Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Skloňování:
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou
slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která
označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmenaona,
ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a
další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmenaoni označují
předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné
zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje
podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto
zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono,
my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
Skloňování
osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
JÁ
TY
ON
ONA
ONO
1.
pád
Já
Ty
On
Ona
Ono
2.
pád
Mne,
mě
Tebe,
tě
Jeho,
něho, ho, jej, něj
Jí,
ní
Jeho,
něho, ho, jej, něj
3.
pád
Mně,
mi
Tobě,
ti
Jemu,
němu, mu
Jí,
ní
Jemu,
němu, mu
4.
pád
Mne,
mě
Tebe,
tě
Jeho,
něho, ho, jej, něj
Ji,
ni
Je,
ně, ho, jej, něj
5.
pád
-
Ty
-
-
-
6.
pád
O
mně
O
tobě
O
něm
O
ní
O
něm
7.
pád
Se
mnou
S
tebou
S
ním
S
jí, s ní
S
jím, s ním
Skloňování
osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Skloňování:
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmenajaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Přivlastňovací zájmena jsou také
uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco
někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.
U přivlastňovacích zájmen, které se
vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil
klouzačku svýma rukama.
Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj,
jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
MŮJ*
TVŮJ*
JEHO
JEJÍ
JEHO
1.
pád
Můj, má, moje, mé, moje
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje
Jeho
Její
Jeho
2. pád
Mého, mé,mojí,mého
Tvého, tvé, tvojí, tvého
Jeho
Jejího
Jeho
3.
pád
Mému, mé, mojí, mému
Tvému, tvé, tvojí, tvému
Jeho
Jejímu
Jeho
4.
pád
Mého, můj, mou, moji, mé, moje
Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje
Jeho
Její
Jeho
5.
pád
Můj, má, moje, mé, moje
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje
Jeho
Její
Jeho
6.
pád
O mém, o mé, moji, o mém
O tvém, o tvé, tvojí, o tvém
O jeho
O jejím
O jeho
7.
pád
S mým, s mou, mojí, s mým
S tvým, tvou, tvojí, tvým
S jeho
S jejím
S jeho
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod
mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné
tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
MŮJ*
TVŮJ*
JEHO
JEJÍ
JEHO
1.
pád
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje
Jeho
Její
Jeho
2.
pád
Mých
Tvých
Jeho
Jejích
Jeho
3.
pád
Mým
Tvým
Jeho
Jejím
Jeho
4.
pád
Mé,
moje
Tvé,
tvoje
Jeho
Její
Jeho
5.
pád
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje
Jeho
Její
Jeho
6.
pád
O mých
O tvých
O jeho
O jejích
O jeho
7.
pád
S mými
S tvými
S jeho
S jejími
S jeho
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod
mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné
tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
NÁŠ*
VÁŠ*
JEJICH
1.
pád
Náš, naše, naše
Váš, vaše, vaše
Jejich
2.
pád
Našeho, naší, našeho
Vašeho, vaší, vašeho
Jejich
3.
pád
Našemu, naší, našemu
Vašemu, vaší, vašemu
Jejich
4.
pád
Našeho, náš, naši, naše
Vašeho, váš, vaši, vaše
Jejich
5.
pád
Náš, naše, naše
Váš, vaše, vaše
Jejich
6.
pád
O našem, o naší, o našem
O vašem, o vaší, vašem
O jejich
7.
pád
S naším, naší, naším
S vaším, vaší, vaším
S jejich
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod
mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné
tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
NÁŠ*
VÁŠ*
JEJICH
1.
pád
Naši,naše, naše, naše
Vaši, vaše, vaše, vaše
Jejich
2.
pád
Našich
Vašich
Jejich
3.
pád
Našim
Vašim
Jejich
4.
pád
Naše
Vaše
Jejich
5.
pád
Naši,naše, naše, naše
Vaši, vaše, vaše, vaše
Jejich
6.
pád
O
našich
O
vašich
O jejich
7.
pád
Našimi
S vašimi
S jejich
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování
zájmena svůj v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
SVŮJ*
1.
pád
Svůj, svá, svoje, své, svoje
2.
pád
Svého, své, svojí, svého
3.
pád
Svému, své, svojí, svému
4.
pád
Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje
5.
pád
Svůj, svá, svoje, své svoje
6.
pád
O svém, o svojí, o své, o svém
7.
pád
Se svým, svou, svojí, svým
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování
zájmena svůj v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
SVŮJ*
1. pád
Sví,
svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
2. pád
Svých
3. pád
Svým
4. pád
Své, svoje
5. pád
Sví,
svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
6. pád
O svých
7. pád
Se svými
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Skloňování:
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmenanijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
K zapamatování
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Úkolem vztažných zájmen je
spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i
všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno
jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se
používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s
podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává
zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i.
Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Co se týká skloňování zájmen, tak je
důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování,
nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují
podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý,
jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve
2. pádu.
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmenavšechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmenaněkdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena
ten, tento, tenhle, onen, takový, sám
. Jazykovědci pak označují zájmeno
týž/tentýž
jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Skloňování:
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.