USPÁVANKA
Usínej s mou rukou pod hlavou
a nech si něco hezkýho zdát,
ve snu totiž všechny děti dostanou,
všechny hračky, co můžou si přát.
Pusu mi dej a zavři už víčka, ty můj korálku pro štěstí,
ze sna se směj, jsi má života svíčka,
tak dobrou, všechny děti už spí.
I princezny už leží v postýlkách,
všichni draci už jsou dávno pryč,
tak se uveleb ve svejch peřinkách,
zamykám ústa a schovávám klíč.
Pusu mi dej a zavři už víčka,
ty můj korálku pro štěstí,
ze sna se směj, jsi má života svíčka,
tak dobrou, všechny děti už spí.
Pusu mi dej a zavři už víčka,
ty můj korálku pro štěstí,
ze sna se směj, jsi má života svíčka,
tak dobrou, všechny děti už spí.
Usínej s mou rukou pod hlavou
a nech si něco hezkýho zdát,
ve snu totiž všechny děti dostanou,
všechny hračky, co můžou si přát.
Pusu mi dej a zavři už víčka,
ty můj korálku pro štěstí,
ze sna se směj, jsi má života svíčka,
tak dobrou, všechny děti už spí.
Zdroj: článek Ukolébavky
Příběh
Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Určování slovního druhu
Bohužel to s „až“ není vůbec jednoduché, ve větě totiž může být téměř kterýmkoliv neohebným slovním druhem, konkrétně příslovcem, spojkou, nebo částicí. Navíc často nelze v některých větách zcela přesně rozlišit, kdy je „až“ příslovce a kdy částice. Slovník spisovného jazyka českého dokonce ani s „až“ jako částicí nepočítá, rozlišuje jen příslovce a spojku.
Zdroj: článek Slovní druh až
Příběh
Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.
Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.
Zdroj: příběh Otázka proč
