Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VELIKONOČNÍ KOLEDA PRO KLUKY

Velikonoční koledy pro dospělé

Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Panáka nám dejte,

o víc se nestarejte.

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

já mám boty plné vody,

vejce už mně neláká,

nalejte mi panáka.

VODKA NEBO RUM

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Dejte vodku nebo rum,

vypijem vám celej dům.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

tak mi dejte kopu vajec,

ať tu dlouho nečumím.

VODKA

Hodky, hodky, doprovodky,

dejte aspoň litr vodky.

Nedáte-li vodku,

dejte aspoň bechera,

nebuď taká megera.

MĚLAS POSLOUCHAT

Koleda, koleda, pomlázka,

Michal Markétu vypráská.

Dobře, Markéto, dobře tak,

mělas Michala poslouchat.

Těm co nosí sukničky,

mnoho zdravé vodičky,

těm co nosí nohavice,

mnoho dobré slivovice.

KARATE

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Jestli mi ho nedáte,

použiju karate.

BUM

Bum, bum, bum,

dejte vejce

nebo rum!

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: Re: Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Slovo Pro je předložka.

Zdroj: diskuze Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách
Počet odpovědí: 1

Symboly Velikonoc

Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.

Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Prosím o slovní druh Pro.

Zdroj: diskuze Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách
Počet odpovědí: 1

KOLEDA

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí basa, dudy,

není u nás žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Pak jen pro tu potěchu

do měst zajdete,

dobrot až po střechu

všude najdete.

~

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí cimbál, dudy,

už tam není žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Nebude jak dříve,

zvoní po kraji,

časy spravedlivé

dětem nastaly.

~

Poskakují chvojky,

přejí pokoj všem,

a objímá děti

zlatá máma zem.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Diskuze: Větný člen PRO LÉKY

Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.

Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.

Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Počet odpovědí: 1

Moje tužka ušatá

Jan Vodňanský

Moje tužka ušatá

poskakuje sem a tam.

Buďto píše nebo kreslí,

neptá se mě vůbec jestli,

může papír počmárat,

proto tužku svou mám rád.

~

Buďto čmárá nebo píše.

zvířata i jejich skrýše,

kreslí, když ji napadnou

květy, které nezvadnou.

~

Moje tužka všeho schopná

včera vyskočila z okna,

vyvolala paniku,

rejdila po chodníku.

~

Moje tužka ušatá

poskakuje sem a tam,

Tuhu má a taky uši,

všechno slyší nebo tuší,

láká kluky děvčata,

Moje tužka ušatá.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Diskuze: Re: Větný člen PRO LÉKY

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY
Počet odpovědí: 1

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k nám, Janíčku,

pro pěkné vajíčko.

Hody, hody, doprovody,

dejte medu, žádné vody,

nechci vody, dejte medu,

jinak od vás neodejdu.

A nakonec, tetičko,

dejte pěkný vajíčko.

KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte,

nic se mi nesmějte.

DĚDEČKU, KOLEDA

Dědečku, dědečku, koleda,

dejte oříšek nebo dva.

Nedáte-li oříšek,

provrtáme kožíšek.

Dědečku, dědečku, koleda.

VAJÍČKA

V ošatce mám vajíčka,

co snesla mi slepička.

Jsou tam krásně malované,

nebo pěkné bílé,

jen si vemte, koledníci,

které jsou vám milé.

HODY, HODY

Hody, hody, doprovody,

vajíčko mi dejte.

Na tvářičce sladký úsměv,

pro nás chlapce mějte!

SLEPIČKA

Kropenatá slepičko,

jaké mi dáš vajíčko?

Jé, to bude překvapení,

nad strakaté přece není.

GROŠÍČEK

Dejte nám vajíčko nebo dvě,

však vám jen maličko ubude.

Dejte nám grošíček nebo dva,

však vám to Pánbíček požehná.

TETIČKO, MATIČKO

Tetičko, matičko,

dejte mně vajíčko!

Esli mně ho nedáte,

vašu céru nevdáte,

bude v kútě sedět

a škaredě hledět,

šak to uhlídáte!

KOHOUTEK

Kohoutek kokrhá,

slepička kdáče,

panímáma do komůrky

pro vajíčko skáče.

VAJÍČKO

Moje zlatá panímámo,

vejce na mě kouká samo,

nechť je bílý neb strakatý,

třeba bylo holubatý,

jen prosím, ať je kulatý.

PROUTEK Z VRBY

Koleda, koleda, proutek z vrby,

mlsný jazýček už mě svrbí.

Koleda, koleda, holoubek,

dejte mi něco na zoubek.

PLETU, PLETU POMLÁZKU

Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.

Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.

Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.

KUTÁLÍ SE VAJÍČKO

Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.

Hanička se ohla a pomlázka se prohla.

KRÁLÍČEK

Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,

v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,

hezky se naň usměje, srdíčko mu zahřeje.

ZDRAVÍČKO

Hody, hody, zdravíčko,

dejte klukům vajíčko,

na pomlázku mašli,

že k Vám cestu našli.

PLETENÍ POMLÁZKY

Řezám proutky u potoka,

hastrmanka na mě kouká,

hastrman se rmoutí,

že mu řežu proutí.

Vylez, hastrmane, z vody,

budeme plést pamihody,

utáhnu Ti jednu,

potopíš se ke dnu.

Pletu, pletu pamihody,

Polez, hastrmane, z vody.

Upletu je z osmi proutků,

dáš mi vejce ze dvou žloutků,

ze dvou žloutků, ze dvou bílků,

pak Tě šlehnu přes kobylku.

DEJTE

O srdce jediný,

propuk se čas,

dejte mi vajíčko,

sic přijdu zas.

ŤUKY ŤUK

Ťuky, ťuky, kdo to ťuká,

kdo to ťuká na vrátka,

To slepičce z vajíček

vylíhla se kuřátka.

Píp, píp, pípají,

křídýlkama třepají

a těší se světu,

vždyť zima už je dávno pryč

a jaro už je tu.

NOHY BOSÝ

Já jdu na pomlázku,

nohy bosý mám,

posaďte mě na lavici,

ať se zvohřejvám.

Pomlázky mně dejte,

nic se mi nesmějte,

ať jdu zas jinam.

MRSKUT

Na Velikonoční pondělí

čekám, co pomlázka mi nadělí.

Malované vajíčko anebo zajíček.

víte, kolik tady znám holčiček?

U každé zazvoním, vyšlehám zadeček.

na velikonoční pondělí se těším,

jsem přece chlapeček.

JARO

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

BLECHY

Ben, ben, ben,

blechy ven

a vajíčka do košíčka

sem, sem, sem.

VSTÁVAJ

Vstávaj ráno, Marijáno,

hned dostaneš našlaháno,

dávaj vajca,

vyplácaj sa.

BABIČKA

Pomlázka se čepejří,

babička mi nevěří.

Vystrčte, dědečku,

babičku ze dveří!

TATAR

Tatar, tatar na tatarec,

dejte, tetko, kopu vajec,

nedáte-li kopu vajec,

vhodíme vám dívku na pec

a pacholka do komína,

uudí se jak slanina.

BUKÚ

Bukú, bukú, bukú,

otevřete ruku,

panímámo zlatá,

vyjděte před vrata,

koledy nám dejte,

nic se nám nesmějte!

JÁ JSEM MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

dejte mi tu pětistovku,

ať tu dlouho nečumím.

