V dnešní době se ohledně předpovědi počasí spoléháme na televizní, rozhlasové či novinové zprávy o počasí. Dříve se ale lidé spoléhali více na vlastní zkušenosti a na zkušenosti svých předků, které zaznamenávaly právě třeba i pranostiky. Pranostiky v sobě zároveň skrývají rady, co můžeme který rok očekávat.
Měsíc únor je jediný, který má pohyblivý počet dní v roce. Běžně má 28 dní, v přestupném roce jich má ale 29. Několikrát v historii měl dokonce i 30 dní. Název tohoto měsíce pravděpodobně vznikl ze slova nořit se (kry ledu se noří do řek).
Na část měsíce, někdy ale i na celý měsíc únor, připadají oslavy masopustu.
Pranostiky na jednotlivé dny
1. únor: svátek má Hynek
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
2. únor: svátek má Nela (Hromnice)
PRANOSTIKY:
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
Hromnice – jara svíce.
Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
Hromnice – zima a léta směsice.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
Mrzne-li, po zimě amen.
Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)
PRANOSTIKY:
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, do zimy skok.
Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, po
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)
PRANOSTIKY:
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.
2. prosinec: svátek má Blanka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)
PRANOSTIKY:
O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.
4. prosinec: svátek má Barbora
PRANOSTIKY:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.
5. prosinec: svátek má Jitka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.
Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Popelková.
Výborně, děkuji mnohokrát. Ještě dnes si básničky určitě přečtu. Přeji pěkný den.
Zimní poezie Jiřího Žáčka umožňuje velmi snadné rozdělení podle věku a školního ročníku, což ocení učitelé i rodiče.
Básničky pro 2. třídu
Básničky pro 2. třídu jsou krátké, rytmické a srozumitelné. Často pracují s jednoduchými obrazy zimy, sněhu a dětských radostí, aby děti text snadno pochopily i si zapamatovaly.
Básničky pro 3. a 4. třídu
Básničky pro 3. třídu a básničky pro 4. třídu už nabízejí delší texty, více slok a propracovanější humor. Děti se učí pracovat s přednesem a výrazem.
Básničky pro pátou třídu a druhý stupeň
Básničky pro pátou třídu, případně básničky pro druhý stupeň, jsou vhodné pro recitační soutěže. Často mají hlubší pointu, jemnou ironii a vyžadují citlivější interpretaci.
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
Při výběru zimních básniček k recitaci je důležité zohlednit nejen téma, ale také počet slok a jazykovou náročnost. Děti v nižších ročnících lépe zvládají kratší texty, zatímco starší žáci si poradí i s delšími básněmi.
Básničky se 4 slokami
Básničky se 4 slokami jsou ideální kompromis mezi krátkým a delším textem. Hodí se zejména pro 4. třídu, případně pro šikovnější děti ve třetí třídě, které už mají s recitací zkušenosti.
Básničky o 5 a 6 slokách
Básničky o 5 slokách a básničky 6 slok se využívají především v páté třídě nebo na druhém stupni. Tyto texty rozvíjejí paměť, práci s rytmem i schopnost pracovat s výrazem a intonací.
1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)
PRANOSTIKY:
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.
2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)
PRANOSTIKA:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.
3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)
PRANOSTIKY:
Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.
4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)
PRANOSTIKA:
Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.
5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)
PRANOSTIKA:
Svatá Adriana nedá spáti z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).
6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)
PRANOSTIKY:
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.
7. březen: svátek má Tomáš
PRANOSTIKY:
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.
