TATÍNKOVO NEBO TATÍNKOVÉ

1. cvičení

a) Všichni ......................................................... sourozenci byli milí a vtipní lidé.

b) S  ............................................. bratrancem se nikdy nenudíme.

c) Toník pomalu slabikoval ...................................................... jméno.

d) V .................................................... hnědých očích se zračila velká únava.

e) Pokoj stále voněl kouřem z  ................................................... dýmky.

f) O víkendu nás nečekaně navštívil ............................................. strýc.

g) Po ......................................................... vysvědčení nebylo vidu ani slechu.

h) Kromě ................................................... dopisů z války se nic jiného nedochovalo.

ch) K ......................................................... stolu se pomalu plížil náš kocour Fanda.

i) Jitka sbalila všechny ................................................... věci.

ŘEŠENÍ 1. cvičení:

a) tatínkovi

b) tatínkovým

c) tatínkovo

d) tatínkových

e) tatínkovy

f) tatínkův

g) tatínkově (tatínkovu)

h) tatínkových

ch) tatínkovu

i) tatínkovy

Zdroj: článek Cvičení na přídavné jméno TATÍNKOVI

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: příběh Otázka proč

4. cvičení

a) Nejvíce poškozené bylo právě ...................................................... auto.

b) O ......................................................... prarodičích jsme toho příliš nevěděli.

c) Obě ......................................................... kola Honza opravil a uskladnil na půdě.

d) Bez ............................................................ souhlasu jsem to nemohl udělat.

e) ............................................................... sdělení jsme dobře rozuměli.

f) ............................................................... slova mi stále zněla v uších.

g) Naštvaně odhodil ............................................................ klobouk.

h) U stolu se bavili i o ............................................................... kamarádovi z dětství.

ch) Alík spokojeně odpočíval pod ........................................................................... postelí.

i) Vedle ............................................................ fotografií z cest visely mapy.

ŘEŠENÍ 4. cvičení:

a) tatínkovo

b) tatínkových

c) tatínkova

d) tatínkova

e) Tatínkovu

f) Tatínkova

g) tatínkův

h) tatínkově (tatínkovu)

ch) tatínkovou

i) tatínkových

Zdroj: článek Cvičení na přídavné jméno TATÍNKOVI

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

2. cvičení

a) Díky ................................................... pomoci jsem to dokázala.

b) ...................................................... diář se konečně našel.

c) Mezi ................................................... hosty byl i pan profesor Švejnar.

d) Oslava se konala za účasti ......................................................... osmdesátiletého tatínka.

e) Před ............................................................ školením jsme společně posnídali.

f) Navzdory .................................................................. námitkám to Martin udělal.

g) V tramvaji jsem zahlédla ............................................................ spolupracovníka.

h) Na ............................................................... garáži se uhnízdily vlaštovky.

ch) Začaly se u něj projevovat ......................................................... geny.

i) S úsměvem jsme pozorovali ......................................................... bratrance.

ŘEŠENÍ 2. cvičení:

a) tatínkově

b) Tatínkův

c) tatínkovými

d) tatínkova

e) tatínkovým

f) tatínkovým

g) tatínkova

h) tatínkově

ch) tatínkovy

i) tatínkovy

Zdroj: článek Cvičení na přídavné jméno TATÍNKOVI

3. cvičení

a) ............................................................ největším úspěchem byl titul mistra republiky.

b) ............................................................ deníky jsme uložili do ozdobné krabice.

c) Lenka se vřítila přímo do ............................................................... objetí.

d) Pavel podědil ........................................................................... dobráckou povahu.

e) Vlak jsme nestihli kvůli .............................................................................. kolegům.

f) ............................................................... maminka lyžovala ještě v šedesáti letech.

g) Na stole v jídelně ležely ..................................................................... knihy.

h) V  ............................................................... krámku se dveře netrhly.

ch) Ilona nervózně přešlapovala před ..................................................................... dveřmi.

i) Ještě ve stáji nasadili .................................................................. koni koženou ohlávku.

ŘEŠENÍ 3. cvičení:

a) Tatínkovým

b) Tatínkovy

c) tatínkova

d) tatínkovu

e) tatínkovým

f) Tatínkova

g) tatínkovy

h) tatínkově (tatínkovu)

ch) tatínkovými

i) tatínkovu

Zdroj: článek Cvičení na přídavné jméno TATÍNKOVI

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Co je to obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud. Konkrétně jde o:

• Městský soud v Praze (vede obchodní rejstřík i pro podnikatele se sídlem v obvodu Krajského soudu v Praze; v rejstříku je zapsána téměř polovina všech obchodních společností v České republice)
• Krajský soud v Českých Budějovicích
• Krajský soud v Plzni
• Krajský soud v Ústí nad Labem
• Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
• Krajský soud v Hradci Králové
• Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
• Krajský soud v Brně
• Krajský soud v Ostravě
• Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci

Do obchodního rejstříku se zapisují:

• obchodní společnosti a družstva;
• některé podnikající zahraniční osoby;
• fyzické osoby, které jsou podnikateli, mající bydliště v České republice a které o zápis požádají (povinný je zápis v případě průměrné výše výnosů nebo příjmů snížených o DPH za poslední dvě účetní období přesahující 120 milionu Kč);
• další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

Zapisuje se:

• jméno a adresa zapsané osoby;
• předmět činnosti nebo podnikání;
• právní forma právnické osoby;
• den vzniku a zániku právnické osoby;
• u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu;
• identifikační číslo osoby;
• statutární orgán s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také osoba, která ji při výkonu funkce zastupuje;
• kontrolní orgán a jeho členové;
• prokurista, způsob jeho jednání a údaj o tom, zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku a zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc;
• status veřejné prospěšnosti právnické osoby;
• výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti;
• výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti;
• údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním;
• údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích;
• údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce;
• zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Obchodní rejstřík