Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Přídavná jména dokážou být ve větách nenápadná, ale při určování jejich mluvnických kategorií často potrápí i pozorné žáky. Rod, číslo, pád, vzor a druh je potřeba umět rozpoznat rychle a jistě, jinak se člověk snadno ztratí v možnostech, které čeština nabízí. Toto doplnění článku pomůže upevnit základní postupy při určování mluvnických kategorií přídavných jmen, upozorní na časté chyby a nabídne další praktické úkoly, které se hodí jak do školy, tak k domácímu procvičování.
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Zdroj: příběh Slovní druh slova proč
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.
prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.
Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.
Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy
Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:
KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.
JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.
ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.
Zdroj: příběh Prosba o radu
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
prosím o slovní druhy u věty
No to je přece jasné.
Předem děkuji.
S pozdravem Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno
Zdroj: příběh Slovní druhy
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
Příslovce: p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.
Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Černá.
Moc děkuji za rychlou reakci Černá
Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor
|
1. |
c |
e |
s |
t |
O |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
2. |
c |
y |
k |
l |
i |
S |
t |
i |
k |
a |
|||||
|
3. |
s |
t |
a |
N |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
4. |
O |
p |
a |
l |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
5. |
p |
l |
a |
V |
á |
n |
í |
||||||||
|
6. |
r |
y |
b |
A |
ř |
e |
n |
í |
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Kl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Ve svém příspěvku JEJÍ - CHYBÍ RODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dobby.
U zájmena "její" chybí odlišné varianty pro vzory - "její" se skloňuje odlišně u jednotného čísla pro mužský životný, mužský neživotný a ženský rod.
viz tabulka z wikislovníku - heslo "její".
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Její - chybí rody
Nejlépe kombinací teorie, přehledných tabulek a pravidelného procvičování na větách.
Otázky velmi pomáhají, ale důležité je i porozumění významu slova v kontextu.
Protože jedno slovo může v různých větách patřit k jinému slovnímu druhu.
Částice obvykle vyjadřují postoj mluvčího, přání nebo hodnocení a nelze se na ně ptát.
Ano, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.
Nejčastěji jde o příslovce, ale záleží na konkrétním použití ve větě.
Spojka spojuje věty nebo členy, předložka se pojí s podstatným jménem a řídí jeho pád.
Ano, k dispozici jsou různá online cvičení a testy zaměřené na slovní druhy.
Ano, přehledné tabulky jsou velmi účinnou pomůckou zejména pro začátečníky.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
A jak je to, prosím, v množném čísle - přeci nemohu říct dni - stroje, o dnech - o strojích?
Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor
Vzory podstatných jmen nejsou samoúčelné tabulky, ale praktická pomůcka, která usnadňuje správné skloňování. Pokud žák pochopí, ke kterému vzoru slovo patří, dokáže si správné tvary v různých pádech odvodit mnohem snáz.
Při určování vzoru je vždy nutné vycházet z 1. pádu jednotného čísla a z rodu podstatného jména. Častou chybou je snaha zařazovat slovo podle významu, místo aby se sledoval jeho tvar a koncovky v dalších pádech.
Mezi typické chyby patří záměna vzorů u rodu mužského, zejména mezi vzory pán, hrad, muž a stroj. U rodu ženského bývá problematické rozlišení mezi vzory žena, růže, píseň a kost, především v množném čísle.
Zdroj: článek Podstatná jména
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Jaké jsou slovní druhy balíček karet ?
Diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
balíček karet
Obě slova jsou podstatná jména.
Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slovní druhy
Protože jeho slovní druh závisí na použití ve větě, nikoli na samotném tvaru.
Příslovce je větným členem, zatímco částice pouze modifikuje význam věty.
Ano, zejména pokud nabízejí okamžitou zpětnou vazbu a vysvětlení chyb.
Základní slovní druhy se probírají už na 1. stupni základní školy.
Pravidelným procvičováním různých typů vět a rozborem chyb.
Protože učí přemýšlet o jazyce a brání mechanickému určování.
Ano, jsou vhodná i pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.
Ano, klíčem je porozumění větě a funkci slov.
Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy
V češtině rozlišujeme deset slovních druhů.
Ohebné slovo lze skloňovat nebo časovat.
Ne, většinou jde o zvratné zájmeno, ale funkce závisí na větě.
Jedná se o zájmeno, konkrétně tázací nebo vztažné.
Ano, rozhoduje konkrétní použití ve větě.
Nejčastěji spojka, někdy však částice.
Jsou základem pro pravopis, sloh i větný rozbor.
Pravidelným procvičováním na větách a textech.
Zdroj: článek Slovní druhy