Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?
Příklad: Adam sestal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.
Oficiálně byl Mariiným jediným dítětem syn Jakub VI., který se narodil 19.
ervna 1566. Jeho otcem byl Jindřich Stuart lord Darnley. Ten sestal následníkem své matky již v prvním roce svého života. Místo něj ale samozřejmě v té době vládli regenti. Jakub byl vychováván v protestantském duchu na rozdíl od jeho matky, která byla katolička. Vliv na jeho víru měla skotská šlechta. V jeho vzdělání vychovatelé věnovali podstatnou část času i umění a poezii. Jakub vládu ve Skotsku přijal, když mu bylo šestnáct a dokázal v letech 1584 – 1603 vybudovat efektivní vládu i urovnávat spory mezi skotskými šlechtici. Jakub dosáhl i toho, co si přála i jeho matka, stalse následníkem Alžběty I. Došlo k tomu v roce 1603, nastoupil zde na trůn jako Jakub I..
V diskuzi JAK SE PÍŠE NASHLEDANOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucky luky.
Paní magistro.
To, co napíšu neberte vážně, resp. příběh sestal.
Když jsem si šel na gymplu půjčit do vedlejší třídy křídu, byl jsem při odchodu dotázán vyučujícím (češtinářem), zda se správně říká naShledanou nebo naZhledanou. Byl jsem jako prvák pochopitelně otázkou autority zaskočen, ale odpověď přišla ihned: "Tady v Čechách naShledanou, na Moravě naZhledanou".
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pozdrav "na shledanou", není v českém jazyce užíván zas až tak dlouho v porovnání s jinými slovy. Běžným sestal až někdy po roce 1945. Jak se to stalo, není nijak konkrétně podložené. Nejspíš to ale souviselo právě s druhou světovou válkou, kdy si lidé tímto pozdravem přáli, aby sese svými blízkými a známými opět viděli.
Synonymem pozdravu "na shledanou" je "na viděnou".
V naší poradně s názvem JE POTŘEBA K VYZVEDNUTÍ POUKÁZKY NA 8000,-KC OVĚŘENÁ PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Prosikova.
Stalse mi úraz a jsem hospitalizovana,potřebuji nutně vyzvednout poukázku na cca 8000,-KC.Je potřeba k vyzvednutí ověřená plná moc?Co je popřípadě potřeba.Jedne se o poštu 14300 Praha 4.Predem děkuji za odpověď.Prosikova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ano. Pro vydání hotovosti dle poštovní poukázky je nutná ověřená plná moc. To se netýká zásilek, u kterých odesílatel určil vydání výhradně adresátovi.
V plné moci musì být uvedeno:
Uděluji tìmto plnou moc k převzetí finanční částky v hodnotě 8.000 Kč uvedené v poštovní poukázce číslo: XXXXX.
Plnou moc musí oveřit notář nebo běžná matrika. Ověřuje se jen váš podpis a u obou musíte být fyzicky přitomna. Notář za vámi může přijít i do nemocnice, což samozřejmě bude stát peníze navíc.
Abyste v budoucnu předešla těmto komplikacím, je dobré mít dopředu připraven průkaz příjemce. Vy i osoba, které chcete udělit plnou moc. Když tyto průkazy máte, vše pak jednoduše vyřídíte v online aplikaci České pošty. Zde je popsán způsob získání průkazu příjemce, který můžete absolvovat hned po propuštění z nemocnice: www.ceskaposta.cz/sl…
Kdyby pošta akceptovala k vydání hotosti neověřenou plnou moc, tak by se často stávalo, že si přijdete vybrat penízky z poukázky, ale pošta vám žádné nedá, protože je vyplatila někomu jinému, kdo sestavil plnou moc bez vašeho vědomí.
V diskuzi ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan |Vyskočil.
Dobrý den,
zdravím Vás a jen malou poznámku k situaci kolem pana Primuly.
Hospoda na Vyšehradě je vyhlášeným mafianským doupětěm. Bylo místem kde se stýkali bossové a kmotři od 90.let. To mě na tom zaujalo najvíce, zvláštˇpo dotazech novinářů. A to je to co mi na tom všem smrdí. Tato hospoda a ještě Žluté lázně. tam si vykukové dohadovali z novináři krytí. Tak bych o tom začal trochu přemýšlet. Zdravím pana Babiše. At´ si dá pozor kdo mu mydlí schody.
