Věta podmětná a předmětná: jak je správně poznat
Jaký je rozdíl mezi větou podmětnou a předmětnou?
Vedlejší věta podmětná zastupuje podmět řídící věty a ptáme se na ni především otázkami kdo? co? Vedlejší věta předmětná zastupuje předmět a ptáme se na ni pádovými otázkami předmětu, například koho? čeho? komu? čemu? koho? co? o kom? o čem? Nejspolehlivější je vždy zjistit, který větný člen vedlejší věta v řídící větě nahrazuje.
Podrobné vysvětlení
Co je vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná nahrazuje podmět věty řídící. Řídící věta tedy sama často nemá vyjádřený podmět a vedlejší věta nám říká, kdo nebo co vykonává děj nebo je nositelem určité vlastnosti.
Příklad:
Je jasné, že Petr přijde.
Řídící věta je „Je jasné“. Ptáme se:
Co je jasné? – že Petr přijde.
Celá vedlejší věta „že Petr přijde“ zde zastupuje podmět. Jde tedy o vedlejší větu podmětnou.
Další příklad:
Kdo se dobře připraví, nemusí se testu bát.
Ptáme se:
Kdo se nemusí testu bát? – kdo se dobře připraví.
Vedlejší věta „kdo se dobře připraví“ je podmětem k přísudku „nemusí se bát“.
Co je vedlejší věta předmětná
Vedlejší věta předmětná nahrazuje předmět věty řídící. Rozvíjí obvykle sloveso a doplňuje informaci o tom, koho, co, komu, čemu, o kom, o čem a podobně se děj týká.
Příklad:
Vím, že Petr přijde.
Řídící věta je „Vím“. Ptáme se:
Co vím? – že Petr přijde.
Vedlejší věta „že Petr přijde“ zde zastupuje předmět slovesa „vím“. Jde proto o vedlejší větu předmětnou.
Na první pohled je tento příklad velmi podobný předchozí větě „Je jasné, že Petr přijde“. Spojka že je v obou případech stejná, ale druh vedlejší věty je jiný. Rozhodující tedy není spojka, ale funkce vedlejší věty v souvětí.
Přehledné porovnání
Podmětná versus předmětná věta přehledně
| Vlastnost | Vedlejší věta podmětná | Vedlejší věta předmětná |
|---|---|---|
| Co nahrazuje | podmět | předmět |
| Základní otázka | kdo? co? | pádové otázky předmětu |
| Typický příklad | Je jisté, že přijede. | Vím, že přijede. |
| Otázka | Co je jisté? | Co vím? |
| Druh vedlejší věty | podmětná | předmětná |
Obtíž může způsobit otázka co?, protože se používá jak při určování podmětu, tak při určování předmětu. Nestačí proto pouze položit otázku. Je potřeba také určit, jakou funkci má odpověď v řídící větě.
Jak jev bezpečně poznat
Jak podmětnou a předmětnou větu poznat krok za krokem
- Najděte větu řídící. Zjistěte, na které větě je vedlejší věta závislá.
- Položte otázku z řídící věty. Ptejte se na celou vedlejší větu.
- Určete, který větný člen odpověď nahrazuje.
- Pokud nahrazuje podmět, jde o vedlejší větu podmětnou.
- Pokud nahrazuje předmět, jde o vedlejší větu předmětnou.
Pomocný trik s nahrazením
Vedlejší větu můžeme zkusit nahradit podstatným jménem nebo zájmenem.
Je jisté, že závod začne včas.
Můžeme si pomoci větou:
Začátek závodu je jistý.
„Začátek závodu“ je podmět, proto byla původní vedlejší věta podmětná.
Oznámili nám, že závod začne včas.
Můžeme si pomoci:
Oznámili nám začátek závodu.
„Začátek závodu“ je zde předmět, proto je vedlejší věta předmětná.
Příklady
Příklady vedlejších vět podmětných
Kdo přijde první, získá nejlepší místo.
Kdo získá nejlepší místo? – kdo přijde první. Vedlejší věta je podmětná.
Zdálo se, že bouřka brzy skončí.
