Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SLOVO VYPLÍVÁ

OBSAH

Anglický překlad slova vyplývá

Překladače toto slovo překládají různě. Google překladač slovo překládá pojmem "result". Server prekladac.cz ho překládá jako výraz "follow".

Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá

Poradna

V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.

Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.

Zdroj: diskuze Vyplývá nebo vyplívá

Pravopis slova vyplývá

Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.

Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.

Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá

Ukázky ve větě

Z otázek novinářky vyplývala její neznalost tématu.

Ze zákonu vyplývá, že skutková podstata zločinu nebyla naplněna.

Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což

Slovo všechno

Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.

Zdroj: Slovo všechno

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada.

Slovo KAM je příslovce. Příslovečné určení místa.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.

Děkuji

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo kam

Synonymum ke slovu vyplývá

Synonyma k tomuto výrazu byla již zmíněná. Patří sem ale i výrazy jako ukazovat se, plynout z něčeho, být důsledkem něčeho, pocházet z něčeho, povstávat, vznikat.

Zdroj: Vyplývá nebo vyplívá

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohuslav.

Podle kontextu to může být i částice, např.: Konečně!

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Zdroj: Jako - slovní druh

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.

Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.

Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak

Jaký je to slovní druh

Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.

Zdroj: Slovo všechno

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.

Zdroj: diskuze Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?

Synonymum

Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celéveškeré.

Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.

Zdroj: Slovo všechno

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je

Konkrétní i abstraktní

Některá podstatná jména mohou být ale zároveň konkrétní a abstraktní. Rozlišuje se pak podle souvislosti.

Slovo Cesta

Konkrétní podstatné jméno

Šel po písečné cestě k moři.

Abstraktní podstatné jméno

O prázdninách se vydal na cestu kolem světa.

Slovo Psaní

Konkrétní podstatné jméno

Přišlo mi psaní z městského úřadu.

Abstraktní podstatné jméno

Psaní úkolů mě nebaví.

Zdroj: Abstraktní podstatná jména

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Jaký slovní druh je slovo konečně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo konečně

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Jednotné číslo

Pád

Rod mužský

Rod ženský

Rod střední

1.

Všechen

Všechna

Všechno / vše

2.

Všeho

Vší

Všeho

3.

Všemu

Vší

Všemu

4.

Všechen

Všechnu / vši

Všechno / vše

6.

O všem

O vší

O všem

7.

Se vším

S vší

Se vším

Množné číslo

Pád

Mužský rod

Ženský rod

Střední rod

1.

Všichni (životnost), všechny (neživotnost)

Všechny

Všechna

2.

Všech

Všech

Všech

3.

Všem

Všem

Všem

4.

Všechny

Všechny

Všechna

6.

O všech

O všech

O všech

7.

Se všemi

Se všemi

Se všemi


Zdroj: Slovo všechno

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Proč je zájmeno sám ukazovací?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)

Zdroj: diskuze Sám

Slovní druh slova kéž

Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.

Částice se podle původu dělí na:

  • Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
  • Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Částice se dělí podle významu na:

  • Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
  • Apelové, které se dále dělí na:
    • žádacíAť mi přinese knihu.
    • přacíKéž by už skončila zima.

Zdroj: Kéž slovní druh

Ukázky ve větě

Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.

Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.

Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.

Trenér mu radil dát do toho všechno.

K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.

Zdroj: Slovo všechno

Skloňování zvratného zájmena se 

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

2. pád

sebe

3. pád

sobě, si

4. pád

sebe, se

5. pád

6. pád

sobě

7. pád

sebou

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?

Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova:

  • VONĚT,
  • PŘIVONĚT,
  • NEVONĚT,
  • DOVONĚT,
  • NAVONĚT,
  • ZAVONĚT,
  • VONNÝ,
  • VOŇAVKA,
  • VOŇAVKÁŘSKÝ,
  • VOŇAVÝ,
  • NEVOŇAVÝ,
  • VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jan Novotný


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP