Slovo „až“ patří mezi ta nenápadná, ale zrádná slova, která dokážou potrápit i zkušenější studenty češtiny. Na první pohled vypadá nevinně, jenže jakmile se objeví ve větě, začne boj: je to příslovce, spojka, nebo částice? Doplněný článek vám pomůže zorientovat se v situacích, kdy se „až“ chová pokaždé trochu jinak, a ukáže, jak nad jeho určením přemýšlet logicky, ne mechanicky. Pokud se vám při diktátech, rozborech vět nebo u přijímaček stává, že u slova „až“ váháte, jste tu správně. Následující přehled, vysvětlení a typické jazykové situace vám pomohou získat jistotu a vyhnout se zbytečným chybám.
Při určování slovního druhu je klíčové nepřemýšlet izolovaně, ale vždy sledovat funkci slova až ve větě. Nejde tedy o to, jak slovo vypadá, ale jaký význam nese a jakou roli plní. Pomoci může jednoduchá otázka: spojuje věty, určuje míru nebo čas, nebo pouze zesiluje význam?
Zdroj: článek Slovní druh až
Ve svém příspěvku JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Může mi prosím někdo pomoct s určením slovního druhu u slova zřejmě? Například u věty Zřejmě bych chtěla asi moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Slovo zřejmě je částice, která ovlivňuje jistotní modalitu věty. Stejně tak i ve větě použité asi.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh zřejmě
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka Hlavatá.
prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?
děkuji za odpověď
Majka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Adam.
potřebuji doplnit alespoň dvě slova stejného slovního druhu
Knihy mohou být odborné,...........
Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA
Ano, v češtině je to běžné a záleží vždy na kontextu.
Protože mnoho slov mění svou funkci podle věty, ve které se objeví.
Částice vyjadřuje postoj mluvčího, příslovce popisuje okolnosti děje.
Není. Může být také předložkou, například ve spojení se psem.
Jedná se o částici.
Bez kontextu nelze správně určit význam ani slovní druh.
Ano, pravidelným procvičováním na konkrétních větách.
Určování slovního druhu izolovaně bez ohledu na význam celé věty.
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Ve svém příspěvku URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarynna.
Jaký slovní druh je slovo .....všechny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matyáš.
Záleží na kontextu. Například ve větě "Všechny bytosti jsou si rovny" všechny je tady zájmeno.
A ve větě "Kolik jeho knih tam bylo? Všechny.", tak tady je to číslovka.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu
Mezi nejčastější chyby patří určování slovního druhu bez kontextu, zaměňování příslovcí a přídavných jmen nebo chybné zařazení zájmen. Klíčem k úspěchu je vždy význam slova ve větě.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
Mezi nejčastější chyby patří určování slovního druhu bez kontextu, zaměňování částic a příslovcí nebo automatické přiřazení podle tvaru.
Správné řešení vždy vyžaduje analýzu celé věty.
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD
Správné určení slovního druhu je základ pro pravopis, větný rozbor i stylistiku. Bez této znalosti nelze správně určit větné členy ani pochopit stavbu souvětí.
Znalost slovních druhů se proto promítá do všech oblastí práce s jazykem.
Zdroj: článek Slovní druhy
Nejúčinnější cestou ke zvládnutí tohoto jevu je opakované procvičování na konkrétních větách. Ideální je kombinovat určování slovního druhu s úpravou vět a nahrazováním výrazů.
Postupně se tak vytvoří jazykový cit, díky kterému je rozhodování rychlé a jisté.
Zdroj: článek Určování slova níž
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Jedná se o přídavné jméno. Mění tvary rádi, rády.
Jedná se o jmenný tvar, přičemž složený, který by zněl hypoteticky radý (jako mladý), se u tohoto slova nevyvinul.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD
kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).
Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)
Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)
Každý ho měl rád. (zájmeno)
Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)
Podívej se, co se stalo! (zájmeno)
Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)
Když mně se tak nechce! (částice)
Mám volno jen v neděli. (příslovce)
Jen se neboj! (částice)
Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)
Už budu hodný! (částice)
To mi slibuješ už několik dní. (příslovce)
Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)
Kdybych tak vyhrál milion! (částice)
Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)
Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)
Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)
Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)
Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)
Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)
Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)
Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)
Bydlím hned naproti. (příslovce)
Střela šla těsně vedle. (příslovce)
Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)
Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)
Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)
Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)
Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)
Ji
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy
Ve svém příspěvku URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Pavlisová.
Jaký slovní druh je "jednoů v této větě: Je mi to jedno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jedno je podstatné jméno.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
Mezi opakující se chyby patří určování slovního druhu podle tvaru místo podle funkce. Pomáhá pravidelné procvičování slovních druhů na různých typech vět a systematická práce s chytáky.
Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jílková.
Prosím o určení slovního druhu : malý, chtěl. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo malý je přídavné jméno. Ptáme se: jaký? Malý.
A slovo chtěl je sloveso. Ptáme se: co dělal? Chtěl.
Zdroj: příběh Prosba o radu
Určování slovních druhů je jedním z nejpraktičtějších cvičení v českém jazyce. Umožňuje žákům pochopit význam a gramatickou funkci jednotlivých slov a zároveň zlepšuje porozumění větám i celému textu. Níže najdete několik typově odlišných textů vhodných k procvičování.
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Zdroj: příběh Určování slovních druhů
Bohužel to s „až“ není vůbec jednoduché, ve větě totiž může být téměř kterýmkoliv neohebným slovním druhem, konkrétně příslovcem, spojkou, nebo částicí. Navíc často nelze v některých větách zcela přesně rozlišit, kdy je „až“ příslovce a kdy částice. Slovník spisovného jazyka českého dokonce ani s „až“ jako částicí nepočítá, rozlišuje jen příslovce a spojku.
Zdroj: článek Slovní druh až
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.
Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce
Zdroj: příběh Prosba o radu
Slovo až může být příslovce, spojka nebo částice, vždy podle použití ve větě.
Pokud vyjadřuje čas, míru nebo hranici děje, například „čekal až do večera“.
Pokud spojuje hlavní a vedlejší větu, například „ozvi se, až dorazíš“.
Pokud pouze zdůrazňuje nebo stupňuje význam, například „byl unavený až běda“.
Ne, až nikdy není samostatnou předložkou.
Protože může plnit více funkcí a jeho význam závisí na kontextu.
Nejčastěji se zaměňuje příslovce a částice.
Ano, je to jeden z nejlepších postupů při určování slovního druhu.
Zdroj: článek Slovní druh až
Ve svém příspěvku CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.
Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.
Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení pro určování druhů
Při určování slovního druhu slova tolik se osvědčuje jednoduchý postup:
Zdroj: článek Tolik – slovní druhy přehledně a srozumitelně: konečně jasno pro žáky
Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.
Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.
S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"
Zdroj: příběh Byste nebo by jste
Osvědčeným postupem je klást si kontrolní otázky a zkoumat vztahy mezi slovy. Pomáhá také nahradit slovo jiným výrazem a sledovat, zda se význam věty změní.
Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy
Při určování slovního druhu se vyplatí postupovat systematicky. Nejprve si ujasněte význam slova ve větě a teprve poté vybírejte slovní druh.
Pomoci mohou otázky, nahrazení synonymem nebo zkouška, zda lze slovo skloňovat či časovat.
Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy