11. Doplňte
Zdroj: článek Cvičení na podstatná jména
Zajímáte se o téma URČOVÁNÍ PÁDU A RODU CVIČENÍ ONLINE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Všechna cvičení slouží k upevnění a procvičení znalostí o podstatných jménech.
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: příběh Skloňování slova doušek
(Shoda podmětu s přísudkem)
Podmět v množném čísle |
Koncovka příčestí minulého |
Příklad |
Rodu mužského životného |
-i |
Koně běželi po poli. |
Všeobecný |
-i |
V televizi vysílali zprávy. |
Rodu mužského neživotného |
-y |
Domy byly zbořeny. |
Rodu ženského |
-y |
Zebry se proháněly krajinou. |
Rodu středního |
-a |
Města zářila ve tmě. |
Několikanásobný podmět v množném čísle: |
|
|
Alespoň 1 člen je rodu mužského životného |
-i |
Chlapci a dívky jeli na tábor. |
Žádný člen není rodu mužského životného |
-y |
Učitelky a děti se vydaly do zoologické zahrady. |
Všechny členy jsou rodu středního v množném čísle |
-a |
Selátka a telata byla zavřena na malém prostoru. |
Několik členů je rodu středního a alespoň jeden je v jednotném čísle |
-y |
Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami. |
Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z kontextu.
Předcházející věta |
Nevyjádřený podmět |
||
Z přecházející věty |
-i |
Malíři namalovali řadu obrazů. |
Rozhodli se uspořádat výstavu. |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.
Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).
Příklady:
Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.
Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.
Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.
Zdroj: příběh Příjmení
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
jj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho
(Shoda podmětu s přísudkem)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
V naší poradně s názvem PRAVOPIS VYKÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Vacval.
Dobrý deň,
Mal by som na Vás jednu otázku ohľadom českého pravovisu. Na webe máte uvedenú formu vykania. Ako príklad uvádzate:
tykanie: "četl jsi", vykanie: "četl jste" - jednotné číslo, "četli jste" - množné číslo.
Predpokladám, že "četl jste" sa jedná o jednotné číslo mužského rodu, pre ženský rod bude "četla jste".
Ako je však správne vykanie, ak oslovujem neznámu osobu, u ktorej neviem rod?
"Děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Děkujeme, že jste nás podpořili" ?
A v prípade oslovenia?
"Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořil" alebo "Vážený návštevníku, děkujeme, že jste nás podpořili"?
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Když nevíte rod, tak je lepší použít větu "Děkujeme za vaši podporu".
Vážený návštěvníku, děkujeme za Vaši podporu.
Zdroj: příběh Pravopis vykání
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády |
Rod mužský životný |
|
Jednotné číslo |
Množné číslo |
|
1. pád |
Otcův pes |
Otcovi psi |
2. pád |
Otcova psa |
Otcových psů |
3. pád |
Otcovu psu |
Otcovým psům |
4. pád |
Otcova psa |
Otcovy psy |
5. pád |
Otcův pse |
Otcovi psi |
6. pád |
Otcově / otcovu psu |
Otcových psech |
7. pád |
Otcovým psem |
Otcovými psy |
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
pády |
Rod mužský neživotný |
|
Jednotné číslo |
Množné číslo |
|
1. pád |
Otcův stroj |
Otcovy stroje |
2. pád |
Otcova stroje |
Otcových strojů |
3. pád |
Otcovu stroji |
Otcovým strojům |
4. pád |
Otcův stroj |
Otcovy stroje |
5. pád |
Otcův stroji |
Otcovy stroje |
6. pád |
Otcově / otcovu s |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.
je většina slovní druh číslovka ?
děkuji vojernar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
Nabídka |
Svíce |
Laň |
Laskavost |
Hladina |
Borovice |
Láhev |
Myš |
Mýtina |
Lavice |
Pánev |
Drzost |
Šňůra |
Medvědice |
Jabloň |
Část |
Polévka |
Slepice |
Tramvaj |
Pověst |
ŽENSKÝ ROD |
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
Do Evropy |
S žárovkami |
V noře |
Na zdech |
S vidličkou |
K zálibám |
O opici |
U silnic |
Za výlohou |
Pod šňůrami |
Na podlahu |
S hadicemi |
Radost |
V pohádkách |
K večeři |
V soutěžích |
S oblohou |
Výmluvy |
Ve výhni |
O představách |
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
V naší poradně s názvem PŘÍSLOVCE CVIČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat kde se dohledám opraveného testu. Vždy jej vyplním a odešlu ke kontrole on line a už se pak nic nestane.
Děkuji
Kavlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nám všem to funguje dobře. Vyplním co potřebuju a kliknu na odeslat k online kontrole. Pak hned vidím jak jsem to vyplnil -
špatně je vybarveno červeně a správné odpovědi jsou vybarveny zeleně.
Zdroj: příběh Příslovce cvičení
Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).
Zdroj: článek Rozvitý podmět
V naší poradně s názvem DIKTÁTY A PRAVOPISNÁ CVIČENÍ ONLINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kubíček.
Na vodě byl velký vodní vír. Nad vodou letěl výr. Oba v?ry bylo dobře vidět.
