Období Velikonoc připadá na jarní měsíce, přesné datum ale není pevně stanovené, protože se jedná o pohyblivý svátek. Velikonoce mohou být v rozmezí od 23. března do 26. dubna a vždy připadnou na první neděli po prvním jarním úplňku. Tento křesťanský svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k čemuž mělo dojít třetí den po jeho smrti. I název tohoto svátku odkazuje k zmrtvýchvstání Ježíše Krista na „Velkou noc“.
Velikonoční koledy pro děti
Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.
Ukázka velikonočních koled pro dívky
KROPENATÁ SLEPIČKA
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
KOLEDNÍCI
Koledníci jdou,
pomlázku nesou,
zpívají koledy,
„vajíčko dejte mi“.
Ať je pěkně malované,
od srdíčka darované.
TOHO JÁ RÁDA MÁM
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
HODY, HODY
Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.
Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.
Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.
V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.
V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).
Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.
V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.
V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.
Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.
Ať provoní Váš domeček vanilka a hřebíček, ať koledy zase hrají a ať všichni radost mají. Jsou tu znovu po roce, pravé české Vánoce. Rozsvítíme svíce, prskavky, stromeček, ať Ježíšek najde náš domeček.
Ježíšek pomalu zapřahá saně, za okny vidět je paprsku svit, zavři teď oči a nastav své dlaně, lásku a štěstí do nich si chyt. Šťastné a veselé Vánoce.
Za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce šťastné a veselé.
Krásné Vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál.
Tak zase po roce máme tu Vánoce, vánoční nálada všechny nás ovládá. Chci Ti jen za sebe poslat pár řádků, příjemné prožití vánočních svátků. Cukroví s vanilkou, šupinku pro štěstí a spoustu světýlek na vašem náměstí. Hodně dárků na Vánoce, ať se daří v novém roce.
Krásné svátky vánoční, pěknou cestu z půlnoční, od Ježíška velký ranec, na Silvestra pěkný tanec, od muziky lehký krok a pak šťastný nový rok. Hvězdný pozdrav sněžných vloček, mnoho dárků pod stromeček, hodně štěstí, kupu lásky a příští rok žádné vrásky.
Oheň v krbu tiše praská, v našich srdcích klid a láska. Z oblohy se sype sníh, vločky tančí v závějích. Veselé Vánoce!
Ať je hodně dárečků i u tvého stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastný všední den. Všechno nejlepší k Vánocům!
Přeji Ti, co člověk nejvíc potřebuje - ZDRAVÍ, to co člověk stále hledá - ŠTĚSTÍ, a to bez čeho nelze žít - LÁSKU. Krásné Vánoce přeje XXX.
Hromadu dárků co srdce pohladí, rodinu, přátele, co nikdy nezradí. K bohatství krůček a ke štěstí skok. Nádherné Vánoce a šťastný nový rok.
Přejeme Vám krásný Štědrý den a kromě dárků ať přinese Vám sen, který se promění v novém roce na ještě krásnější než na Vánoce! Vánoce jsou nejkrásnější svátky, s nimiž se vydáte do pohádky. Přejeme Vám, ať jste v ní nejen teď, ale už navždy a nikdy zpět!
Přejeme Vám ze srdce, hezké šťastné Vánoce. Pohodu a klid, tak jak to má být!
Vánoční chvíle plné pohody, pustíme kapříka zpátky do vody. Upečeme cukroví, koupíme dárky, užívejte radosti a krásné svátky.
Dřevo v krbu praská, v našich srdcích láska, jehličí krásně voní, zvonečky tiše zvoní. Prožij ten okamžik hluboce, přeji Ti krásné Vánoce!
Na Vánoce pokoj v duši, štěstí, které nic neruší, v novém roce hodně síly, abyste zdrávi dlouho žili.
Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.
Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.