Co se zdálo? – že bouřka brzy skončí. Vedlejší věta plní funkci podmětu.
Není známo, kdy vlak dorazí.
Co není známo? – kdy vlak dorazí. Jde o vedlejší větu podmětnou.
Je možné, že zítra bude sněžit.
Co je možné? – že zítra bude sněžit. Jde o větu podmětnou.
Příklady vedlejších vět předmětných
Učitel vysvětlil, proč se pokus nepovedl.
Co učitel vysvětlil? – proč se pokus nepovedl. Vedlejší věta je předmětná.
Nevěděli jsme, kdy vlak dorazí.
Co jsme nevěděli? – kdy vlak dorazí. Jde o vedlejší větu předmětnou.
Zeptala se, kdo dnes přijde.
Na co se zeptala? – kdo dnes přijde. Vedlejší věta zastupuje předmět.
Doufám, že se počasí zlepší.
V co doufám? – že se počasí zlepší. Jde o vedlejší větu předmětnou.
Dvojice vět, na kterých je rozdíl dobře vidět
Je známo, proč obchod zavřeli.
Co je známo? – proč obchod zavřeli. Podmětná.
Víme, proč obchod zavřeli.
Co víme? – proč obchod zavřeli. Předmětná.
Obsah vedlejší věty je téměř stejný. Rozdíl vzniká podle toho, jakou funkci má vůči větě řídící.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Určování podle spojky
Častou chybou je představa, že například spojka že automaticky znamená vedlejší větu předmětnou. To neplatí.
Je pravda, že se odstěhoval. – podmětná.
Slyšel jsem, že se odstěhoval. – předmětná.
Stejná spojka tedy může uvádět různé druhy vedlejších vět.
Spoléhání pouze na otázku „co?“
Otázka co? sama o sobě nestačí, protože může být otázkou na podmět i na předmět.
Ve větě „Je jisté, že přijede“ se ptáme „Co je jisté?“ a jde o podmět.
Ve větě „Vím, že přijede“ se také ptáme „Co vím?“, ale tentokrát jde o předmět.
Nehledání řídící věty
Nejprve je potřeba zjistit, která část souvětí je větou řídící. Právě z ní klademe otázku na vedlejší větu. Bez tohoto kroku může být určení snadno chybné.
Jednoduchá pomůcka k zapamatování
Podmětná = místo podmětu. Předmětná = místo předmětu.
Když váháte, nesoustřeďte se na spojku, ale představte si, jakým větným členem byste celou vedlejší větu nahradili. To je při rozlišování těchto dvou druhů vět zpravidla nejspolehlivější postup.
Nejčastější otázky
Jakou otázkou se ptáme na vedlejší větu podmětnou?
Na vedlejší větu podmětnou se ptáme otázkami kdo? co?, stejně jako na podmět. Například ve větě „Je zřejmé, že se spletl“ se ptáme: „Co je zřejmé?“ Odpovědí je celá vedlejší věta „že se spletl“, která zde zastupuje podmět.
Jakou otázkou se ptáme na vedlejší větu předmětnou?
Ptáme se pádovými otázkami, kterými určujeme předmět, například koho? čeho? komu? čemu? koho? co? o kom? o čem? Ve větě „Nevím, kdy přijede“ se ptáme „Co nevím?“ a odpovědí je vedlejší věta „kdy přijede“.
Může spojka „že“ uvádět podmětnou i předmětnou větu?
Ano. Spojka sama druh vedlejší věty neurčuje. Ve větě „Je možné, že přijde“ je vedlejší věta podmětná, protože odpovídá na otázku „Co je možné?“ Ve větě „Myslím, že přijde“ je předmětná, protože odpovídá na otázku „Co myslím?“
Jak nejrychleji rozeznat podmětnou a předmětnou větu?
Najděte řídící větu a položte z ní otázku na vedlejší větu. Potom určete, zda odpověď zastupuje podmět, nebo předmět. Nespoléhejte pouze na spojku ani pouze na otázku „co?“, protože právě ta se může objevit u obou druhů.