Tentokrát – slovní druh
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
Téma
TENTOKRÁT SLOVNÍ DRUH
Poradna
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.
Zdroj: Příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh
Tentokrát – použití ve větách či souvětích
Tentokrát ten zápas určitě vyhrajeme. Tentokrát se nic nestalo, ale mohlo to dopadnout opravdu špatně. Pro tentokrát (psáno i protentokrát) vám odpustím, příště si však musíte učebnici nosit. Tentokrát se budu smát já. Akce se bude tentokrát konat v Hradci Králové. Asi jste zvědaví, co jsme si pro vás připravili tentokrát.
Poradna
V naší poradně s názvem JAKO - SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon.
CHtěl by jsem se zeptat jaký slovní druh je jak ve věte... Jak se nazývá tato řeka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Jak se nazývá tato řeka? je slovo JAK příslovce.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Poradna
V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.
Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.
Zdroj: Příběh Hrázích-jaky je to slovni druh
Tentokrát – význam
Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den,
rád bych se pozeptal na slovní druh rád. Je to příslovce nebo přídavné jméno?
Moc děkuji,
Jan Čipera
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád může být příslovce i přídavné jméno. Tady se to řeší: https://diskuze.pravopisces…
Zdroj: Příběh Slovní druh rád
Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů
Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na bude-li , pak napište nad bude 5 (= sloveso) a nad -li 8 (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Příběh
V příběhu ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel An.
příslovce (6)
Zdroj: Příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh
Resumé
Budete-li mít za úkol určit v textu slovní druhy, pak slova budu, budeme označte vždy jako sloveso.
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Jaký slovní druh je slovo často?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo často je příslovce.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně
Krátké shrnutí
Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.
Příběh
V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.
Jaký slovní druh je slovo konečně
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně
Proč - slovní druh
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Jaký je kořen ve slově pořádek ( vím že to není slovní druh ale já to potřebuji děkuji)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Kořen ve slově pořádek je řád. Po je předpona a ek je koncovka.
Zdroj: Příběh Prosba o radu
Cvičení 2
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.
Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.
Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.
Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.
Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo což
„Až“ jako předložka
Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.
Zdroj: Slovní druh až
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Cvičení 1
Rozdíl mezi částicí a citoslovcem
Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.
Slovní druh slova kéž
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
- Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
- Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Částice se dělí podle významu na:
- Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
- Apelové, které se dále dělí na:
- žádací – Ať mi přinese knihu.
- přací – Kéž by už skončila zima.
Zdroj: Kéž slovní druh
Skloňování zvratného zájmena se
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
||
|
2. pád |
sebe |
|
|
3. pád |
sobě, si |
|
|
4. pád |
sebe, se |
|
|
5. pád |
||
|
6. pád |
sobě |
|
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Skloňování zájmena všechen (všecek)
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
|
2. pád |
všeho |
všech |
|
3. pád |
všemu |
všem |
|
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
|
5. pád |
všechen |
všichni |
|
6. pád |
všem |
všech |
|
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni