Slova budu či budeme jsou tvary slovesa být. Sloveso být ve smyslu existovat v prostoru a čase patří mezi vyjmenovaná slova (ale to snad ani není potřeba připomínat). Nedokonavé sloveso být řadíme mezi slovesa nepravidelná (být, jíst, vědět, vidět, mít, chtít, jít), to znamená, že jejich časování nemá stejné zákonitosti jako slovesa, která se časují dle zařazení do slovesných tříd. Ale to už jsem trochu odbočila, vraťme se tedy zpět k otázce, na kterou hledáte v tomto příspěvku odpověď.
Časování
A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?
Osoba
Jednotné číslo
Množné číslo
1.
budu
budeme
2.
budeš
budete
3.
bude
budou
Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa být a infinitivu se tvoří budoucí čas u slovesnedokonavých:
Osoba
Jednotné číslo
Množné číslo
1.
budu dělat
budeme dělat
2.
budeš dělat
budete dělat
3.
bude dělat
budou dělat
U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:
budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa
udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa
Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou
Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:
budu, budeš, bude, budeme, budete, budou
U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:
původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Slovo si je zájmeno. Konkrétně jde o třetí pád čísla jednotného zájmena se.
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena osobní, stejně jako zájmena já, ty, on, ona, ono, my, vy, ni, ony, ona.
Na rozdíl od těchto zájmen jde však o zájmeno zvratné (reflexivní), které nemá úplný soubor tvarů vyjadřující systém jeho mluvnických kategorií (tzv. paradigma). Zjednodušeně řečeno: neexistuje u něj nominativ, tedy 1. pád, ani nerozlišuje číslo jednotné (singulár) a množné (plurál). Stejně jako výše uvedená zájmena se vztahuje k určité osobě, ale zastupuje takový jmenný výraz, který označuje ve větě tutéž podstatu jako výraz v podmětu (Učeš si vlasy. Ukliďte si po sobě.). Nebo se vztahuje ke konateli děje vyjádřeného infinitivem (Teta nám dovolila očistit si boty a nepřezouvat se.).
Slovník spisovné češtiny funkci si ve větě popisuje následovně:
vyjadřuje, že původce děje je i cílem děje: věř si;
vyjadřuje u vlastních zvratných sloves oslabený předmět nepřímý (tzv. dativ prospěchový): koupili si chatu; nebo vztah vzájemnosti mezi účastníky dvojího věcně stejného děje (původce jednoho je cílem druhého a naopak): podali si ruce; nadávali si;
je-li součástí slovesné zvratné podoby, vyjadřuje bezděčnou činnost nebo samovolnou změnu stavu: zlomil si ruku;
je-li ve spojení se slovesem prostým nezvratným, vyjadřuje výraznější účast na ději: musím si lehnout;
je-li součástí (zpravidla předponových) zvratných sloves (tzv. dynamických), vyjadřuje expresivně průběh děje nebo činnosti do libosti, do sytosti: poležet si; jet si do hor;
je stálou součástí sloves pouze zvratných: umínit si; stěžovat si.
Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.
Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.
Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Digitální pomůcky jsou skvělým doplňkem ke klasickému učení. Interaktivní hodiny umožňují dítěti hýbat ručičkami, měnit čas a sledovat, jak se mění i digitální zápis. Díky tomu dítě vidí okamžitou zpětnou vazbu.
Zde je vhodný klikací odkaz na online ručičkové hodiny:
Tyto online hodiny jsou přehledné, jednoduché a dobře použitelné při domácím učení i ve škole. Dítě si může samo posouvat minutovou i hodinovou ručičku a zkoušet různé situace.
U sloves v minulém čase rozhoduje především rod a číslo podmětu. Pokud je podmět rodu mužského životného, píšeme v koncovce -i, v ostatních případech obvykle -y nebo -a. Právě zde vznikají typické pravopisné chytáky, zejména u několikanásobného nebo nevyjádřeného podmětu.
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.
Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.
Větněčlenská platnost slov
Slova s větněčlenskou platností
Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.
Slova bez větněčlenské platnosti
Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).
Infinitiv
Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).
Příklad ve větě
Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).
Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
ČÍSLO
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
PÁD
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dolby.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jaký slovní druh je slovo by ve větě - Kéž by k takovým příhodám nedocházelo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě: Kéž by k takovým příhodám nedocházelo. Je slovo BY tvar slovesa "být" v podmiňovacím způsobu, který vyjadřuje podmínku nebo hypotetickou situaci.
K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.
