Duben je měsícem, který si s počasím rád pohrává a právě proto k němu lidé po staletí vztahovali nespočet pranostik. Ty vznikaly z dlouhodobého pozorování přírody, polí, stromů i chování zvířat a dodnes tvoří zajímavý most mezi zkušeností našich předků a současným pohledem na počasí.
Pranostiky na duben nejsou jen poetickými rčeními, ale i praktickým vodítkem pro hospodáře, zahrádkáře a všechny, kdo chtějí lépe porozumět proměnlivosti jarní přírody. V následující části článku se zaměříme na jejich význam, výklad a praktické využití v dnešní době.
Velikonoční pranostiky
PRANOSTIKY:
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
VYSVĚTLENÍ:
Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.
Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.
Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.
Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.
V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.
V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).
Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.
V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.
V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.
Velikonoční koleda pro dospělé může být lehce sprostá, ale vždy záleží na situaci a lidech. Ideální je držet se humoru a nadsázky.
Obecně platí, že dvojsmysly a narážky fungují lépe než přímá vulgarita. Pokud si nejsi jistý, začni mírně a sleduj reakci. V partě přátel si můžeš dovolit víc, ale u cizích lidí je lepší zůstat opatrný. Hranice vkusu je individuální a právě její odhad dělá rozdíl mezi vtipem a trapasem.
Co říct, když nevím žádnou koledu?
Stačí použít krátkou univerzální koledu, která se dobře pamatuje a funguje téměř vždy. Nemusíš znát nic složitého.
Například jednoduché „Hody, hody doprovody, dejte něco tekutého“ zvládne každý. Důležitější než text je jistý přednes. Pokud působíš přirozeně a s úsměvem, lidé reagují pozitivně. Postupně si zapamatuješ další koledy a vytvoříš si vlastní styl.
Je trapné říkat sprosté koledy?
Sprostější koledy nejsou trapné, pokud jsou použité správně a ve správné společnosti. Klíčem je cit pro situaci.
V prostředí, kde je uvolněná atmosféra, působí odvážnější humor přirozeně. Naopak v formálním prostředí může být nevhodný. Důležité je vnímat reakce okolí a přizpůsobit se. Pokud si nejsi jistý, drž se lehčí varianty a postupně přidávej.
Co když se někdo urazí?
Pokud se někdo urazí, nejlepší je situaci rychle odlehčit a přejít na neutrální tón. Nejde o konflikt, ale o zábavu.
Můžeš se usmát, změnit koledu nebo jednoduše poděkovat a odejít. Velikonoční koledy pro dospělé mají bavit, ne vyvolávat napětí. Každý má jinou hranici humoru, a proto je důležité ji respektovat.
Jakou koledu říct ženě, kterou neznám?
V takové situaci je nejlepší zvolit slušnou a neutrální koledu, která neurazí a zároveň pobaví.
Vyhni se dvojsmyslům a drž se klasiky s lehkým humorem. Například jednoduchá varianta s přáním a lehkou narážkou na tradici funguje dobře. První dojem je důležitý a příliš odvážná koleda by mohla působit nevhodně.
Existují regionální „drsnější“ koledy?
Ano, regionální koledy se liší a v některých oblastech jsou odvážnější než jinde. Často vznikají lokálně.
Tyto koledy se předávají ústně a přizpůsobují místnímu humoru. V některých regionech jsou běžné drsnější narážky, jinde se drží spíš tradiční styl. Pokud chceš zapadnout, je dobré se inspirovat tím, co říkají místní.
Kolik koled je dobré znát?
Ideální je mít připravených 5–10 koled, které můžeš kombinovat podle situace.
Není potřeba znát desítky textů. Důležitější je umět je použít ve správný moment. Kombinace krátkých, vtipných a dvojsmyslných koled ti pokryje většinu situací. Postupně si repertoár rozšíříš přirozeně.
Velikonoční koledy pro dospělé jsou přirozeným vývojem tradičních říkanek, které si většina lidí pamatuje z dětství. Rozdíl je ale zásadní – zatímco dětské koledy jsou nevinné a naučené zpaměti, dospělé verze vznikají často spontánně a přizpůsobují se situaci.
Typické je, že se do nich promítá realita dospělého života. Objevují se narážky na alkohol, vztahy, lehká drzost nebo ironie. Nejde o to být za každou cenu sprostý, ale spíš uvolnit atmosféru a pobavit.
Velmi často platí jednoduché pravidlo: čím kratší a přirozenější koleda, tím větší úspěch. Dlouhé básničky už dnes téměř nikdo neříká – důležitější je rychlá pointa a reakce okolí.
Ve svém příspěvku MAILOVÁ ADRESA ANDREJE BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Pásztor.
Dobrý den
Dovolte abych se představil.
Mé jméno je Lubomír Pásztor a věnuji se nejmladšímu bojovému umění Aikido již 20 let, z toho se věnuji výchově mládeže přes deset let. Neustále se potkáváme s problémem nákupu nových žíněnek které jsou finančně velice náročné a proto sháníme sponzorské dary na již zmíněné žíněnky. O našem oddílu aikido se můžete dozvědět z naších stránek ale také ze zpravodaje Štítina u Opavy nebo Zpravodaje obce Pustá Polom tak též u Opavy. odkaz na naše stránky je https://aikido-stitina.cz/
Chtěl bych se pouze zeptat ohledně našeho oddílu Aikido pro děti i dospělé zda můžeme se osmělit požádat o drobný sponzorský dar na žíněnky abychom mohli s dětmi ale i dospělými cvičit a věnovat se rozvoji a výchovy mládeže sportem.
Děkujeme za odpověď
S přáním krásného dne
Lubomír Pásztor
Vedoucí Dojo AIKIDO ŠTÍTINA
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.
Ukázka velikonočních koled pro dívky
KROPENATÁ SLEPIČKA
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
KOLEDNÍCI
Koledníci jdou,
pomlázku nesou,
zpívají koledy,
„vajíčko dejte mi“.
Ať je pěkně malované,
od srdíčka darované.
TOHO JÁ RÁDA MÁM
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
HODY, HODY
Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza Petrová.
Dobrý den,
prosím nemohu nikde najít báseň od Jiřího Žáčka s názvem O šaškovi.
Prosím o poslání celé textace této básně.
Děkuji,
s pozdravem.
Petrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Báseň s názvem „O šaškovi“ Jiří Žáček pravděpodobně ještě nenapsal, respektive se nevyskytuje v jeho hlavních sbírkách ani v dostupných online archivech jeho děl.
I když je téma šašků či klaunů blízké jeho humornému stylu, v jeho tvorbě pro děti i dospělé lze nalézt pouze tematicky podobné texty, nikoliv však báseň s tímto konkrétním názvem.
Proč nejde báseň O šaškovi najít?
– Záměna autora: Často dochází k záměně s jinými autory dětské poezie, jako jsou František Hrubín, Jan Vodňanský nebo Josef Lada.
– Jiný název: Podobné téma zpracoval Žáček například v básnické pohádce „Kašpárek v pekle“. Ale to je celá kniha plná veršů na hodiny čtení.
Náhradní řešení: naše báseň O šaškovi.
O šaškovi
Na hradě žil šašek malý,
kalhoty měl samé fialy,
čepici měl s rolničkami,
smál se nocí, smál se dny.
Jednou si spletl krále s židlí,
poklonil se, až mu spadly brýle,
král se smál a dvůr se třásl,
šašek klopýtal, až práskl.
Když byl smutek v království,
šašek přišel potichu,
udělal tři kotrmelce
a smích vyskočil z kufříku.
A tak šašek dobře ví:
smích je lék i kouzlení,
kdo se umí zasmát sám,
ten je králem — aspoň k ránu.
Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.
Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.
Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
Tady už jsme fakt na hraně. Tohle není pro každého – je to hospodský styl bez servítek. Funguje jen tam, kde je nadhled a humor. Jinak je to rychlá cesta do trapasu.
Pravidlo: řekni → sleduj reakci → případně přitvrď.
Nejdrsnější krátké koledy
Hody, hody doprovody, nalej, nebo jdu do prdele vedle.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska jedu chlast a seru na pravidla.
Hody, hody doprovody, otevři, než se naseru a jdu pryč.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska bez panáka ani hovno.
Hody, hody doprovody, něco nalej, ať to má sakra smysl.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska žádný kecy, jen akce.
Hody, hody doprovody, otevři, nebo si to jdu užít jinam.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska jedu bez brzd a bez keců.
Hospodské real talk koledy
Hody, hody doprovody, už sotva držím směr, tak mě zachraň chlastem.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska jedu dům od domu a seru na následky.
Hody, hody doprovody, dneska už ani nevím kde jsem, ale nalej.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska mě drží jen alkohol a vůle.
Hody, hody doprovody, otevři, nebo si dám pauzu a už se nevrátím.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska už jedu na autopilota.
Hody, hody doprovody, dneska to táhnu silou vůle a panáků.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska už to nemám pod kontrolou, tak nalej.
Drzý nátlak (humor, ale ostrej)
Hody, hody doprovody, nalej, nebo tě pomluvím po celý ulici.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska chci něco pořádnýho, ne žádný šizení.
Hody, hody doprovody, otevři, nebo jdu tam, kde to má úroveň.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska si nehraju na slušnýho.
Hody, hody doprovody, dneska jdu po tom lepším, tak se snaž.
Koleda, koleda, pomlázka, ukaž, že to stojí za to, nebo jdu dál.
Hody, hody doprovody, dneska rozhoduje kvalita, ne řeči.
Koleda, koleda, pomlázka, dneska jedu bez kompromisů.
Nejtvrdší hlášky do dveří
Nalej, nebo jdu do prdele vedle.
Dneska jedu chlast, ne tradice.
Bez panáka ani krok.
Otevři, nebo jdu jinam.
Dneska žádný kecy.
Nalej a drž hubu.
Dneska to neřeším.
Otevři, ať to má smysl.
Nalej, ať nejsem nasranej.
Dneska jedu bez brzd.
Realita: Tyhle koledy mají největší efekt, ale taky největší riziko. Používej je jen tam, kde víš, že to lidi vezmou jako vtip a nadsázku. Jinak se ti to může vrátit rychleji, než jsi přišel.
Každý člověk si může vytvořit vlastní příběh/pomůcku, aby si zapamatování těchto vyjmenovaných slov ulehčil.
Jako ukázku uvádím tři příklady, v nichž jsou využitá vyjmenována slova po M. V prvním příkladu věty na sebe nijak nenavazují. Ve druhém a třetím tvoří souvislý příběh.
1 říkadlo
Myš se mýlila, když si myslela, že hlemýžď je hmyz. My jsme smýkali chmýřím po mýtině. Přemysl zamykal litomyšlskou myčku, ke které se nachomýtl a rozdmýchal tak hněv majitele.
2. říkadlo
Neomylný hlemýžď Přemysl se smýkal po mýtině směrem k Litomyšli přes Vysoké Mýto. Cestou se nachomýtnul k umyté myši zamykající chmýří do své skrýše zvané Kamýk. Myslel, že je to hmyz rozdmýchávající oheň. My jsme ho ale vyvedli z omylu.
3. říkadlo
My a namyšlený myslivec Přemysl z Vysokého Mýta jsme na mýtině rozdmýchali oheň tak silně, že okolní chmýří s sebou smýkalo po krajině a zasypalo veškerý hmyz a myši, dokonce i hlemýždě z Kamýku, který se k tomu náhodou nachomýtnul. Jeho soused mýval poznal, že se chmýří začalo vymykat kontrole. A nemýlil se.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