MAŠLI TAM, MAŠLI SEM

Mašli tam, mašli sem,

na pomlázku přivážem.

Na holky hned zazvoníme,

pomlázkou je ozdobíme,

koledu jim zazpíváme.

HODY, HODY, POMLÁZKA

Hody, hody, pomlázka,

napadla mě otázka.

Mám vyšlehat Alenku,

nebo radši Madlenku?

Vyšupu je asi obě

v téhle krásné jarní době.

Ať se holky radují,

vajíčka mi darují!

KOLEDNÍCI ZE LHOTY

Vyskoč děvče na lavici,

přišli na tě koledníci.

Jsou to kluci ze Lhoty,

co maj rádi dobroty.

Za vejce či oříšek,

vyprášej ti kožíšek.

KOLEDA, KOLEDA, ANIČKO!

Koleda, koleda, Aničko,

dej mi jedno vajíčko.

Dáš-li mi vajíčko,

zmrskám tě jen maličko.

Nedáš-li mi nic,

zmrskám já tě víc!

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

A vy taky, roztomilý strejčíčku,

vytáhněte ze svý kapsy grešličku,

šáhněte do kapsy, však ji tam máte,

jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte?

Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma,

budete mít co vyhánět ze dvora:

z maštale hříbátka a z chlíva telátka,

z toho nejmenšího chlívka jehňátka.

Ve sednici zaštěbetaj housátka,

v druhým koutě zašvitořej kuřátka,

slívy vám pokvetou, hrušky, jabka,

aby měla co obírat vaše čeládka.

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: hádanky pro děti online

hádanka z angličtiny : I am the sun and I am a day. i am

Zdroj: diskuze Hádanky pro děti online
Počet odpovědí: 1

Oslavy Velikonoc

Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.

Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.

V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.

V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).

Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.

V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.

V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: Re: těžké hádanky pro dospělé

Je to smůla?

Zdroj: diskuze Těžké hádanky pro dospělé
Počet odpovědí: 2

VELIKONOČNÍ

Josefu Zejdovi


Zakvokala kvočna
kvokna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
~
Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
že on snáší kraslice,
kvočna jenom vejce bílá.
Bodejť by se nezlobila.
~
Zakvokala kvočna
kvočna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Diskuze: těžké hádanky pro dospělé

Co je větší než Bůh?
# # Horší jako ďábel?
# # Chudý to mají!
# # Šťastným to chybí!
# # Když to budeš jíst, zemřeš!

Zdroj: diskuze Těžké hádanky pro dospělé
Počet odpovědí: 2

Diktát č. 5 

Na Nový rok se vydali na nedaleký kopec Mravenečník.

Děti si chystaly masky na masopust.

Stezka Jizerskými horami lákala řadu německých turistů.

Loňský olympijský vítěz porazil v maratónu i favorita z Jihoafrické republiky.

Oficiální prohlášení vydala Česká tisková kancelář.

Během Pražského povstání v roce 1945 se bojovalo i o Český rozhlas.

Velikonoční oslavy začínají už na Velký pátek.

Na Boží hod vánoční jsme jeli k příbuzným.

Učili jsme se o stoleté válce, ve které bojovala i Panna orleánská.

Na večeři jsme zašli do restaurace U Vítězů.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Diskuze: Re: těžké hádanky pro dospělé

Co je větší než Bůh?
# # Horší jako ďábel?
# # Chudý to mají!
# # Šťastným to chybí!
# # Když to budeš jíst, zemřeš!


NIC

Zdroj: diskuze Těžké hádanky pro dospělé
Počet odpovědí: 2

Koledy

Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: Re: hádanky pro děti online

It is Sunday.

Zdroj: diskuze Hádanky pro děti online
Počet odpovědí: 1

Ušaté torpédo

Jiří Žáček

Ušaté torpédo vylétlo do světa

jak malá chlupatá bláznivá kometa,

ze dveří na dvorek, a už je za vraty,

v parku se honilo s kluky a děvčaty,

prolétlo jako blesk okolní ulice,

prohnalo kocoury, vrabce a slepice,

vymetlo kaluže, skočilo do písku –

utíká za ním kluk a volá: Matýsku!

Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,

poproste strážníka, ať ho hned zastaví!

~

Ušaté torpédo se těžko zastaví,

když mu svět připadá chutný a voňavý,

když svět je zázračná rozkvetlá zahrádka

pro malá zvědavá ušatá štěňátka.

Svět je tu na hraní – anebo k sežrání?

To se pak živý tvor jen těžko ubrání,

musí se rozběhnout, peláší, utíká

a zvedne nožičku na botu strážníka,

uhání, skotačí, koulí se, metelí,

a svět je na hraní, a svět je veselý.

~

Ušaté torpédo se řítí po rynku,

vrhlo se divoce na naši maminku.

Maminka spustila: Šup domů nazpátek!

Co já se nahoním bláznivých štěňátek!

Kam pořád utíkáš? Zastyď se, hanbáři!

Štěňátko olízlo maminku po tváři,

a ta se usmála a řekla vesele:

Toulavý čumáčku, je krásná neděle.

~

Jak šli bratři pro kládu

Jeden sedlák měl tři syny,

nebáli se žádné dřiny.

„Kubo, dojdi pro kládu!“

Kuba kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já tu kládu neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech,

co mám dělat? Je to pech!“

~

Kuba nejde... Co se děje?

Zavolali pro Matěje.

„Matěji, běž pro kládu!“

Matěj kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já ji taky neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech...“

Kuba dodal: „Je to pech!“

~

Matěj nejde... To je doba –

ztratili se v lese oba!

„Honzo, dojdi pro kládu!“

Honza kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Sám tu kládu neunesu.

Na jednoho je to moc –

pospěšte mi na pomoc!

Chopte se té klády, bratři,

ve třech máme sílu za tři!“

~
Už se kláda nakládá:

„Hej rup! Šup s ní na záda!“

Už ji nesou svižným krokem

polní cestou za potokem,

nesou kládu z javora

rovnou domů do dvora.

Zdroj: Vtipné básničky od známých autorů

Diskuze: Re: Re: Re: Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Máš to správně. Až je spojka a konci je příslovce.

Zdroj: diskuze Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách
Počet odpovědí: 1

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: Pranostiky na duben

Charakteristika spolužačky Aleny

Osnova:

  1. Alena

  2. Její vzhled

  3. Aleny povaha

  4. Alena a rodina

  5. Alena ve škole

  6. Alena a příroda

  7. Její zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Aleně

  9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si ze třídy vybrala osobu, s níž se příliš nekamarádím, přestože podle mě patří k hodným a obětavým lidem. Aleně je patnáct let a pochází z vesnice ležící deset kilometrů od našeho města, a proto musí každý den do školy dojíždět. Alena žije v domě se svými rodiči, sourozenci a i prarodiči. Alena je velmi osobitá dívka.

Na první pohled Alena příliš nezaujme, dá se říct že, vypadá velmi průměrně. Není příliš vysoká, ale ani malá, není tlustá, ale ani hubená. Má dlouhé hnědé vlasy, které ale nosí většinou rozpuštěné, což působí dost neupraveně. Její obličej je obvykle schovaný pod vlasy, takže jeho rysy nejsou zcela zřetelné. Její oči mají nudnou šedou barvu a ani její nos a ústa nejsou nijak výrazná. Alena nevyniká nijak vzhledem, ale ani stylem oblékání. Obvykle nosí obyčejné džíny s jednoduchým tričkem a sportovní mikinou.

Přestože na to Alena nevypadá, je to velmi cílevědomá dívka, která jde tvrdě za vítězstvím. Pokud se rozhodne, že v něčem vyhraje, tak jí nic nezastaví a je lepší jít jí z cesty. Ráda lidem pomůže, ale jen v případě, že to nijak neohrozí její cíl. Pokud se tedy rozhodne, že bude nejlepší v matematice, tak nikomu nijak neporadí, aby nehrozilo, že ji dotyčný předběhne. Dobré výsledky ve škole a ve sportu, to je asi to jediné, co Alena případně závidí ostatním. Rozhodně jí ale nevadí, že jiné dívky chodí lépe oblékané, že jsou hezčí než ona. To pro Alenu není důležité. Ve třídě jsme si ji zvolili za předsedu, protože všichni vědí, že je Alena spravedlivá, nikomu nikdy nenadržuje. Není pro ni důležité, jestli danou osobu má ráda, nebo ne. Ve třídním kolektivu nemá Alena žádné problémy, všichni ji berou takovou, jaká je. Horší to je v situaci s cizími kluky, při komunikaci s nimi působí naše Alena jako plachá, nespolečenská a stydlivá dívka. Nikdy nevěří, že by se někomu mohla líbit, je v tom dost pesimistická.

Alena má velkou rodinu a s většinou z ní žije. Má další čtyři sourozence a všichni jsou mladší než ona. Její rodiče jsou velmi zaměstnaní, takže se o sourozence musela a stále musí starat ona. Vodí je do školy, chystá jim svačiny, hlídá je venku, v podstatě jim nahrazuje rodiče. Je velmi obětavá, nikdy si na to nepostěžuje, přestože všichni vědí, že kvůli tomu nemá tolik času na své zájmy. Spolu s nimi žijí v domě i prarodiče, ale ti jsou příliš staří na to, aby se mohli o její sourozence starat, takže jí v tom nepomohou. Naopak Alena se často stará i o ně. Nosí jim jídlo a tráví s nimi spoustu času povídáním o jejich životě. Nikdy ji nevadí, že některé jejich historky slyšela už mockrát. Stačí ji vidět se sourozenci, nebo s prarodiči a je jasné, že je velmi miluje. Takový vztah ale nemá s rodiči. Myslím, že se na ně zlobí za to, že se jí a jejím sourozencům nevěnují. Snaží se proto chovat zcela samostatně, aby je vůbec nepotřebovala.

Ve škole se Alena snaží mít co nejlepší výsledky a většinou se jí to i daří. Učí se každé ráno cestou autobusem, aby byla vždy připravená na vyučování. Ve škole je také velmi soutěživá. Přestože není pokaždé nejlepší, vždy se o to alespoň snaží. Učitelé velmi oceňují její snaživost a píli. Někdy tím ale ostatní otravuje. Nejvíce se její soutěživost projevuje v hodinách tělesné výchovy, protože ví, že ve sportu je v naší třídě bezesporu nejlepší. Nikdo se jí nevyrovná. Je nejrychlejší i nejobratnější. Všechno, co zkusí, to jí hned jde, ať už je to gymnastika, nebo kterýkoliv kolektivní sport. Naši školu proto reprezentuje snad na všech sportovních soutěžích a obvykle díky ní naše škola vyhraje. Přestože usiluje o své nejlepší výsledky, tak se tím nikdy nechlubí. Docela dobře se jí daří i v cizích jazycích, protože každé léto jezdí za tetou do Anglie, konverzace v angličtině je pro ni proto jednoduchá. Její slabinou je ale hudební výchova, velmi dobře ví, že neumí zpívat, a tak se tomu vyhýbá jako čert kříži. Pokaždé, když ji učitelka nachytá, že nezpívá, dostane sólo a všichni se jí pak smějí. Alena z toho pak má deprese.

Alena sice žije na vesnici, ale nemá zrovna nejlepší vztah k přírodě. Přestože jejich vesnici obklopují lesy, tak v nich netráví skoro žádný čas. Doma nechová ani žádná zvířata, nemá na ně čas. Přesto ji ale pohled na trpící zvířátko rozlítostní. Jednou vynadala paní, která venku bila svého psa proto, že šel podle ní pomalu. Také několikrát do roka nosí dárky do městského útulku pro zvířata. Vždy se snaží pomáhat těm, u nichž ví, že si nemohou pomoci sami.

Pro povinnosti doma a ve škole nemá Alena moc času na další zájmy, a proto nechodí do žádných kroužků. I přesto je ale znát, že velmi ráda sportuje, k tomu vede také své sourozence. Také ráda pracuje s dětmi, dokonce u nich na vesnici uspořádala pro místní děti karneval i sportovní závody. Pokud má chvíli času a neučí se, tak si ráda čte dívčí romány, nebo si po večerech staví puzzle. Skoro každý den také vaří, obvykle jen jednoduchá jídla, ale baví jí to. Zvláštní na ní je, že na rozdíl od svých vrstevníků netráví skoro žádný čas na internetu. Považuje ho za ztrátu času.

Podle mého názoru musí Alenu každý obdivovat za to, co všechno doma zvládá a jaké výsledky u toho má ještě ve škole. Alena je podle mě velmi všestranná dívka, která určitě jednou uspěje i ve svém budoucím povolání. Alenu mám ráda, protože se vždy snaží chránit ty slabší a nebojí se pro jejich ochranu udělat cokoliv. Navíc se mi velmi líbí její stydlivost před kluky.

Starat se o čtyři děti a ještě k tomu o prarodiče je velmi těžké i pro dospělého člověka, natož pro „puberťačku“. Patnáctiletá Alena to ale zvládá úplně s přehledem a ještě k tomu vyniká nad většinou vrstevníků ve škole i ve sportu. Přestože je její život plný povinností, je vidět, že se nevzdává a bojuje za to, být vždy tou nejlepší.

Zdroj: Charakteristika spolužačky

Blahopřání k narozeninám pro kamarádku

  • Další rok, další pár šedivých vlasů, dalších pár vrásek ... a další hloupé blahopřání, které Ti to všechno připomene! Veselé narozeniny.

  • Další rok života za tebou a další místo na těle, které tě bude od teď pobolívat až do konce života. Přeji ti hodně štěstí, lásky a zdraví.

  • Dobré ráno, oslavenče, vyskoč šupem z postele, hoď na sebe ňáký hadry, před domem máš přátele. Složili jsme včera slib, že s tebou budem celý den pít, abys věděla, co je to žít a - jako ty - oblíbená být.

  • Dnes narozeniny máš, a proto ti chci přát. Hodně štěstí, hodně lásky a na čele žádné vrásky. Alkoholu po skromnu, ať nemáš prázdnou mozkovnu.

  • Jen si to představ. Kdybychom se líhli z vajec namísto porodu, neslavili bychom narozeniny, ale něco jako "Vyklubeniny". Přeji ti krásné narozeniny.

  • Je přirozené, že s narůstajícím věkem se stáváme tišší. Není divu, dá mnoho práce mluvit se zataženým břichem!

  • Jestli ty svoje narozeniny slavit nechceš, tak je neslav a vykašli se na to, že tě někdo přesvědčuje, abys je slavila. Na hřbitovech jsou mraky lidí, kteří je neslaví už dlouhá léta. Všechno nejlepší k narozeninám.

  • Jsi nejkrásnější, nejchytřejší, nejvtipnější, nejoblíbenější, nejschopnější, nejkouzelnější ... samozřejmě hned po mně! Veselé a krásné narozeniny!

  • K dnešním narozkám Ti přeju vše nej, ať je na Tebe každej hodnej. Hodně zdraví, plno lásky, z ničeho ať nemáš vrásky. Ať se pořád skvěle máš, panáka si na to dáš.

  • Když ti na narozeninovém dortu přibude další svíčka, většinou to znamená, že ti tvůj doktor přidá další prášek, který budeš muset denně brát. Přeji ti vše nejlepší k narozeninám.

  • K narozeninám si zasloužíš opravdu velkou bonboniéru plnou skvělé čokolády ... doufám, že ji od někoho dostaneš! VESELÉ NAROZENINY!

  • K těm narozkám, co dnes slavíš, přejeme ti, ať se bavíš, všechno ti jde od ruky a máš štěstí na kluky.

  • K Tvým narozeninám, jíst zdravě, hodně cvičit, chodit brzy spát žít v čistotě. To jsou tajemství dlouhého života. Tajemství šťastného života jsou: jíst, co Ti chutná, hodně spát, chodit často pařit a užít si co můžeš. Všechno nejlepší.

  • K tvým narozeninám mám pro tebe jednu radu. Směj se, dokud máš vlastní zuby. Hodně štěstí k narozeninám!

  • Na světě je spousta okouzlujících mladých a inteligentních lidí, kterým na Tobě záleží a jeden z nich by Ti právě chtěl popřát všechno nejlepší k narozeninám!

  • Na Tvoje zdraví se dnes pije, do lesklých pohárů šampus se lije, bublinky šumí, zvoní v poháře, radost a úsměvy sedají na tváře. Všechno nejlepší k narozeninám!

  • Nedovol nikomu, aby o tobě prohlašoval, že jsi stará, zvlášť když nepotřebuješ naslouchátko k tomu, abys ho slyšela, jak to říká. Krásné narozeniny.

  • Nechť jsou tvé dnešní narozeniny stejně tak výjimečné, jako den, kdy ses narodila. Samozřejmě bez té krve, křiku a dalších nechutností okolo.

  • Pošlu přání na památku, pro moji milou kamarádku. Já Ti přeji jen to krásné, spoustu lásky, štěstí dost, buď v pohodě a zdravá celý další rok.

  • Přejeme Ti, aby čas neutíkal jako ďas, abys fušky všechny zvládla a měla elán, abys mládla, drž si svou životní nitku, vydrž ještě ňákou pitku, štístko ať Tě provází, vůbec nic Ti neschází a na každý další rok, dej si řádný, velký lok.

  • Přeji ti, aby sis řádně užil důchodcovské slevy, které můžeš počínaje dneškem využívat. Zasloužíš si je.

  • Rád bych ti popřál, aby se vyplnily všechny tvé sny a touhy, nicméně pokud by se to vážně stalo, neměl bych ti co přát příští rok, takže máš smůlu. Všechno nejlepší k narozeninám.

  • Recept na štěstí k XXX narozeninám: 1 hrst lásky, 2 lžíce přátelství, pozitivní myšlení, 10 kapek humoru a 250 g štěstí. Vše dobře promíchat a ihned podávat!

  • Roky jsou jako soply v nose. Čím víc jich je, tím hůř se člověku dýchá. Všechno nejlepší k narozeninám.

  • Říkala jsem si, že si každý den odložím pět korun a pak Ti koupím nějaký skvělý dárek. Bohužel mě to napadlo teprve včera. Tak Ti alespoň na ten Tvůj dnešní den přeju KRÁSNÉ NAROZENINY!

  • Tak, a už jsi ve věku, kdy nestačí jen věřit na zázraky ... Nezbývá, než se na ně spolehnout! Krásné narozeniny!

  • Tak jsou tu opět Tvé narozeniny a já mám to štěstí, že je můžu slavit s osobou tolik moudrou, inteligentní a povznesenou nad banality, jakými jsou dárky!

  • Teď, když začneš zapomínat, chci Ti dát jednu dobrou radu: nikdy si neber projímadlo společně s práškem na spaní. Krásné narozeniny!

  • To, že už nejsi zrovna nejmladší, poznáš podle toho, že svíčky na dortu stály víc peněz, než ten dort. Všechno nejlepší!

  • Vážený oslavenče! Vaše linka byla napojena na Váš sexuální život! Čím méně sexu, tím nižší tarif. Gratulujeme! Už voláte zadarmo. Vaše narozeniny.

  • Vědci prokázali přímou souvislost mezi narozeninami a lidskou smrtelností: totiž že velký počet narozenin člověka zabíjí! Takže oslavuj, raduj se, zpívej a tanči, dokud můžeš...

  • Většinou se snažím lidem vybrat narozeninové přání, které ve všech směrech odpovídá jejich věku. Naneštěstí pro mě jim došli všechny kamenné destičky a pergameny, takže se budeš muset spokojit s moderní verzí. Všechno nejlepší k narozeninám.

  • V koupelně? Na záchodě? Že by na parapetu nebo v ložnici? V tvém věku je velký úspěch vzpomenout si, kam si položil klíče... Mnoho dalších úspěchů, zdraví, štěstí, lásku a jen to nejlepší k Tvým narozeninám!

  • Všechno nejlepší k tvým dnešním narozeninám. Doufám, že stihneš ochutnat ten skvělý dort dřív, než to s tebou sekne.

  • Vše nejlepší k narozeninám, hodně zdraví, štěstí, ale dávej na sebe pozor... Vždyť víš, že starožitnosti jsou vzácné...

  • Zestárnout musíš. Dospět můžeš, jen pokud chceš. Přeji ti úžasné narozeniny.

Zdroj: Přání k narozeninám pro kamarádku

Charakteristika postavy: Chandler Bing

Osnova:

1. Chandler Bing ze seriálu Přátelé
2. Jeho vlastnosti
3. Chandlerova rodina
4. Chandlerovi přátelé
5. Chandlerův vztah k New Yorku
6. Zaměstnání
7. Zájmy
8. Co si o sobě myslí
9. Shrnutí

V roce 1994 se začal vysílat americký televizní seriál s názvem Přátelé. Během několika sezón se z něj stal jeden z nejoblíbenějších televizních seriálů všech dob. Seriál skončil po deseti letech, když byl na vrcholu a fanoušky měl po celém světě. Dodnes se vysílají reprízy tohoto seriálu, a tak se všechny věkové skupiny diváků mohou znovu a znovu bavit nad příhodami jeho šesti hlavních hrdinů. Jednou z hlavních postav je Chandler Muriel Bing. Chandler žije několik let v bytě v New Yorku se svým nejlepším kamarádem Joeym, poté se ale přestěhuje ke své přítelkyni Monice. Chandler je vyšší, střední postavy. Světle hnědé vlasy nosí na krátko ostříhané a upravené. Jeho oči mají modrou barvu.
Pro postavu Chandlera je v tomto seriálu typický humor, který je vždy protknutý ironií a sarkasmem. Jak jednou správně Joey poznamenal, Chandler bez humoru by nebyl Chandler. Je totiž zvyklý snad každou situaci nějakou frází okomentovat. Jeho přátelé jsou na jeho humor zvyklí a berou ho tak. Chandler také občas působí praštěně, obzvlášť ve chvílích, kdy se snaží zapůsobit na nějakou ženu, taková situace často vede k nějakému trapasu. U žen nemá moc úspěch, často se srovnává s Joeym. Je na něm znát, že si někdy příliš nevěří. Chandler je také přátelský a celkem dobře se seznamuje, přestože nebudí vždy nejlepší první dojem. Nakonec si ale většinu lidí získá svým humorem. Chandler se také hrozně rád baví, věčně vymýšlí s Joeym nové hry. Chandler rozhodně nepatří mezi nejstatečnější muže, hlavně ho děsí představa závazků. V takových chvílích se jeho hlas změní a on mluví jako holka. Chandler také rád pomáhá přátelům, přestože jeho rady třeba nejsou vždy nejlepší, tak se snaží. Bohužel ne vždy udrží tajemství, občas ho neúmyslně prozradí. Také působí dosti zženštile a ani si to neuvědomuje, zároveň neumí vzdorovat svým závislostem. Závislosti na kouření se přes veškerou snahu svých přátel nezbavil a někdy se k cigaretám také vrací.
Chandlera jeho dětství velmi ovlivnilo. Jako malý žil s oběma v rodiči v hezkém domě, vše se ale změnilo, když mu rodiče na Díkuvzdání oznámili, že se rozvádějí, protože si jeho otec našel někoho nového. Aby to nebylo pro malého chlapce málo, jeho otec si nenašel žádnou novou ženu, ale dal se dohromady s jejich sluhou. Chandler proto od té doby nenávidí oslavy Díkuvzdání a ani s rodiči nemá příliš dobrý vztah. V podstatě jejich životnímu stylu nerozumí, přestože není žádný puritán, tak má pocit, že některé věci se pro rodiče prostě nehodí. Matku má sice rád, ale stydí se za ni, protože se proslavila jako autorka romanticko-erotických knih. Všem v jeho okolí se ty knihy líbí, jemu ale nepřijde správné, aby něco takového psala jeho vlastní matka. S matkou se příliš nevídá. Ještě méně vídá otce, který začal pracovat v travesty show v Las Vegas. Za něj se snad Chandler stydí ještě více než za matku, přesto ho přijede pozvat na svou svatbu. Chandlera mrzí, že jeho otec není jako ostatní tátové, které v dětství viděl kolem sebe. Chandlerovou rodinou se pak stává jeho přítelkyně a později žena Monica. Monica je i v jejich vztahu diktátor, ale Chandlerovi to vyhovuje, často ví, jak na ní. Má ji hrozně rád a velmi ho mrzí, když zjistí, že spolu nemohou mít dítě. Nakonec se oba shodnou na adopci a jsou šťastní. S Moničinými rodiči se velmi snaží vycházet, ale jejich vztah je také plný různých trapasů, i přesto je vidět, že ho Moničini rodiče mají vcelku rádi.
Chandler má pět výborných přátel. Jeho dva nejlepší přátelé jsou Ross a Joey. S Rossem se Chandler zná už od školy a svátky také trávil v jeho rodině. Ross zná většinu jeho tajemství a zároveň zná i jeho různé trapasy. Oba jsou si vzájemně rádci i pomocníci. Ani jeden z nich není zrovna sportovní typy, ale oba jsou chytří. S Joeym se Chandler seznámil, když hledal nového spolubydlícího a hned si padli do noty. Joey je přesný opak Rosse a Chandlera, ženám se velmi líbí a využívá toho. Chandler mu to závidí, také by chtěl být takto úspěšný u žen. S Joeym si Chandler užívá více zábavy, Joey ho ale občas překvapí svoji neznalostí. Když například Joey nevěděl, kdo je to Jozef Stalin, tak mu to Chandler neprozradil, ale dělal narážky, bohužel to Joey nepochopil. I přesto spolu muži výborně vycházejí. Kromě dvou mužských přátel má Chandler také tři kamarádky Rachel, Phoebe a Monicu. S Rachel ani s Phoebe nemá tak těsný vztah jako s kluky. Přesto se všichni velmi dobře znají a pomáhají si. Obě ženy si ale o něm nemyslí, že by to byl ideální prototyp chlapa, proto je překvapí, že se do sebe Chandler s Monicou zamilují. Jsou ale za to rády, protože se ukáže, že se k sobě perfektně hodí. Monica ale není první žena, se kterou to Chandler myslel vážně. Před ní se scházel a rozcházel s Janice, kterou jeho přátelé nesnášeli pro její chování, humor i pištivý hlas. Dá se říci, že i Janice byla Chandlerovou závislostí, ke které se stále vracel, dokud ho Monica ze závislosti nevyléčila.
Chandler žil většinu svého života v New Yorku stejně jako jeho přátelé a působil zde spokojeně. Bylo zde vše, co si přál. Navíc zde žije velká řádka žen, takže doufal, že má šanci si nějakou ženu najít. I když se dá dohromady s Monicou jsou v New Yorku spokojení. Přesto oba vědí, že by si jednou přáli žít někdy na předměstí a tam společně vychovávat děti. Když děti získají, hledají tedy vhodný dům, který také najdou mimo New York, i když je mrzí, že musí město opustit. Chandler má tedy město rád, ale šťastný umí být i jinde.
Co Chandler dělá za práci je pro jeho přátele řadu let obrovská záhada. Vědí, že pracuje s čísly, ale přesně práci nedokáží pojmenovat. To v podstatě ničemu nevadí, protože Chandlera analýza dat vlastně vůbec nebaví. Vždy tuto práci chtěl dělat jen přechodně, ale tak nějak u ní zůstal. Na chvíli se jí rozhodl opustit, ale když mu zvýšili plat, tak se vrátil. Z práce, která ho nebavila a nudila, dokázal odejít, až když musel začít pracovat v Chicagu a nebyl s Monicou doma. Pak chvíli zjišťoval, co by ho bavilo a co by mohl dělat. Nakonec našel své uplatnění v reklamě. To byl vždy jeho sen.
Chandler zas tak moc zájmů nemá. Většinu času tráví s přáteli v kavárně. V podstatě tam všech šest přátel tráví většinu dne. Chandler není sportovní typ, takže rozhodně nechodí pravidelně cvičit. Vlastně necvičí vůbec (pokud nemusí zhubnout), sportu se celkem vyhýbá. Ale někdy zajde s Rossem na tenis, nebo si s přáteli zahrát do parku ragby, případně společně vyrazí na hory lyžovat. Často si také zahrají stolní fotbálek, který má Chandler doma. Chandler také rád sleduje televizi, hlavně Pobřežní hlídku, kterou oba s Joeym milují. Jeden čas také s Joeym vlastnili kachně a kuře a oba se o ně vzorově starali.
Je jasné, že pro Chandlera je životně důležitý humor, považuje se také za „mistra vtipu“ a velmi ho mrzí, když někdo tuhle jeho pozici ohrozí, nebo ho za tak vtipného nepovažuje. Chandler ví, že nic jiného nemá, není krasavec, svalovec, lamač dívčích srdcí, ani není tím nejchytřejším. Nikdy by ale nikomu úmyslně neublížil a jeho přátelé jsou pro něj vším. Od začátku je jasné, že není jednoduché být Chandlerem Bingem. Neměl jednoduché dětství, pro jeho občas zženštilé způsoby se mu lidé posmívají, ani jeho jméno nemá patřičný zvuk. Vždyť nikdo slavný se nejmenoval Chandler, natož Bing. Přesto se Chandler nevzdává, a i když se občas polituje, tak pak „nahodí“ humor a jde dál.
Každý, kdo někdy sledoval seriál Přátelé, si tam našel nějakého svého oblíbence. Pro velkou řadu diváků je to právě Chandler, který si obdivovatele získal svým vtipným a zároveň milým humorem, dokázal je vždy pobavit svou snahou působit mužně a nezženštile. Chandler zároveň inspiruje, přestože už není nejmladší, zkusí se probojovat skrz mladší uchazeče k vysněné práci v reklamě, také přes velké neúspěchy u žen získá nakonec takovou manželku, kterou by mu mohla řada mužů závidět. Přestože může Chandler působit jako smolař, tak má vlastně velikou kliku. A právě proto, že i přes různé problémy jeho postava působí v seriálu velmi pozitivně, je Chandler Muriel Bing i mým nejoblíbenějším seriálovým hrdinou a jsem si jistá, že se to jen tak nezmění. Neumím si představit lépe vymyšlenou postavu plnou humoru a zároveň ve všem ostatním zcela průměrnou.

Zdroj: Charakteristika

Rozbor díla Babička

Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.

Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.

Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.

Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.

O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.

Příběh začíná přestěhováním babičky k její dceři Terezii Proškové. Babička do té doby žila v malé pohorské vesnici u slezských hranic, protože chtěla ale pomoci své dceři, která se i s rodinou stěhovala z Vídně do Čech, přestěhovala se k nim. Její vnoučata z ní byla hned od začátku unesená, babička si je získala i dárky, které jim přivezla. Babička se na začátku necítila v domě Proškových dobře, přišlo jí, že si žijí příliš pansky, na což ona nebyla zvyklá. Paní Tereza jí ale předala úkoly hospodyně a babička byla spokojená. Díky ní děti zjistily, jak se peče chleba, i jak se vyrábí sirky. Děti babičku velmi obdivovaly, líbila se jim také malovaná truhla, kterou si přivezla, i stříbrný tolar, který nosila na řetízku. Babička si tohoto tolaru velmi vážila, protože jej dostala od císaře Josefa.

Babička si za čas na život u Proškových zvykla a vypěstovala si určité návyky, v létě například vstávala ve čtyři hodiny, pak vstala, pomodlila se, oblékla se a předla, dokud nebyl čas, aby se postarala o zvířata a probudila děti. Mnoho času trávila s dětmi, kterým vyprávěla různé příhody, chodila s nimi na procházky, při nichž občas potkali Viktorku, o které se vědělo, že je bláznivá a s nikým nemluví, žije v jeskyni a v noci sedává u splavu a zpívá. I přes její podivné chování, ji děti měly rády a moc si přály jí pomoc, chtěly, aby Viktorka začala žít s nimi. Viktorce ale již nebylo pomoci. Babičku velmi zajímalo, co se Viktorce stalo, že se zbláznila.

Kromě Viktorky se babička a Proškovi také často setkávali s panem myslivcem a panem mlynářem, kteří často chodili kolem jejich domu. Oba se pak vždy zastavili na kus řeči. Kolem také chodíval panský hlídač, kterého ale děti neměly rády, protože věděly, že není dobrý člověk a že krade. Jednou za rok je také navštívil kupec Vlach, který jim vždy vyprávěl různé příhody, a paní Prošková od něj nakupovala. Někdy se také zastavil myslivec Beyer z Krkonoš, tomu se nejvíce líbil malý Jeník, věřil, že z něj bude dobrý myslivec, až vyroste. Babička ráda s každým prohodila pár vlídných slov, neměla ale příliš ráda paní správcovou, a tak při její návštěvě obvykle raději odešla z domu. Paní správcová se totiž nad babičkou velmi povyšovala a opovrhovala jejími zvyky.

Babička každou neděli ráno chodila do kostela, na cestu se vždy hezky oblékla, což se hlavně dětem líbilo. Vždy na ni čekaly, když se z kostela vracela. Společně se pak odpoledne vydávaly k mlynářovým, kde si děti hrály s jejich dcerou, ale také s dětmi Kudrnovými. Kudrnovi byli velmi chudí a lidé se jich dost často štítili, protože jedli i veverky a kočky. Babičce ale nevadilo, že si její vnoučata s nimi hrají. Při jedné návštěvě ve mlýně vyprávěla babička, jak dostala tolar od císaře pána.

Tenkrát byla ještě velmi mladá a vydala se s kmotrou prodávat vlněné houně, cestou ale potkaly pána, který se kochal krajinou pomocí dalekohledu. Dali se spolu do řeči, pánovi se líbilo, jak se babička i kmotra vyjadřují o císaři a jeho matce, a proto dal babičce na památku tolar a koupil od nich houni. Obě se tak dozvěděli, že to on je císař. V neděli večer pak obvykle zašla babička do hospody. Měla velmi ráda dceru hospodských Kristlu, která byla velmi hezká, a chlapci se za ní jen otáčeli.

Na návštěvu chodila babička s vnoučaty také do myslivny. Při jedné takové cestě se zastavily u trosek rýznburského hradu, kde se posadily a vyprávěly si příběhy o statečném ovčákovi, i o hluchoněmé holčičce, která zázrakem začala slyšet a mluvit. V tom ale spatřily kněžnu, jak se k nim blíží na koni. Kněžna je mile pozdravila a babička jí nabídla jahody, které natrhaly, kněžna jahodu ale odmítla, když jí babička vyprávěla o tom, že v nebi chodí Panna Marie a rozdává ovoce malým dětem, některé si ale vzít ovoce nesmí, protože jejich matky ovoce jedí místo nich. Kněžna ale jahody přijala jako dárek pro Hortensii a pozvala babičku s vnoučaty na její zámek. Po jejím odjezdu se děti začaly těšit, až se podívají do zámku, a pokračovaly v cestě do myslivny, kde jim myslivec vyprávěl, co se stalo Viktorce, že se zbláznila.

Viktorka pocházela ze sedlácké rodiny. Bývala nejkrásnější a nejpracovitější dívkou v okolí, žádný z mládenců ji ale nezaujal natolik, aby si ho chtěla vzít. Až jednou k jejich vesnici přitáhli myslivci. Jeden z nich, s černýma očima, jí začal všude pronásledovat, Viktorka nevěděla, co si o tom má myslet, chránila se před ním i škapulířem a chystala se raději rychle se provdat. Jednou se ale vydala na louku, a tam si poranila nohu, myslivec jí tam našel, ošetřil ji a vyznal jí lásku. Viktorka se do něj zamilovala, a když myslivci odtáhli pryč, šla za ním. Asi za rok se vrátila, byla těhotná a bláznivá. Nevrátila se domů, žila v lese, a když porodila, tak dítě hodila do splavu, od té doby tam večer sedávala a zpívala ukolébavku. Do rodného dvora se vrátila jen dvakrát, poprvé když se vdávala její sestra za muže, kterého si měla vzít Viktorka, rozhodila tam květiny a po druhé, když umíral její otec, tak se s ním přišla rozloučit.

Druhý den se vnoučata s babičkou vydaly na zámek za kněžnou. Babičku překvapilo, jak se tam lidé chovali namyšleně. Kněžna je mile přijala. Dětem i babičce se líbila také kněžnina schovanka Hortensie, která je obdarovala růží, a pak děti provedla po zámku. Mezitím babička kněžně vyprávěla, jak přišla o manžela v pruské válce, a jak se z Pruska vydala sama se třemi dětmi domů k jejím rodičům, jak byli rádi, že ji vidí, přestože jejího manžela Jiřího litovali. Také jí vyprávěla o dětech, o synovi, který pracoval jako tkadlec, a dcerách Tereze a Dorotě. Kněžna pak pozvala babičku i děti na snídani. Hortensie poslal po vnoučatech nějaké peníze pro Kudrnovy děti. Kněžna na radu babičky pak z Kudrny udělala poklasného, aby vždy měla jeho rodina co jíst. Kněžna si babičku oblíbila a slíbila jí, že ji vždy ráda vyslechne.

S Hortensií se babička a děti setkaly nedlouho poté, když se vydala na projížďku. Chvíli si s nimi povídala, vyprávěla jim i o životě v Itálii. Hortensii i kněžnu pak viděly druhý den při oslavách Božího těla, kdy se obě zúčastnily mše v kostele. Babička se pak s dětmi chystala po průvodu jet domů. Jela s nimi i Kristla s Mílou, který se Kristle velmi líbil.

Ve svatojánský předvečer se celá rodina Proškových chystala na svátek pana Proška. Babička odcházela spát jako poslední a spatřila Kristlu, jak běží se svatojánským věnečkem. Babička vzpomínala, jak byla mladá a chovala se úplně stejně jako Kristla. Druhý den se na Starém bělidle slavil Janův svátek. Přišli popřát i mlynář, myslivec a Kristla, která jim také vyprávěla, jak Míla a jeho kamarádi potrestali Taliána, který ji pronásledoval. Když ho Míla nachytal, jak se k ní snaží večer dostat, tak ho s přáteli chytili, namazali kolomazí a přivázali k bidlu, s nímž musel dojít na zámek. Kristla se teď bála jeho pomsty. K Proškovým přijela také kněžna s Hortenzií. Ostatní návštěvníky překvapilo, jak se babička chovala k paní kněžně. Kněžna si s nimi hezky povídala a dozvěděla se také o Taliánovi, rozhodla se, že se o to postará.

V době pouti se vydala babička s Barunkou, Mančinkou a Kristlou na pouť. Došli až do Svatoňovic, kde spali u svých známých. Druhý den se vydali do kostela a pak kupovali pro sebe a své známé poutí. Babička pomohla své známé, která neměla dost peněz, aby si koupila klokočový růženec, po kterém toužila. Kristla si na pouti koupila obroučku s hořícími srdci a Míla si koupil obroučku s dvěma složenýma rukama. Vyměnili si je. Kristla mu dala své srdce a on jí ruku. Cestou zpět se chlapci zastavili na jednom místě a začali opravovat hrob s devíti kříži. Dívky se pak dozvěděli příběh o dvou snoubencích, kteří tragicky zemřeli, když jejich lásce nepřál mužův sok a muže zabil. Dívka se pak zabila. Cestou slyšely dvě varianty toho příběhu, věděly, že nikdy nezjistí, jak to bylo doopravdy. Když se vrátili domů, čekali tam na ně jejich rodiny a oni se rozešli do svých domovů.

Podzim začal smutně, protože paní kněžna s Hortenzií odjely zpět do Vídně, a tam se s nimi musel vydat i pan Prošek. Celá krajina se začala měnit, stromy opadaly, a tak i Viktorku bylo zdálky vidět, když scházela z vrchu. Babička si s dětmi i nadále ráda povídala. Jednou si povídaly o pověsti, která říkala, že bude v zemi zle, až se socha Sibyly na mramorovém koni propadne do země. Barunka se o svou zemi bála, ale babička ji utěšovala, že se bát nemusí, lidé svoji zemi budou bránit. Na Starém bělidle se často vzpomínalo na pana Proška, kněžnu i Hortensii. O svátku Všech svatých si ale babička i děti zavzpomínaly i na další lidi, za něž zapálily svíčku. Po Dušičkách začaly přástvy, které se konaly i na Starém bělidle, scházely se tu ženy, společně předly a vyprávěly sobě i dětem různé příběhy, pohádky, ale řešily i vánoční zvyky a různé recepty. Děti milovaly babiččina vyprávění a snažily se jí přesvědčit, aby jim začala vyprávět dřív, než ostatní přijdou. Babička to ale nikdy neudělala. Na Vánoce přijeli na návštěvu k Proškovým i babiččin syn a synovec. Babička byla šťastná, že je vidí. I děti se s ním rády potkaly, velmi se jim líbil, protože prý připomínal dědečka. Na Štědrý den babička podělila dobytek i drůbež, taká se část večeře hodila do potoka a zahrabala se v sadu. U Proškových praktikovaly různé vánoční zvyky, například se sléval vosk, pouštěly se ořechové skořápky, třáslo se bezem a krájelo se jablíčko. Na Štěpána čekala chlapce koleda, na Tři krále pak zase přišel pan učitel, aby napsal tři krále na dveře. Pak přišly hody, zabíjačky a různé oslavy, například oslava na počest svaté Doroty. Na masopust se paní Prošková s dětmi vydala do města, kde děti viděly průvod v maskách. Pak začaly přípravy na Velikonoce. Babička dětem vyprávěla o Kristovi a důležitosti Velikonoc. Na Smrtnou neděli děti vynášely smrt, na Květnou pak dívky trhaly kočičky, na Velký pátek se babička s Barunkou společně modlily a šly k božímu hrobu. Na Bílou sobotu se uklízelo a peklo. Na Boží hod babička nechala v chrámu vysvětit jídlo. V pondělí přišla klasická koleda.

S přicházejícím jarem začalo také přibývat v řece vody. Mlynář to sledoval se znepokojením, protože věděl, že může přijít povodeň. I babička se na ní začala připravovat. Nechala věci odnést do vyššího patra, drůbež přestěhovala na stráň a paní Proškovou a děti poslala k myslivcovým. Sama s Voršou v domě zůstala, aby ho hlídala. Přišel k ní i Míla, aby tam byl, kdyby byl nějaký problém. Další den bylo celé údolí zatopené vodou, naštěstí to jejich stavení ustálo. Začala se blížit doba, kdy se jim měl vrátit tatínek z Vídně. Nejprve ale děti začala čekat škola. Děti vždy své zážitky vyprávěly babičce, mamince se příliš nesvěřovaly, protože věděly, že by je za některé lumpárny nepochválila. Babička také zjistila, že se Míla trápí, protože to začalo vypadat, že bude muset na 14 let na vojnu. Správcova dcera mu totiž neodpustila, že kvůli němu musel odjet Talián, na kterého si myslela, také rychtářovic dcera se na něj zlobila, protože si ho chtěla vzít, ale on jí odmítl.

Děti pak zjistily, že se jim tatínek ještě nějakou dobu nevrátí, protože Hortenzie onemocněla, a tak museli zůstat ve Vídni. Proškovi také zasáhla Kristlina starost o Mílu, věděla, že Míla nemá dost peněz, aby se z vojny vyplatil. Babička se jí proto snažila utěšit, a vyprávěla jí, jak se ona dala dohromady s jejím Jiřím. Že i on měl narukovat, když jí chránil před chtivostí důstojníka, že ale utekl do Kladska, kde se pod vlivem alkoholu nechal zapsat do pruské armády, že za ním přijela, vzala si ho a zůstala tam s ním. Kristlu příběh ale příliš neutěšil, protože za ní přišel Míla a oznámil jí, že musí narukovat. Kristla věděla, že jí otec bude nutit, aby si vzala někoho jiného. Oba milenci byli nešťastní.

K těmto smutným událostem ale přibyla i jedna veselá. K Proškovým na návštěvu přišel i pan Beyer se synem Orlem. Orel se dětem velmi líbil. Pan Beyer už se zase těšil, až si jednou bude moci odvézt Jana k sobě do myslivny. Přišel k nim na návštěvu také pan myslivec a pana Beyera překvapilo, když zjistil, že Viktorka stále žije. Muži vyprávěli různé příhody, které zažili. Pan Beyer vyprávěl třeba o lidské nespravedlnosti. Jeden vrah zabil svého přítele, ale protože měl hezkou tvář, tak ho lidé litovali. Druhý muž zabil ženu, která ho velmi trápila, ale protože byl ošklivý, tak s ním lidé zacházeli zle. On byl jediný, kdo se k němu zachoval soucitně, protože pocházeli ze stejného kraje. Vrah jen litoval, že se k němu nikdo nechoval, tak jako pan Beyer, pak by nezabil. Při návratu pana Beyera a Orla domů jim daly děti věci na památku. Adélka dala Orlovi na památku růži, kterou dostala od Hortenzie (Orel svou růži pak opatroval a jednou se pro Adélku vrátil a vzal si ji). Mezitím byl Míla odveden, Kristla byla nešťastná, ale babička jim dodala naději, že se snad neloučí na dlouho, ani jeden tomu nerozuměl, ale doufali, že babička ví, co říká.

Před žněmi se konečně na zámek vrátila kněžna s Hortenzií, která byla sice již zdravá, ale vypadala velmi nešťastně. Za to na Starém bělidle teď bylo veselo, děti byly nadšené, že mají tatínka zpět. I babička byla ráda, pana Proška jen překvapilo, jak se babička najednou zajímá, jak kněžna tráví volný čas. Také babičce přinesl dopis od dcery, ve kterém ji píše, že se bude vdávat a jak to bude možné, že za babičkou oba přijedou. Jednou odjeli Proškovi do města a zůstala jen babička, aby hlídala dům. Na návštěvu ale zrovna přišla Hortenzie, babička poznala, co Hortenzii trápí. Také ji velmi překvapilo, že ji Hortenzie chtěla namalovat, ale souhlasila s tím pod podmínkou, že obrázek dostane rodina po její smrti. Kněžna, která vyzvedávala Hortenzii, ji pozvala na zámek, aby ji Hortenzie mohla namalovat. Babička byla ráda, konečně tak dostala příležitost s kněžnou pohovořit o tom, co ji trápilo. Druhý den přišla obrovská bouřka, při které blesk zasáhl do hrušně, která byla nad domem. Nikomu se u Proškových ale naštěstí nic nestalo a babička se proto vydala do zámku, kde kněžně prozradila, že je Hortenzie nešťastně zamilovaná. Kněžna chtěla jen její dobro, a proto se rozhodla, že dovolí Hortenzii, aby si vzala svého učitele kreslení. Když se spokojená babička vrátila domů, tak se dozvěděla, že blesk zabil Viktorku, která stála pod stromem, našel jí myslivec a připravil jí k pohřbu. Děti o zemřelé Viktorce pak vyprávěly při další návštěvě zámku i Hortenzii, která slíbila, že ji jim i myslivcovým namaluje. Hortenzie byla na první pohled mnohem šťastnější než minule a byla za to velmi vděčná babičce. Na oslavě žní Kristla jako nejkrásnější dívka měla tu čest předat věnec paní kněžně, to také udělala, kněžna se jí ptala, proč nemá žádného tanečníka a jestli jí může někoho obstarat. V tom se objevil Míla v  selském oblečení. Kněžna ho vyplatila. Kristla byla velmi šťastná. Oba milenci děkovali babičce, protože věděli, že je to její práce. Také jim šla babička na svatbě za starosvatou.

Babička si na Staré bělidlo zvykla a zamilovala si ho, stejně jako lidi, kteří žili v jeho okolí. S láskou sledovala, jak jí vnoučata rostou. Bohužel ne vše, co se dělo, bylo šťastné. Velmi litovala Hortenzii, která zemřela, ale zanechala po sobě syna, kterého vychovávala kněžna. Smrt babičky byla klidná a rychlá. Pohřebního průvodu se zúčastnilo mnoho lidí i z okolí, kněžna tento průvod sledovala z okna a pronesla u toho památnou větu: „Šťastná to žena!“

Zdroj: Božena Němcová (Barbora Novotná)

Diktát č. 1 

Na svých cestách po Evropě navštívil i Království dánské.

Důležitým dokumentem je Listina základních práv a svobod.

Od neděle hledá předseda vlády nového ministra pro Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.

Svou stížnost na sousedy odnesl na městský úřad.

Důležitým ústavem je Akademie věd České republiky.

Další výstava proběhla v Novém Městě na Moravě.

O nedělích často navštěvoval restauraci U Dvou zlatíček na náměstí Před Branami.

Na fotbalovém utkání došlo ke konfliktu mezi Spartou a Slávií.

Každý večer čekal, až se na nebi objeví Polárka.

Při rozhodování o své budoucnosti stojí oběma nohama pevně na zemi.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Hádanky o jaru k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? ...
  • Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká.
  • Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy.
  • Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají ...
  • Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? ...
  • Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno ...
  • Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy ...!

Zdroj: Hádanky pro děti na jaro

Odpovědi na hádanky o jaru

  • Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? (Tulipán)
  • Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy. (Sluníčko)
  • Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká. (Sedmikráska)
  • Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají (bledule).
  • Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? (Petrklíč)
  • Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno (sněženka).
  • Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy (podbělu)!

Zdroj: Hádanky pro děti na jaro

Krámek

František Halas

Kdeco vám tam prodají:

špendlíkové semínko,

růžky ptačí,

opentlené malinko,

rychlost račí,

kůži vody,

strach osiky,

pírko škody,

ententyky,

chyceného bycha,

mňouky kočičí,

za pět prstů ticha,

i-á osličí,

usušený sníh,

hadí korunky,

chlupy na dlaních,

tečky z Verunky,

jenom dírky,

jenom dírky

do jehel tam nemají.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Osnova charakteristiky

Osnova charakteristiky se může lišit, ale některé body jsou základní a vždy by se měly v charakteristice objevit.

Návrh osnovy pro charakteristiku

  1. úvod (zde se objeví seznámení s charakterizovanou osobou, její jméno, náš vztah k ní, stručný popis)
  2. stať:
    a) vnější projevy povahy
    b) vztah k lidem, jednání
    c) vztah k přírodě, k prostředí
    d) vztah k práci
    e) nadání, schopnosti, zájmy
    f) vztah k sobě samému
  3. závěr, zobecnění, shrnutí (v čem je naším vzorem, co na osobě kritizujeme)

Zdroj: Charakteristika

Podle televize

Miloš Kratochvíl

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Autor obsahu

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS