větami a kontexty.

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Zájmena

FAQ – Často kladené otázky

Jaké i/y se píše ve slově lysý?

Ve slově lysý se píše tvrdé y.

Jak poznám správné i/y u slova lysý?

Pomůže určení příbuzných slov, například lysina nebo lysost, kde je tvrdé y jednoznačné.

Patří slovo lysý mezi vyjmenovaná slova?

Nepatří, ale i přesto se v něm píše tvrdé y kvůli kořeni lys-.

Je slovo lysina příbuzné ke slovu lysý?

Ano, slovo lysina je přímé příbuzné slovo se stejným významovým základem.

Dá se slovo lysý použít i v přeneseném významu?

Ano, například pro označení holého kopce nebo místa bez vegetace.

Jaký je kořen slova lysý?

Kořenem slova je část lys-.

Zdroj: článek Příbuzná slova lysý

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Cvičení na slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Je správně hysterka nebo histerka?

Správná je pouze podoba hysterka s tvrdým Y.

Existuje slovo histerka ve spisovné češtině?

Ne, tvar histerka je nespisovný a považuje se za chybu.

Proč se slovo hysterka píše s y?

Protože vychází ze slova hysterie, které má cizí původ a ustálený pravopis.

Je slovo hysterka hanlivé?

V mnoha kontextech ano, často má negativní nebo hodnotící význam.

Lze použít slovo hysterka v oficiálním textu?

Nedoporučuje se, jde o výraz hovorový a stylisticky příznakový.

Jaký je slovní druh slova hysterka?

Jde o podstatné jméno rodu ženského.

Má slovo hysterka zdrobněliny?

V běžné spisovné češtině se zdrobněliny neužívají.

Jaký je vztah mezi slovy hysterka a hysterie?

Slovo hysterka je významově i slovotvorně odvozeno od slova hysterie.

Patří hysterka mezi slova cizího původu?

Ano, nepřímo – přes slovo hysterie má původ v řečtině.

Zdroj: článek Hysterka nebo histerka

Poradna

V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou příbuzná slova po b?

Jsou to slova se stejným kořenem a významem jako vyjmenovaná slova po b.

Proč se píše zbytečný s y?

Protože vychází ze slova zbytek, které je příbuzné ke slovu být.

Patří starobylý mezi příbuzná slova ke slovu být?

Ano, významově souvisí s dlouhodobou existencí.

Jak poznám, že je slovo příbuzné?

Pomůže hledání společného kořene a významové souvislosti.

Je slovo obyčej příbuzné ke slovu být?

Ano, označuje způsob bytí a chování.

Proč má slovo dobytek tvrdé y?

Souvisí s historickým významem slova dobýt ve smyslu získat.

Existují příbuzná slova i k názvům zvířat?

Ano, například býk, kobyla nebo bylina mají vlastní příbuzná slova.

Pomůže znalost příbuzných slov v diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje správné rozhodování mezi y a i.

Kde se příbuzná slova po b nejčastěji pletou?

Nejčastěji u slov, která nejsou na první pohled spojena se slovem být.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Sám

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co jsou příbuzná slova po s?

Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po s a zachovávají jejich pravopis.

Píše se v příbuzných slovech vždy y?

Ano, pokud jsou významově odvozena od vyjmenovaného slova po s.

Je syrovinka příbuzné slovo ke slovu syrový?

Ano, významově vychází ze slova syrový, proto se píše s y.

Patří slovo zlosyn mezi příbuzná slova ke slovu syn?

Ano, i když má přenesený význam, stále vychází ze slova syn.

Jak poznám, že slovo není příbuzné?

Pokud má jiný významový základ, například síra × sýr, nejedná se o příbuzná slova.

Musím znát význam slova pro správný pravopis?

Ano, pochopení významu je klíčem ke správnému psaní y a i.

Pomáhá učení příbuzných slov při diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.

Jsou všechna slova se s a y vyjmenovaná?

Ne, vyjmenovaná jsou pouze základní slova, ostatní jsou jejich příbuzné tvary.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Sám

FAQ – často kladené otázky

Co jsou vyjmenovaná slova příbuzná?

Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.

Musím znát všechna vyjmenovaná slova nazpaměť?

Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.

Jak poznám, že je slovo příbuzné?

Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.

Jsou vyjmenovaná slova příbuzná ve všech pádech stejná?

Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.

Jak často vyjmenovaná slova procvičovat?

Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.

Pomáhají pracovní listy a testy?

Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.

Proč děti dělají chyby i ve vyšších ročnících?

Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.

Jaký je rozdíl mezi vyjmenovaným slovem a slovem příbuzným?

Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.

Lze se vyjmenovaná slova naučit bez biflování?

Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

FAQ – Často kladené otázky

Jaký slovní druh je slovo jako nejčastěji?

Nejčastěji je to spojka.

Může být slovo jako i částice?

Ano, zejména v hovorovém a expresivním projevu.

Jak poznám rozdíl mezi spojkou a částicí?

Rozhoduje, zda slovo spojuje větné členy, nebo jen upravuje význam věty.

Je slovo jako někdy jiné než spojka nebo částice?

V současné češtině se vyskytuje prakticky jen v těchto dvou funkcích.

Patří slovo jako mezi plnovýznamové slovní druhy?

Ne, patří mezi neohebné a pomocné slovní druhy.

Objevuje se slovo jako často v testech?

