TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zdroj: článek Čárky ve větách
Téma
VETA NA SLOVO BLÝSKAT SE
VETA NA SLOVO BLÝSKAT SE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Čárky ve větách dokážou potrápit i ty, kteří si myslí, že český pravopis mají dávno v malíčku. Stačí jedna špatně umístěná čárka a význam věty se může změnit, zpomalit čtení nebo působit jednoduše rušivě, což je přesně to, čemu se chceme při psaní vyhnout. Právě proto má smysl se k pravidlům psaní čárek ve větě vracet, ujasňovat si je a hlavně si je prakticky procvičovat na konkrétních příkladech. V následujícím doplnění článku se zaměříme na problematická a často hledaná místa českého pravopisu, jako je čárka před a to, rozdíly mezi volným a těsným přívlastkem nebo typické chyby při psaní čárek v jednoduchých větách i souvětích. Text je koncipovaný tak, aby pomohl nejen žákům a studentům, ale i dospělým, kteří chtějí psát jistěji, srozumitelněji a bez zbytečných pravopisných přešlapů.
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Význam slova ZKOUKNOUT
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
- zúčastnit se jako divák, návštěvník;
- uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
Poradna
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?
FAQ – Často kladené otázky
Je věta „Sveřepí šakali zavile vyli“ gramaticky správná?
Ano, jde o zcela správnou a smysluplnou větu.
Proč se nepíše „vily“, ale „vyli“?
Protože jde o tvar slovesa výt, nikoli o sloveso vít.
Co znamená slovo sveřepí?
Znamená zarputilí, neústupní, divocí.
Je tato věta jen vtip, nebo má i výukový význam?
Má výrazný výukový význam, zejména při výuce pravopisu a slovních druhů.
Proč se plete zavile a zavilí?
Protože mají podobný základ, ale jiný slovní druh a funkci ve větě.
Používají se podobné věty i jinde než ve škole?
Ano, často se objevují v jazykových hrách, kvízech a popularizačních textech.
Je věta vhodná i pro mladší děti?
Ano, zejména jako zábavný úvod do pravopisných cvičení.
Pomáhá podobná věta zlepšit pravopis?
Ano, protože nutí přemýšlet nad významem slov, nejen nad jejich podobou.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: příběh Cvičení na slovní druhy
Další související informace
Tato věta je často využívána při výuce českého jazyka pro tyto účely:
- Rozlišení slovních druhů – student musí poznat, zda slovo patří mezi přídavná jména, příslovce nebo slovesa.
- Objasnění homonym – vily/vyli, zavile/zavilí.
- Práci s významem – zdánlivě drobná změna koncovky úplně změní význam.
- Fonetická cvičení – věta se čte rytmicky a snadno se pamatuje.
- Humorné jazykové hry – věta je oblíbená mezi učiteli a studenty jako „rozřazovací hádanka“.
Z hlediska stylistiky je tato věta ukázkou aliterace – opakování podobných souhlásek, což vytváří rytmus a zapamatovatelnost. Zároveň jde o příklad tzv. poetického nonsensu, kdy jazyk zní dobře, přestože situace není úplně realistická (například šakali u nás nežijí).
Praktickým přínosem je také to, že student snadno pochopí, jak jediná změna písmena či koncovky může vést ke komické nesmyslnosti a proč je důležité správně rozlišovat významové nuance v češtině.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Poradna
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...
Dějová slovesa podle Wikipedie
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
- Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
- Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
- Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
- Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Zdroj: článek Dějová slovesa
Příběh
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Pravopis my / mi
Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m
My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk
My a mi
Nejdůležitější je zapamatovat si, že:
- slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
- slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě
Mýt a mít
Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:
- mýt = čistit vodou
- mít = vlastnit
Vymítat
Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.
Příklady:
Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.
Vymítal z domu zlé duchy.
Promítat
Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.
Příklady:
Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.
Pracuje jako promítač.
Promítání v letním kině začne ihned po setmění.
Míchat
Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.
Příklady:
Omáčku zamíchejte a nechte vařit.
Všechny suroviny smíchejte dohromady.
Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět
FAQ – Často kladené otázky
Jaký slovní druh je slovo „jsem“?
Slovo jsem je vždy sloveso.
Je „však“ spojka, nebo příslovce?
Může být obojí, záleží na významu a použití ve větě.
Jaký slovní druh je slovo „jakmile“?
Slovo jakmile je spojka.
Patří slovo „kolem“ vždy mezi předložky?
Ne, může být i příslovcem nebo podstatným jménem.
Jaký slovní druh je slovo „nechť“?
Jedná se o částici.
Je slovo „rád“ přídavné jméno?
Ano, slovo rád je přídavné jméno.
Jak poznám spojku od částice?
Spojka spojuje věty nebo větné členy, částice vyjadřuje postoj mluvčího.
Jak se nejlépe naučit slovní druhy?
Pravidelným procvičováním a prací s různými větami a kontexty.
Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy
Poradna
V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.
Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).
Zdroj: příběh Zájmena
Slovo jste nebo ste
Za prvé je třeba uvést, že slovo ste samo o sobě nic neznamená a je to nesmysl složený ze tří písmen s, t, e. Jak vzniklo nesprávné slovo ste? Jednoduše z hovorové češtiny, kde se běžně vypouští písmeno j u slova jste. Běžně to slyšíme každý den:
- Vy jste nás navštívil - vy ste nás navštívil.
- Proč jste to neudělal - proč ste to neudělal?
- K čemu jste to potřeboval - k čemu ste to potřeboval?
- Jak jste to dokázal - jak ste to dokázal?
- Na čem jste ujížděl - na čem ste ujížděl?
V mluvené řeči je slovo ste hojně používané, ač ve skutečnosti jde o slovo bez významu. Celé to vychází z toho, že spisovná čeština není totožná s mluveným slovem. Pokud tápete, jestli naspat jste nebo ste, tak pokud jde o samostatné slovo, vždy je správně slovo jste.
Pokud přesto nechápete, proč to tak je, můžete si vypomoci tím, že si řeknete slovo jste v záporu nejste / neste. To už zřetelně slyšíte, že je to nesmysl a je z toho jasné, že je třeba vždy psát jste / nejste.
Zdroj: článek Jste nebo ste
Příběh
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?
Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení
JAKO BY / JAKOBY
Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).
JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)
CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP
Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.JAK BY SMET / JAKBYSMET
Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).Zdroj: článek Určování slova BY
Poradna
V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Slovo povidla:
Prosím, chtěla bych si ověřit, že slovo POVIDLA se skloňuje podle vzoru "město".
Děkuji H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo POVIDLA se skloňují podle vzoru město v množném čísle. Pouze v druhém pádě dochází k výjimce (měst, povidel).
nominativ - povidla
genitiv - povidel
dativ - povidlům
akuzativ - povidla
vokativ - povidla
lokál - povidlech
instrumentál - povidly.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Zdroj: příběh Povidla
FAQ – Často kladené otázky
Je správně hysterka nebo histerka?
Správná je pouze podoba hysterka s tvrdým Y.
Existuje slovo histerka ve spisovné češtině?
Ne, tvar histerka je nespisovný a považuje se za chybu.
Proč se slovo hysterka píše s y?
Protože vychází ze slova hysterie, které má cizí původ a ustálený pravopis.
Je slovo hysterka hanlivé?
V mnoha kontextech ano, často má negativní nebo hodnotící význam.
Lze použít slovo hysterka v oficiálním textu?
Nedoporučuje se, jde o výraz hovorový a stylisticky příznakový.
Jaký je slovní druh slova hysterka?
Jde o podstatné jméno rodu ženského.
Má slovo hysterka zdrobněliny?
V běžné spisovné češtině se zdrobněliny neužívají.
Jaký je vztah mezi slovy hysterka a hysterie?
Slovo hysterka je významově i slovotvorně odvozeno od slova hysterie.
Patří hysterka mezi slova cizího původu?
Ano, nepřímo – přes slovo hysterie má původ v řečtině.
Zdroj: článek Hysterka nebo histerka
Poradna
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.
Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?
příklad:
Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.
Zdroj: příběh Sám
Výjimky ve vyjmenovaných slovech po l
Slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně
Mlít
Zde by mohlo činit obtíže slovo mlít, neboť si leckdo chybně odvodí, že se jedná o příbuzné slovo ke slovu mlýn, ale není tomu tak. Píše se tedy následovně: Ve vodním mlýně nebylo co mlít.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Poradna
V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.
Proč je zájmeno sám ukazovací?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)
Zdroj: příběh Sám
Čárka před jakmile
Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.
Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.
Příklady
Jakmile dorazím domů, zavolám ti.
Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.
Jakmile jí spatřil, zamiloval se.
Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.
Jakmile pojistitel skončil, všechno se zhroutilo.
Zdroj: článek Spojky
Poradna
V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.
Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.
Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.
Synonyma ke slovu důmyslně:
- sofistikovaně
- propracovaně
- složitě
- bystře
- důvtipně
- vynalézavě
- vychytrale.
Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh
Na co si dát pozor
1. a to
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
- Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.
2. a tak
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.
3. či, nebo
- Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
- Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.
Zdroj: článek Spojky
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otto.
Váš dotaz je opravdu perla. Větný člen, na který se ptáte, se jmenuje "podmět". Slovo "podnět" je opravdu něco jiného. Věta "Všichni jsme se tomu smály" je správně buď "Všichni jsme se tomu smáli" nebo "Všechny jsme se tomu smály".
Zdroj: příběh Slovní druh vsichni
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
Příběh
Ve svém příspěvku DRŽÍM POHROMADĚ ANTONYMUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Jsem rád, že je ještě držím pohromadě. A antonymum by bylo odděleně. Jsem rád, že je ještě držím odděleně. Srandovní je věta s těmi Brňany při použití antonyma.
Při letních ohňostrojích se všichni brňané odděleně sejdou na přehradě. Jako že každý Brňan tam zaleze do nějaké samostatné kóje, jako na startu koňských dostihů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucka.
Další antonymum ke slovu pohromadě je slovo zvlášť. Třeba věta U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy pohromadě. A při použití antonyma by to bylo U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy zvlášť.
Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.
Ukázky použití
Není mi známo, kdo přijde na oslavu.
Potěšilo mě, co pro mě udělal.
Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.
Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.
Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Vedlejší věta přípustková
Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.
Ukázky použití
Ačkoliv pršelo, šel na procházku.
Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.
Přestože se doma neučím, mám dobré známky.
I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět