Období Velikonoc připadá na jarní měsíce, přesné datum ale není pevně stanovené, protože se jedná o pohyblivý svátek. Velikonoce mohou být v rozmezí od 23. března do 26. dubna a vždy připadnou na první neděli po prvním jarním úplňku. Tento křesťanský svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k čemuž mělo dojít třetí den po jeho smrti. I název tohoto svátku odkazuje k zmrtvýchvstání Ježíše Krista na „Velkou noc“.
Oslavy Velikonoc
Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.
Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.
Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.
V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.
V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).
Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.
V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.
V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Velikonoční koleda pro dospělé může být lehce sprostá, ale vždy záleží na situaci a lidech. Ideální je držet se humoru a nadsázky.
Obecně platí, že dvojsmysly a narážky fungují lépe než přímá vulgarita. Pokud si nejsi jistý, začni mírně a sleduj reakci. V partě přátel si můžeš dovolit víc, ale u cizích lidí je lepší zůstat opatrný. Hranice vkusu je individuální a právě její odhad dělá rozdíl mezi vtipem a trapasem.
Co říct, když nevím žádnou koledu?
Stačí použít krátkou univerzální koledu, která se dobře pamatuje a funguje téměř vždy. Nemusíš znát nic složitého.
Například jednoduché „Hody, hody doprovody, dejte něco tekutého“ zvládne každý. Důležitější než text je jistý přednes. Pokud působíš přirozeně a s úsměvem, lidé reagují pozitivně. Postupně si zapamatuješ další koledy a vytvoříš si vlastní styl.
Je trapné říkat sprosté koledy?
Sprostější koledy nejsou trapné, pokud jsou použité správně a ve správné společnosti. Klíčem je cit pro situaci.
V prostředí, kde je uvolněná atmosféra, působí odvážnější humor přirozeně. Naopak v formálním prostředí může být nevhodný. Důležité je vnímat reakce okolí a přizpůsobit se. Pokud si nejsi jistý, drž se lehčí varianty a postupně přidávej.
Co když se někdo urazí?
Pokud se někdo urazí, nejlepší je situaci rychle odlehčit a přejít na neutrální tón. Nejde o konflikt, ale o zábavu.
Můžeš se usmát, změnit koledu nebo jednoduše poděkovat a odejít. Velikonoční koledy pro dospělé mají bavit, ne vyvolávat napětí. Každý má jinou hranici humoru, a proto je důležité ji respektovat.
Jakou koledu říct ženě, kterou neznám?
V takové situaci je nejlepší zvolit slušnou a neutrální koledu, která neurazí a zároveň pobaví.
Vyhni se dvojsmyslům a drž se klasiky s lehkým humorem. Například jednoduchá varianta s přáním a lehkou narážkou na tradici funguje dobře. První dojem je důležitý a příliš odvážná koleda by mohla působit nevhodně.
Existují regionální „drsnější“ koledy?
Ano, regionální koledy se liší a v některých oblastech jsou odvážnější než jinde. Často vznikají lokálně.
Tyto koledy se předávají ústně a přizpůsobují místnímu humoru. V některých regionech jsou běžné drsnější narážky, jinde se drží spíš tradiční styl. Pokud chceš zapadnout, je dobré se inspirovat tím, co říkají místní.
Kolik koled je dobré znát?
Ideální je mít připravených 5–10 koled, které můžeš kombinovat podle situace.
Není potřeba znát desítky textů. Důležitější je umět je použít ve správný moment. Kombinace krátkých, vtipných a dvojsmyslných koled ti pokryje většinu situací. Postupně si repertoár rozšíříš přirozeně.
Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.
Ukázka velikonočních koled pro dívky
KROPENATÁ SLEPIČKA
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
KOLEDNÍCI
Koledníci jdou,
pomlázku nesou,
zpívají koledy,
„vajíčko dejte mi“.
Ať je pěkně malované,
od srdíčka darované.
TOHO JÁ RÁDA MÁM
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
HODY, HODY
Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.
Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.
Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.
Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.
Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.
Mezi často vyhledávané patří Zdeněk Rýdl, jehož básně mají srozumitelný jazyk a jasnou pointu. Podobně oblíbené jsou i básně Jiřího Žáčka, které kombinují hravost a myšlenku.
Tyto texty jsou ideální pro školní použití i domácí přípravu.
Texty básniček k recitaci by měly odpovídat nejen věku, ale i povaze dítěte. Některým dětem sedí vážnější básně, jiné vyniknou ve vtipných či vypravěčských textech.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
Co je to „Básně a překlady“ od Karla Jaromíra Erbena?
„Básně a překlady“ je sbírka básní a básnických překladů, která obsahuje Erbenovy vlastní básně i verše, které přeložil nebo upravil z jiných jazyků.
Jaký je rozdíl mezi „Básně a překlady“ a Erbenovou sbírkou „Kytice“?
Zatímco „Kytice“ je jedinou Erbenovou samostatnou sbírkou balad, „Básně a překlady“ nabízí širší soubor jeho básnické tvorby včetně jiných motivů a překladů.
Kdy byla sbírka „Básně a překlady“ poprvé vydána?
Přesné datum prvního vydání není vždy jasné, ale sbírka vycházela v různých vydáních v průběhu 20. století, například v roce 1938.
Proč je Erbenova poezie důležitá pro českou literaturu?
Erben je považován za klíčovou postavu českého romantismu a národního obrození. Jeho básně propojují lidové motivy s hlubokou symbolikou a jazykovou krásou.
Obsahuje sbírka i překlady z jiných jazyků?
Ano, název sbírky naznačuje, že obsahuje i básnické překlady, které Erben vytvořil, přinášející inspiraci z poezie jiných národů.
Jaké motivy se v básních objevují?
Básně často obsahují motivy přírody, baladické vyprávění, romantickou melancholii a reflexe lidského osudu.
Je tato sbírka vhodná ke školnímu rozboru?
Ano – sbírka nabízí různé básně, které lze analyzovat z hlediska témat, jazyka a historického kontextu českého romantismu.
Kde mohu najít texty z této sbírky online?
Některé texty Erbenových básní lze najít online ve volně dostupných archivech nebo knihovnách, které zpřístupňují díla českých klasiků.
Jakou roli hraje překladatelská činnost v Erbenově díle?
Překlady ukazují Erbenovu schopnost pracovat s jazykem jiných kultur a přenášet básnické formy do češtiny, čímž obohacuje domácí literaturu.
„Ráno jsem se probudil dříve než obvykle a potichu jsem vyšel z domu. V zahradě bylo ještě šero a vzduch byl chladný, ale příjemný. Když jsem otevřel branku, uviděl jsem kočku, jak sedí na plotě a dívá se do dálky.“
Text 2 – popis
„Náš školní dvůr je poměrně velký a obklopují ho vysoké stromy. Uprostřed stojí dřevěná pergola, která poskytuje stín v horkých dnech. Děti zde často odpočívají nebo si hrají různé hry.“
Text 3 – odbornější styl
„Slovní druhy tvoří základní stavební jednotky jazyka. Každý slovní druh má své charakteristické vlastnosti a využívá se v konkrétních gramatických situacích. Správné určování pomáhá při analýze vět i při psaní textů.“
