Téma: 

určování slovních druhů online


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Detail odstavce: Návod ke cvičení na určování slovních druhů
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Určete slovní druhy u těchto slov

krásnější ,
všichni ,
hod ,
nenávidět ,
každý ,
mnohokrát ,
tisíc ,
hoď ,
nikdo ,
nenáviděný ,
jeden ,
hajný ,
nesoucí ,
fuj ,
mňau ,
nenávist


Detail odstavce: Určete slovní druhy u těchto slov
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Určování slovních druhů

Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 22.9.2017 uživatelem Andrea
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)




Detail odstavce: Určete slovní druhy u těchto slov
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Určování slovních druhů

Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 22.9.2017 uživatelem Julda
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Cvičení pro starší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)



Detail odstavce: Určete slovní druhy u těchto slov
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: určování slovních druhů

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: diskuze Určování slovních druhů
Odesláno: 18.9.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

  1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
  2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
  3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Detail odstavce: Co jsou slovní druhy
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: určení slovních druhů

Všechno to jsou podstatná jména.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.9.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Určete slovní druhy podobných slov

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme zmiňovali v teorii. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:

peněženka je prázdná.
Bratr má peněz dost.
Nasadil si klaunovský nos .
Nos talíře na stůl.
Tamara jí ráda zeleninu.
Koupíme jí rajčata a papriky.
Važte si svého zdraví .
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.
Všichni byli zdraví .
Kolem hřiště se zelenaly stromy.
Zítra pojedu kolem , tak se stavím.
Musel s kolem do opravny.
Pokladní deník má na starosti paní Novotná.
Pracuje tam jako pokladní .
Byl jsem tu už před týdnem.
Tu knížku jsem nesehnal.
Sešli se jen tři bývalí spolužáci.
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.
Přijdu k vám večer .
Byl krásný letní večer .
Ukaž tu pětku tatínkovi !
Tatínkovi bratři jsou starší než on.
A to se podívejme.
Koupil rohlíky a  chleba.
Že by doopravdy nepřišla?
Myslím, že určitě přijde.
Běhám, ale nebaví mě to.
Ale to je mi novina!
Nesměj se tak hloupě.
Tak už konečně pojď!
Přišla, aby  nás zkontrolovala.
Aby  se jí tak něco stalo!
Stojí vedle mě.
Jsem z ní úplně vedle .
Jdi tam místo mě!
Sedni si na moje místo .



Detail odstavce: Určete slovní druhy u těchto slov
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: určení slovnich druhů

Na tom místě je něco slyšet dobře a něco špatně.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 25.4.2018 uživatelem Irena
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

SLOVNÍ DRUHY

Několik cvičení k problematice slovních druhů

1. Určete slovní druhy u těchto slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

všichni, hod, nenávidět, každý, mnohokrát, tisíc, hoď, nikdo, nenáviděný, jeden, hajný, nesoucí, fuj, mňau, nenávist

2. V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme si říkali výše. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

peněženka je prázdná.

Bratr peněz dost.

Nasadil si klaunovský nos.

Nos talíře na stůl.

Tamara ráda zeleninu.

Koupíme rajčata a papriky.

Važte si svého zdraví.

Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.

Všichni byli zdraví.

Kolem hřiště se zelenaly stromy.

Zítra pojedu kolem, tak se stavím.

Musel s kolem do opravny.

Pokladní deník má na starosti paní Novotná.

Pracuje tam jako pokladní.

Byl jsem tu už před týdnem.

Tu knížku jsem nesehnal.

Sešli se jen tři bývalí spolužáci.

Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.

Přijdu k vám večer.

Byl krásný letní večer.

Ukaž tu pětku tatínkovi!

Tatínkovi bratři jsou starší než on.

A to se podívejme.

Koupil rohlíky a chleba.

Že by doopravdy nepřišla?

Myslím, že určitě přijde.

Běhám, ale nebaví mě to.

Ale to je mi novina!

Nesměj se tak hloupě.

Tak už konečně pojď!

Přišla, aby nás zkontrolovala.

Aby se jí tak něco stalo!

Stojí vedle mě.

Jsem z ní úplně vedle.

Jdi tam místo mě!

Sedni si na moje místo.

3. Pro starší
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.

Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.

Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.

Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.

Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

4. Pro mladší
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:


Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!

Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Detail odstavce: Několik cvičení k problematice slovních druhů
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druhy

prosím o určení slovních druhů:
Dosud nám nejsou známy všechny podrobnosti.

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.1.2017 uživatelem Lada Landyšová
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L

4. online diktát

průmyslový závod, olysalá hora, nesmyslné výmysly, jelimánek, násobilka, krupobití, býložravec, blízká ulice, nalíčená tvář, mínění, míchat vařečkou, dobít zvěř, mívat rýmu, umývat nádobí, bicí nástroje, lysá hlava, slibný začátek, dobytčí trh, lýková obuv, býkovec, líbeznost a vlídnost, hnízdo lysky, dobré bydlení, obilí, hbitý lyžař, chmýří z bylin, vyplivnout sousto

Detail odstavce: 4. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l
Zveřejněno: 21.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Určení slovního druhu

Prosím o určení slovních druhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.

Děkuji za pomoc

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 15.12.2017 uživatelem Eva Černá
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L

3. online diktát

nabytý majetek, smyčec, hmyzožravec, bývalý spolužák, tichý vzlykot, blízký přítel, staré obyčeje, mlít kávu, bubliny, slyšitelný liják, výmyk na hrazdě, mlýnské kolo, jedovaté býlí, smýčit pokoj, rozdmýchat oheň, zbytek blahobytu, bylinkový likér, obývací pokoj, lipový čaj, lískový keř, Vysoké Mýto, Litomyšl, vymítat ďábla, semišová sukně, myšina, splývavý oděv, obytný přívěs, lepit klihem

Detail odstavce: 3. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l
Zveřejněno: 21.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: určení slovních druhů

Jaký slovní druh je slovo
tucet, kopa, mandel, tuna, milimetr,pár

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 19.9.2017 uživatelem Věra Misařová
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L

2. online diktát

Přemysl mýtil les nedaleko Lysé hory. Bič popoháněl líné kobyly. Slepice se usadila blízko dřevěného bidla. Nesmyslná hádka rozdmýchala vzpouru. U filmové smyčky se obyvatelé Kobylis zalykali smíchem. Bystřina se linula kolem myslivny. Přemýšlím o koupi plynoměru. Nedoslýchavý Miloš spolykal maliny. Mlha se hlemýždím tempem rozplynula. Mlynář vyplivoval chmýří z úst. Vždy si přál mít mývala. Umývárna se blýskala čistotou. Myslivec nabil pušku.

Detail odstavce: 2. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l
Zveřejněno: 21.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druhy

Prosím o určení slovních druhu. Děkuji.

Včera byl krásný výlet s rodinou a užili jsme si plno legrace. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 10.9.2018 uživatelem iriska6
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L

1. online diktát

Hodiny sotva slyšitelně odbily dvanáctou. Obilí se muselo umlít v mlýnici. Lyžař hbitě a někdy i smykem sjížděl lyžařský kopec. Myslivec se neomylně blížil k liščímu příbytku. Drahokamy bylo potřeba umýt, aby se blýskaly. Dědeček z Litomyšle má lysou hlavu. Mydlář se rozplýval nad novým živobytím. Ochomýtal se kolem vzlykajícího Zbyňka. Mýval vyplivl zbytek plyšové myši. Libor vymyslil různá neobyčejná a důmyslná zařízení. U Vysokého Mýta řeka podemílá břehy. Nalíčený obličej nesluší mladým dívkám.

Detail odstavce: 1. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l
Zveřejněno: 21.2.2016

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO B, M, L

5. online diktát

Milena je roztomilé a líbezné dítě. Lyžař projel průsmykem. Pelyňkový odvar myslivec odmítl. Přebytek mléka se prodal do mlýna. Lidské příbytky byly čisté. Houslista si přál mít nový smyčec. V listopadu mi sliboval hory doly. Kočka lízala zbytky mléka. Polykač mečů se začal zalykat. Bubliny z mýdla zaplnily celý byt. Starobylý hrad byl dobyt. Nalíčená žákyně neudělala výmyk. I myslitel se může zmýlit. Karel mínil, že plýtvání jídlem nemá smysl. Pod listy z lípy se schovával hlemýžď.

Detail odstavce: 5. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l
Zveřejněno: 21.2.2016

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA S CHYTÁKY

2. online diktát

Na stěně přibyla nová fotografie, ale kdo ji tam přibil, to nikdo nevěděl. Pořád míchal žhavými uhlíky sem a tam, ale oheň nerozdmýchal. Kyselina sírová se skládá z vodíku, kyslíku a síry. Moje nejoblíbenější jídlo je sýrová omáčka s těstovinami. Syrová zelenina nesmí chybět v žádném jídelníčku. Ryzec syrovinka je jedlá houba z čeledi holubinkovitých. Hodiny na věži právě odbíjely dvanáctou, když mě prodavačky v obchodě odbyly, že chtějí zavřít a jít na oběd. Na trhu nabízeli košíky z lýčí. Proč se Olga tak dlouho líčí? Ještě si musím opilovat nehty. Čmeláci dovedou opylovat i květy, do nichž včely nedosáhnou.

Detail odstavce: 2. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky
Zveřejněno: 23.10.2015

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA S CHYTÁKY

3. online diktát

Pijí včely pyl? Nezmýlil se, když tuto událost označil za historický milník. Za své činy budeš pykat. Při hře mě nebaví pikat, raději se schovávám. Slepýš je beznohý plaz podobný hadu. Kdy slepíš tu rozbitou vázu? Myslivec nabyl klidu a znovu nabil svou brokovnici. Výr velký dokáže udolat i lišku nebo srnče. Vodní vír je nebezpečný i pro zdatného plavce. Vtom se zablýsklo blízko nás. Hrách vyseješ na jaře a už v létě na něm budou viset zralé lusky. Šaman vymítal z nemocného zlé duchy. Pravé neštovice se u nás již podařilo vymýtit. Musíme zasít spoustu obilí, abychom mohli všechny zasytit.

Detail odstavce: 3. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky
Zveřejněno: 23.10.2015

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA S CHYTÁKY

1. online diktát

Vojáci se urputně bili, přesto se jim nepodařilo zabránit dobytí hradu. Semínka lnu můžete umlít i mlýnkem na kávu. Ptáček usedl na bidýlko a liboval si, jaké má dobré bydlo. Volal mi, že pozval všechny, ale my jsme pozvánku nedostali. Už brzy, brzičko se staneš mou ženou! Když uklidím celý byt, nebudu od ženy bit. Kvido vždy nazýval věci pravými jmény. Hugo se něco nazíval, než šel konečně do postele. Vojáci pobili všechny obyvatele dobytého hradu. Bílá koza spásala na louce podivné býlí. Bez ližin na střeše auta nemůžeš nic vozit, ani lyže. Po dlouhém běhu mě vždy píchá v boku. Pýcha předchází pád.

Detail odstavce: 1. online diktát
Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky
Zveřejněno: 23.10.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Detail odstavce: Chytáky se shodou přísudku s podmětem
Zdroj: Shoda přísudku s podmětem
Zveřejněno: 6.1.2016

CVIČENÍ NA PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Detail odstavce: Co rozeznáváme
Zdroj: Cvičení na přídavná jména
Zveřejněno: 27.5.2016

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.

