VÁHA NETTO

Použití v češtině

Přejaté obecné cizí slovo brutto si v češtině ponechává svůj původní tvar. Správně se tedy píše se dvěma „t“. To samé platí o slově netto, jen se jedná o opačný výraz.

A co vlastně označuje? Má hned několik významů, ale nejčastěji se používá v souvislosti s hrubou váhou produktu (i s obalem). Bez obalu je to netto – rozdílem mezi těmito hodnotami je takzvaná tára.

Tyto názvy jsou součástí účetnictví, ale dají se dobře použít i v matematických slovních úlohách:

Brutto je váha nákladu celkem, netto čistá váha produktu bez obalu a tára je váha obalu, například pytel s bramborami má 51 kg, brambory 50 kg a pytel 1 kg.

Váha „netto“ a „brutto“ je zase velmi dobře patrná na kompotech. Když kouknete na etiketu, tak zjistíte, že broskvový kompot váží „250 g brutto“ a „100 g netto“. Z toho pak lehce zjistíte, že celá plechovka (plech, broskve a nálev) váží 250 g, ale broskví je tam jen 100 g.

Nebo jako slovní hříčka pro dospělé:

Kdysi probíhala v jednom JZD preventivní prohlídka a jedna aktivní síla pomáhající při vážení družstevníků hlásila: Novák 76 kg brutto, Nováková 58 netto, proč asi? Odpověď je na vás.

Zdroj: článek Netto brutto

Netto

Označuje zůstatkovou hodnotu majetku, je to brutto minus korekce. Výraz netto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Netto se definuje jako zůstatková hodnota majetku. Použije se k tomu rovnice: brutto minus korekce rovná se netto.

Snížení hrubé (brutto) hodnoty majetku na čistou (netto) hodnotu. Rozdílem brutto minus korekce získáváme takzvaný netto stav. To je například zůstatková cena dlouhodobého majetku nebo hodnota majetku po odečtení opravných položek. Hodnota dlouhodobého majetku se snižuje jeho odpisy a opravnými položkami. Korekce upravují brutto stav zejména o oprávky a opravné položky. Korekce se používá především ve výkazu Rozvaha, který tvoří součást roční účetní závěrky.

Zdroj: článek Netto brutto

Co je to netto

Netto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření čisté hmotnosti, tedy hmotnosti bez obalu (tára). Netto = brutto – tára. Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro čistou mzdu nebo zisk.

Slovo netto se významově překládá jako čistý; čistá hmotnost nebo čistý příjem po odečtu nákladů a může označovat:

• netto váhu – hmotnost zboží bez obalu
• netto hodnotu aktiv – hodnota aktiv po odečtení oprávek
• rozdíl stavu brutto minus korekce – tento stav lze nalézt ve výkazu Rozvaha, tedy v součásti roční účetní závěrky, protože stav brutto je stav ocenění dle zákona o účetnictví

Zdroj: článek Netto brutto

Co je to brutto

Brutto je slovo z italštiny, kde znamená nečistý, ošklivý. Používá se běžně ve zkratce btto a může označovat:

• brutto váhu – včetně obalu; rozdíl brutto – netto = tára
• brutto mzdu – včetně daní, hrubá mzda
• brutto registrovanou tunu – zastaralá jednotka lodního objemu
• brutto obal

Brutto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření celkové nebo hrubé hmotnosti. Jde tedy o součet hmotností výrobku a hmotnosti obalu. Brutto = netto + tára (hmotnost obalu). Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro hrubou mzdu nebo zisk.

Zdroj: článek Netto brutto

Korekce

Znamená oprávky a opravné položky. Výraz korekce se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Korekce se definuje jako snížení hodnoty majetku o jeho opotřebení vyjádřené jako oprávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jako snížení zásob a pohledávek o opravné položky.

Zdroj: článek Netto brutto

Brutto

Znamená stav ocenění na majetkových účtech (vstupní cena). Výraz brutto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Brutto se definuje jako ocenění majetku v pořizovací ceně, reprodukční pořizovací ceně, vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností a nominální neboli jmenovitou hodnotou.

Zdroj: článek Netto brutto

Co je to korekce

Ocenění brutto se používá především ve výkazu Rozvaha, který tvoří součást roční účetní závěrky.

Brutto ocenění prakticky odpovídá ocenění dle příslušných ustanovení zákona o účetnictví, tedy na úrovni:

• pořizovacích cen
• reprodukčních (pořizovacích) cen
• nominálních (jmenovitých) cen
• cen na úrovni vlastních nákladů

Zdroj: článek Netto brutto

POKLAD

I

Na pahorku mezi buky

kostelíček s věží nízkou;

s věže pak slyšeli zvuky

hájem a sousední vískou.

Není zvuk to zvonka jemný,

tratící se v blízké stráně:

dřevatě to rachot temný,

zvoucí lid do chrámu páně.

~

A tu z vísky к boží slávě

vzhůru běží zástup hojný:

veský lid to bohabojný,

a dnes velký pátek právě.

~

V chrámě truchlo: holé stěny;

oltář černá rouška kryje,

na roušce kříž upevněný;

v kůru zpívají pašije.

~

A hle! co se bělá v lese,

v černém lese za potokem?

Nějaká to veská žena,

ana v náručí cos nese.

I jde rychlým žena krokem,

svátečně jsouc oblečena,

tam tou strání za potokem -

pacholátko malé nese.

Běží žena, dolů běží,

pospíchá do chrámu páně:

tuť na blízku lesní stráně

kostel na pahorku leží.

A v úvale ku potoku

náhle ubystřuje kroků;

neb jak větřík volně věje,

z kostela slyšeti pění:

v kůru tam se právě pěje

Krista pána umučení.

Běží, běží podlé skály:

„Co to? mám-li věřit oku?

což mě moje smysly šálí?“

Stane, ohlíží se kolem —

rychle kroky zpět obrací,

stane zase, zas se vrací —

„Tam ten les, a zde ty klesty,

tamto vede cesta polem —

vždyť jsem nezbloudila s cesty!

Bože, co se se mnou děje!

což zde nejsem u kamena?

jaká se tu stala změna!“

Zase stojí, zase spěje,

celá jsoucí udivena,

oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Bože, jaká to tu změna!“

~

Tu, kde z divokého klestu,

od kostela tři sta kroků,

veliký čněl kámen v cestu,

co se nyní jeví oku?

Jeví se tu ženě, jeví

vchodem vršek otevřený —

vysvětliti sobě neví —

kámen v cestu postavený,

postavená celá skála,

jak by od věků zde stála.

Jeví se tu, jeví ženě

chodba pod zemí, eo síně

vyklenutá ve křemeně;

a tam, klenba kde se tratí,

ve tmavém pahorku klíně,

jakýs plamen znamenati.

I hoří to jasnoběle,

jako v noci svit měsíčka;

i zaplává rudoskvěle,

jak by západ to sluníčka.

~

I vidouc to žena žasne,

a ke vchodu až pokročí,

a zastíníc dlaní oči,

hledí v ono místo jasné.

„Bože, jak se to tam svítí!“

Oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Jak se to tam divně svítí!

což to asi může býti?“

Dále jíti však se bojí,

hledíc tam a venku stojí.

~

A co váhá, a co stojí,

v klenbu patříc neustále, '

mizí bázeň za pohledem,

zvědavost ji pudí předem,

a žena se béře dále.

Krok za krokem — a vždy dále

mocně ji to jíti pudí;

kro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady