VAJÍČKO K VYTISKNUTÍ

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Velikonoční koledy

Ukázkové diktáty k vytisknutí

1. Krátký diktát – vyjmenovaná slova po B

Byla bystrá beruška, která bydlela v březovém lese. Brzy by měla najít bezpečný úkryt, protože bouřka byla blízko.

2. Procvičování i/y

Děti si hrály s plyšovými zvířaty a vymýšlely příběhy. Krysy běhaly v pilinách a myši se schovaly za skříň.

3. Shoda podmětu s přísudkem

Ptáci přiletěli k domu a vesele zpívali. Děti se smály a mávaly jim z okna.

4. Doplňovací diktát (pro učitele/rodiče)

Doplňte i/y: B_l_ jsme na v_létě u babičk_. Bratr sbíral borůvk_, které pak maminka použ_la do koláč_.

Zdroj: článek Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen – cvičení k vytisknutí

Koncovky podstatných jmen vyjadřují mluvnické kategorie pádu, čísla a rodu. Jejich správné určování je klíčové pro zvládnutí pravopisu i tvorby plynulého psaného projevu. Následující přehled shrnuje základní pravidla, rozdíly mezi vzory a obsahuje také cvičení vhodná k vytištění.

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

6. Pracovní list k vytisknutí

Pro školní použití je vhodné připravit samostatný list obsahující doplňovací a určovací cvičení. Tento článek může sloužit jako podklad pro tvorbu pracovních materiálů.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí – přehled a tipy

Diktáty ve 4. třídě rozvíjejí schopnost aktivně používat pravopisné jevy, se kterými se děti postupně seznamují. Patří sem hlavně vyjmenovaná slova, předpony s-/z-, mě/mně, psaní přímé řeči či shoda podmětu s přísudkem.

Zdroj: článek Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí

Pravopisná cvičení pro 6. třídu k vytisknutí

Pravopisná pravidla patří mezi základní stavební kameny českého jazyka. V šestém ročníku je důležité nejen teoreticky ovládat učivo, ale také jej pravidelně procvičovat. Níže najdete přehled nejčastějších okruhů, které lze snadno procvičit formou pracovních listů.

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 6. třídu k vytisknutí

Pracovní tabulka – vzory podstatných jmen k vytisknutí

Zdroj: článek Tabulka vzory podstatných jmen k vytisknutí

Koncovky přídavných jmen – přehled a cvičení k vytisknutí

Koncovky přídavných jmen určujeme podle jejich druhu a podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému se vztahují. Přídavná jména dělíme na tvrdá, měkká a přivlastňovací. Každý typ má odlišné koncovky, které je nutné správně rozlišovat.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí

Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)

• Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
• Černají se v lese, na slunci i na pasece,
  Jejich keře píchají, ale plody chutnají.
• Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
• Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
  na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček.
• Kdo každého rozpláče?
• Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
  Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí.
• Komu srubnou hlavu a krev neteče?
• Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
  Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
  A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři.
• Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
  Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí.
• Má tvar pistole nastříkané žlutě.
  Když je na stole, dělá nám chutě.
  V horké černé Africe, živí se jím opice.
• Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
  Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
  Naříkají kuchaři, když mě málo povaří.
• Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
  Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku.
• Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
  A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost.
• Podobá se zvonu, ale nezvoní.
  Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních.
• Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
  Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše.
• Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
  Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky.
• Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
  Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
  Sloupnou si je se solí kluci pihovatí.
• Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
  kdo ji svlečou, slzy z očí tečou.
• Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
  tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče.
• Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
  kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí.
• Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
• Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
• Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
  Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších.
• Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
  Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání.
• Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
  Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.

Zdroj: článek Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Přehled koncovek podle pádů

Níže uvedené příklady vycházejí z nejběžnějších vzorů v jednotlivých rodech:

• 1. pád (kdo? co?) – obvykle bez koncovky (dům, žena, město)
• 2. pád (bez koho? čeho?) – -u, -a, -e (bez domu, bez ženy, bez města)
• 3. pád (ke komu? čemu?) – -u, -i, -u (k domu, k ženě, k městu)
• 4. pád (koho? co?) – shodné s 1. nebo 2. pádem
• 6. pád (o kom? o čem?) – -u, -i, -ě (o domě, o ženě, o městě)
• 7. pád (s kým? s čím?) – -em, -í, -em (s domem, se ženou, s městem)

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

FAQ – Nejčastější dotazy

Jak často dítě procvičovat vyjmenovaná slova?

Ideálně krátce, ale pravidelně – 10 minut denně je účinnější než delší blok jednou týdně.

Proč si žáci pletou „pobýt“ a „pobít“?

Slova znějí stejně, ale liší se významem. Pomáhá hledání významu ve větách a použití jednoduchých mnemotechnik.

Jak dítěti vysvětlit rozdíl mezi byt a být?

Slovo „být“ znamená existovat nebo nacházet se, zatímco „byt“ je místo k bydlení. Pomůže práce s obrázky a větami.

Existují online cvičení zdarma?

Ano, mnoho školních portálů nabízí interaktivní doplňovačky a testy k procvičování vyjmenovaných slov.

Zdroj: článek Procvičování vyjmenovaných slov po b k vytisknutí

Hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity?
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem?
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to...
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou?
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne?
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem?
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí?
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní!
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není?
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí?
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť.
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci.
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek?
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku.
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní.
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku?
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka?
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic.
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá.
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
  Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká.
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas.
• Sedí panna v síti, oči se jí svítí?
• Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese.
• Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý.
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb.
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka.
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři.
• Který tkadlec chodí nahý?
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek.
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to?
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon.
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  děl

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Cvičení – doplňování do textu

Doplňte koncovky tak, aby text dával smysl a odpovídal gramatickým pravidlům:

„V létě jsme se vydali na návštěvu k prarodič__. Jejich domek stojí u les__. Každé ráno jsme chodili k jezírk__, kde jsme pozorovali malé rybičk__. Po oběd__ jsme si hráli na zahrad__. Byly to krásné prázdnin__ chvíle.“

Zdroj: článek Koncovky podstatných jmen cvičení k vytisknutí

Řešení

Uvádějte řešení až po dokončení cvičení, aby nedošlo k opisování.

Řešení – cvičení 1

být – byla – bitka – bijící – bytost
výr – vytar (netypické slovo – správně „kytar“, ponechte pro učební účel) – vystřih – víří – vysoký
píštěl – pýchat (neexistuje, správně „píchat“) – píchnout – napíchl
myslit – místo – myslet – pomysl

Řešení – cvičení 2

výskat – výskot – výskání
pýcha – pyšný – pyšnit se
mýlit – mýlna – mýdlový
býk – býčí – býkovec

Řešení – cvičení 3

být (existovat) × bít (udeřit)
výr (pták) × vír (kroužení vody)
sívat (archaické) × sypat
vítat × vzít

Zdroj: článek Doplňování i/y cvičení k vytisknutí