Vyskočil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Polívková.
Vážený pane premiére,
jsem zklamaná z vašeho postoje, pane premére! Mynář, ať je jaký je, tak je to asi v této době, mimo rodiny, jeho jediný přítel, kterému ON věří. Hyeny zařídily, že už nemá téměř nikoho. A za vámi vždy stál, tak mu to prosím oplaťte a stůjte teď při něm v nejtěžší chvíli, kdy to ON potřebuje a nepřidávejte se k těm hyenám, které se ho chtějí co nejříve zbavit, aby už v Evropě, nějaký vlastenecký prezident nezacláněl a oni nás mohli předat Bruselu na zlatém podnose.
Pokud budete spolupracovat s těmi hyenami na zničení našeho prezidenta, ztratíte hodně podporovatelů. Já jsem jedna z nich.
František Halas se narodil v Brně v roce 1901. Žil v dělnické rodině (rodiče byli textilní dělníci). Halas měl od malička ke knihám blízko a vyučil se knihkupcem. Otec ho přivedl ke komunistické myšlence, která mu byla velmi blízká. František Halas se pak zapojil do šíření komunistické ideologie, pracoval i pro komunistické noviny (například Rovnost). Současně se ale podílel i na vydávání avantgardních časopisů. I během druhé světové války publikoval v Rudém právu, které bylo vydáváno ilegálně. Stalse také členem revolučního výboru spisovatelů. Po druhé světové válce byl aktivním členem KSČ, stalse předsedou Syndikátu Českých spisovatelů, poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V závěru života ho ale komunistický režim zklamal, již při své návštěvě Sovětského svazu si uvědomil, že si tuto myšlenku idealizoval. František Halas zemřel v Praze v roce 1949 na selhání srdce.
Následující básně Františka Halase jsou jen výběrem veršů vhodných k recitaci pro různé věkové skupiny.
V diskuzi MUSÍM TO NAPSAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Konvičný.
Pane Babiš,
národ - kromě Prahy - k Vám hledí /spolu s prezidentem Zemanem/ s nadějí a je ochoten akceptovat i možné chyby /třeba v souvislosti s věcmi, týkajícími se vaší rodiny/. Jste náš, nevěřil byste, kolik lidí různého politického smýšlení Vaše práce spojuje.
Píši Vám proto, že se domnívám, že jednou z nedůležitějších věcí okamžiku je, abyste stále k sobě měl člověka, který je perfektní češtinář a nedovolí Vašim nepřátelům zneužívat drobné jazykové nuance /viz tzv. investigativní novináři, u nichž - i při ocenění určitých kvalit pí Slonkové a zaprodanosti její i jejího kolegy - už delší dobu jsem jednoznačně přesvědčen o tendenčnosti, a tomu odpovídající prezentaci neobjektivních informací/.
Jsou to třeba detaily, ale v kontextu s prezentací ze strany dalších nepřejícných - i když vím, že musíte převážně reagovat jednoznačně a okamžitě - jim nedávejte prostor třeba v časovém stresu vytvářet subjektivní atmosféru /to, co se jim "podařilo" u syna ve Švýcarsku/, a v přímé konfrontaci maximálně zvažujte své odpovědi. Dokáží to - což Vám jistě nemusím říkat - často s velkou škodolibostí uvést ... jen tak mimochodem ... na okraj.
P.S,
Příznivcem ANO a jejího programu jsem sestal hned v roce 2011, Vaším po nějaké reportáži v TV, která Vás tehdy ještě dokázala prezentovat v dobrém světle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monis.
Souhlasím a přidávám se k podpoře! Pane Babiši, prosím, nedejte se zničit hovady. Náš národ, naše země naši lidé Vás potřebují. Vy jste velká překážka pro tu partu darmožroutů, jste pracovitý a moudrý člověk. Moc na Vás myslíme! Máte podportt nebojte se nic!
Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.
Ukázky použití
Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.
Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.
Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.
Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.
Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.
Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.
Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by sestal zázrak.