Několik dalších příkladů správného užití těchto sloves i slov od nich odvozených:
Nabytý majetek brzy pozbyl.
Nesmíš nosit nabitou zbraň.
Pytlák dobil poraněné zvíře.
Platební kartu lze kdykoli dobít.
Tento hrad nebyl nikdy dobyt, je tedy opravdu nedobytný.
Vojáci dobyli hrad a nakonec nemilosrdně dobili i všechny zraněné.
Jeho srdce dobilo včera kolem půlnoci.
Dobyté území obsadili takřka okamžitě.
Vydobyl si uznání i na mezinárodním poli.
Ráno jsem nemohl nastartovat, mám úplně vybitou baterii.
Dějových sloves je obrovské množství a vypisovat všechna do jednoho článku by bylo příliš zdlouhavé, a tak pro pochopení, co jsou dějová slovesa, může sloužit následující výběr.
Dějová slovesa od písmene K
Aby čeština nebyla až příliš jednoduchá, stává se, že některá slova mohou být jak dějová, tak stavová. Záleží pak na uživateli, jak je v kontextu vyhodnotí.
Kabelovat posílat kabelem (zprávu)
Kácet podtětím, vyvracení porážet
Kadeřit činit kadeřavým (přirozeně vlnícím)
Kádrovat prověřovat po kádrové stránce
Kachlíčkovat obkládat kachlíčky
Kakat dětský výraz pro kálení
Kálet vyměšovat výkaly
Kalibrovat určovat a označovat míry na měřidlech
Kalit kazit, činit kalným; hovorový výraz pro bavení se s alkoholem
Kalkulovat vypočítávat náklady, uvažovat
Kamenovat házet na někoho, po někom kamením
Kamuflovat zastírat, maskovat
Kanalizovat vybavovat kanalizací
Kandidovat ucházet se o nějakou funkci, hodnost
Kaňkat dělat inkoustové skvrny
Kapalnit činit kapalným
Kapat stékat po kapkách; začínat pršet;
Kápnout expresivní výraz pro uhodnutí; náhodou se setkat
V naší poradně s názvem PŘÍSLOVCE CVIČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat kde se dohledám opraveného testu. Vždy jej vyplním a odešlu ke kontrole on line a už se pak nic nestane.
Děkuji
Kavlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nám všem to funguje dobře. Vyplním co potřebuju a kliknu na odeslat k online kontrole. Pak hned vidím jak jsem to vyplnil -
špatně je vybarveno červeně a správné odpovědi jsou vybarveny zeleně.
Slovo muset má ještě jeden možný tvar, kterým je slovo musit.[2]
Slovo musit je výsledkem kolísání sloves mezi vzory „prosit“ a „sázet“.
Ve 4. slovesné třídě najdeme několik sloves, která kolísají mezi vzory „prosit“ a „sázet“. Patří k nim frekventovaná slovesa bydlit – bydlet, musit – muset, myslit – myslet, z méně užívaných pak kvílit – kvílet, šílit – šílet a hanit – hanět. Historicky k nim můžeme řadit i slovesa další, mj. bujit – bujet, lačnit – lačnět, truchlit – truchlet.
O těchto slovesech se v mluvnicích dočteme, že si zachovala dvě ucelené řady tvarů (jednu podle „prosit“, druhou podle „sázet“). V souladu s platnou kodifikací jsou ve třetí osobě množného čísla rovnocenné tvary:
bydlí/bydlejí,
musí/musejí,
myslí/myslejí,
kvílí/kvílejí,
šílí/šílejí,
haní/hanějí;
V příčestí činném jde o tvary:
bydlil/bydlel,
musil/musel,
myslil/myslel,
kvílil/kvílel,
šílil/šílel,
hanil/haněl.
Frekvenční analýza jednotlivých tvarů však ukazuje, že se tyto původně samostatné řady prolínají a mají tendenci vytvářet řadu jednu (časovanou podle „kompromisního“ vzoru „trpět“, v němž se spojuje paradigma vzoru „prosit“ a „sázet“). Toto kolísání není u všech slov stejné.
Přepis vozidla online je dnes běžně využívanou možností prostřednictvím Portálu dopravy. Elektronické podání je finančně zvýhodněno – správní poplatek činí 640 Kč, tedy o 20 % méně než při klasickém podání.
Při elektronickém přepisu prodávající i kupující vyplní údaje online a nahrají potřebné dokumenty. Samotné převzetí nových dokladů pak probíhá na zvoleném úřadě.
