TÝŽ TENTÝŽ

Skloňování zájmena týž/tentýž

Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...

Číslo jednotné

	rod mužský	rod ženský	rod střední
1. pád	týž/tentýž	táž/tatáž	totéž
2. pád	téhož	téže	téhož
3. pád	témuž	téže	témuž
4. pád	téhož, týž/tentýž	touž/tutéž	totéž
6. pád	o témž(e), tomtéž	o téže	o témž(e), tomtéž
7. pád	týmž/tímtéž	touž/toutéž	týmž/tímtéž

Číslo množné

	rod mužský	rod ženský	rod střední
1. pád	tíž/titíž	tytéž	táž/tatáž
	tytéž (neživ.)
2. pád	týchž	týchž	týchž
3. pád	týmž	týmž	týmž
4. pád	tytéž	tytéž	táž/tatáž
6. pád	o týchž	o týchž	o týchž
7. pád	týmiž	týmiž	týmiž

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Kdy slaví svátek

V České republice slaví Michalové svůj svátek 29. září, na Slovensku je to tentýž den.

Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Indrák.

Už mi to funguje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

UKAZOVACÍ zájmena

Ukazujeme jimi na osoby, zvířata nebo věci

Skloňování:

Zájmeno ten

1.	ten	ta	to
2.	toho	té	toho
3.	tomu	té	tomu
4.	toho ten (než.)	tu	to
5.	-	-	-
6.	o tom	o té	o tom
7.	tím	tou	tím

1.	ti ty (než.)	ty	ta
2.	těch
3.	těm
4.	ty	ty	ta
5.	-
6.	o těch
7.	těmi

• Stejně se skloňuje i zájmeno onen.
• Zájmeno takový se skloňuje podle vzoru mladý.

Zájmeno sám

1.	sám	sama	samo
2.	samého	samé	samého
3.	samému	samé	samému
4.	samého (sama) sám (než.)	samou (samu)	samo
5.	-	-	-
6.	o samém	o samé	o samém
7.	samým	samou	samým

1.	sami samy (než.)	samy	sama
2.	samých
3.	samým
4.		samé (samy)	samá (sama)
5.	-
6.	o samých
7.	samými

Zájmeno týž

1.	týž/tentýž	táž/tatáž	totéž
2.	téhož	téže	téhož
3.	témuž	téže	témuž
4.	téhož týž/tentýž (než.)	touž/tutéž	totéž
5.	-	-	-
6.	o témž(e)/tomtéž	o téže	o témž(e)/tomtéž
7.	týmž/tímtéž	touž/toutéž	týmž/tímtéž

1.	tíž/titíž tytéž (než.)	tytéž	táž/tatáž
2.	týchž
3.	týmž
4.	tytéž	tytéž	táž/tatáž
5.	-
6.	o týchž
7.	týmiž

Zdroj: Zájmena

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Šukalová.

ses gej

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Téhož

Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.

Zdroj: Druhy zájmene téhož

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TOTO
1. pád	Ten	Ta	To	Tento	Tato	Toto
2. pád	Toho	Té	Toho	Tohoto	Této	Tohoto
3. pád	Tomu	Té	Tomu	Tomuto	Této	Tomuto
4. pád	Toho, ten	Tu	To	Tohoto, tento	Tuto	Toto
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tom	O té	O tom	O tomto	O této	O tomto
7. pád	S tím	S tou	S tím	S tímto	S touto	S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TITO
1. pád	Ti, ty	Ty	Ta	Tito, tyto	Tyto	Tato
2. pád	Těch	Těch	Těch	Těchto	Těchto	Těchto
3. pád	Těm	Těm	Těm	Těmto	Těmto	Těmto
4. pád	Ty	Ty	Ta	Tyto	Tyto	Tato
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těch	O těch	O těch	O těchto	O těchto	O těchto
7. pád	S těmi	S těmi	S těmi	S těmito	S těmito	S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tenhle	Tahle	Tohle	Onen	Ona	Ono
2. pád	Tohohle	Téhle	Tohohle	Onoho	Oné	Onoho
3. pád	Tomuhle	Téhle	Tomuhle	Onomu	Oné	Onomu
4. pád	Tohohle, tenhle	Tuhle	Tohle	Onoho, onen	Onu	Ono
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tomhle	O téhle	O tomhle	O onom	O oné	O onom
7. pád	S tímhle	S touhle	S tímhle	S oním	S onou	S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tihle, tyhle	Tyhle	Tahle	Oni, ony	Ony	Ona
2. pád	Těchhle	Těchhle	Těchhle	Oněch	Oněch	Oněch
3. pád	Těmhle	Těmhle	Těmhle	Oněm	Oněm	Oněm
4. pád	Tyhle	Tyhle	Tahle	Ony	Ony	Ona
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těchhle	O těchhle	O těchhle	O oněch	O oněch	O oněch
7. pád	S těmihle	S těmihle	S těmihle	S oněmi	S oněmi	S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takový	Taková	Takové	Týž, tentýž	Táž, tatáž	Totéž
2. pád	Takového	Takové	Takového	Téhož	Téže	Téhož
3. pád	Takovému	Takové	Takovému	Témuž	Téže	Témuž
4. pád	Takového, takový	Takovou	Takové	Téhož, týž, tentýž	Touž, tutéž	Totéž
5. pád	Takový	Taková	Takové	-	-	-
6. pád	O takovém	O takové	O takovém	O témž(e), tomtéž	O téže	O témže, tomtéž
7. pád	S takovým	S takovou	S takovým	S týmž, tímtéž	S touž, toutéž	S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	Tíž, titíž, tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
2. pád	Takových	Takových	Takových	Týchž	Týchž	Týchž
3. pád	Takovým	Takovým	Takovým	Týmž	Týmž	Týmž
4. pád	Takové	Takové	Taková	Tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
5. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	-	-	-
6. pád	O takových	O takových	O takových	O týchž	O týchž	O týchž
7. pád	S takovými	S takovými	S takovými	S týmiž	S týmiž	S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sám	Sama	Samo
2. pád	Samého	Samé	Samého
3. pád	Samému	Samé	Samému
4. pád	Samého (sama), sám	Samou, samu	Samo
5. pád	-	-	-
6. pád	O samém	O samém	O samém
7. pád	Se samým	Se samou	Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sami, samy	Samé	Samá
2. pád	Samých	Samých	Samých
3. pád	Samým	Samým	Samým
4. pád	Samé, samy	Samé, samy	Samá, sama
5. pád	-	-	-
6. pád	O samých	O samých	O samých
7. pád	Se samými	Se samými	Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Druhy zájmen

• osobní - já, ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
• přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
• ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
• tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
• vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
• neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
• záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
• orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• očíslo (jednotné, množné)
• opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Brož.

Dobrý den/podvečer

Chci se zeptat,zda by bylo možné poupravit web aby ukazoval správné odpovědi(jakože tohle máš špatně a důvod proč to mám špatně atd.)
Jinak super web, utčitě budu doporučovat svým kamarádům pro jejich děti.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Napište zájmena ve správném tvaru:

Otevřela památník a v (její) očích se objevily slzy. Nestarám se o (jejich) záležitosti. Označila (já) za lháře. Mluvili o  (já) jen dobře. Zčervenal, když  (ona) dal první pusu. Políbil (ona) na tvář. Přijedete na  (naše) oslavu? My se  (vaše) oslavy nezúčastníme. Vyprávěj mi o  (ona), asi jsem se do (ona) zamiloval. Nemohu na  (ona) zapomenout. Chtěl zjistit víc o dívce, s  (jež) se potkal v létě. (Leckdo) se to nelíbilo. Bez (co) se neobejdeš? Rozloučil se se (všichni), na  (nikdo) nezapomněl. Mám svetr (táž) barvy. Byla jsem vděčná (tentýž) člověku. (Kdo) máme poděkovat? S  (co) (ty) mám pomoct? Zavolejte (já), jestli jste dobře dojeli.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na zájmena

