Otevřený dopis patří mezi slohové útvary, které na první pohled působí jednoduše, ale při psaní často odhalí řadu úskalí. Nestačí jen vyjádřit názor nebo nesouhlas, důležité je zvolit správnou formu, jazyk a strukturu, aby byl text srozumitelný, věcný a zároveň působil důvěryhodně. Právě proto se otevřený dopis často objevuje nejen ve školních pracích, ale i v médiích a veřejné debatě.
Tento článek pojímá otevřený dopis jako celek – od základního vymezení slohového útvaru přes jeho praktické využití až po konkrétní doporučení, jak jej psát tak, aby splňoval formální náležitosti a zároveň dokázal oslovit širší veřejnost. Nové části rozšiřují původní výklad o typické chyby, jazyková doporučení i praktické příklady využitelné ve škole i v reálném životě.
Struktura otevřeného dopisu
I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.
Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:
Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).
Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
Nadpis úředníhodopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředníhodopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a
Dopis osobní je vlastně určitou písemnou zprávou, která může mít jakoukoliv libovolnou grafickou formu. V tomto případě totiž forma zcela závisí na volbě pisatele. Osobní dopis může být velmi stručný, ale stejně tak i rozsáhlý, může být psán jednoduchou formou, ale klidně i ve vzletných vyjádřeních, nebo dokonce i v šifrách. Dneska už se dopisy píší často na počítači, ale i přesto se stále doporučuje osobní dopisy psát vlastní rukou. Přestože osobní dopis může mít různou formu a obsah, jsou určité části, které by měl každý dopis obsahovat. Patří sem: datum a místo sepsání dopisu, oslovení adresáta, vlastní obsah dopisu, zdvořilý závěr a podpis.
Každá část má svůj význam. Díky části datum a místo se dá třeba zjistit, jestli dopis nebyl doručen se značným zpožděním, a že jeho obsah již není tedy aktuální. Datum a místo sepsání může být umístěno ve vrchní ale i ve spodní části dopisu, vždy záleží na pisateli.
Oslovení obvykle vyjadřuje vztah pisatele k adresátovi, případně jeho city vůči němu. V osobních dopisech se obvykle objevuje v oslovení výraz: „milý a milá“.
Vlastní obsah dopisu je jistě logický bod, v něm pisatel sděluje adresátovi důvod svého psaní. Měl by být dělen do odstavců. Počet odstavců pak závisí na počtu informací, které jsou v dopisu obsaženy. Samozřejmě nejsou odstavce v osobním dopisu nutné, ale slouží k určité přehlednosti a struktuře. Vlastní obsah osobního dopisu může být různý. Dopis může obsahovat nějaké informace, případně oznámení o různých životních událostech, zároveň může obsahovat i různé otázky, na které je třeba nutné brzy odpovědět, dopis může být jen jakousi zprávou o tom, jak se pisatel má. Řada dopisů obsahuje také třeba kritiku (adresáta, případně někoho jiného), nebo úvahy. Po přečtení této části by si měl být hlavně adresát jistý, že ví, co mu chtěl pisatel říct. A proto je důležité, aby si nejprve pisatel uspořádal myšlenky a neskákal pak z jednoho tématu do druhého.
Zdvořilý závěr u osobního dopisu obvykle obsahuje nějaké přání, například: „Měj se hezky a brzy mi odepiš.“, nebo „Věřím, že Tě můj dopis potěšil.“, případně „Těším se na odpověď od Tebe a pozdravuj rodinu.“. Závěry mohou být tedy různé a opět vychází z osobních vztahů pisatele a adresáta a i z předcházejícího sdělení. Samozřejmě pokud má osobní dopis negativní obsah, tak je jasné, že závěr takového dopisu nebude příliš zdvořilý.
Poslední důležitou částí dopisu je podpis. Často se stává, že třeba malé děti na podpis ve svých dopisech zapomínají, protože předpokládají, že je jasné, kdo mamince píše z tábora. Přestože maminka ví, že jí dopis poslal syn, je třeba ho upozornit, že by se vždy měl na závěr podepsat. Mohou se pak vyskytnout situace, kdy to nebude již tak zřejmé a adresát by pak třeba musel přemýšlet, kdo ho to vlastně zval, aby přijel na prázdniny. Případně by pisatel nedostal odpověď na nějaké otázky, které adresátovi v dopise pokládal. Tomu se dá právě vyhnout tím, že se vždy pisatel podepíše.
Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU SORAVEDLNOSTI O SOUDCÍCH, KTEŘÍ NEZNAJÍ ZÁKONY, ALE SOUDÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kratochvíla.
V článku je uvedeno, že otevřené dopisy se zveřejňují. Můžete mi poradit postup.jak to
docílím? Kam se obrátit? Děkuji Kratochvíla.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ferdinand Matia.
..chtěl bych, co nejvíce lidí seznámit s názorem na volbu prezidenta, potažmo i s názorem na tento hloupý a ničemný už 32letý režim a mám na to zpracovaný i obsáhlejší článek (7 hustě pops. str.) jenom nevím, jak ho dostat mezi veřejnost.
Redakce, které jsem zatím oslovil se neozývají. Možná, (nebo spíš právě proto), že jsem JIM poslal na ukázku a k posouzení i kousek z onoho článku. (Strach/cenzůra svobody slova a názoru - nevím.)
Chci se proto zeptat: Bylo by toto možné formou "Otevřeného dopisu"?
(Třeba právě zde u VáS?) - Děkuji za jakoukoli odpověď, příp. radu. Fe. eM.
Úřední dopis je písemná forma oficiální komunikace, která se používá při styku s úřady, školami, zaměstnavateli, firmami nebo jinými institucemi. Na rozdíl od osobního dopisu má přesně daná pravidla, která je nutné dodržet.
Typickým znakem úředníhodopisu je věcnost, stručnost a spisovný jazyk bez emotivních výrazů.
Ve svém příspěvku VZOR OTEVŘENÉHO DOPISU PRO PREZIDENTA REPUBLIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard Solnař starší.
Dobrý den. Budu stručný a věcný. Politici mají o občana jenom jednou zájem a to získání hlasu. Sebelepší podnět nebo řešení je nezajímá při tom některá řešení by naplnila státní kasu a peníze na obranu státu. Za druhé je tu i cesta jak se zbavit státního dluhu. Občan nemá šanci tel:+420 723 731 197
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku VZOR OTEVŘENÉHO DOPISU PRO PREZIDENTA REPUBLIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard.
Za neschopné parazitující politiky může občan proč? Proto že je volí a nemá možnost je odvolat. Sebe lepší nápad nebo řešení neprojde proč? Proto že on s toho nemá žádnou provizi. Nahlásit nález pokladu zlodějským úředníkům může udělat nesvéprávný občan. A Ryba smrdí od hlavy ovčane.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Následující vzor lze použít jako univerzální základ.
Jan Novák
Ulice 123
100 00 Praha
Základní škola ABC
k rukám ředitele školy
Školní 45
100 00 Praha
Praha, 15. března 2026
Žádost o uvolnění z vyučování
Vážený pane řediteli,
dovoluji si Vás tímto požádat o uvolnění mého syna z vyučování dne 20. března 2026 z důvodu rodinných záležitostí.
Zameškané učivo bude v plném rozsahu doplněno.
Děkuji Vám za pochopení.
S pozdravem
Jan Novák
Ve svém příspěvku VZOR OTEVŘENÉHO DOPISU PRO PREZIDENTA REPUBLIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eduard.
Dobrý den pane Prezidente Po zvážení pro a proti Vám sdělím co nemohu nesdělit a to že nikdo v této republice nemá zájem naslouchat hlasu lidu a jeho podnětům a řešení. Politik nemá zájem, kdy s toho nezíská provizi-to je realita. Příklad: v Hamburku máme pronajatý přístav-vím jak ho využít na 100%-není zájem. Mohl by řešit globální problém pitná voda pro 2 miliardy lidí a dát lidem práci.Možná že Vám to dají k posouzení děkuji předem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Druhou formou dopisů je úřední dopis. Ten má na rozdíl od osobního dopisu jasně stanovená pravidla, jak má být psán a co má obsahovat. Je důležité si nejprve stanovit obsah dopisu a uspořádat si myšlenky. Pisatel by také měl vědět, čeho chce svým dopisem docílit, například na co chce upozornit. Úřední dopisy by měly být stručné a jasně strukturované. Úřední dopis by měl obsahovat jen ty informace, které jsou pro adresáta nezbytné. Pisatel by měl také využívat jen spisovný jazyk. Úřední dopisy už dnes bývají psány hlavně na počítačích.
Do úředních dopisů spadají otevřené dopisy, žádosti i stížnosti.
