SPOJKA PODŘADÍCÍ

„Až“ jako spojka

„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).

Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.

Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).

Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.

Zdroj: článek Slovní druh až

Příběh

Ve svém příspěvku KOLIK SLOV MÁ VÝRAZ: BUDEME-LI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.

Dobrý den, prosím o jasné vyjádření (neboť na netu se ho nemohu dopátrat), zda se spojka podřadící "-li" má brát a chápat jako samostatné slovo. Děkuji. Radovan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DaPo.

Ano, samostatné slovo. Přečtete-li si tento článek, budete to vědět také.

Zdroj: příběh Kolik slov má výraz: Budeme-li

Spojka poněvadž

Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.

Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.

Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.

Zdroj: článek Spojka poněvadž

Poradna

V naší poradně s názvem NEBO-LI SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adela.

Jaký slovní druh je nebo-li?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neboli se píše VŽDY dohromady a spojovník se zde nepoužívá. Celé slovo neboli je spojka. Pro zajímavost taktéž i -li je spojka.
Synonymum ke slovu neboli je čili, nikdy ne či-li.

Zdroj: příběh Nebo-li slovní druh

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: článek Přestože

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Proč je slovo jako spojka

Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.

Příklady použití

Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.

Zdroj: článek Jako - slovní druh

Příběh

Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: příběh Význam spojky "přece"

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Příběh

Ve svém příspěvku NEVIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rampepurda.

Kdyz je veta : podle prvotnich informacu si nehoda vyzadala jedno lehle zraneni , jak rekla policistka. Chtela bych se zeptat jaky slovni druh je v tomto pripade "jak". Dekuji za odpoved..... :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.

Slovo jak je v této větě spojka.

Zdroj: příběh Nevim

Ukázka užití spojky poněvadž

Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.

Zdroj: článek Spojka poněvadž

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.

Dobrý den chtěla by se zeptat jaký slovo jak???!!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.

Slovo jak může být buď podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo také spojka. Jak to určit, najdeš tady: http://www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: příběh Slovní druh jak

Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů

Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na  bude-li , pak napište nad  bude 5  (= sloveso) a nad -li 8  (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.

Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.

Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: http://www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Řešení jedno slovo více slovních druhů

Má peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka Hlavatá.

prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?

děkuji za odpověď

Majka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÝM

PROJET SE PRAŽSKÝM SEMMERINGEM – Semmering je přezdívka pro určitou železniční trať. U tohoto spojení je pravděpodobně (stejně jako u slov Pražský okruh / pražský okruh, Jižní spojka / jižní spojka) rozkolísaný úzus, proto je těžké stanovit, jestli jde o vlastní jméno, nebo o obecné pojmenování. Proto je zatím přípustné psaní obou písmen, tedy pražský semmering a Pražský semmering.

EXKURZE PRAŽSKÝM PROTONOVÝM CENTREM – Oficiální název této společnosti zní Protonové centrum Praha, případně Centrum protonové léčby v Praze. A proto exkurze pražským protonovým centrem se píše s malým p.

S PRAŽSKÝM MEZINÁRODNÍM MARATONEM JSOU SPOJENÁ RŮZNÁ OMEZENÍ –

Ve spojení s Pražským mezinárodním maratonem se píše velké P, protože se jedná o konkrétní název sportovní akce.

Zdroj: článek Pražská - velké písmeno

Poradna

V naší poradně s názvem PRO VELKÝ ZÁJEM BYLA POHÁDKA HRÁNA I O PRÁZDNINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.

Trefil jsem se, ale ještě prosím o ověření věty byla prodloužena až do konce prázdnin. Až- 8, konce 6 ? Díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Máš to správně. Až je spojka a konci je příslovce.

Zdroj: příběh Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy

Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.

! Pozor, pokud je -li součástí složené spojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.

Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly. (spojka)

Ať už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději jí se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem jí ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Všechny částice

Podle původu:

• Vlastní – jsou vždy jen částice: ať, kéž, ano, asi, snad, možná.
• Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: i, jistě, asi, prý, že.
  Příklad: I promluvil ke králi. (částice) × Promluvil ke králi i ke královně. (spojka).
  Příklad: Že ses do toho pletla! (částice) × Zdá se, že ses do toho pletla. (spojka)

Podle významu:

• Tázací: jestlipak, pročpak, zdali, zdalipak, jakpak.
• Apelové: ať, kéž, nechť, aby, kdyby, opravdu, rozhodně, vážně, vskutku, doopravdy, rozhodně, skutečně, věru, vážně, náhodou, přece, však.
• Modální: nejspíš, zajisté, možná, pravděpodobně, asi, snad, tak, nevyhnutelně, nutně, jistě, zajisté, určitě, nepochybně, opravdu, ovšem, skutečně, stejně, dozajista, bezesporu, prý, samozřejmě, bohužel, žel, každopádně, naštěstí, bohudík, doslova, jakoby, takříkajíc.
  
• Intenzifikační: velmi, velice, příliš, moc.
• Vytýkací: jen, také, třeba, teprve, pouze, přímo, ani, dokonce, opravdu, zejména, zvláště, hlavně, vůbec, obzvlášť, právě, už.
  
• Modifikační: přece, ale, prostě, snad, jen, klidně.
• Emocionální: bohudíky, naštěstí, bohužel, naneštěstí, nedejbože, ať, beztoho.
• Odpověďové: ano, ne, ovšem, zajisté.
• Negační: ne, nikoli.
• Větná adverbia: samozřejmě, bohužel, každopádně, naštěstí, ano, ovšem, zajisté, ne, ni, nikoli, nikoliv, jo.

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Pravopis

Podřadicí spojku „kdyby“ ve spojení se slovesem být v 2. osobě čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste.

Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: článek Slovní druhy

Slovo abychom

Spojovací výraz ABYCHOM vznikl spojením podřadicí spojky ABY a kondicionálového tvaru pomocného slovesa být BYCHOM. Ačkoliv působí výraz ABYCHOM silně knižním dojmem, představuje jediný možný spisovný tvar.

Zdroj: článek Abychom, nebo abysme?

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí
2. zájmenné příslovce
   1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu
   2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností
   3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej
   4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet
3. spojka
   1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak
   2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině

Zdroj: článek Jaký slovní druh je slovo jak