Zajímá vás téma URCOVANI? Tak právě pro vás je určen tento článek. Určování slovních druhů patří mezi základní dovednosti českého jazyka a tvoří pevný základ pro další učivo, jako je větná stavba, sloh i pravopis. Mnoho žáků však s rozpoznáváním slovních druhů bojuje, protože ve větách mohou slova měnit svou funkci podle významu a kontextu. Pravidelné procvičování na konkrétních textech pomáhá lépe pochopit souvislosti a osvojit si přesnější jazykový cit. Tento článek nabízí několik modelových textů, které lze využít ve výuce, při domácím procvičování i při přípravě na testy.
Určování slovních druhů je jedním z nejpraktičtějších cvičení v českém jazyce. Umožňuje žákům pochopit význam a gramatickou funkci jednotlivých slov a zároveň zlepšuje porozumění větám i celému textu. Níže najdete několik typově odlišných textů vhodných k procvičování.
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.
Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce
Zdroj: příběh Prosba o radu
„Ráno jsem se probudil dříve než obvykle a potichu jsem vyšel z domu. V zahradě bylo ještě šero a vzduch byl chladný, ale příjemný. Když jsem otevřel branku, uviděl jsem kočku, jak sedí na plotě a dívá se do dálky.“
„Náš školní dvůr je poměrně velký a obklopují ho vysoké stromy. Uprostřed stojí dřevěná pergola, která poskytuje stín v horkých dnech. Děti zde často odpočívají nebo si hrají různé hry.“
„Slovní druhy tvoří základní stavební jednotky jazyka. Každý slovní druh má své charakteristické vlastnosti a využívá se v konkrétních gramatických situacích. Správné určování pomáhá při analýze vět i při psaní textů.“
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.
Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.
Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení pro určování druhů
Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů
Ve svém příspěvku TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stejskalová Monika.
Dobrý den, zde vám odevzdávám Test
S posdravem Stejskalová Monika
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Test na určování vzorů přídavných jmen
Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů
Ve svém příspěvku TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala Dosedělová.
je to celkem těžké
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Test na určování vzorů přídavných jmen
Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.
A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.
Zdroj: článek Určování slova níž
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)
Zdroj: článek Slovní druhy
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Určování slova BY
Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)
Zdroj: článek Slovní druhy
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...
V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:
1 = podstatné jméno
2 = přídavné jméno
3 = zájmeno
4 = číslovka
5 = sloveso
6 = příslovce
7 = předložky
8 = spojky
9 = částice
10 = citoslovce
Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dolby.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jaký slovní druh je slovo by ve větě - Kéž by k takovým příhodám nedocházelo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě: Kéž by k takovým příhodám nedocházelo. Je slovo BY tvar slovesa "být" v podmiňovacím způsobu, který vyjadřuje podmínku nebo hypotetickou situaci.
Zdroj: příběh Určování slova BY
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
|
PODSTATNÉ JMÉNO |
ROD, VZOR |
VÝZNAM SLOVA |
PŮVOD SLOVA |
|
Kabanos |
Mužský, hrad |
Laciný točený salám |
Z románských jazyků |
|
Kabaret |
Mužský, hrad |
1. zábavní podnik s humoristickým programem; 2. pořad humoristického rázu |
Francouzština |
|
Kabát |
Mužský, hrad |
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže |
Čeština |
|
Kabátek |
Mužský, hrad |
Zdrobnělina od slova kabát |
Čeština |
|
Kabel |
Mužský, hrad |
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu |
Angličtina, francouzština |
|
Kabela |
Ženský, žena |
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška |
Němčina |
|
Kabelka |
Ženský, žena |
Malá dámská kabela = taštička |
Němčina |
|
Kabelogram |
Mužský, hrad |
Telegram poslaný podmořským kabelem |
Angličtina |
|
Kabina |
Ženský, žena |
Malá uzavřená místnost |
Francouzština |
|
Kabinet |
Mužský, hrad |
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
Zdroj: článek Jak se ptáme na přídavná jména
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: článek Jak se ptáme na příslovce
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena
Určete slovní druhy u těchto slov, správnost si zkontrolujte v řešení:
všichni, hod, nenávidět, každý, mnohokrát, tisíc, hoď, nikdo, nenáviděný, jeden, hajný, nesoucí, fuj, mňau, nenávist, kéž.
Zdroj: článek Slovní druhy
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme zmiňovali v teorii. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:
Zdroj: článek Cvičení na určování slovních druhů