Detail odstavce: Určování větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015

ONLINE CVIČENÍ NA VYJMENOVANÁ SLOVA PO S

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

skorčino hnízdo,
slniční hlídka,
snovec Smon,
plísňový sr,
rybičky v sti,
navštívil nové sdliště,
vítr slí,
dosta se najedl,
schravý den,
slikonová vlákna,
spký písek,
louže vyschají,
slný jako medvěd,
špatně usná,
chraptíš a speš,
záslkový obchod,
javorový srup,
školní besdka,
velké úslí,
prosm o pomoc,
déšť zeslil,
koupené osvo,
malá sň je sňka,
hascí přístroj


2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý ssel,
nefunkční vyslačka,
sdlo firmy,
zavolej hasče,
kyselina srová,
ospal se vyrážkou,
malý les je lesk,
srová zelenina,
slonová taška,
masté jídlo,
matka se snem,
prádlo uschá,
stá barva,
prosvá písek přes sto,
únor je zimní měsc,
pára sčela,
drobná lasčka,
náramný slák,
spký sníh,
nová slnice,
olomoucké srečky,
roztomilý psček,
had zasčel,
skora koňadra


3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vyslující horko,
srové výpary,
smuloval zranění,
je rozdíl mezi Měscem a měscem,
svá holubička,
smultánní tlumočení,
sté jídlo,
sraři vyrábějí sry v srárně,
nechej boty v předsni,
třásl se jako oska,
volejbalová sť,
paní Skorová,
svízelná stuace,
neosdlená oblast,
uschající tráva,
prosncový den,
sček houká,
dětský zásp,
nejslnější kluk ze třídy,
v minulém tisciletí,
pospat chodník,
nebezpečný zlosn


4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

poslat balík,
sčící had,
neuhastelný požár,
pořád nesčkuj,
prezidentské sdlo,
domácí náslí,
ty máš ale slu,
hlastá hudba,
nemoc ospky,
zdravá srovátka,
malý nosk,
počítačová sť,
osřelé dítě,
sslí díra,
sra je nerost,
nascený roztok,
nemusš tam jít,
malý sn je snáček,
nost batoh,
nerozspej sůl,
přespací hodiny,
poslovací cvičení,
Velké Losny,
usdlili se poblíž


5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obspaná květy,
zámek Schrov,
květiny uschají,
rozspal posku na koláč,
svatební sň,
kamarádka Smona,
nenascené kyseliny,
poštovní záslka,
dobrovolný hasč,
přescený trh,
st hrách,
slvestrovská zábava,
čaj se srupem,
dřevěné kosště,
jedovatý srovodík,
srová pomazánka,
stič u auta,
bláto oschá,
vyslující zápas,
vyhořelá srka,
Sbylino proroctví,
houba srovinka,
spka na obilí,
srotčí důchod



Detail odstavce: Určete slovní druhy podobných slov
Zdroj: Online cvičení na vyjmenovaná slova po s
Zveřejněno: 23.3.2015

SLOVNÍ DRUHY

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí

  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • většina číslovek se skloňuje
  • určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh, vzor
  • další příklady: jedna, dvacet osm, patnáctý, několikáté, málo

5. Slovesa = verba

  • vyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu; označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje
  • příklady: běžím, zabečel, směj se, bude malovat, rozbřesklo se, hladit
  • časují se
  • určujeme u nich:
    • osobu – 1. já čtu, 2. ty čteš, 3. on, ona, ono čte; 1. my čteme, 2. vy čtete, 3. oni, ony, ona čtou
    • číslo – jednotné (čtu), množné (čtou)
    • čas – přítomný (čtu), minulý (četl jsem), budoucí (budu číst)
    • způsob – oznamovací (čtu), podmiňovací (přítomný ⇒ četl bych; minulý ⇒ byl bych četl), rozkazovací (čti, čtěme, čtěte)
    • rod – činný (činnost vykonává podmět: Lenka čte dopis.) a trpný (činnost nevykonává podmět: Dopis je čten.)
    • vid – dokonavý (děj je hraničený v minulosti: přečetl jsem, nebo v budoucnosti: přečteme) a nedokonavý (děj je neohraničený, probíhající v minulosti: četl; v přítomnosti: čte, nebo v budoucnosti: bude číst)
    • třídu – 5 tříd podle zakončení 3. osoby čísla jednotného (nepravidelná: být, jíst, vědět, chtít)
    • vzor – každá třída má své vzory
  • slovesné tvary mohou být:
    • určité (vyjadřují osobu, číslo, čas a způsob), nebo neurčité (infinitiv, přechodníky, příčestí)
    • jednoduché (čtu), nebo složené (obsahují pomocné sloveso být: budu číst)

Neohebné slovní druhy

6. Příslovce = adverbia

  • ptáme se na ně pomocí slov: kdy, kde, kam, jak, proč, nač

  • vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to:
    • místo – ptáme se kde?, odkud?, kudy?, kam? – doma, shora, tudy, dolů
    • čas – ptáme se kdy?, odkdy?, dokdy? – včera, odmalička, stále
    • způsob – ptáme se jak? – pěkně, dobře, potichu
    • míru – ptáme se jak moc? – velmi, zcela
    • příčinu – ptáme se proč? – proto, schválně
  • stupňují se – 3 stupně: 1. zdravě, 2. zdravěji, 3. nejzdravěji; nebo nepravidelně: dobře – lépe, brzy – dříve)
  • některá příslovce vznikla ustrnutím jmenných tvarů (úhrnem, kolem), nebo slovesných tvarů (kleče, stoje), nebo spojením předložky a jiného slova = příslovečná spřežka (z ticha = zticha, na večer = navečer)

7. Předložky = prepozice

  • vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (místo, čas, způsob, příčinu), ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí (vytvářejí takzvanou předložkovou vazbu); leží tedy před slovem
  • příklady: s, u, ke, od, pod, před, vedle, naproti
  • podle původu se dělí na:
    • vlastní – původní, mají jen význam předložek (v, do, s, pro, při)
    • nevlastní – nepůvodní, mohou být i jiným slovním druhem (příslovcem nebo podstatným jménem: vedle, místo)

8. Spojky = konjunkce

  • slouží ke spojování větných členů (respektive slov) a vět
  • samostatné nejsou větnými členy
  • dělí se na:
    • souřadicí – spojují souřadně spojené věty nebo větné členy: a, i, ani, nebo, ale, však, neboť, proto, a tak, ...
    • podřadicí – připojují větu závislou k větě řídící: že, protože, když, aby, ačkoli, i když, přestože, jelikož,...
    • další informace o spojkách: spojky.

9. Částice = partikule

  • jsou slova velmi podobná a blízká spojkám, větné členy nebo věty však nespojují, ale zpravidla věty uvozují (ať, nechť, kéž, což, copak)
  • naznačují druh vět (otázka, rozkaz), nebo vyjadřují postoj mluvčího k větě či výrazu, mají citové zabarvení (překvapení)
  • nejsou ve větě větnými členy
  • úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy (spojky: a, aby; příslovce: tak, snad)
  • příklady: Že by nepřišla? Ale to je překvapení! Ať mě moc neštve.

10. Citoslovce = interjekce

  • vyjadřují nálady, city (hurá, ach, ouvej, fuj) a vůli mluvčího (hop, hej, nu, hybaj) nebo naznačují hlasy a zvuky (haf, bú, mlask, frr, prásk, chacha)
  • ve větě nejsou větným členem, často se ve větě oddělují čárkou (Haló, je tam někdo?)
  • někdy mohou nahrazovat slovesný přísudek (Myška šup do díry.)

Detail odstavce: Přehled slovních druhů
Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015