Téma: 

určení větných členů


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Přehledná tabulka větných členů


Název

Zkratka

Otázka

Příklad

PODMĚT

PO

Kdo? Co?

Auta přijela na křižovatku.

PŘÍSUDEK

Co dělá podmět?

Auta přijela na křižovatku.

PŘEDMĚT

PT

Pádové otázky kromě 1. pádu

Myslivec viděl lišku.

PŘÍVLASTEK SHODNÝ

PKS

Jaký? Který? Čí?

Dřevěná tyč spadla.

PŘÍVLASTEK NESHODNÝ

PKN

Jaký? Který? Čí?

Tyč ze dřeva spadla.

DOPLNĚK

DO

Rozvíjí 2 větné členy

Pes ležel vyčerpaný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA

PUM

Kde? Kam? Kudy? Odkud?

Šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU

PUČ

Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?

Včera šel do lesa.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU

PUZ

Jak?

Tvářil se vesele.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY

PU PŘÍČINY

Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?

Díky tréninku vyhrál závod.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU

PU ÚČELU

Proč? Za jakým účelem?

Kvůli nemoci nešel do školy.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY

PU MÍRY

Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?

Děda byl velmi nemocný.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY

PU PODMÍNKY

Za jaké podmínky?

Za deště zůstaneme doma.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY

PU PŘÍPUSTKY

I přes co?

I přes zákaz šel ven.


Detail odstavce: Přehledná tabulka větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Odesláno: 25.1.2017 uživatelem Ing. Jaroslav Mokrý
Počet odpovědí: 0

PODMĚT

Co je to podmět

Podmět je část věty, která není na žádném jiném členu mluvnicky závislá. Podmět ve větě vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Při určování větných členů se na podmět ptáme otázkou prvního pádu Kdo? Co? a přísudkem. Například: Kočka vylezla na plot (= otázka: Kdo vylezl na plot?).

Detail odstavce: Co je to podmět
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Určení slovního druhu

Prosím o určení slovních druhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.

Děkuji za pomoc

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 15.12.2017 uživatelem Eva Černá
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Příslovečné určení

Příslovečné určení je jedním z rozvíjejících větných členů (vedle přívlastku, předmětu a doplňku).

Vyjadřuje nejčastěji průvodní okolnosti, kvalitu či intenzitu děje nebo kvalitu a intenzitu vlastnosti či okolnosti.

Ve větných rozborech se obvykle podtrhává čerchovanou čarou a označuje se zkratkou PU. Latinsky se příslovečné určení řekne adverbiale (zkratka Ad; setkat se lze i se zkratkou Adv).

Příslovečné určení rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno nebo příslovce. Často se setkáme s formulací, že příslovečné určení na těchto slovních druzích závisí.

Závislost příslovečného určení na členu řídícím není vyjádřena ani shodou (kongruencí), ani řízeností (rekcí). To znamená, že pád příslovečného určení není řízen vazbou slovesa anebo přídavného jména. Jinak řečeno příslovečné určení je slabě závislé na svém řídícím členu, který mu tudíž jednoznačně neurčuje jeho tvar. Přesto příslovečné určení svým tvarem nebo slovním druhem závislost vyjadřuje. Na jediném řídícím členu může záviset několik příslovečných určení (Učila se domav knihovně. Přijedeme zítra ráno.).

Příslovečné určení může být rozvito, a to přívlastkem (Ze starého domu se ozývaly podivné zvuky.) nebo jiným příslovečným určením (Mluvil velmi pomalu.).

Jak se ptáme na příslovečné určení

Na příslovečné určení se neptáme pádovými otázkami, ale otázkami na okolnosti jevů (takzvanými tázacími zájmennými příslovci a podobnými výrazy), tedy KDE, KAM, KDY, JAK, PROČ, JAK MOC... Tyto otázky spojujeme s řídícím členem.

Příslovečné určení může být vyjádřeno:

  • příslovcem (Dobře se učil. Mluvil potichu.);
  • jménem (nejčastěji podstatným) v pádě prostém nebo předložkovém (Utíkal lesem. Šel podél zdi.);
  • infinitivem (Jel nakoupit.);
  • vedlejší větou (Dostal pětku, protože se neučil.).

Detail odstavce: Příslovečné určení
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: slovní druh

Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.

Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno: 16.11.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

TEST NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ

TEST: Urči vedlejší větné členy: přívlastek (Pk), předmět (Pt), příslovečné určení (PU), doplněk (Do).

Musíme dát přednost vozidlům jedoucím po hlavní silnici.

K narozeninám jsem dostala lístky do divadla.

Malé baletky tancovaly bosy.

Vidíš ty bosé děti?

Napiš to prosím takhle.

Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění.

Náš Milan se vyučil kuchařem.

V osm hodin se sejdeme před knihovnou.

Darovali jsme jim sošku ze dřeva.

Soused se večer obvykle díval na televizi.


Detail odstavce: Co je to podmět
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: určení slovních druhů

Všechno to jsou podstatná jména.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.9.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

  • částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
  • částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
  • částice neplní ve větě funkci větného členu
  • částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
  • příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
  • spojky slouží ke spojování vět a větných členů.


Detail odstavce: Ponaučení
Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno: 22.6.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: určení slovnich druhů

Na tom místě je něco slyšet dobře a něco špatně.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 25.4.2018 uživatelem Irena
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.

Detail odstavce: Určování větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

  1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
  2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
  3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Detail odstavce: Co jsou slovní druhy
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SPOJKY

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Detail odstavce: Co jsou spojky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druhy

prosím o určení slovních druhů:
Dosud nám nejsou známy všechny podrobnosti.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.1.2017 uživatelem Lada Landyšová
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Příslovečné určení x předmět

Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.

Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).

Druhy příslovečného určení

Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.

Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.

A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)

Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:

1.
příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.

2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede
domů.
Dědeček se vrátil
z lázní.
Pes se protáhl
dírou v plotě.

B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)

Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:


1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.

2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.

C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)

Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:

1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.

2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala
poměrně brzo.

3. nástroje a prostředku – označuje nástroj, který umožňuje realizaci děje, a prostředek transportu.
Například:
Kreslila pastelkami.
Na dovolenou jsme letěli malým letadlem.

4. původu – označuje, „odkud se daná věc vzala“.
Například:
Dům byl postaven ze dřeva.
Byt jsem zdědila po dědečkovi.

5. původce děje – označuje původce děje; stojí vždy u slovesného rodu trpného.
Například:
Závodní saně byly taženy psy.
Oznámení bude doručeno listonošem.

6. účinku – označuje okolnosti, které vyplývají z velké, nebo naopak malé míry intenzity děje; obvykle bývá vyjadřováno vedlejšími větami.
Například:
Byla tak vyčerpaná, že ani nevstala z postele.
Věra křičela do ochraptění.

7. zřetele – označuje, že něco platí s ohledem na něco jiného.
Například:
Zájezd byl cenově výhodný.
Na muže o sebe hodně pečuje.

8. průvodních okolností – označuje okolnosti, za kterých probíhá nějaký děj.
Například:
Do místnosti vstoupil s odhodláním.
Odjela bez rozloučení.

D) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINNÉ POVAHY (adverbiale causae)

Příslovečné určení příčinné povahy (obvykle se používá zkratka PU a za ni se doplní název dané podkategorie) zahrnuje čtyři podkategorie:

1. vlastní příčiny – vyjadřuje, proč se něco děje, co je příčinou něčeho jiného; směřuje DOZADU ˂− (ptáme se otázkami PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU?).
Například:
Kvůli tobě jsem nestihla vlak.
Dostala poznámku za opisování.

2. účelu – vyjadřuje děj, který je zaměřen na něco jiného, na nějaký cíl, jehož má být dosaženo; směřuje DOPŘEDU –> (ptáme se otázkami PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?).
Například:
Šel vynést koš.
Dala si panáka
na kuráž.

3. podmínky – označuje okolnost, na které závisí splnění děje (ptáme se otázkou ZA JAKÉ PODMÍNKY?).
Například:
Bez podpisu je smlouva neplatná.
V případě zájmu nám napište.

4. přípustky – označuje okolnost, navzdory níž se něco děje (ptáme se otázkami NAVZDORY ČEMU? „I PŘES CO?“).
Například:
Navzdory smutku se mírně usmála.
Přes přísnost byl učitel oblíbený.

