11. Doplňte
Zdroj: Cvičení na podstatná jména
V diskuzi 1 - 7 PAD ( K, NA, U, POD ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annabella .
Nevíte někdo rychle přiřazení pádů k předložkám k, na, u, pod?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel René.
k je 3. pád,
na je 6. pád,
u je 2. pád,
pod je 7. pád.
Zdroj: diskuze 1 - 7 pad ( k, na, u, pod )
Název |
Zkratka |
Otázka |
Příklad |
PODMĚT |
PO |
Kdo? Co? |
Auta přijela na křižovatku. |
PŘÍSUDEK |
PŘ |
Co dělá podmět? |
Auta přijela na křižovatku. |
PŘEDMĚT |
PT |
Pádové otázky kromě 1. pádu |
Myslivec viděl lišku. |
PŘÍVLASTEK SHODNÝ |
PKS |
Jaký? Který? Čí? |
Dřevěná tyč spadla. |
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ |
PKN |
Jaký? Který? Čí? |
Tyč ze dřeva spadla. |
DOPLNĚK |
DO |
Rozvíjí 2 větné členy |
Pes ležel vyčerpaný. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA |
PUM |
Kde? Kam? Kudy? Odkud? |
Šel do lesa. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU |
PUČ |
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy? |
Včera šel do lesa. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU |
PUZ |
Jak? |
Tvářil se vesele. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY |
PU PŘÍČINY |
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? |
Díky tréninku vyhrál závod. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU |
PU ÚČELU |
Proč? Za jakým účelem? |
Učila se pro dobré známky. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY |
PU MÍRY |
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry? |
Děda byl velmi nemocný. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY |
PU PODMÍNKY |
Za jaké podmínky? |
Za deště zůstaneme doma. |
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY |
PU PŘÍPUSTKY |
I přes co? |
I přes zákaz šel ven. |
Zdroj: Větné členy - přehled
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Zdroj: diskuze Přídavná jména
Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.
1. pád |
KTO? ČO? |
2. pád |
KOHO? ČOHO? |
3. pád |
KOMU? ČEMU? |
4. pád |
KOHO? ČO? |
5. pád |
O KOM? O ČOM? |
6. pád |
KÝM? ČÍM? |
Zdroj: Pády
V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.
Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).
Příklady:
Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.
Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.
Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.
Zdroj: diskuze Příjmení
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
České i slovenské pády mají latinské označení.
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
VOKATIV |
6. pád |
LOKÁL |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
LOKÁL |
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
VOKATIV |
6. pád |
ABLATIV |
Zdroj: Pády
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.
Jaký slovní druh je slovo tomu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo tomu
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: Větné členy - přehled
V naší poradně s názvem PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den, prosím o radu. Píše se správně: hubnutí v leže nebo hubnutí vleže?
Předem děkuji za informaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně se píše vleže, neboť jde o příslovce, konkrétně o příslovečné určení způsobu.
Zdroj: diskuze Příslovečné určení
V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.
1. pád |
KDO? CO? |
2. pád |
(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO? |
3. pád |
(KE) KOMU? (K) ČEMU? |
4. pád |
(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO? |
5. pád |
OSLOVUJEME, VOLÁME |
6. pád |
(O) KOM? (O) ČEM? |
7. pád |
(S) KÝM? (S) ČÍM? |
Zdroj: Pády
V diskuzi PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Černá.
Prosím o určení slovních druhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.
Děkuji za pomoc
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Zájmena:
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
U slova chvíle může být tedy problém v pravopisu u 3., 4. a 6. pádu jednotného čísla, kdy je správný jen tvar "chvíli", protože se jedná o podstatné jméno rodu ženského podle vzoru růže (= růži). Zdůvodnění je tedy lehké a rychlé.
Zdroj: Chvíli nebo chvíly
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.
Jaký slovní druh je kdysi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Předložky „s“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.
Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.
Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.
Zdroj: diskuze Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.
Zdroj: Příslovce v češtině
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
Slovo lichokopytník je rodu mužského životného, skloňuje se podle vzoru pán. Jen pozor na odlišný tvar 6. pádu množného čísla.
|
jednotné číslo |
množné číslo |
1. pád |
lichokopytník |
lichokopytníci |
2. pád |
lichokopytníka |
lichokopytníků |
3. pád |
lichokopytníkovi, lichokopytníku |
lichokopytníkům |
4. pád |
lichokopytníka |
lichokopytníky |
5. pád |
lichokopytníku |
lichokopytníci |
6. pád |
lichokopytníkovi, lichokopytníku |
lichokopytnících |
7. pád |
lichokopytníkem |
lichokopytníky |
Slovo ubikace pochází pravděpodobně z italského ubicazione (poloha) či ubicare (umístit), proto nepatří mezi vyjmenovaná slova a psaní s -y- je chybné.
Chyby ve skloňování tohoto slova se snad ani není možné dopustit – skloňuje se pravidelně podle vzoru růže, viz výše. Pozor možná jen v 7. pádu čísla množného, abyste se nepřiklonili k nespisovné koncovce -ema.
Zdroj: Pravopis ubikace
li-cho-ko-pyt-ník
Slovo sudokopytník je rodu mužského životného, skloňuje se podle vzoru pán. Jen pozor na odlišný tvar 6. pádu množného čísla.
|
jednotné číslo |
množné číslo |
1. pád |
sudokopytník |
sudokopytníci |
2. pád |
sudokopytníka |
sudokopytníků |
3. pád |
sudokopytníkovi, sudokopytníku |
sudokopytníkům |
4. pád |
sudokopytníka |
sudokopytníky |
5. pád |
sudokopytníku |
sudokopytníci |
6. pád |
sudokopytníkovi, sudokopytníku |
sudokopytnících |
7. pád |
sudokopytníkem |
sudokopytníky |
Příslovečné určení je jedním z rozvíjejících větných členů (vedle přívlastku, předmětu a doplňku).
Vyjadřuje nejčastěji průvodní okolnosti, kvalitu či intenzitu děje nebo kvalitu a intenzitu vlastnosti či okolnosti.
Ve větných rozborech se obvykle podtrhává čerchovanou čarou a označuje se zkratkou PU. Latinsky se příslovečné určení řekne adverbiale (zkratka Ad; setkat se lze i se zkratkou Adv).
Příslovečné určení rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno nebo příslovce. Často se setkáme s formulací, že příslovečné určení na těchto slovních druzích závisí.
Závislost příslovečného určení na členu řídícím není vyjádřena ani shodou (kongruencí), ani řízeností (rekcí). To znamená, že pád příslovečného určení není řízen vazbou slovesa anebo přídavného jména. Jinak řečeno příslovečné určení je slabě závislé na svém řídícím členu, který mu tudíž jednoznačně neurčuje jeho tvar. Přesto příslovečné určení svým tvarem nebo slovním druhem závislost vyjadřuje. Na jediném řídícím členu může záviset několik příslovečných určení (Učila se doma i v knihovně. Přijedeme zítra ráno.).
Příslovečné určení může být rozvito, a to přívlastkem (Ze starého domu se ozývaly podivné zvuky.) nebo jiným příslovečným určením (Mluvil velmi pomalu.).
Na příslovečné určení se neptáme pádovými otázkami, ale otázkami na okolnosti jevů (takzvanými tázacími zájmennými příslovci a podobnými výrazy), tedy KDE, KAM, KDY, JAK, PROČ, JAK MOC... Tyto otázky spojujeme s řídícím členem.
Příslovečné určení může být vyjádřeno:
Zdroj: Příslovečné určení
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.