2. cvičení

Nemůžeš opakovat stále ? titíž tytéž touž 2 chyby. Obsluhovali je ? titíž touž táž 1 číšníci jako včera. Viděla jsem tam ? tytéž táž titíž 1 účastníky jako minule. Ptali se na tebe ? touž tytéž titíž 3 lidé jako včera. Bloudili ? touž týmiž týž 2 cestami jako my. I letos jsme v Řecku navštívili ? touž tytéž téže 2 památky jako loni. S ? týmiž touž tytéž 1 oky na punčoše se tu objevila už včera. Na naše výstavy chodí stále ? touž tytéž titíž 3 návštěvníci. Opakovala to ještě jednou ? téže táž týmiž3 slovy. Proč mi stále kladeš ? touž tytéž téže 2 otázky? Pro všechny musí platit ? tatáž tytéž titíž 1 pravidla a ? touž tytéž tatáž 2 zásady. Rostlinu je možné pěstovat pouze v ? touž táž týchž 3 podmínkách jako v Austrálii. Nesnáším ? touž tytéž tatáž 3 jídla jako můj otec. Díval se na to ? týmaž touž tymiž 1 očima jako já. Dlouho do noci jsme se bavili o ? touž titíž týchž 3 problémech jako včera. Kladl si ? tytéž tatáž téže 1 podmínky jako já.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

1. cvičení

Půjčil jsem si ? tutéž týž téže 1 knížku jako ty. Ve škole jsme se učili stále ? totéž týž táž 1 učivo několik hodin. Obě nás napadla ? tatáž touž téže 1 myšlenka. Odjel ještě ? touž téže týž 3 večer. S ? touž týmž táž 2 člověkem jsem tam také mluvil. Nemůžeš ho dvakrát trestat za ? tutéž tytéž touže 1 věc. Řídil se ? touž totéž týmž 3 pravidlem jako my. Také tato další publikace vyšla v ? touž témže týž 2 nakladatelství. Od ? téhož touž táž 1 autora je i tato knížka pro děti. Po dlouhé úvaze jsme dospěli k ? touž téže témuž 3 závěru. Bydlím pořád v ? témže týž téže 1 domě. Vraceli se z dovolené ? tímž tímtéž touž 2 autobusem jako my. Pochází z ? téže totéž témže 1 vesnice jako já. Překvapilo mě, že má rád ? touž titíž tentýž 3 film. Pocházím z ? touž téhož téže 2 města jako Petra. Říkal pořád jedno a ? touž totéž táž 2. Odpromoval a ještě v ? témže touž táž 1 měsíci se oženil. Sníme o ? touž téže týž 2 ženě. Najednou jsme se ocitli na ? téže týž témže 3 místě jako všichni před námi.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény

• ptáme se na ně: jaký, který, čí

• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• většina číslovek se skloňuje
• určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh, vzor
• další příklady: jedna, dvacet osm, patnáctý, několikáté, málo