Ano, patří mezi typické pravopisné a mluvnické chytáky.

Pomůže mi vynechání slova jako při určování?

Ano, je to jedna z nejjednodušších a nejúčinnějších pomůcek.

Stačí znát poučku, nebo je nutná praxe?

Bez praktického procvičování se správné určování dlouhodobě neudrží.

Zdroj: článek Jako - slovní druh

Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost

Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:

• třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
• třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).

Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by ses a by sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)

Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:

Spojka

V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:

• Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
• Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.

Částice

Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:

• By raději již bylo dokonáno.

Pomocné sloveso

S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které

1. ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
2. ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).

Například:

• Dokázal by to někdo přesně zopakovat?
• Bez připomenutí by na to byla úplně zapomněla.
• To by se skutečně stávat nemělo.
• Španělé by to byli málem celé vyhráli.
• Za daných okolností by se všechny teorie mýlily.
• Děvčata by se byla hned vdávala.

Zdroj: článek Určování slova BY

Příběh

Ve svém příspěvku RADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luki.

Zdroj: příběh Radi

Být a bít a slova příbuzná

K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co jsou příbuzná slova po l?

Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po l a zachovávají jejich pravopis.

Píše se v příbuzných slovech vždy y nebo ý?

Ano, pokud slovo významově souvisí s vyjmenovaným slovem po l.

Proč se píše mlýn s y, ale mlít s i?

Protože mlýn je vyjmenované slovo, zatímco mlít je sloveso s odlišným slovním základem.

Jak poznám, zda je slovo skutečně příbuzné?

Podle významu – musí označovat stejný jev, činnost nebo vlastnost.

Patří slovo vyslyšet mezi příbuzná slova ke slovu slyšet?

Ano, významově vychází ze slovesa slyšet, proto se píše s y.

Mění předpona pravopis vyjmenovaného slova?

Ne, předpona pravopis nemění, pokud zůstává zachován význam.

Pomáhá znalost příbuzných slov při diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.

Stačí se naučit jen seznam vyjmenovaných slov?

Ne, bez znalosti příbuzných slov se chyby objevují velmi často.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

VRBA

Ráno sedá ke snídaní,

táže se své mladé paní:

~

„Paní moje, paní milá!

vždycky upřímná jsi byla,

~

vždycky upřímná jsi byla,

jednohos mi nesvěřila.

~

Dvě léta jsme spolu nyní —

jedno nepokoj mi činí.

~

Paní moje, milá paní!

jaké je to tvoje spaní?

~

Večer lehneš zdráva, svěží,

v noci tělo mrtvo leží.

~

Ani ruchu, ani sluchu,

ani zdání o tvém duchu.

~

Studené jest to tvé tělo,

jak by zpráchnivěti chtělo.

~

Aniž to maličké dítě,

hořce plačíc, probudí tě. —

~

Paní moje, paní zlatá!

zdali nemocí jsi jata?

~

Jestli nemoc ta závada,

nech ať přijde moudrá rada.

~

V poli mnoho bylin stojí,

snad některá tebe zhojí.

~

Pakli v býlí není síly,

mocné slovo neomýlí.

~

Mocné slovo mračna vodí,

v bouři líté chrání lodí.

~

Mocné slovo ohni káže,

skálu zdrtí, draka sváže.

~

Jasnou hvězdu strhne s nebe:

slovo mocné zhojí tebe.“ —

~

„ „Ó pane můj, milý pane!

nechtěj dbáti řeči plané.

~

Co souzeno při zrození,

tomu nikdež léku není.

~

Co Sudice komu káže,

slovo lidské nerozváže!

~

Ač bezduchá na svém loži,

vždy jsem přece v moci boží.

~

Vždy jsem přece v boží moci,

jenž mne chrání každé noci.

~

Ač co mrtvé mi je spáti,

ráno duch se zase vrátí.

~

Ráno zdráva vstáti mohu:

protož poruč pánu bohu!“ “ —

~

Darmo, paní! jsou tvá slova,

pán úmysl jiný chová.

~

Sedí babka při ohnisku,

měří vodu z misky v misku,

~

dvanáct misek v jedné řadě.

Pán u baby na poradě.

~

„Slyšíš, matko! ty víš mnoho:

víš, co potkati má koho,

~

víš, kde se čí nemoc rodí,

kudy smrtná žena chodí.

~

Pověz ty mi zjevně nyní,

co se s mojí paní činí?

~

Večer lehne zdráva, svěží,

v noci tělo mrtvo leží,

~

ani ruchu ani sluchu,

ni zdání o jejím duchu;

~

studené jest její tělo,

jak by zpráchnivěti chtělo.“ —

~

„ „Kterak nemá mrtva býti,

když má jen půl živobytí?

~

Ve dne s tebou živa v domě,

v noci duše její v stromě.

~

Jdi k potoku pod oborou,

najdeš vrbu s bílou korou;

~

žluté proutí roste na ní:

s tou je duše tvojí paní!“ “ —

~

„Nechtěl jsem já paní míti,

aby s vrbou měla žíti;

~

paní má ať se mnou žije,

a vrba ať v zemi hnije.“ —

~

Vzal sekeru na ramena,

uťal vrbu od kořena;

~

padla těžce do potoka,

zašuměla od hluboka.

~

zašuměla, zavzdychala,

jak by matka skonávala,

~

jak by matka umírajíc,

po dítku se ohléda

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Zdroj: článek Určování slova BY