Detail odstavce: Příslovečné určení x předmět
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

TEST NA URČOVÁNÍ PODKATEGORIÍ PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ ZPŮSOBU

TEST: Urči podkategorie příslovečného určení způsobu, tedy: vlastního způsobu, míry, nástroje a prostředku, původu, původce děje, účinku, zřetele, průvodních okolností.

Do cíle doběhla klusem.

Na psychiku je to velmi náročné.

Zemětřesení zaznamenáváme seismografem.

Dosahovala fantasticky vyrovnaných výsledků.

Beze slova jsme poslouchali jeho vyprávění.

Byl přitahován jejím tajemstvím.

Vypadal proti němu jako trpaslík.

Z odhodlání se zrodil báječný projekt.

Ze zármutku se opil do bezvědomí.

Tvářil se jako kakabus.


Detail odstavce: Co je to podmět
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

TESTY NA URČOVÁNÍ DRUHŮ PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ

TEST 1: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).

V knize jsme našli vylisovaný čtyřlístek.

Za horka stoupá počet kolapsů.

Cítila jsem se opravdu hrozně.

Pavel úspěšně odmaturoval díky bratrovi.

Nyní přejdeme k praktické části.

Uvařím ti zelený čaj pro povzbuzení.

Výlet se uskuteční navzdory dešti.

Přijel nás navštívit strýček z venkova.

Přízemní byty jsou méně žádané.

Každoročně se u nás konají závody veteránů.


TEST 2: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).

Na naléhání rodičů vystudoval práva.

Za těchto okolností není dohoda možná.

Pochodně mihotavě osvětlovaly kamennou zeď.

Od zítřka máme zimní prázdniny.

Zívala nudou.

Babička šla sbírat borůvky.

Petr byl s výsledkem nadmíru spokojený.

Proti očekávání některých kritiků ke zdražení nedošlo.

Autobus přijížděl tentokrát zprava.

Výborně sis poradila.


Detail odstavce: Příslovečné určení
Zdroj: Příslovečné určení
Zveřejněno: 23.5.2017

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta příslovečná místní

Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.

Ukázky použití

Setkali se tam, kde se včera rozloučili.

Jel na dovolenou, kam si vždy přál.

Vrátil se tam, odkud přišel.

Šel, kudy nešel nikdo před ním.

Detail odstavce: Vedlejší věta příslovečná místní
Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno: 21.10.2015

PODMĚT

Podmět a přísudek

Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.

Detail odstavce: Podmět a přísudek
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016

JAK VZNIKLO JMÉNO MICHAL

Skloňování jména Michal

1. pád

Michal

2. pád

Michala

3. pád

Michalovi, Michalu*

4. pád

Michala

5. pád

Michale

6. pád

Michalovi, Michalu*

7. pád

Michalem

* O užití delší nebo kratší varianty rozhodují různé činitele, především větné, slovosledné a rytmické. Například stojí-li jméno samostatně, mívá koncovku delší (Vrať tu knihu Michalovi). U několikaslovného výrazu (často spojení rodného jména a příjmení, popřípadě titulu a jména) se koncovka -ovi připojuje zpravidla jen k poslednímu členu, případně se koncovky -ovi-u střídají, u posledního slova však musí být -ovi (Přejeme panu doktoru Michalu Novákovi mnoho úspěchů. Nebo: Přejeme panu doktorovi Michalu Novákovi mnoho úspěchů.)

Detail odstavce: Skloňování jména Michal
Zdroj: Jak vzniklo jméno Michal
Zveřejněno: 13.7.2016

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY S (SE) A Z (ZE)

2. cvičení

Strýc Moravy přijel svou ženou k nám na víkend.

Doručili nám velkým zpožděním naši objednávku internetu.

Dětské hračky dřeva k nám dováželi nedalekého Německa.

vlastním týmem se u nás ubytoval slovenský režisér Bratislavy.

Na dovolené rodiči u moře dokázal ztratit knihu půjčenou knihovny.

narozeninové oslavy si pamatuji jen setkání babičkou Olomouce.

Po večeři smetla maminka drobečky pečiva stolu.

městského úřadu mi přišlo vyjádření o rozhodnutí podpisy všech členů městské rady.

učiva loňského roku jsem byl zkoušený spolu mým spolužákem.

stolu mi vypadl kus papíru poznámkami českého jazyka.


Detail odstavce: Co je to podmět
Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zveřejněno: 17.7.2017

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta způsobová

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.