Jaké i/y ve slově v?ry ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V tomto případě bude měkké í. Oba víry bylo dobře vidět. Tvrdé y se vztahuje jen a pouze na jméno ptáka.
Zdroj: příběh Diktáty a pravopisná cvičení online
1. |
c |
e |
s |
t |
O |
v |
á |
n |
í |
||||||
2. |
c |
y |
k |
l |
i |
S |
t |
i |
k |
a |
|||||
3. |
s |
t |
a |
N |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
4. |
O |
p |
a |
l |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
5. |
p |
l |
a |
V |
á |
n |
í |
||||||||
6. |
r |
y |
b |
A |
ř |
e |
n |
í |
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Kl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
České i slovenské pády mají latinské označení.
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
VOKATIV |
6. pád |
LOKÁL |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
1. pád |
NOMINATIV |
2. pád |
GENITIV |
3. pád |
DATIV |
4. pád |
AKUZATIV |
5. pád |
LOKÁL |
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
1. |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pády
Ve svém příspěvku 1 - 7 PAD ( K, NA, U, POD ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annabella .
Nevíte někdo rychle přiřazení pádů k předložkám k, na, u, pod?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel René.
k je 3. pád,
na je 6. pád,
u je 2. pád,
pod je 7. pád.
Zdroj: příběh 1 - 7 pad ( k, na, u, pod )
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
PÁD |
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
1. pád |
Otcův pes, otcův dům |
Otcovi psi; otcovy domy |
2. pád |
Otcova psa, otcova domu |
Otcových psů, otcových domů |
3. pád |
Otcovu psu, otcovu domu |
Otcovým psům, otcovým domům |
4. pád |
Otcova psa; otcův dům |
Otcovy psy, otcovy domy |
5. pád |
Otcův pse, otcův dome |
Otcovi psi, otcovy domy |
6. pád |
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu |
O otcových psech, o otcových domech |
7. pád |
S otcovým psem, s otcovým domem |
S otcovými psy, s otcovými domy |
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
PÁD |
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
1. pád |
Matčin pes, matčin dům |
Matčini psi, matčiny domy |
2. pád |
Matčina psa, matčina domu |
Matčiných psů, matčiných domů |
3. pád |
Matčinu psu, matčinu domu |
Matčiným psům, matčiným domům |
4. pád |
Matčina psa, matčin dům |
Matčiny psy, matčiny domy |
5. pád |
Matčin pse, matčin dome |
Matčini |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
V naší poradně s názvem PŘÍDAVNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
rozumím skloňování v 6. pádu mn. čísla spojením slov "zdravotní potíže" - "O zdravotních potížích".
Jak je to se spojením slov "zdravotní trápení"?
O "zdravotních trápeních" či "zdravotních trápení"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je o zdravotních potížích. Potížích je správný tvar slova potíž v množném čísle šestého pádu.
Zdroj: příběh Přídavná jména
Slovo milí je tvarem přídavného jména milý. Vyskytuje se pouze v těchto případech:
Zdroj: článek Pravopis milý a milí
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko
5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště
6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda
Řešení: ___________
ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA
Napiš správné řešení:
1.
2.
3.
4.
Jiný výraz pro úvod je:
expozice
kolize
krize
V úvodu by mělo být:
stupňování konfliktu
seznámení s prostředím
řešení situace
Jiný výraz pro zápletku je:
kolize
krize
rozuzlení
V části zvané krize se objevuje:
vyvrcholení konfliktu
seznámení s postavami
řešení situace
P | Í | N | E | Ř | A | B | Y | R |
A | R | P | O | H | L | E | D | L |
M | P | Á | O | R | V | Ř | O | E |
Á | Ě | L | Z | Y | O | O | V |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.
Jaký slovní druh je slovo tomu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo tomu
Zájmena:
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena
Ve svém příspěvku HÁDANKY PRO DĚTI ONLINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Regina07.
hádanka z angličtiny : I am the sun and I am a day. i am
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anonym s.r.o..
It is Sunday.
Zdroj: příběh Hádanky pro děti online
Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je?
U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.
Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a množném podle vzoru mladý:
PÁD |
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
1. pád |
Mladý muž, mladý strom |
Mladí muži, mladé stromy |
2. pád |
Mladého muže, mladého stromu |
Mladých mužů, mladých stromů |
3. pád |
Mladému muži, mladému stromu |
Mladým mužům, mladým stromům |
4. pád |
Mladého muže, mladý strom |
Mladé muže, mladé stromy |
5. pád |
Mladý muži, mladý strome |
Mladí muži, mladé stromy |
6. pád |
O mladém muži, o mladém stromu |
O mladých mužích, o mladých stromech |
7. pád |
S mladým mužem, s mladým stromem |
S mladými muži, s mladými stromy |
Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:
PÁD |
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
1. pád |
Mladá žena |
Mladé ženy |
2. pád |
Mladé ženy |
Mladých žen |
3. pád |
Mladé ženě |
Mladým ženám |
4. pád |
Mladou ženu |
Mladé ženy |
5. pád |
Mladá ženo |
Mladé ženy |
6. pád |
O mladé ž |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Staré pověsti české
Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména