Vedlejší věta přísudková
Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou.
Ukázky použití
Obloha byla, jako by ji vymaloval.
Naše babička byla z těch, kdo si nenechají nic líbit.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Téma
VĚTA HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ PROCVIČOVÁNÍ
Vedlejší věta příslovečná místní
Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.
Ukázky použití
Setkali se tam, kde se včera rozloučili.
Jel na dovolenou, kam si vždy přál.
Vrátil se tam, odkud přišel.
Šel, kudy nešel nikdo před ním.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět
Vedlejší věta účelová
Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.
Ukázky použití
Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.
Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.
Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Neskutečně ti to sluší.
Zdroj: příběh Zájmena
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.
Ukázky použití
Není mi známo, kdo přijde na oslavu.
Potěšilo mě, co pro mě udělal.
Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.
Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.
Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Pravopis my / mi
Vedlejší věta důvodová
Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.
Ukázky použití
Zaspal, protože si nenastavil budík.
Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.
Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.
Jelikož jsem to slíbila, musím jít.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PODSTATNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Točoňová.
Dobrý večer, tohle procvičování mně baví, ale vadí mi, že se tady opakují slova (např.:pod lampou, atd.) Jinak děkuji za procvičování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na podstatná jména
Vedlejší věta přípustková
Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.
Ukázky použití
Ačkoliv pršelo, šel na procházku.
Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.
Přestože se doma neučím, mám dobré známky.
I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku POHROMADĚ ANGLICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janina.
Jak se řekne ta věta anglicky Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.
Pohromadě se anglicky řekne together a vyslovuje se to jako tugedr
Věta: Při letních ohňostrojích se všichni brňané pohromadě schází na přehradě.
Anglicky: All the Brňans meet together at the dam during the summer fireworks.
Výslovnost: Ól d Brňans mít togedr et d dem ďůring d samr fajrvorks.
Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě
Vedlejší věta předmětná
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.
Ukázky použití
Věděl, že ho má ráda.
Chtěl, aby přijela.
Zaslechl, co se o něm říkalo.
Poznal, kdo to udělal.
Řekl mi, kam jde.
Dozvěděl se, kde je jejich tábor.
Přečetl si, odkud pojedou.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ta celá věta zní Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přirovnání k větě Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.
Když nepojedete jako o život, tak uvidíte!
Zdroj: příběh Prosba o radu
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.
Ukázky použití
Jestliže chceš dobrou známku, uč se.
Kdyby to věděl, nepřišel by.
Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.
Kdybys potřeboval, pomůžu ti.
Jestli mě zavoláš, přijdu.
Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavluša.
Šli se podívat na kuřátka do líhně. Byly narozené pouhé tři dny a sotva se vešly do krabice.
Má se psát pouze: Byla narozená nebo je povolený i druhý tvar byly narozené?
Děkuji.
Pavluša
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně spisovně česky je: Byla narozená před pohými třemi dny, nebo Byla stará teprve pouhé tři dny. Věta ve tvaru: Byly narozené pouhé tři dny, je vyloženě hovorový styl.
Zdroj: příběh Podmět nevyjádřený
Vedlejší věta způsobová
Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.
Ukázky použití
Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.
Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.
Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.
Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.
Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.
Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.
Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.
Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.
Zdroj: příběh Čj pravopis my byli
Vedlejší věta doplňková
Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.
Ukázky použití
Viděl jsem včely, jak létají do úlu.
Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.
Připadal si, jako by byl ve své noční můře.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Vedlejší věta přívlastková
Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.
Ukázky použití
Viděl strom, do kterého udeřil blesk.
Měl psa, jenž kulhal.
Navštívili místo, kde se vdávala.
Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.
Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.
Nelíbila se mu představa, že neuspěje.
Měl přání, aby v životě uspěl.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Vedlejší věta příslovečná časová
Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.
Ukázky použití
Když šel domů, začalo pršet.
Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.
Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.
Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.
Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.
Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
ČÁRKY V SOUVĚTÍ
1. Souřadně spojené věty hlavní/vedlejší
Jedná se o věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se společně, ale nemluvili spolu.
Čárkami se neoddělují věty hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.
Čárkami se oddělují věty, které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.
Čárkami se oddělují věty hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se, neboť doma zapomněl mapu.
2. Podřadně spojené věty
Podřadný vztah mezi větami znamená, že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera prohlíželi, v noci vyhořel.
Zdroj: článek Čárky ve větách
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
1. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.
Zdroj: článek Vedlejší věta přísudková - cvičení
3. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.
Zdroj: článek Vedlejší věta přísudková - cvičení