Ukázky použití

Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.

Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.

Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.

Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.

Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.

Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.

Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.

Detail odstavce: Vedlejší věta způsobová
Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno: 21.10.2015

KDYKOLIV NEBO KDYKOLI

Kdykoli/kdykoliv – význam

Slovo kdykoli/kdykoliv vyjadřuje libovolnost, namátkovost, co se týče výběru doby. Znamená to, že se něco děje v libovolnou dobu, v libovolné době; v kteroukoli neurčitelnou nebo blíže neurčenou dobu, nebo se teprve bude dít v kterékoli blíže neurčitelné nebo neurčené době; lhostejno kdy.

Například: Může k nám přijít kdykoli (kdykoliv). Byli jsme unavenější než kdykoli (kdykoliv) dřív. Knihu si můžete vypůjčit kdykoli (kdykoliv).

Ve funkci spojky vyjadřuje časovou totožnost libovolně stanoveného časového určení s dějem věty řídící a lze jej nahradit slovy pokaždé když.

Například:Kdykoli (kdykoliv) přijel, byla jsem šťastná. Zpívej si, kdykoli (kdykoliv) se ti zachce.

Detail odstavce: Kdykoli/kdykoliv – význam
Zdroj: Kdykoliv nebo kdykoli
Zveřejněno: 16.10.2016

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Určení slovního druhu slova „během“

Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).

Ukázka:

Podstatné jméno – S během musel skončit.

Předložka – Přišel během vystoupení.

Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)

Detail odstavce: Určení slovního druhu slova „během“
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

2. cvičení na určení slovního druhu

Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

Už není dítě, hraje si však stále dál.

Však všichni víme, jak to bylo.

Každý ho měl rád.

Všechno to bylo moc krásné.

Podívej se, co se stalo!

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.

Když mně se tak nechce!

Mám volno jen v neděli.

Jen se neboj!

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet.

budu hodný!

To  mi slibuješ několik dní.

Slyšel jsem jen slabounké tik tak.

Kdybych tak vyhrál milion!

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky.

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli.

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte.

Procházeli jsme se kolem řeky.

Kam jdeš s tím kolem?

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed.

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu.

Naproti domu je krásná zahrada.

Bydlím hned naproti.

Střela šla těsně vedle.

Neběhej pořád a posaď se vedle mě.

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka.

Vídávám je spolu pořád.

Místo do práce musel k lékaři.

Jindra přišel o vynikající místo.

Jindřiška k nám nastoupila místo něj.

Pospěš si, stihneš všechny úkoly.

už to mám rychle za sebou!

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil.

Aby to tak byl černý kašel!

Že jsem tam vůbec chodil!

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem.

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným.

Pak se nemám zlobit!

Umyj se a pak přijď ke stolu.

Je-li to nutné, pak to udělám.

Táňa se pozorovala v zrcadle.

Nechtěla jít se mnou do kina.

Svou práci dělá opravdu rád.

Je opravdu blázen?

Takové štěstí hned tak někdo nemá!

Přijdu za tebou hned po večeři.

Nejraději se svými přáteli.

Nevěřil jsem ani slovo.

Bez lásky nejsou lidé šťastní.

Černý bez na jaře krásně kvete.

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil.

Detail odstavce: 2. cvičení na určení slovního druhu
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Příklady použití

Bude-li hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Jestliže bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet. X Když  bude hezky, pojedeme v sobotu na výlet.

Dorazí-li i Helena, ukážu se tam. X Ukážu se tam, jestliže dorazí i Helena. X Ukážu se tam, když  dorazí i Helena.

Půjdeš-li na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Jestliže půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky. X Když půjdeš na brigádu, můžeš si vydělat na vánoční dárky.

Nezačneme-li včas, nestihneme to do večera. X Jestliže nezačneme včas, nestihneme to do večera. X Když nezačneme včas, nestihneme to do večera.

I výše uvedené příklady nám tedy zcela názorně pomáhají při určení slovního druhu u  bude-li. Vložte si místo bude-li slova jestliže bude nebo když bude, a hned vám musí být jasné, že ve výrazu bude-li došlo ke spojení slovesa se spojkou.

Detail odstavce: Příklady použití
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, stihneš všechny úkoly. (spojka)

už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Detail odstavce: Řešení
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015