Marie Antoinetta a Ludvík XVI. (sňatek s francouzským dauphinem)
Samotnému sňatku podle dobových zvyků předcházelo i oficiální namlouvání, na které francouzský král poslal do Vídně přes sto osob. Ani Marie Terezie se nenechala zahanbit a obstarala Marii Antonii výbavu za 400 000 dukátů, což bylo pro rakouskou po válkách zchudlou pokladnu mnoho. Před cestou došlo ve Vídni v augustiánském kostele dne 19. dubna ke královské svatbě v zastoupení. Následovaly oslavy, plesy a samozřejmě rozloučení s matkou, s níž se pak mladá arcivévodkyně již nikdy nesetkala. Na hranicích obou zemí pak došlo ke slavnostnímu předání arcivévodkyně, jak velela tehdejší tradice. Antonie se musela svléci v domě vybudovaném speciálně k této příležitosti a vzdát se všeho rakouského, musela tak opustit i svého milovaného psíka Mopse. Z domu pak vycházela již ve francouzském oblečení.
Svatba půvabné rakouské arcivévodkyně s nepříliš hezkým Ludvíkem se uskutečnila dne 16. května roku1770. V době svatby bylo Antonii čtrnáct let, Ludvík byl jen o rok starší než ona. Svatba proběhla ve Versailles, Antonie přijela do paláce v deset hodin do poledne, po poledni se setkala s Ludvíkem v královském kabinetu, kde na ni čekal oblečený ve zlatě a diamantech. Společně ruku v ruce se vydali do kaple následováni králem a pokrevními knížaty. Poklekli u oltáře a arcibiskup začal slavnostní ceremonii, které přihlížel nejen král ale i celá královská rodina. Během obřadu nasadil Ludvík novomanželce krásný prsten. Došlo také k podpisu potřebných dokumentů. Po svatbě je také čekala recepce velvyslanců a slavnost v Zrcadlovém sále, který byl pro tuto příležitost zvlášť vyzdoben. Svatební hostiny se zúčastnilo asi 6 000 významných hostů. Den byl zakončen luxusními hody v novém domě Královské opery. Na novomanželku svatební den velmi zapůsobil, nebyla schopna pořádně jíst, na rozdíl od svého manžela, který s jídlem nešetřil, ani když ho jeho děd upozornil, že by se neměl před svatební nocí přejídat. Ludvík reagoval svým osobitým způsobem, odpověděl, že se mu lépe spí po dobré večeři. Jeho reakce svědčila o tom, že mladý dauphin ani netušil, co ho má o svatební noci čekat. Novomanžele mělo také čekat překvapení v podobě ohňostroje, ale tomu zabránila bouře. Po ukončení slavností následovala ještě tradiční ceremonie uvádění novomanželů do lože. Před jejich ulehnutím arcibiskup loži požehnal, král pak předal Ludvíkovi noční košili a vévodkyně z Chartres pak pomohla do noční košile i jeho novomanželce. Novomanželský pár se společně usadil do postele, aby bylo jasné, že spolu budou sdílet lože. Pa
Rozsah otevřeného dopisu není nikde přesně daný, někteří odesílatelé zvládnou své myšlenky vyjádřit stručně, někteří se raději rozepíší. Základem je, aby ani u rozsáhlejšího textu odesílatel neztratil nit a udržel myšlenku. Naše ukázky slouží jen jako příklady, jak je možné psát vlastní obsah textu u otevřeného dopisu, a proto jsou údaje v dopisech zcela smyšlené stejně jako všechny argumenty v nich uvedené.
Jak může vypadat otevřený dopis KSČM, přednesl herec Matonoha při svém vystoupení "Na stojáka". Zde je vidět video, jak vše přednáší: otevřený dopis Matonoha.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že osobní dopis je určen konkrétnímu adresátovi a jeho forma je volná. Naproti tomu otevřený dopis je veřejný text a musí splňovat jasná pravidla úředního stylu.
Zatímco u osobního dopisu se hodnotí především sdělení a vztah k adresátovi, u otevřeného dopisu se klade důraz na logiku, strukturu a jazykovou správnost.
Jazyk otevřeného dopisu musí být spisovný, věcný a srozumitelný. Přestože pisatel vyjadřuje nesouhlas nebo kritiku, měl by se vyhnout urážkám, ironii a vulgarismům.
Doporučuje se používat delší, logicky vystavěná souvětí, která jasně vysvětlují souvislosti a dopady kritizovaného problému.
