SPOJKY MLUVNICKÉ

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.

ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.

Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.

vetsinou jsem delal chyby v padech

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 6

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Setkal se s učitelovými vnuky.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin3

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.7

Před rokem zbourali nádražní budovu.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Novináři zkritizovali modelčin outfit.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin4

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Děti se ve škole učily ruční práce.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Cvičení 4

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Strýcův pes se potuloval po vesnici.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin3

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Přál si navštívit deštný prales.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Na noc se oblékl do pruhovaného pyžama.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední3

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.2

Večer sledovali televizní zprávy.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.

Nepomohlo mi to

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.

Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????

Zdroj: příběh Lety

Cvičení 7

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Dům nám postavili velmi šikovní dělníci.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

V divadle dávám přednost Smetanovým operám.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin3

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.3

V knize četl o obřím vejci ze zlata.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední3

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.6

Ženy sklidily přezrálá rajčata.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední3

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: příběh Význam spojky "přece"

Cvičení 1 

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Cvičení medvědi se proháněli po louce.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Lvi řvali na celou zahradu.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Zapomněl si doma školní pomůcky.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Na oslavě všem chutnaly babiččiny koláče.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin4

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 5

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Na komíně bylo čapí hnízdo.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední3

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Na lodi chyběly záchranné vesty.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Sport mu zničil kolenní kloub.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Festivalu se zúčastnili slavní filmaři.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 3

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

V rozsáhlých lesích se houbaři ztratili.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.6

Obdivoval korunu s pravými drahokamy.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.7

Houby naskládal do proutěného košíku.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.2

Žabí stehýnko nikomu nechutnalo.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední3

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.1

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Cvičení 2

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Matematické olympiády se zúčastnilo mnoho dětí.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací2

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin2

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.2

Žák se styděl za své studijní výsledky.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.4

Tento chléb patří k rybí polévce

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací1

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin1

Urči rod: ?mužskýženskýstřední2

Urči číslo: ?jednotnémnožné1

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.3

Šel do lékárny s dědečkovými recepty.

Urči druh: ?měkkýtvrdýpřivlastňovací3

Urči vzor: ?jarnímladýotcůvmatčin3

Urči rod: ?mužskýženskýstřední1

Urči číslo: ?jednotnémnožné2

Urči pád: ?1.2.3.4.5.6.7.7

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

• jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
• opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
• dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
• víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: článek Spojky

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: článek Spojky

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

• slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
• stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
• odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
• vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
• příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
• vysvětlovací – a to, a sice
• důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

• příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
• účinkový (že, až, takže, div že)
• důvodový (jestliže, protože, když)
• účelový (aby, by, ať)
• podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
• přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
• časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
• způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
• obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
• výjimkový (leda, ledaže)
• vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: článek Spojky

Dělení podle mluvnické kategorie čísla

Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.

Podstatná jména, která tvoří obě čísla

Jednotné číslo podstatného jména

Pes, Psi

Množné číslo podstatného jména

Člověk, Lidé

Podstatná jména látková

Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.

Jednotné číslo

Mouka, Zlato

Množné číslo

Dva pytle mouky, Tři váčky zlata

Podstatná jména pomnožná

Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.

Jednotné číslo

(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle

Množné číslo

(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .

Podstatná jména hromadná

Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)

Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)

Zdroj: článek Abstraktní podstatná jména

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád	Chlap	Hrdina	Dub	Stroj
2. pád	Chlapa	Hrdinu	Duba	Stroja
3. pád	Chlapovi	Hrdinovi	Dubu	Stroju
4. pád	Chlapa	Hrdinu	Dub	Stroj
5. pád	Chlapovi	Hrdinovi	Dube	Stroji
6. pád	Chlapom	Hrdinom	Dubom	Strojom

Jednotné číslo rod ženský

1. pád	Žena	Ulica	Dlaň	Kosť	Gazdiná
2. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdinej
3. pád	Žene	Ulici	Dlani	Kosti	Gazdinej
4. pád	Ženu	Ulicu	Dlaň	Kosť	Gazdinú
5. pád	Žene	Ulici	Dlani	Kosti	Gazdinej
6. pád	Ženou	Ulicou	Dlaňov	Kosťou	Gazdinou

Jednotné číslo rod střední

1. pád	Město	Srdce	Vysvedčenie	Dievča
2. pád	Města	Srdca	Vysvedčenia	Dievčaťa
3. pád	Mestu	Srdcu	Vysvedčeniu	Dievčaaťu
4. pád	Město	Srdce	Vysvedčenie	Dievča
5. pád	Meste	Srdci	Vysvedčení	Dievčati
6. pád	Mestom	Srdcom	Vysvedčením	Dievčaťom

Množné číslo rod mužský

1. pád	Chlapi	Hrdinovia	Duby	Stroje
2. pád	Chlapov	Hrdinov	Dubov	Strojov
3. pád	Chlapom	Hrdinom	Dubom	Strojom
4. pád	Chlapov	Hrdinov	Duby	Stroje
5. pád	Chlapoch	Hrdinoch	Duboch	Strojoch
6. pád	Chlapmi	Hrdinami	Dubmi	Strojmi

Množné číslo rod ženský

pád	Rod ženský
1. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdiné
2. pád	Žien	Ulíc	Dlaní	Kostí	Gazdín
3. pád	Ženám	Uliciam	Dlaniam	Kostiam	Gazdinám
4. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdiné
5. pád	Ženách	Uliciach	Dlaniach	Kostiach	Gazdinách
6. pád	Ženami	Ulicami	Dlaňami	Kosťami	Gazdinami

Množné číslo rod střední

1. pád	Mestá	Srdcia	Vysvedčenia	Dievčatá dievčence
2. pád	Miest	Sŕdc	Vysvedčení	Dievčat dievčeniec
3. pád	Mestám	Srdciam	Vysvedčeniam	Dievčatám dievčencom
4. pád	Mestá	Srdcia	Vysvedčenia	Dievčatá dievčence
5. pád	Mestách	Srdciach	Vysvedčeniach	Dievčatách dievčencoch
6. pád	Mestami	Srdcami	Vysvedčeniami	Dievčatami dievčencami

Zdroj: článek Pády