TEXT NA URCOVANI SLOVNICH DRUHU je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Seminární práce je samostatná písemná práce založená na rešerši odborné literatury a podobných materiálů. Jejím smyslem je prokázat schopnost studenta samostatně se zorientovat v definovaném problému. Zároveň seminární práce připravuje studenta na pozdější vypracování bakalářské, popřípadě diplomové práce.
Titulní strana
Seminární práce musí být členěna na úvod, hlavní stať, závěr a obsahovat seznam použité literatury. Doplnit ji můžete titulním listem (s vaším jménem, názvem oboru a předmětu a podobně), obsahem či přílohou, například v podobě tabulky či grafu s konkrétními výsledky šetření.
Struktury seminární práce se pevně držte a její stručnou osnovu si načrtněte dřív, než začnete psát. Pozornost věnujte nejen hlavní stati, ale také úvodu, a především (často podceňovanému) závěru, v němž byste měli shrnout výsledky své práce.
Velikost písma na titulní straně užívejte podle vlastního uvážení. Důležité je, aby největší byl nadpis pro práci, druhý největší byl název školy a menší písmo je dobré použít pro uvedení, z jakého předmětu je tato práce, a pro údaje v pravém dolním rohu stránky. Postačující velikost pro nadpis seminární práce je 22 a pro nejmenší text na této stránce je 11 nebo 12. Používejte zde zarovnání na střed a vpravo. Vyplatí se už od samého začátku zavést číslování stránek, které je umístěno v zápatí.
Na druhé straně zpravidla bývá obsah celé práce. Ještě než začnete psát jakýkoliv text, je dobré vkládat do nadpisů úrovně textu. Tyto úrovně slouží k zobrazení daného nadpisu v obsahu. Tvorba obsahu by se měla provést až na samotný závěr práce, ale doporučuje se průběžně si vyzkoušet vložit obsah a ujistit se tak, že odpovídá vašim požadavkům. V obsahu by mělo být vše očíslováno pomocí zvoleného formátu číslování. Při kontrole obsahu používejte aktualizaci pole. Máte na výběr aktualizaci celého pole anebo pouze čísel stránek. Při aktualizaci celého pole může dojít k tomu, že se v obsahu vygeneruje celý text některých kapitol. Je to z důvodu používání SHIFT+ENTER, díky němuž můžete psát text pod danou kapitolu, aniž byste zasahovali do číslování. Naštěstí můžete přímo zasahovat do obsahu a přebytečný text vymazat anebo brát na tento problém ohled již ze začátku a používat pouze ENTER s manuálním odebráním číslování k vepisování textu do kapitol. Kdybyste chtěli být opravdu důkladní při tvorbě takovéto práce, tak úvod se čísluje pomocí čísla 0 nebo se číslování nepoužívá.
Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.
Příklady klávesových kombinací:
ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)
ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)
ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)
CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)
CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)
CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)
CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)
CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)
CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)
CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)
CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)
CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)
CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)
CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)
CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Černá.
Prosím o určení slovních druhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO
ROD, VZOR
VÝZNAM SLOVA
PŮVOD SLOVA
Kabanos
Mužský, hrad
Laciný točený salám
Z románských jazyků
Kabaret
Mužský, hrad
1. zábavní podnik s humoristickým programem;
2. pořad humoristického rázu
Francouzština
Kabát
Mužský, hrad
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže
Čeština
Kabátek
Mužský, hrad
Zdrobnělina od slova kabát
Čeština
Kabel
Mužský, hrad
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu
Angličtina, francouzština
Kabela
Ženský, žena
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.
Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí. (úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:
Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem. (úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:
Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.
1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)
Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.
Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.
Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).
A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.
2. Tvrdá mezera v html
V HTML kódu je pro napsání pevné mezery potřeba takzvaná HTML entita, která vypadá takto: (no-break space). Přímo v inPage naleznete tlačítko na vložení pevné mezery, takže si tuto zkratku, ani entitu, nemusíte vůbec pamatovat. SGML entita „nbsp“ je součástí standardu HTML.
3. Pevná mezera v programu InDesign
První možností, jak vytvořit pevnou mezeru v programu InDesign, je využít GREP funkce v InDesignu (verze CS3 a vyšší). Funkce GREP umožňuje pracovat s takzvanými regulárními výrazy. Postup je velmi jednoduchý: Otevřete menu Úpravy, klikněte na položku Hledat a Nahradit. Do pole Hledat zkopírujte následující řetězec (který vyhledá mezeru před jednoznakovou předložkou): (<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Do pole Nahradit vložte následující (nahradí mezeru nedělitelnou mezerou): $1~S. Pak už stačí jen potvrdit tlačítkem Nahradit vše. V novějších verzích (CS6) můžete funkci GREP najít i v kartě Odstavcové styly a nastavovat pevné mezery pro konkrétní používaný styl.
