Dysgrafie se řadí mezi vývojové poruchy učení. Dysgrafie se projevuje obtížemi v psaném projevu. Písmo dysgrafika je neuspořádané, obtížně čitelné až zcela nečitelné. Dysgrafii není možné zcela odstranit, její důsledky může zmírnit například psaní tiskacím písmem. Pro dysgrafii byl dříve používán termín lehká mozková dysfunkce.
Přímým zdrojem diagnostických informací je analýza školních výkonů a speciální testy i zkoušky hodnotící výkony dítěte v jednotlivých percepčních oblastech.
Vyšetření dítěte se skládá z několika částí, většinou jej provádí speciální pedagog nebo psycholog, který s dítětem provede krátký rozhovor a naváže osobní kontakt. Dítě se při neformálním hovoru uvolní, je zbaveno napětí, popíše své problémy a způsob, jak se s nimi vyrovnává, možnosti jejich překonávání, situaci v rodině a ve škole, dosavadní nápravná opatření a podobně. Během hovoru má odborník možnost posoudit řeč, hodnotit slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, výslovnost a jiné.
Mezi další vyšetření patří zjištění úrovně intelektu – IQ (inteligenční kvocient) – pro vyloučení poruchy v důsledku nižší úrovně mentálních schopností. Vyšetření provádí individuálně a standardizovanými metodami zásadně psycholog. Nejčastěji používaný je Wechslerův test, který je určen pro děti od 5 do 16 let. Test se skládá z deseti subtestů, neprovádí se najednou u dětí s oslabenou pozorností a soustředěností. Dále se používají Ravenovy progresivní matice upravené odborníky pro běžnou populaci; jejich předností je snadné a rychlé vyhodnocení.
Následuje vyšetření čtení, zahrnující vyšetření rychlosti čtení, porozumění čtenému textu, analýzu chyb a chování dítěte při čtení. Používají se standardizované testy čtení s různou obtížností, testy se provádí jednotlivě a zapisují se na záznamový arch. Výkon ve čtení se srovnává s normovanými texty posledního průzkumu čtenářské dovednosti z osmdesátých let. Vyšetřuje se psaní a pravopis dítěte. Sleduje se samostatný písemný projev i opis textu. Při vyšetření pravopisu se používá zvláštních diktátů, srovnávají se diktáty psané ve škole a v poradně. Zjišťuje se rozvoj grafomotoriky i psacích návyků (způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, způsob a rychlost psaní), provádí se analýza chyb.
Cenné informace o grafomotorice poskytují kresebné zkoušky – test Binderové, obkreslování obrazců Matějčka a Vágnerové, test lidské postavy Goodenoughové a jiné.
Standardizované zkoušky pro dysgrafii prozatím nejsou, v praxi se užívají osvědčené a ověřené postupy. Úroveň psaní hodnotí speciální pedagog z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, přičemž se všechny oblasti v hodnocení vzájemně ovlivňují. Diagnostickými nástroji jsou opis, přepis, diktát a volný písemný projev.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Dysgrafik
Příběh
Ve svém příspěvku TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stejskalová Monika.
Dobrý den, zde vám odevzdávám Test
S posdravem Stejskalová Monika
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Test na určování vzorů přídavných jmen
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Na co se test z Povídek malostranských nejčastěji zaměřuje?
Nejčastěji na obsah povídek, hlavní postavy a jejich vztahy.
Musím znát všechny povídky do detailu?
Detailní znalost se hodí, ale důležitější je pochopení hlavních motivů a point.
Objevují se v testech otázky na formu vyprávění?
Ano, rozlišení ich-formy a er-formy je velmi časté.
Jakou roli hraje Malá Strana v testových otázkách?
Prostředí Malé Strany je klíčové a často se na něj test ptá.
Stačí učit se jen správné odpovědi?
Nestačí, lepší je rozumět souvislostem a významům jednotlivých povídek.
Které postavy jsou v testech nejčastější?
Pan Vorel, pan Vojtíšek, paní Ruska, slečna Máry a pan Hastrman.
Pomůže mi čtenářský deník při přípravě?
Ano, dobře zpracovaný čtenářský deník výrazně usnadní přípravu.
Jsou otázky spíše faktické, nebo zamyšlení?
Většinou převažují faktické otázky, ale mohou se objevit i interpretační.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Jak se připravit na test z Povídek malostranských
Příprava na test by neměla spočívat jen v memorování správných odpovědí. Důležité je pochopit, proč se jednotlivé postavy chovají tak, jak se chovají, a jak jejich jednání souvisí s prostředím Malé Strany. Právě vztah postav k místu a komunitě bývá častým tématem testových otázek.
Vyplatí se projít si obsah jednotlivých povídek a ke každé si stručně poznamenat hlavní motiv, hlavní postavy a pointu. Tím získáš přehled, který pomůže i u záludnějších otázek.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Světová meziválečná literatura – test
Pro zopakování a pochopení meziválečného období slouží následující krátký test. Je určen pro studenty, učitele i všechny, kdo si chtějí ověřit znalosti.
TEST
- Jaké roky vymezují meziválečnou literaturu?
- Který literární směr je nejvíce spojen s francouzskou meziválečnou literaturou?
- Který německý autor je znám svou protiválečnou prózou?
- Co znamená literární směr „Nová věcnost“?
- Uveďte alespoň dva české autory meziválečné literatury.
- Jak reagovala literatura na první světovou válku?
- Kdo je autorem surrealistického manifestu?
- Jaké jsou hlavní rysy expresionismu?
- Jaké společenské změny ovlivnily meziválečnou literaturu?
- Doplňte: Remarquův román „___________“ patří k nejznámějším dílům meziválečné literatury.
Správné odpovědi
- 1918–1939
- Surrealismus
- Erich Maria Remarque
- Realistické, věcné líčení společnosti bez idealizace
- Karel Čapek, Josef Čapek, Jaroslav Seifert...
- Pocity zklamání, traumatu, hledání nové identity
- André Breton
- Vyhrocené emoce, subjektivita, úzkost
- Poválečná krize, technický pokrok, politická nestabilita
- Na západní frontě klid
Zdroj: článek Meziválečná literatura - prezentace
Test na obsah a postavy Malostranských povídek
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Test z ukázek Malostranských povídek
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských