Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Přídavná jména dokážou být ve větách nenápadná, ale při určování jejich mluvnických kategorií často potrápí i pozorné žáky. Rod, číslo, pád, vzor a druh je potřeba umět rozpoznat rychle a jistě, jinak se člověk snadno ztratí v možnostech, které čeština nabízí. Toto doplnění článku pomůže upevnit základní postupy při určování mluvnických kategorií přídavných jmen, upozorní na časté chyby a nabídne další praktické úkoly, které se hodí jak do školy, tak k domácímu procvičování.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: příběh Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: příběh Lety
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
Jsem příznivec hnutí Ano, děkují vám za práci ,kterou v dnešní době vykonavaté, jsem spokojen až na to zdražování cen. Jsem důchodce a na spoření nemam, šel jsem do důchodu z 1 A důchodové kategorií, měl jsem odpracováno 15 roků do roků 1993 na vysokých pecí, další roky nám neuznali i když jsme vykonavali stejnou práci v prachu a plynu. Do důchodu jsem šel v 59 rok. co umožnuje 1A důch. kat. jenom se snížením důchodem a ze zdravotními problémy, za min odpracovaných roků. Za práci v prachu a plynu jsme dostali 200 Kč navíc k výplate. Děkují za odpověd Trebula.
Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Jsou to vlastnosti přídavných jmen, konkrétně druh, vzor, rod, číslo a pád.
Od podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno ve větě vztahuje.
Rozdíl je ve vzoru a koncovkách, podle kterých se přídavné jméno skloňuje.
Vyjadřuje příslušnost k osobě nebo zvířeti a skloňuje se podle vzorů otcův a matčin.
Doporučené pořadí je druh, vzor, rod, číslo a pád.
Nejčastěji kvůli špatně zvolené pádové otázce nebo nepochopení větného vztahu.
Pravidelným procvičováním na větách a opakováním vzorů přídavných jmen.
Ano, správné určení kategorií pomáhá zvolit správné koncovky a vyhnout se chybám.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
|
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
|
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
|
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
|
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
|
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
|
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
|
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
|
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
|
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
|
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
6. pád |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pády
Pro upevnění znalostí je vhodné pracovat s větami, kde se vyskytuje více přídavných jmen najednou. Žák se tak učí rozlišovat, že každé přídavné jméno může mít jiné mluvnické kategorie, i když stojí ve stejné větě.
Velmi přínosné jsou také pracovní listy a testy, které kombinují přídavná jména s podstatnými a slovesy, čímž se rozvíjí celkové jazykové cítění.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Mluvnické kategorie přídavných jmen tvoří základ každého cvičení i testu. Nejčastěji se kontroluje správné určení rodu, čísla a pádu.
Zdroj: článek Přídavná jména
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: článek Abstraktní podstatná jména
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
|
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
|
1. pád |
Kdo? Co? |
|
2. pád |
Koho? Čeho? |
|
3. pád |
Komu? Čemu? |
|
4. pád |
Koho? Co? |
|
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
|
6. pád |
O kom? O čem? |
|
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: článek Přídavná jména
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.
1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.
3. nás
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovečné určení
Kombinují více pravopisných jevů najednou a vyžadují komplexní rozbor věty.
Důsledně určovat slovní druhy a mluvnické kategorie.
Ano, zejména pro rychlé opakování a kontrolu znalostí.
Ano, podporují soustředění a hlubší práci s textem.
Procvičovat typové úlohy a analyzovat vlastní chyby.
Často kvůli neprovedenému mluvnickému rozboru celé věty.
Lépe krátce a pravidelně než nárazově.
Ano, výrazně zvyšují jistotu a rychlost rozhodování.
Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 9. třídu
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména