Vyjmenovaná slova po l a jejich příbuzná slova dokážou potrápit nejen žáky základních škol, ale často i dospělé. Na první pohled se zdají jednoduchá, jenže právě u jejich rozšířených tvarů, odvozenin a významových posunů vzniká nejvíce pravopisných chyb. Stačí zaváhat mezi i a y a nejistota je na světě. Pokud ale pochopíte, jak příbuzná slova po l fungují a proč si zachovávají stejný pravopis jako základní vyjmenované slovo, začne celý systém dávat smysl. Tento doplňující text vám pomůže upevnit pravidla, upozorní na časté omyly a nabídne praktický pohled na to, jak si pravopis vyjmenovaných slov po l skutečně zapamatovat.
= pomalu téci, míjet, běžet (čas).
plynulý, uplynout, rozplynout se, rozplývat se, vyplynout (= mít původ v něčem), oplývat, splynout, splývat, splývavý, plyn, plynový, plynný, plynárna, plynoměr, plynojem, plynovod
V domě unikal plyn. Řeka líně plynula. Rozplýval se nad dárkem.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?
Jsou to slova se stejným kořenem a významem jako vyjmenovaná slova po b.
Protože vychází ze slova zbytek, které je příbuzné ke slovu být.
Ano, významově souvisí s dlouhodobou existencí.
Pomůže hledání společného kořene a významové souvislosti.
Ano, označuje způsob bytí a chování.
Souvisí s historickým významem slova dobýt ve smyslu získat.
Ano, například býk, kobyla nebo bylina mají vlastní příbuzná slova.
Ano, výrazně usnadňuje správné rozhodování mezi y a i.
Nejčastěji u slov, která nejsou na první pohled spojena se slovem být.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Jsou to slova, která významově vycházejí z vyjmenovaných slov po s a zachovávají jejich pravopis.
Ano, pokud jsou významově odvozena od vyjmenovaného slova po s.
Ano, významově vychází ze slova syrový, proto se píše s y.
Ano, i když má přenesený význam, stále vychází ze slova syn.
Pokud má jiný významový základ, například síra × sýr, nejedná se o příbuzná slova.
Ano, pochopení významu je klíčem ke správnému psaní y a i.
Ano, výrazně usnadňuje rozhodování o správném pravopisu.
Ne, vyjmenovaná jsou pouze základní slova, ostatní jsou jejich příbuzné tvary.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
Jsou to slova odvozená od vyjmenovaných slov nebo s nimi významově související, která přebírají jejich pravopis.
Ano, znalost základního seznamu je nutná, ale stejně důležité je porozumět významu slov.
Pomůže otázka, zda má slovo společný význam nebo kořen s vyjmenovaným slovem.
Ano, pravopis i/y se zachovává bez ohledu na pád nebo tvar slova.
Ideální je krátké, ale pravidelné procvičování několikrát týdně.
Ano, zejména pokud jsou doplněny vysvětlením chyb a prací s významem slov.
Často chybí pevné základy a pochopení souvislostí mezi slovy.
Vyjmenované slovo je základní tvar uvedený v seznamu, slovo příbuzné z něj vychází.
Ano, pomocí smysluplných vět, čtení a práce s významem slov.
Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná
Pokud něco někam přitlučeme, nejedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a ve slově přibít píšeme měkké I.
Příklady:
Přibil obrázek na zeď, ale brzy mu znovu spadl.
Je potřeba přibít plech na střechu.
Pokud ale někdo někam přijde nebo přicestuje, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému být a píšeme přibýt s tvrdým Y.
Příklady:
Do třídy nám přibyl nový spolužák.
Přibylo mu mnoho starostí.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Ve slově lysý se píše tvrdé y.
Pomůže určení příbuzných slov, například lysina nebo lysost, kde je tvrdé y jednoznačné.
Nepatří, ale i přesto se v něm píše tvrdé y kvůli kořeni lys-.
Ano, slovo lysina je přímé příbuzné slovo se stejným významovým základem.
Ano, například pro označení holého kopce nebo místa bez vegetace.
Kořenem slova je část lys-.
Zdroj: článek Příbuzná slova lysý
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Správně je pouze vzpomněl. Tvar vzpoměl je pravopisně chybný.
Protože existují příbuzné tvary se hláskou n, například vzpomenu.
Ne, správný tvar je vždy zapomněl.
Ano, ve všech tvarech se zachovává skupina mně.
Pomůže vybavit si tvar zapomenout nebo vzpomenu, kde je jasně slyšet n.
Ne, nejde o spisovné ani hovorové tvary, ale o pravopisné chyby.
Ano, například připomněl nebo uzemnění.
Ano, patří mezi časté chytáky v diktátech i přijímacích testech.
U sloves hledejte jiný tvar se n. Pokud existuje, píše se mně.
Zdroj: článek Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.
Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.
Zdroj: článek Vyplývá nebo vyplívá
Základní seznam obsahuje slova: být, bydlet, obyvatel, byt, bystrý, býk, bylina, kobyla a jejich příbuzné tvary.
Rozhodující je význam. Pokud slovo významově souvisí s některým vyjmenovaným slovem, píše se po b tvrdé y.
Ano, online pravopisná cvičení jsou vhodná i pro mladší žáky, pokud jsou přizpůsobena jejich věku a znalostem.
Ano, ale samo o sobě nestačí. Nejdůležitější je kombinace paměti a porozumění významu.
Ideálně krátce, ale pravidelně – například několikrát týdně po menších částech.
Ano, diktáty patří k nejúčinnějším způsobům procvičování pravopisu.
Slovo být vyjadřuje existenci, zatímco bít znamená udeřit – rozdíl v významu určuje i rozdíl v pravopisu.
Ano, při pravidelném procvičování a práci s významem slov je správné psaní zcela zvládnutelné.
Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b
Jsou to slova, po jejichž písmenu L se píše tvrdé Y, například lyže, mlýn, plyn, lýko.
Nejúčinnější je jejich používání ve větách a pravidelné procvičování.
Ano, online cvičení na vyjmenovaná slova jsou velmi efektivní a motivující.
Nestačí. Důležité je porozumět významu slov a jejich příbuzným tvarům.
Ideálně krátce každý den nebo několikrát týdně.
Má stejný kořen jako vyjmenované slovo a zachovává tvrdé Y.
Ano, diktáty jsou velmi účinné pro upevnění pravopisu.
Obvykle na prvním stupni základní školy.
Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po l
=existovat, nacházet se
U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.
U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.
U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.
U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.
U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.
bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, zbytečně, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se.
Správný pravopis slova je zbytečně. Nikdy ne zbitečně. Jedná se o adverbiální výraz odvozený od adjektiva "zbytečný".
Zbytečně je příslovce (adverbium), které vyjadřuje, že něco je zbytečné, bezúčelné nebo nadbytečné.
Přídavné jméno zbytečný je odvozeno od substantiva zbytek, což je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být. Proto se ve všech těchto slovech píše tvrdé y.
Příklady použití ve větě
Zbytečně jsem se rozčiloval. (Nesprávně: Zbitečně jsem se rozčiloval.)
Zbytečně plýtváš časem. (Nesprávně: Zbitečně plýtváš časem.)
Zbytečně velký dům. (Nesprávně: Zbitečně velký dům.)
Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.
Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.
Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.
Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.
Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.
Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.
Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)
lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)
Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.
Alena předvedla líčený údiv.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l