5. Slovesa = verba

• vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu; označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje
• příklady: běžím, zabečel, směj se, bude malovat, rozbřesklo se, hladit
• časují se
• určujeme u nich:
• osobu – 1. já čtu, 2. ty čteš, 3. on, ona, ono čte; 1. my čteme, 2. vy čtete, 3. oni, ony, ona čtou
• číslo – jednotné (čtu), množné (čtou)
• čas – přítomný (čtu), minulý (četl jsem), budoucí (budu číst)
• způsob – oznamovací (čtu), podmiňovací (přítomný ⇒ četl bych; minulý ⇒ byl bych četl), rozkazovací (čti, čtěme, čtěte)
• rod – činný (činnost vykonává podmět: Lenka čte dopis.) a trpný (činnost nevykonává podmět: Dopis je čten.)
• vid – dokonavý (děj je hraničený v minulosti: přečetl jsem, nebo v budoucnosti: přečteme) a nedokonavý (děj je neohraničený, probíhající v minulosti: četl; v přítomnosti: čte, nebo v budoucnosti: bude číst)
• třídu – 5 tříd podle zakončení 3. osoby čísla jednotného (nepravidelná: být, jíst, vědět, chtít)
• vzor – každá třída má své vzory
• slovesné tvary mohou být:
• určité (vyjadřují osobu, číslo, čas a způsob), nebo neurčité (infinitiv, přechodníky, příčestí)
• jednoduché (čtu), nebo složené (obsahují pomocné sloveso být: budu číst)

Neohebné slovní druhy

6. Příslovce = adverbia

• ptáme se na ně pomocí slov: kdy, kde, kam, jak, proč, nač

• vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to:
• místo – ptáme se kde?, odkud?, kudy?, kam? – doma, shora, tudy, dolů
• čas – ptáme se kdy?, odkdy?, dokdy? – včera, odmalička, stále
• způsob – ptáme se jak? – pěkně, dobře, potichu
• míru – ptáme se jak moc? – velmi, zcela
• příčinu – ptáme se proč? – proto, schválně
• stupňují se – 3 stupně: 1. zdravě, 2. zdravěji, 3. nejzdravěji; nebo nepravidelně: dobře – lépe, brzy – dříve)
• některá příslovce vznikla ustrnutím jmenných tvarů (úhrnem, kolem), nebo slovesných tvarů (kleče, stoje), nebo spojením předložky a jiného slova = příslovečná spřežka (z ticha = zticha, na večer = navečer)

7. Předložky = prepozice

• vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (místo, čas, způsob, příčinu), ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí (vytvářejí takzvanou předložkovou vazbu); leží tedy před slovem
• příklady: s, u, ke, od, pod, před, vedle, naproti
• podle původu se dělí na:
• vlastní – původní, mají jen význam předložek (v, do, s, pro, při)
• nevlastní – nepůvodní, mohou být i jiným slovním druhem (příslovcem nebo podstatným jménem: vedle, místo)

8. Spojky = konjunkce

• slouží ke spojování větných členů (respektive slov) a vět
• samostatné nejsou větnými členy
• dělí se na:
• souřadicí – spojují souřadně spojené věty nebo větné členy: a, i, ani, nebo, ale, však, neboť, proto, a tak, ...
• podřadicí – připojují větu závislou k větě řídící: že, protože, když, aby, ačkoli, i když, přestože, jelikož,...
• další informace o spojkách: spojky.

9. Částice = partikule

• jsou slova velmi podobná a blízká spojkám, větné členy nebo věty však nespojují, ale zpravidla věty uvozují (ať, nechť, kéž, což, copak)
• naznačují druh vět (otázka, rozkaz), nebo vyjadřují postoj mluvčího k větě či výrazu, mají citové zabarvení (překvapení)
• nejsou ve větě větnými členy
• úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy (spojky: a, aby; příslovce: tak, snad)
• příklady: Že by nepřišla? Kéž by se už nevrátila! Ale to je překvapení! Ať mě moc neštve. Kéž by!

10. Citoslovce = interjekce

• vyjadřují nálady, city (hurá, ach, ouvej, fuj) a vůli mluvčího (hop, hej, nu, hybaj) nebo naznačují hlasy a zvuky (haf, bú, mlask, frr, prásk, chacha)
• ve větě nejsou větným členem, často se ve větě oddělují čárkou (Haló, je tam někdo?)
• někdy mohou nahrazovat slovesný přísudek (Myška šup do díry.)

Zdroj: Slovní druhy