Vedlejší věty: druhy, určování a příklady
Co jsou vedlejší věty
Vedlejší věta je věta, která je mluvnicky závislá na jiné větě v souvětí. Obvykle zastupuje některý větný člen a můžeme se na ni ze závislé řídící věty zeptat podobně jako na podmět, předmět, přívlastek nebo příslovečné určení. Mezi základní druhy patří vedlejší věta podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková a několik druhů vět příslovečných.
Při určování vedlejších vět není nejdůležitější spojka, ale vztah mezi větami. Stejná spojka totiž může uvádět různé druhy vedlejších vět. Nejbezpečnější postup je najít větu řídící, položit z ní otázku a zjistit, který větný člen vedlejší věta nahrazuje. Jakmile si tento postup osvojíte, určování vedlejších vět je výrazně jednodušší.
Přehled
Hlavní a vedlejší věta
V souvětí mohou být věty hlavní a vedlejší. Hlavní věta není mluvnicky závislá na jiné větě. Vedlejší věta naopak závisí na větě řídící a rozvíjí některou její část nebo doplňuje její význam.
Například:
Vím, že dnes přijdeš.
Věta Vím je řídící. Z ní se ptáme: Vím co? Odpovědí je že dnes přijdeš. Vedlejší věta tedy zastupuje předmět a jde o vedlejší větu předmětnou.
Vedlejší věta bývá často připojena spojkami nebo vztažnými slovy, například že, aby, protože, když, kdyby, ačkoli, který, kdo, co, kde, kam. Samotná spojka však druh vedlejší věty neurčuje.
Druhy a rozdělení
Druhy vedlejších vět
| Druh vedlejší věty | Typická otázka | Příklad |
|---|---|---|
| podmětná | Kdo? Co? | Kdo se přihlásil, dostane slovo. |
| přísudková | Jaký je podmět? Čím je? | Obloha byla, jako by ji někdo namaloval. |
| předmětná | Koho? Čeho? Komu? Co? O kom? O čem? | Řekl, že se vrátí. |
| přívlastková | Jaký? Který? Čí? | Kniha, kterou jsem četl, byla napínavá. |
| doplňková | Jaký? Jak? | Viděl Petra, jak přechází ulici. |
| příslovečná místní | Kde? Kam? Odkud? | Půjdu, kam mě zavolají. |
| příslovečná časová | Kdy? Odkdy? Dokdy? | Až přijdeš, zavolej mi. |
| příslovečná způsobová | Jak? Jakým způsobem? | Udělej to, jak nejlépe umíš. |
| příslovečná měrová | Jak moc? Do jaké míry? | Byl unavený, že sotva stál. |
| příslovečná příčinná | Proč? Z jakého důvodu? | Zůstal doma, protože byl nemocný. |
| příslovečná účelová | Za jakým účelem? | Spěchal, aby vlak stihl. |
| příslovečná podmínková | Za jaké podmínky? | Kdyby nepršelo, šli bychom ven. |
| příslovečná přípustková | Navzdory čemu? I přes co? | Ačkoli byl unavený, pokračoval v práci. |
Podrobné vysvětlení
Jak jednotlivé vedlejší věty fungují
Vedlejší věta podmětná
Nahrazuje podmět věty řídící. Ptáme se na ni otázkami kdo? co?
Je jisté, že přijde.
Co je jisté? Že přijde. Část že přijde je vedlejší věta podmětná.
Vedlejší věta přísudková
Doplňuje jmennou část přísudku se sponou a v běžných školních cvičeních se objevuje méně často než ostatní druhy.
Situace je, jak jsme očekávali.
Vedlejší věta předmětná
Zastupuje předmět a můžeme se na ni ptát pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu.
Nevěděl jsem, kde bydlí.
Nevěděl jsem co? Kde bydlí.
Vedlejší věta přívlastková
Rozvíjí podstatné jméno v řídící větě. Ptáme se například jaký? který? čí?
Dům, který stojí u lesa, patří našim známým.
Který dům? Ten, který stojí u lesa.
Vedlejší věta doplňková
Vyjadřuje vlastnost nebo stav osoby či věci zároveň ve vztahu ke slovesu. Často se objevuje po slovesech vnímání.
Slyšel jsem děti, jak si zpívají.
Vedlejší věty příslovečné
Vedlejší věty příslovečné odpovídají různým druhům příslovečného určení. Podle významu mohou vyjadřovat místo, čas, způsob, míru, příčinu, účel, podmínku nebo přípustku.
Jak jev bezpečně poznat
Jak určit druh vedlejší věty krok za krokem
- Najděte slovesa v určitém tvaru. Podle nich poznáte počet vět v souvětí.
- Určete, která věta je řídící. Z ní budete pokládat otázku.
- Zeptejte se na vedlejší větu. Použijte podobnou otázku jako při určování větného členu.
- Určete význam odpovědi. Zjistěte, zda vedlejší věta zastupuje podmět, předmět, přívlastek nebo některé příslovečné určení.
- Teprve potom pojmenujte druh vedlejší věty.
Příklad:
Zavolám ti, až přijedu domů.
Řídící věta je Zavolám ti. Ptáme se: Kdy ti zavolám? Odpověď zní až přijedu domů. Jde tedy o vedlejší větu příslovečnou časovou.
Příklady
Příklady určování vedlejších vět
- Maminka řekla, že večeře je hotová. – Řekla co? Vedlejší věta předmětná.
- Kdo přijde první, může si vybrat místo. – Kdo může vybírat? Vedlejší věta podmětná.
- Pes, který ležel před domem, začal štěkat. – Který pes? Vedlejší věta přívlastková.
- Přijdu, až skončí vyučování. – Kdy přijdu? Vedlejší věta příslovečná časová.
- Sedli jsme si tam, kde byl stín. – Kde jsme si sedli? Vedlejší věta příslovečná místní.
- Zavřel okno, protože venku byla zima. – Proč ho zavřel? Vedlejší věta příslovečná příčinná.
- Vzala si deštník, aby nezmokla. – Za jakým účelem? Vedlejší věta příslovečná účelová.
- Kdybych měl více času, četl bych častěji. – Za jaké podmínky? Vedlejší věta příslovečná podmínková.
- Ačkoli foukal silný vítr, pokračovali jsme v cestě. – Navzdory čemu jsme pokračovali? Vedlejší věta příslovečná přípustková.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Určování pouze podle spojky
Jednou z nejčastějších chyb je snaha určit druh věty jen podle spojovacího výrazu. Například spojka že může uvádět různé druhy vedlejších vět.
Vím, že přijde. – Vím co? Vedlejší věta předmětná.
Je jisté, že přijde. – Co je jisté? Vedlejší věta podmětná.
Záměna příčiny a účelu
Příčina vysvětluje, proč se něco stalo. Účel vyjadřuje, čeho chceme jednáním dosáhnout.
Zůstal doma, protože byl nemocný. – příčina.
Zůstal doma, aby se uzdravil. – účel.
Záměna předmětné a přívlastkové věty
Předmětná věta obvykle rozvíjí sloveso, zatímco přívlastková věta rozvíjí podstatné jméno.
Slyšel jsem, že vlak odjel. – Slyšel jsem co? Předmětná.
Vlak, který právě odjel, byl poslední. – Který vlak? Přívlastková.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka
Při určování vedlejší věty si zapamatujte trojici:
- Najdi řídící větu.
- Polož otázku.
- Urči větný člen, který odpověď nahrazuje.
Například otázka kdo? co? často vede k větě podmětné, pádové otázky k větě předmětné, jaký? který? k větě přívlastkové a otázky kde, kdy, jak, proč, za jakým účelem k větám příslovečným.
Procvičení
Procvičování vedlejších vět
Určete druh zvýrazněné vedlejší věty podle jejího významu.
- Doufám, že zítra nebude pršet.
- Kdo se připravoval, neměl s testem problém.
- Navštívili jsme hrad, který stojí nad řekou.
- Vrátíme se, až se setmí.
- Šel pomalu, protože ho bolela noha.
- Zavolal kamarádovi, aby mu poděkoval.
- Kdyby bylo tepleji, koupali bychom se.
- Ačkoli byl závod náročný, doběhla do cíle.
- Polož tašku tam, kde nebude překážet.
- Udělal práci tak, jak mu mistr ukázal.
Řešení
Řešení
- předmětná – Doufám v co?
- podmětná – Kdo neměl problém?
- přívlastková – Který hrad?
- příslovečná časová – Kdy se vrátíme?
- příslovečná příčinná – Proč šel pomalu?
- příslovečná účelová – Za jakým účelem zavolal?
- příslovečná podmínková – Za jaké podmínky bychom se koupali?
- příslovečná přípustková – Navzdory čemu doběhla?
- příslovečná místní – Kam položit tašku?
- příslovečná způsobová – Jak práci udělal?
Nejčastější otázky
Podle čeho se určuje druh vedlejší věty?
Druh vedlejší věty určujeme především podle jejího vztahu k větě řídící. Z řídící věty položíme otázku na vedlejší větu a zjistíme, který větný člen zastupuje. Není správné spoléhat pouze na spojku, protože stejný spojovací výraz může uvádět více druhů vedlejších vět.
Jak poznám vedlejší větu předmětnou?
Vedlejší věta předmětná zastupuje předmět. Z věty řídící se na ni ptáme pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu, například koho, čeho, komu, čemu, koho, co, o kom, o čem. Ve větě Vím, že přijde se ptáme Vím co?
Jaký je rozdíl mezi příčinnou a účelovou větou?
Příčinná věta vysvětluje důvod děje: Nešel ven, protože pršelo. Účelová věta říká, čeho chce někdo dosáhnout: Vzal si deštník, aby nezmokl. Pomáhá otázka: Proč se to stalo? znamená příčinu, zatímco Za jakým účelem? vede k účelu.
Jak poznám vedlejší větu přívlastkovou?
Přívlastková věta rozvíjí podstatné jméno v řídící větě. Ptáme se na ni nejčastěji jaký, který, čí. Například ve větě Auto, které stojí před domem, je naše se ptáme Které auto? Odpověď které stojí před domem je vedlejší věta přívlastková.
Musí vedlejší věta vždy začínat spojkou?
Nemusí začínat pouze běžnou spojkou. Vedlejší věty mohou být připojeny také vztažnými zájmeny a příslovci, například kdo, který, co, kde, kam, kdy. Důležitější než samotný spojovací výraz je vždy významový a mluvnický vztah mezi větou řídící a vedlejší.