VÝHEŇ
= pec, vedro
Příklady
Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Vyjmenovaná slova po v patří k těm oblastem českého pravopisu, kde se chyby objevují i u žáků, kteří jinak píší bez problémů. Důvod je jednoduchý – nejde jen o zapamatování seznamu slov, ale hlavně o pochopení jejich příbuzných tvarů, významových rozdílů a častých chytáků, které se objevují v diktátech i běžném psaní. Tento doplňující text rozšiřuje původní přehled a zaměřuje se na praktické používání příbuzných slov k vyjmenovaným slovům po v. Díky příkladům, vysvětlením a upozornění na typické omyly si čtenář upevní pravopis a získá větší jistotu při psaní.
= pec, vedro
Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...
Za prvé je třeba uvést, že slovo ste samo o sobě nic neznamená a je to nesmysl složený ze tří písmen s, t, e. Jak vzniklo nesprávné slovo ste? Jednoduše z hovorové češtiny, kde se běžně vypouští písmeno j u slova jste. Běžně to slyšíme každý den:
V mluvené řeči je slovo ste hojně používané, ač ve skutečnosti jde o slovo bez významu. Celé to vychází z toho, že spisovná čeština není totožná s mluveným slovem. Pokud tápete, jestli naspat jste nebo ste, tak pokud jde o samostatné slovo, vždy je správně slovo jste.
Pokud přesto nechápete, proč to tak je, můžete si vypomoci tím, že si řeknete slovo jste v záporu nejste / neste. To už zřetelně slyšíte, že je to nesmysl a je z toho jasné, že je třeba vždy psát jste / nejste.
Zdroj: článek Jste nebo ste
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?
My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk
Nejdůležitější je zapamatovat si, že:
Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:
Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.
Příklady:
Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.
Vymítal z domu zlé duchy.
Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.
Příklady:
Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.
Pracuje jako promítač.
Promítání v letním kině začne ihned po setmění.
Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.
Příklady:
Omáčku zamíchejte a nechte vařit.
Všechny suroviny smíchejte dohromady.
Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Slovo povidla:
Prosím, chtěla bych si ověřit, že slovo POVIDLA se skloňuje podle vzoru "město".
Děkuji H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo POVIDLA se skloňují podle vzoru město v množném čísle. Pouze v druhém pádě dochází k výjimce (měst, povidel).
nominativ - povidla
genitiv - povidel
dativ - povidlům
akuzativ - povidla
vokativ - povidla
lokál - povidlech
instrumentál - povidly.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Zdroj: příběh Povidla
Slovo jsem je vždy sloveso.
Může být obojí, záleží na významu a použití ve větě.
Slovo jakmile je spojka.
Ne, může být i příslovcem nebo podstatným jménem.
Jedná se o částici.
Ano, slovo rád je přídavné jméno.
Spojka spojuje věty nebo větné členy, částice vyjadřuje postoj mluvčího.
Pravidelným procvičováním a prací s různými větami a kontexty.
Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: příběh Zájmena
Ve slově lysý se píše tvrdé y.
Pomůže určení příbuzných slov, například lysina nebo lysost, kde je tvrdé y jednoznačné.
Nepatří, ale i přesto se v něm píše tvrdé y kvůli kořeni lys-.
Ano, slovo lysina je přímé příbuzné slovo se stejným významovým základem.
Ano, například pro označení holého kopce nebo místa bez vegetace.
Kořenem slova je část lys-.
Zdroj: článek Příbuzná slova lysý
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: příběh Cvičení na slovní druhy
Správná je pouze podoba hysterka s tvrdým Y.
Ne, tvar histerka je nespisovný a považuje se za chybu.
Protože vychází ze slova hysterie, které má cizí původ a ustálený pravopis.
V mnoha kontextech ano, často má negativní nebo hodnotící význam.
Nedoporučuje se, jde o výraz hovorový a stylisticky příznakový.
Jde o podstatné jméno rodu ženského.
V běžné spisovné češtině se zdrobněliny neužívají.
Slovo hysterka je významově i slovotvorně odvozeno od slova hysterie.
Ano, nepřímo – přes slovo hysterie má původ v řečtině.
Zdroj: článek Hysterka nebo histerka
V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.
Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.
Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.
Synonyma ke slovu důmyslně:
- sofistikovaně
- propracovaně
- složitě
- bystře
- důvtipně
- vynalézavě
- vychytrale.
Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh
Jsou to slova se stejným kořenem a významem jako vyjmenovaná slova po b.
Protože vychází ze slova zbytek, které je příbuzné ke slovu být.
Ano, významově souvisí s dlouhodobou existencí.
Pomůže hledání společného kořene a významové souvislosti.
Ano, označuje způsob bytí a chování.
Souvisí s historickým významem slova dobýt ve smyslu získat.
Ano, například býk, kobyla nebo bylina mají vlastní příbuzná slova.
Ano, výrazně usnadňuje správné rozhodování mezi y a i.
Nejčastěji u slov, která nejsou na první pohled spojena se slovem být.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.
Proč je zájmeno sám ukazovací?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)
Zdroj: příběh Sám
Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po s a zachovávají jejich pravopis.
Ano, pokud jsou významově odvozena od vyjmenovaného slova po s.
Ano, významově vychází ze slova syrový, proto se píše s y.
Ano, i když má přenesený význam, stále vychází ze slova syn.
Pokud má jiný významový základ, například síra × sýr, nejedná se o příbuzná slova.
Ano, pochopení významu je klíčem ke správnému psaní y a i.
Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.
Ne, vyjmenovaná jsou pouze základní slova, ostatní jsou jejich příbuzné tvary.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.
Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?
příklad:
Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.
Zdroj: příběh Sám
Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.
Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.
Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.
Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.
Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.
Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.
Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.
Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.
Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.
Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.
Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Nejčastěji je to spojka.
Ano, zejména v hovorovém a expresivním projevu.
Rozhoduje, zda slovo spojuje větné členy, nebo jen upravuje význam věty.
V současné češtině se vyskytuje prakticky jen v těchto dvou funkcích.
Ne, patří mezi neohebné a pomocné slovní druhy.
Ano, patří mezi typické pravopisné a mluvnické chytáky.
Ano, je to jedna z nejjednodušších a nejúčinnějších pomůcek.
Bez praktického procvičování se správné určování dlouhodobě neudrží.
Zdroj: článek Jako - slovní druh
Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:
Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by ses a by sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)
Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:
V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:
Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:
Zdroj: článek Určování slova BY
Ve svém příspěvku RADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Radi je jaky druh
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luki.
Slovo radí je sloveso. Slovo rádi je příslovce. Good luck!
Zdroj: příběh Radi
K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.
Jaky je slovni druh slovo byť?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.
příslovce myslím
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?
Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po l a zachovávají jejich pravopis.
Ano, pokud slovo významově souvisí s vyjmenovaným slovem po l.
Protože mlýn je vyjmenované slovo, zatímco mlít je sloveso s odlišným slovním základem.
Podle významu – musí označovat stejný jev, činnost nebo vlastnost.
Ano, významově vychází ze slovesa slyšet, proto se píše s y.
Ne, předpona pravopis nemění, pokud zůstává zachován význam.
Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.
Ne, bez znalosti příbuzných slov se chyby objevují velmi často.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.
Jaký slovní druh je slovo konečně
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně
Ráno sedá ke snídaní,
táže se své mladé paní:
~
„Paní moje, paní milá!
vždycky upřímná jsi byla,
~
vždycky upřímná jsi byla,
jednohos mi nesvěřila.
~
Dvě léta jsme spolu nyní —
jedno nepokoj mi činí.
~
Paní moje, milá paní!
jaké je to tvoje spaní?
~
Večer lehneš zdráva, svěží,
v noci tělo mrtvo leží.
~
Ani ruchu, ani sluchu,
ani zdání o tvém duchu.
~
Studené jest to tvé tělo,
jak by zpráchnivěti chtělo.
~
Aniž to maličké dítě,
hořce plačíc, probudí tě. —
~
Paní moje, paní zlatá!
zdali nemocí jsi jata?
~
Jestli nemoc ta závada,
nech ať přijde moudrá rada.
~
V poli mnoho bylin stojí,
snad některá tebe zhojí.
~
Pakli v býlí není síly,
mocné slovo neomýlí.
~
Mocné slovo mračna vodí,
v bouři líté chrání lodí.
~
Mocné slovo ohni káže,
skálu zdrtí, draka sváže.
~
Jasnou hvězdu strhne s nebe:
slovo mocné zhojí tebe.“ —
~
„ „Ó pane můj, milý pane!
nechtěj dbáti řeči plané.
~
Co souzeno při zrození,
tomu nikdež léku není.
~
Co Sudice komu káže,
slovo lidské nerozváže!
~
Ač bezduchá na svém loži,
vždy jsem přece v moci boží.
~
Vždy jsem přece v boží moci,
jenž mne chrání každé noci.
~
Ač co mrtvé mi je spáti,
ráno duch se zase vrátí.
~
Ráno zdráva vstáti mohu:
protož poruč pánu bohu!“ “ —
~
Darmo, paní! jsou tvá slova,
pán úmysl jiný chová.
~
Sedí babka při ohnisku,
měří vodu z misky v misku,
~
dvanáct misek v jedné řadě.
Pán u baby na poradě.
~
„Slyšíš, matko! ty víš mnoho:
víš, co potkati má koho,
~
víš, kde se čí nemoc rodí,
kudy smrtná žena chodí.
~
Pověz ty mi zjevně nyní,
co se s mojí paní činí?
~
Večer lehne zdráva, svěží,
v noci tělo mrtvo leží,
~
ani ruchu ani sluchu,
ni zdání o jejím duchu;
~
studené jest její tělo,
jak by zpráchnivěti chtělo.“ —
~
„ „Kterak nemá mrtva býti,
když má jen půl živobytí?
~
Ve dne s tebou živa v domě,
v noci duše její v stromě.
~
Jdi k potoku pod oborou,
najdeš vrbu s bílou korou;
~
žluté proutí roste na ní:
s tou je duše tvojí paní!“ “ —
~
„Nechtěl jsem já paní míti,
aby s vrbou měla žíti;
~
paní má ať se mnou žije,
a vrba ať v zemi hnije.“ —
~
Vzal sekeru na ramena,
uťal vrbu od kořena;
~
padla těžce do potoka,
zašuměla od hluboka.
~
zašuměla, zavzdychala,
jak by matka skonávala,
~
jak by matka umírajíc,
po dítku se ohléda
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady
JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)
Zdroj: článek Určování slova BY