Popřípadě můžete využít TypoSkript, což je výborný modul pro vyčištění česky psaného textu. TypoSkript umožňuje jednoduše a rychle vyčistit text od nepotřebných znaků, nebo naopak vložit nedělitelné, pevné mezery.
Poslední možností je vytvořit pevné mezery ručně: V textu umístěte kurzor na požadované místo (pokud je mezi slovy obyčejná mezera, vymažte ji). V menu Text zvolte Vložit prázdné místo a pak z kontextové nabídky vyberte Vložit nerozdělitelnou mezeru. Pro urychlení můžete využít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + X. Je to sice pracné, ale máte plnou kontrolu nad tokem textu. Rovněž se doporučuje zapnout si i skryté značky: Text – Zobrazit netisknutelné (skryté) znaky (podobně, jak je možné ve&nbs
Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.
Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.
Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.
Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:
zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.
Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka Hlavatá.
prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?
děkuji za odpověď
Majka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iriska6.
Prosím o určení slovních druhů. Děkuji.
Včera byl krásný výlet s rodinou a užili jsme si plno legrace. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Jak tedy dobře napsat osnovu slohové práce? Měla by být stručná a vypichovat ty nejdůležitější body či události z celého díla. Text by měl být rozdělen do tří základních celků, kterými jsou úvod, stať a závěr.
Úvod
Úvod slouží k seznámení čtenáře s tématem, o němž bude práce pojednávat. To by mělo být nastíněno nejprve obecně, postupně zúženo až na námět, který konkrétní práce řeší. Úvod může také nastolit nějakou otázku, na kterou hledáte odpověď, nebo vysvětlovat, proč se daným tématem zabýváte.
Stať
Jedná se o samotný příběh, popis nebo vyprávění. Nemá ustálenou podobu. Ideální ale je, pokud obsahuje alespoň tři odstavce, samozřejmě v závislosti na rozsahu celé slohové práce. Ve stati by měly být vyjádřeny hlavní myšlenky textu, které jsou dále rozvíjeny. Při formulování jednotlivých bodů stati je dobré postupovat od obecného ke konkrétnímu a na základě toho tvořit jednotlivé odstavce, podobně jako kapitoly či podkapitoly v knize. Jako pomůcku při hledání optimálního názvu bodu v osnově lze využít volné psaní nebo myšlenkové mapy.
Závěr
Slouží ke shrnutí toho, o čem text pojednával, k odpovědi na otázku nastolenou v úvodu práce a k formulování toho, co z textu vyplývá, tedy k jakým závěrům autor došel.
Dysgrafie bývá často mylně zaměňována za dyslexii. Tyto dvě poruchy se mohou doplňovat, ale nejsou stejné. Dysgrafik se nenaučí dobře psát, i když nemá žádná fyzická omezení ani mentální poruchy.
Dysgrafie je specifickou grafickou poruchou, která se projevuje pomalým a kostrbatým písmem, špatným opisem článků, opisů či diktátů a pomalým tempem s přestávkami. Člověk trpící touto poruchou nemá problémy s učivem na mentální úrovni, jen nemůže dostatečně projevit svou grafickou stránku.
Dyslexie je porucha, která souvisí se čtením. Jedná se o nejčastější poruchu specifického učení, postižený není schopný číst souvisle text, písmenka mu skáčou a u některých neví, jak se čtou nebo co znamenají. Dyslexie bývá často provázena špatným psaním a špatným pravopisem. Dítě má problém s rozlišováním hlásek, nechce číst nahlas a čtený text si ukazuje prstem. V České republice se výskyt dyslexie pohybuje mezi 1–2 % v populaci. Jedná se o číslo, kdy děti mají již velice těžké poruchy, které by bez odborné pomoci nemohly být odstraněny. Dyslexie je vrozená nebo získaná porucha poškození mozku.
Nejčastější příčinou dyslexie je:
dědičnost (až 50 %);
změny stavby centrální nervové soustavy;
nedostatečný rozvoj psychických funkcí;
nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér.
Jak poznáte, že vaše dítě trpí dyslexií: opožděná mluva, malá slovní zásoba, nedokáže vytleskat slovo po slabikách, špatné rozeznávání písmen, vidění písmen zrcadlově, nerozeznání písmen ve slově.
Dyslexie se nedá zcela vyléčit, ale pokud se pravidelně cvičí, může se tato porucha výrazně snížit. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznání, zda dítě touto poruchou trpí. Určitě své dítě nenuťte, vyberte vhodný čas, kdy je dítě dobře naladěné a bude spolupracovat. Je důležité, aby bylo v pohodě a nebylo nuceno.
