Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SMUTEČNÍ BÁSNĚ

Nejznámějším autorem vtipných básní určených jak pro děti, tak i pro dospělé je bezesporu Jiří Žáček. Některé jeho básně jsou uvedené v předcházejících bodech. Jiří Žáček napsal mnoho humorných básní stejně jako řada dalších autorů zde v článku uvedených, ale i neuvedených.

Zdroj: Vtipné básničky od známých autorů

Diskuze: miloš kratochvíl básně k recitaci

Básničky jsou velmi hezké

Zdroj: diskuze Miloš kratochvíl básně k recitaci
Počet odpovědí: 0

Ukázky smuteční řeči

Smuteční řeč a její ukázky jsou vidět zde:

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Diskuze: Odpověď

Jémináčku, to jste mě zaskočila ! Mnou napsané rýmování
by se mělo nacházet právě na těchto stránkách.
Oslovil mě šéfredaktor Luboš Simon.
Básně budou zveřejněny v textové podobě na webu www.pravopiscesky.cz.
www.pravopiscesky.cz…
www.pravopiscesky.cz…
www.pravopiscesky.cz…
www.pravopiscesky.cz…
xxx další pořadová čísla jsou :
11017
11018
11019
11023
11025
11062

Zdroj: diskuze Vlk a koza
Počet odpovědí: 6

Smuteční řeč na pohřbu

Smuteční řeč se může konat ve smuteční síni, kde se pozůstalí rozloučí se zemřelým, kterého často čeká kremace. Pohřební řeč se ale může konat přímo na hřbitově při pohřbívání do země, kde je řeč pronesená před tím, než je rakev zemřelého spuštěna do hrobu.

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Cíl

Smuteční řeč nemá takový význam pro zemřelého, je mnohem důležitější pro jeho blízké pozůstalé. Cílem každé smuteční řeči je poskytnout útěchu pozůstalým, ukázat jim, že nejsou na truchlení sami, že s nimi někdo sdílí jejich bolest. Zároveň smuteční řeč ukazuje všem smutečním hostům, co zemřelý znamenal pro svou rodinu a okolí.

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Smuteční proslov k úmrtí

Mít smuteční projev je velmi náročné, ještě těžší to je v případě, že se jedná o proslov k úmrtí velmi blízké osoby, jako jsou rodiče a sourozenci, děti. Následující dva vzory jsou jen ukázkami, jak je možné sepsat smuteční řeč pro pohřeb rodičů.

Zdroj: Vzory smutečního projevu

Význam

Smuteční řeč není nezbytnou součástí pohřebního aktu. Rodina pozůstalých se může rozhodnout, že smuteční řeč bude nahrazena tichou variantou pohřbu, kdy bude puštěna jen hudba, a smuteční hosté jen věnují zemřelému tichou vzpomínku a bez veřejného projevu se s ním rozloučí. Při smutečním obřadu může mít projev více řečníků, projev totiž může pomoci pozůstalým se se smrtí zemřelého vyrovnat a rozloučit se s ním, když předtím třeba nedostali příležitost, nebo to před jeho smrtí nestihli.

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Řeč na smuteční hostině

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že řeč na smuteční hostině se liší od projevu při smutečním aktu. Odlišností je několik, rozdíl je například v délce trvání projevu. Na hostině je obvykle řeč výrazně kratší, navíc obsah řeči vychází z toho, že hosté byli i na smutečním rozloučení se zemřelým, a tak slyšeli hlavní projev. Není tedy nutné opakovat informace o životě zemřelého. Součástí řeči na smuteční hostině je také obvykle poděkování za vyjádřené upřímné soustrasti. Řeč na smuteční hostině navíc nemusí mít stejný řečník, který měl proslov na posledním rozloučení. Řeč na smuteční hostině také nemusí mít tak oficiální znění, jako ta na pohřbu, projev na smuteční hostině může mít v podstatě každý. Obvykle ale smuteční hostinu zahajuje projev některého z blízkých příbuzných, po něm mohou následovat i krátké projevy dalších hostů, v nichž se zavzpomíná na zemřelého a na to, co pro řečníka znamenal.

Zdroj: Smuteční hostina

Význam smuteční hostiny

I smuteční hostina nese význam hlavně pro pozůstalé, kteří zde sdílí společně svou bolest. Mohou se dělit o vzpomínky na zemřelého a těšit se z nich. Cílem tedy není dobře a zadarmo se najíst, a proto množství a typ jídla není při této slavnosti to hlavní. Pokud je ale hlavní chod součástí smuteční hostiny, tak se některé rodiny uchylují k oblíbenému jídlu zemřelého, anebo jídlům, které se podávají na různých rodinných akcích (svíčková s knedlíkem atd.) vždy je ale důležité mít na paměti, že i při této smuteční hostině je hlavní poskytnout rodině zemřelého útěchu.

Zdroj: Smuteční hostina

Vtipné básničky pro děti

Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci pro děti

Smuteční projev

Poslední rozloučení je akt, při kterém celý řečníkův smuteční projev musí být přizpůsoben této dané situaci. Hlasitost jeho řeči musí vycházet z akustiky a z množství smutečních hostů, aby ho každý slyšel. Na některých pohřbech nejsou řečníkům k dispozici mikrofony, takže řečník musí své hlasivky více namáhat, jinde si pozůstalí zase přejí, aby v pozadí zněla smuteční hudba, takže se řečník musí snažit, aby byl jeho projev zřetelnější. Na pohřbech bývají často jako smuteční hosté i starší lidé, i kvůli nim je třeba přizpůsobit nejen hlasitost, ale i tempo řeči. Řečník by neměl se svou řečí pospíchat, měl by dělat dostatečné pomlky, aby význam jeho slov všichni smuteční hosté chápali. Zároveň by věty měly být jednoduché. Složitá a dlouhá souvětí by mohla komplikovat porozumění. I samotného řečníka z řad blízkých příbuzných může při samotném pohřbu zasáhnout silný příval emocí, které neudrží pod kontrolou, základem je to překonat a řeč dokončit.

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Sepsání smuteční řeči

Smuteční proslov je náročný projev, který musí být na patřičné úrovni, k tomu řečníkovi pomůže dostatečná příprava. Řečník by se měl na projev řádně nachystat, sepsat si řeč, kterou by měl mít na smuteční akci s sebou, aby se nestalo, že zapomene, co plánoval říci a začne nevhodně improvizovat. I řečník, i když třeba profesionál, je jen člověk, a tak se mu může stát, že v řeči zadrhne, nebo ho svým citovým projevem rozhodí některý z pozůstalých, a on zapomene, co měl říct. Pro takové případy je opravdu nezbytné mít řeč sepsanou u sebe. Sepsaný projev by měl být umístěn do desek tmavé barvy, které na sebe nebudou nijak poutat pozornost, což znamená, že by na nich neměly být žádné obrázky, nápisy ani symboly. Desky jsou nezbytnou součástí, pozůstalí by neměli vidět, že je třeba smuteční řeč sepsána na zmuchlaném papíře, nebo že je řeč plná zaškrtaných slov.

Trvání smutečního projevu by mělo být kolem 5 minut, může být ale i kratší nebo delší, mluvčí by měl brát ohled i na smuteční hosty, pro něž setrvání ve smuteční síni bývá náročné.

Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu

Straka a zajíc

napsal Zdeněk Rýdl

Copak je to, tam za ptáka,

strakatej, no a že kuká ?

~

No, když strakatej, tak přece straka,

a neříká se kuká, ale kouká !

~

Je ti patnáct, ty ostudo,

a ty ještě nepoznáš ptáka ?

~

No, já znám jenom kosy a vrabce,

a slípku, co snáší vajca,

a potom tak blbě kdáká !

Zdroj: Básně k recitaci 8. třída

Co zařídit

Pozůstalí se nejprve musí rozhodnout, jestli se bude kar konat a kolik peněz do něj chtějí investovat. Až poté vybírají vhodné místo a starají se o zajištění občerstvení. V případě, že součástí smuteční hostiny bude i oběd, musí zvolit vhodný pokrm, nebo rozhodnout mezi kterými jídly se bude (třeba v restauraci) vybírat. V případě, že je restaurace, nebo dům konání smuteční hostiny dál od místa pohřebního aktu, je třeba také zajistit odvoz pro pozvané. Ještě před konáním pohřebního aktu, se známým a blízkým zemřelého posílá oznámení o úmrtí, k němuž se případně může přidat i pozvánka na hostinu. Vždy je dobré si také dopředu říct, kdo bude mít na smuteční hostině uvítací projev a jestli si rodina přeje, aby jim známí při ní ještě jednou kondolovali.

Zdroj: Smuteční hostina

Život autora

Jiří Žáček se narodil 6. Listopadu 1945 ve městě Chomutov. Literatuře se nevěnoval hned, nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni a pak i stavební fakultu na České vysokém učení technickém v Praze. Pan Žáček také pracoval ve vodohospodářské správě v Benešově u Prahy. Pak se začal věnovat literatuře a stal se redaktorem, nejprve v nakladatelství Československý spisovatel, pak v nakladatelství Carmen i v časopise Vlasta. Od roku 1994 je spisovatelem na volné noze. Za svůj život získal několik ocenění. Naposledy v roce 2015 medaily Za zásluhy. Kromě básní a pohádek pro děti píše také básně pro dospělé. Jeho básně vynikají smyslem pro humor, parodií a nevyhýbá se v nich ani ironii a kritice.

Zdroj: Jiří Žáček - básničky online

Typy smuteční hostiny

Existuje několik variant smuteční hostiny, které se liší ve finanční i časové otázce. První varianta smuteční hostiny je ta, jejíž cena není tak vysoká a zároveň není ani časově náročná. Jedná se jen o malé setkání s nejbližšími příbuznými a přáteli zemřelého, které trvá jen zhruba půl hodiny a jehož náplní je jen přípitek. Pozvaní smuteční hosté se tedy sejdou na vybraném místě, spolu si připijí na zemřelého, mohou sklenici vína případně zajíst nějakým malým (obvykle slaným) občerstvením a po rozloučení s rodinou zemřelého odcházejí. Tento typ hostiny není ani časově a ani finančně náročný, pokud tedy pozůstalí nezvolí nejdražší víno na trhu. Dražší jsou varianty smuteční hostiny, při nichž už se počítá s obědem. Takováto hostina se pak může konat v restauraci, která se nachází blízko místa smutečního obřadu, nebo v domě zemřelého, nebo v domě jeho blízkých příbuzných. Ani smuteční hostina konaná v restauraci se nijak výrazně neprodlužuje, obvykle je její součástí přípitek na počest zemřelého, krátký dvouchodový oběd, případně malý dezert, po jehož konzumaci pak smuteční hosté postupně odcházejí. Tato hostina tedy trvá maximálně dvě hodiny. Posledním již zmíněným typem smuteční hostiny je varianta, kdy se kar koná v domě někoho z rodiny. V takovém případě občerstvení na smuteční hostině zajišťuje rodina, která ho může objednat z restaurace, nebo ho sama uvařit. Možností je, že i někteří smuteční hosté donesou něco malého k snědku. Takováto rodinná smuteční hostina se obvykle skládá nejen z přípitku na počest zesnulého, z oběda a dezertu, ale i posezení, které se může protáhnout i na několik hodin. Je potřeba, aby na něj byl zajištěn dostatek občerstvení.

Zdroj: Smuteční hostina

LEVANDULE

"Víš", povídám Andule,

"jak voní levandule?"

Začala se usmívat:

"Ty mi chceš tu kytku dát?"

~

Já však zůstal nad věcí.

Šli jsme v ZOO ke kleci,

kde lev, statný zvířat král,

za mřížemi tvrdě spal.

~

Přistrčil jsem Anču blíž:

"Čichni k němu přes tu mříž

a pak mi sděl plynule,

jak voní LEV ANDULE!"

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Krámek

František Halas

Kdeco vám tam prodají:

špendlíkové semínko,

růžky ptačí,

opentlené malinko,

rychlost račí,

kůži vody,

strach osiky,

pírko škody,

ententyky,

chyceného bycha,

mňouky kočičí,

za pět prstů ticha,

i-á osličí,

usušený sníh,

hadí korunky,

chlupy na dlaních,

tečky z Verunky,

jenom dírky,

jenom dírky

do jehel tam nemají.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

LÉTAJÍCÍ KOŠTĚ

Kdo má letadlo a prachy,

já se však míň třesu strachy

za dva dny svět obletí,

na létacím koštěti.

~

Letí nízko, s žádným rykem,

nesviští jak raketa,

a jak už je jeho zvykem,

cestou ještě zametá!

~

Prosím vás, při dalším letu

dejte přednost koštěti.

Můžete tím pomoct světu

aspoň trochu od smetí...

Zdroj: Miloš Kratochvíl básně k recitaci

VELIKONOČNÍ

Josefu Zejdovi


Zakvokala kvočna
kvokna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
~
Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
že on snáší kraslice,
kvočna jenom vejce bílá.
Bodejť by se nezlobila.
~
Zakvokala kvočna
kvočna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Sběratel hmyzu

napsal Zdeněk Rýdl

Zavři oči brouku a nic neříkej,

zavři oči brouku, jen se usmívej

~

Jen to trochu píchne, že se nebojíš ?

Jen to trochu píchne, a to vydržíš.

~

Necukej se, ať to ještě nezkazím !

Nebo ti to píchnu vedle, co já vím ?

~

Uložím tě doma, do krabice své,

se špendlíkem v zádech, sbírky početné.

~

Jen to trochu píchne, že se nebojíš,

jen to trochu píchne, a to vydržíš.

Zdroj: Básně k recitaci 8. třída

Holubi

napsal Zdeněk Rýdl

Tam na střeše na římse, holubi maj soustředění,

jen tak s nudy lelkují, a sledují to lidské dění.

~

Povídaj si novinky, zobákama štěbetají,

mají tam přehled o světě a ty lidi dole znají.

~

Zrovna jeden přišel na to, jak udělat zábavu,

že nás budou bombardovat, trefovat se na hlavu.

~

Holkám míří na účesy, že budou víc krásné,

a chlapům na holé hlavy, tam se to krásně rozplácne !

Zdroj: Básně k recitaci 8. třída

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Zdeněk Rýdl


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS