Téma: 

spojka a je slovo


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Zajímá vás, jaký slovní druh je slovo proč? Přinášíme vám odpověď s vysvětlením, jak se orientovat při určování slovního druhu slova proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SPOJKA PONĚVADŽ

Spojka poněvadž

Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.

Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.

Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.

Detail odstavce: Spojka poněvadž
Zdroj: Spojka poněvadž
Zveřejněno: 23.12.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Nevim

Slovo jak je v této větě spojka.

Zdroj: diskuze Nevim
Odesláno: 6.3.2017 uživatelem Tadeáš
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Proč je slovo jako spojka

Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.

Příklady použití

Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.

Detail odstavce: Proč je slovo jako spojka
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Nebo-li slovní druh

Neboli se píše VŽDY dohromady a spojovník se zde nepoužívá. Celé slovo neboli je spojka. Pro zajímavost taktéž i -li je spojka.
Synonymum ke slovu neboli je čili, nikdy ne či-li.

Zdroj: diskuze Nebo-li slovní druh
Odesláno: 16.2.2019 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SLOVNÍ DRUH AŽ

„Až“ jako spojka

„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).

Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.

Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).

Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.

Detail odstavce: „Až“ jako spojka
Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVO VŠECHNO

Slovo všechno

Slovo všechno je dvojslabičným zájmenem označujícím úplnost obsahu či označujícím úplný soubor objektů z dané kategorie.

Detail odstavce: Slovo všechno
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: slovní druh u slova TŘEBA

prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?

děkuji za odpověď

Majka

Zdroj: diskuze Slovní druh u slova TŘEBA
Odesláno: 9.11.2017 uživatelem Majka Hlavatá
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

  1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
  2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
  3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Detail odstavce: Co jsou slovní druhy
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SPOJKA PONĚVADŽ

Ukázka užití spojky poněvadž

Na  schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na tůru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.


Detail odstavce: Ukázka užití spojky poněvadž
Zdroj: Spojka poněvadž
Zveřejněno: 23.12.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVO VŠECHNO

Jaký je to slovní druh

Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.

Detail odstavce: Jaký je to slovní druh
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVO VŠECHNO

Synonymum

Přípustnou varietou slova všechno je výraz všecko. Slovo všecko je tak synonymem od slova všechno, mezi synonyma patří také vše a zdrobnělé všecičko, v jiném významu může být synonymem i celéveškeré.

Naopak antonymem (slovem opačného významu) ke slovu všechno je výraz nic.

Detail odstavce: Synonymum
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Radi

Slovo radí je sloveso. Slovo rádi je příslovce. Good luck!

Zdroj: diskuze Radi
Odesláno: 29.3.2017 uživatelem Luki
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Detail odstavce: Jako jako částice
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: slovní druh

Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.

Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno: 16.11.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost

Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:

  • třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
  • třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).

Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by sesby sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)

Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:

Spojka

V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:

  • Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
  • Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.

Částice

Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:

  • By raději již bylo dokonáno.

Pomocné sloveso

S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které
  1. ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
  2. ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).
Například:
  • Dokázal by to někdo přesně zopakovat?
  • Bez připomenutí by na to byla úplně zapomněla.
  • To by se skutečně stávat nemělo.
  • Španělé by to byli málem celé vyhráli.
  • Za daných okolností by se všechny teorie mýlily.
  • Děvčata by se byla hned vdávala.

Detail odstavce: Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, stihneš všechny úkoly. (spojka)

už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Detail odstavce: Řešení
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

  1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí
  2. zájmenné příslovce
    1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu
    2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností
    3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej
    4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet
  3. spojka
    1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak
    2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině

Detail odstavce: Jaký slovní druh je slovo jak
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

SLOVO VŠECHNO

Skloňování

Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.

Jednotné číslo

Pád

Rod mužský

Rod ženský

Rod střední

1.

Všechen

Všechna

Všechno / vše

2.

Všeho

Vší

Všeho

3.

Všemu

Vší

Všemu

4.

Všechen

Všechnu / vši

Všechno / vše

6.

O všem

O vší

O všem

7.

Se vším

S vší

Se vším

Množné číslo

Pád

Mužský rod

Ženský rod

Střední rod

1.

Všichni (životnost), všechny (neživotnost)

Všechny

Všechna

2.

Všech

Všech

Všech

3.

Všem

Všem

Všem

4.

Všechny

Všechny

Všechna

6.

O všech

O všech

O všech

7.

Se všemi

Se všemi

Se všemi


Detail odstavce: Skloňování
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

SLOVO VŠECHNO

Ukázky ve větě

Svému nepříteli přál při rozhodování všechno nejhorší.

Všechno úplně všechno by mu rodiče splnili.

Stálo před ním zásadní rozhodnutí: všechno nebo nic.

Trenér mu radil dát do toho všechno.

K narozeninám mi všichni přáli všechno nejlepší.

Detail odstavce: Ukázky ve větě
Zdroj: Slovo všechno
Zveřejněno: 13.7.2018

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Detail odstavce: Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017

SPOJKY

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Detail odstavce: Spojky latinsky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA KE SLOVU VŮNĚ

Slova příbuzná

A teď hurá na ta slova příbuzná. Pro jistotu raději připomenu, co tento termín označuje.

Slova příbuzná musí v podstatě splňovat dvě kritéria. Jednak musí mít stejný kořen, tedy část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova, jednak spolu musí významově souviset. S naším slovem VŮNĚ jsou tedy příbuzná slova: VONĚT, PŘIVONĚT, NEVONĚT, DOVONĚT, NAVONĚT, ZAVONĚT, VONNÝ, VOŇAVKA, VOŇAVKÁŘSKÝ, VOŇAVÝ, NEVOŇAVÝ, VONIČKA.

Že to tak na první pohled nevypadá? Říkáte si, že kořen těchto slov není stejný? Odpověď musíme hledat ve slovotvorbě. Slovo VŮNĚ je slovo odvozené od slovesa VONĚT a při tomto procesu došlo k alternaci samohlásek v kořeni: -o- se změnilo na -ů- (podobně je tomu například u vodit – vůdce, solit – sůl a podobně).

První pravidlo, že slovo příbuzné musí mít stejný kořen, jsme si tedy potvrdili, a druhá zákonitost je naštěstí zcela zřejmá – všechna výše uvedená příbuzná slova vyjadřují, že nám něco voní či nevoní.

Detail odstavce: Slova příbuzná
Zdroj: Příbuzná slova ke slovu vůně
Zveřejněno: 14.6.2017

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO SI

Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?

Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)

Detail odstavce: Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Zveřejněno: 10.6.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Detail odstavce: Krátké shrnutí
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016