Velmi často dochází k záměně těchto dvou různých žen, které ale žily ve stejné době. Označením krvavá Marie byla myšlena Marie I. Tudorovna nevlastní sestra Alžběty. Marie a Alžběta měly stejného otce krále Jindřicha VIII., matkou Marie ale byla Kateřina Aragonská. Manželem se jí stal Filip II. Španělský. Marie Tudorovna byla anglickou královnou od roku 1553 – 1558. Své přízvisko dostala kvůli tomu, že za její vlády bylo v procesech s protestanty upáleno asi 300 církevních rebelů. Marie Stuartovna byla naopak královna Skotska.
Ing. Alexander Babiš je o sedm let mladší bratr Andreje, který rovněž podniká. Slovenský podnikatel Alexander Babiš dlouhou dobu stál ve stínu svého mnohem slavnějšího bratra, nyní je členem představenstva nově vzniklé společnosti Czech Gulf Business Council v Saúdské Arábii. Jejím smyslem je pomáhat našim obchodníkům a lákat kapitál z Arábie do Česka.
S bratrem Alexandrem vlastní Babiš slovenskou firmu Berg. Jeho bratr do firmy vstoupil v roce 1998 s vkladem dvacet dva milionů korun.
V televizi vysílali zprávy. Pavel musel strachy zblednout. Zemědělci sklidili obilí. Nastoupila druhá směna. Na náměstí byl sběh lidí. Žena zbila psa. Muž zvolal silným hlasem. Obloha se zbarvila do růžova / dorůžova. Kůň se splašil a zvrhl vůz. Chlapec se vzpamatoval. Loď ztroskotala. Listí zčervenalo, zežloutlo a spadlo. Nechal jsem si spravit boty. Zvolili jsme předsedu. Schůzi jsme svolali na pátek. Ztěžoval mi moji situaci. Stěžoval si na bolest. Truhlář sbil prkna. Musím si lépe zorganizovat čas. Zmazal si kalhoty. Sportovec stál vzpřímeně. Musíme se vzchopit. Je třeba hodinu zpestřit.
Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 sestal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.
Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).
Jiří Žáček se narodil 6. Listopadu 1945 ve městě Chomutov. Literatuře se nevěnoval hned, nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni a pak i stavební fakultu na České vysokém učení technickém v Praze. Pan Žáček také pracoval ve vodohospodářské správě v Benešově u Prahy. Pak se začal věnovat literatuře a stalse redaktorem, nejprve v nakladatelství Československý spisovatel, pak v nakladatelství Carmen i v časopise Vlasta. Od roku 1994 je spisovatelem na volné noze. Za svůj život získal několik ocenění. Naposledy v roce 2015 medaili Za zásluhy. Kromě básní a pohádek pro děti píše také básně pro dospělé. Jeho básně vynikají smyslem pro humor, parodií a nevyhýbá se v nich ani ironii a kritice.
Štefan Babiš, otec Andreje Babiše, sestal jedním ze zakladatelů zahraničního obchodu na Slovensku. Později zakládal i Katedru zahraničního obchodu na VŠE, kde externě přednášel.
Po příchodu do Strojexportu byl Štefan Babiš vyslán do Etiopie, kde prodával české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže, kde celá jeho rodina žila do roku 1961. Právě tady začal Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z KSS (Komunistické strany Slovenska) a propuštěn z práce, asi tři roky pak rodinu živila matka, která pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu.
V rámci Pražského jara 1968 byl Štefan Babiš rehabilitován a následně se připravoval na výjezd do Ženevy, kde měl zastupovat Československo v GATT při OSN (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clu a obchodě). Otec po návratu ze Švýcarska (1974) pracoval až do odchodu do důchodu v PZO Polytechna.
Ing. Štefan Babiš (1922–2002), je tchán Moniky Babišové a otec Andreje Babiše. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do komunistické strany a vůči režimu zaujímal konformní postoj. V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže. V roce 1962 byl vyloučen z komunistické strany a nějakou dobu musel pracovat mimo svůj obor. V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na Katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE. V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství v KSS a následně se držel režimem vytyčené linie. V letech 1969–1975 působil jako obchodní přidělenec ve stálé misi ČSSR u OSN v Ženevě. Po návratu ze Švýcarska sestal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu. V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.