TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zdroj: článek Čárky ve větách
Téma
VĚTA SE SLOVEM NOS
VĚTA SE SLOVEM NOS a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Psaní čárek ve větách může někomu připadat zbytečné, úkolem této interpunkce je, aby ulehčila vnímání smyslu věty.
Příběh
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Pravopis my / mi
Dějová slovesa podle Wikipedie
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
- Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
- Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
- Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
- Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Zdroj: článek Dějová slovesa
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
Příběh
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Zdravím, pane Babiši, máte asi jiné starosti, než sedět u PC, či notebooku a odpovídat na otázky. Chtěl bych se dotknout restaurací a hospod, které si umanuly mít otevřeno i přes zákaz, porušují tím zákon a ještě se s tím chlubí v televizích. Dle mého mínění - NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ POKUTA, NÁHRADA NEMOCNIČNÍHO OŠETŘENÍ, V PŘÍPADĚ, ŽE SE PROKÁŽE NAKAŽENÍ COVIDEM V TÉTO PROVOZOVNĚ, POPŘÍPADĚ ZA ÚMRTÍ ZPŮSOBENÉ COVIDEM, POSTUPOVAT JAKO ÚMYSLNÉ ZABÍTÍ. POKUD BY MAJITEL NEMĚL NA ZAPLACENÍ POKUTY, NÁSLEDOVALA BY EXEKUCE VEŠKERÉHO JEHO MAJETKU K ÚHRADĚ ZPŮSOBENÉ ŠKODY, POPŘ. TREST ODNĚTÍ SVOBODY. Proč tato opatření? Až když covid způsobí smrt blízké osoby, jste ochoten se nad celou pandemií opravdu zamyslet. Vyjadřovat se k ministru zdravotnictví by bylo plýtváním času a slov. Jedním slovem KATASTROFA. Děkuji Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den pane Babiš písi Vám protože jsem rozhořčen na naše zdravotnictví. Mám dvě malé děti, a prostě se nachladily dostaly kašel , rýmu a navíc prodělali PCar test který byl negativní ale uleklo asi 3 dny a nakazil jsem se covidem. Kašel se nezlepšoval ba naopak antigení test negativní, ale paní doktorka nám zakázala s dětmama zajít k lékaři že je to covid , ať si zavoláme rychlou . Je to možné se takhle zachovávat k malým dětem??? Jsou gto přeci lékaři mají pomáhat a nejvíce jde o malé děti ne?? opoět vše
přesunují na druhé je to ubohost udělejte v tom nějaký pořádek Krumpl¨
děkuji za odpověd
Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail
Vedlejší věta důvodová
Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.
Ukázky použití
Zaspal, protože si nenastavil budík.
Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.
Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.
Jelikož jsem to slíbila, musím jít.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Určování slova BY
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.
Ukázky použití
Není mi známo, kdo přijde na oslavu.
Potěšilo mě, co pro mě udělal.
Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.
Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.
Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem PROČ SE PÍŠE ZBYTEČNÝ PO B TVRDÉ Y? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč se píše zbytečně po b tvrdé y?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo zbytečný je příbuzné slovo slova být. Slovo být je vyjmenované slovo, ve kterém se píše tvrdé Y pokud vyjadřuje existenci. Slovo zbytečný rovněž vyjadřuje existenci, respektive váhu potřeby existovat.
Slovem zbytečný se má na mysli něco, co lze snadno postrádat, něco, co nepřináší výsledky. Něco, co nemusí existovat.
Podobně je to i u slov zbytečnost, zbytečně, zbytek, zbývat, zbýt.
Zdroj: příběh Proč se píše zbytečný po b tvrdé y?
Vedlejší věta přípustková
Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.
Ukázky použití
Ačkoliv pršelo, šel na procházku.
Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.
Přestože se doma neučím, mám dobré známky.
I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku PŘEDLOŽKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaryn z Nemanic.
A co psani delsich predlozek ? Jako na, do, ve, se, ... ? taky na stejnem radku nabo uz mohu rozdelit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
U delších předložek záleží na situaci. Když jde o formát s krátkými řádky, tak se předložky nespojují s následujícím slovem. Když je řádek dlouhý, tak se spojí.
Zdroj: příběh Předložky
Na co si dát pozor
1. a to
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
- Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.
2. a tak
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.
3. či, nebo
- Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
- Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.
Zdroj: článek Spojky
Poradna
V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN, PANE NOVÁKU ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den, měla bych na Vás velkou prosbu. Můžete mi, prosím, napsat, zda se píše Dobrý den, pane Nováku, ..... Jde mi o čárku za slovem den, zda tam má být či nebýt. Já si myslím, že jde o vložení PANE NOVÁKU a proto by tam měla být. Kamarádka je jiného názoru.
Moc děkuji za odpověď
Hrdinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Základních poučka pro psaní čárek ve větě říká, že oslovení VŽDY oddělujeme od ostatního textu čárkami.
Příklad podle vaší otázky:
Nováku, dobrý den!
Pokud je oslovení uprostřed textu, je potřeba ho oddělit čárkou z obou stran, před oslovením i za ním.
Příklady podle vaší otázky:
Dobrý den, Nováku, jak se dnes máte?
No a pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek součástí oslovení, takže je čárkami odděleno celé oslovení i s přívlastkem.
Příklady podle vaší otázky:
Pane Nováku, dobrý den!
Dobrý den, pane Nováku, jak se dnes máte?
Odlišné to může být v případě, když je pozdrav jednoslovný a je bezprostředně spojen s oslovením. Potom tvoří spolu velmi těsný významový i rytmický celek. Proto není bezpodmínečně nutné pozdrav a oslovení oddělovat čárkou.
Příklady podle vaší otázky:
Ahoj pane Nováku, už jsme si mysleli, že nepříjdete.
Čau pane Nováku, je fajn, že jste dorazil.
Nazdar pane Nováku, už se nám stýskalo.
Hej pane Nováku, pojďte sem!
Zdroj: příběh Dobrý den, pane Nováku ...
Zkratky
Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).
V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.
Zdroj: článek Zkratky
Příběh
Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.
Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím
Zdroj: příběh Význam spojky "přece"
Pranostiky na jednotlivé dny:
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
- Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
- Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
- Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
- Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
- Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
- Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
- Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
- Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
- Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
- Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
- Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
- Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
- Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
- Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
- Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
- První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
- Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
- Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
- Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
- Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
- Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
- Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
V
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pranostiky na květen
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVO NÍŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
prosím o sdělení správného pravopisu:
výbojka v níž je světlo vyzařováno...
nebo: výbojka ve které je světlo vyzařováno...
Děkuji předem
Machatá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Obojí je správně, ale vždy s čárkou za slovem výbojka.
Zdroj: příběh Cvičení na slovo níž
Struktura otevřeného dopisu
I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.
Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:
Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).
- Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
- Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
- Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
- Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
- Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
- Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Otevřený dopis
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: příběh Cvičení na slovní druhy
Vzpomněl si na mě/mně
Rovnou si řekněme, že správně je: vzpomněl si na mě. A proč? Protože tvar mě se píše vždy ve 2. a 4. pádu (bez koho, čeho; koho, co) osobního zájmena já. Tvar mně se pak používá vždy ve 3. a 6. pádu (komu, čemu; o kom, o čem). Že si nejste schopni zapamatovat toto pravidlo? Tak si zkuste pomoci nějakou mnemotechnickou pomůckou, naštěstí je jich pro tento případ celkem dost, takže si můžete vybrat tu, která se vám bude zamlouvat nejvíce.
Ta první radí si do dané věty vložit dubletu mne. Jestliže zní věta logicky, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát mě, v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě/mne. (Jiný příklad: Seznámila mě/mne se svým přítelem.) Když je výsledná věta nesmyslná, pak do ní bude patřit mně (například: Mně/Mne to nemusíš připomínat. Vyprávěla mu o mně/mne.).
Další možností je doplnit v dané větě tvar zájmena ty. Pokud je možné do věty doplnit tebe, napište mě, v našem případě to tedy bude: Vzpomněl si na mě/tebe. (Jiný příklad: Beze mě/tebe tam bude nuda.) A když lze do věty doplnit tvar tobě, pak je správně podoba mně (například: Mně/Tobě to nemusíš připomínat. Chtěl po mně/tobě, abych mu vrátila prstýnek.).
Jestli jste si stále nevybrali, pak už tady mám jen poslední „berličku“. Když si řeknete například bez Honzy (či vidím Honzu), je správně mě, protože slovo Honza má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena (v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě / na Honzu.). Jestliže se do dané věty hodí Honzovi (o Honzovi), pak je správně mně, protože slovo Honzovi má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena (například: Vyprávěla mu o mně / o Honzovi.).
Pokud máte ještě nějaké lepší mnemotechnické pomůcky týkající se této problematiky, tedy ať už slovesa vzpomněl, či zájmena mně/mě, tak neváhejte a podělte se o ně s námi. Možná tím pomůžete dalším zapomnětlivcům.
Zdroj: článek Vzpoměl nebo vzpomněl
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otto.
Váš dotaz je opravdu perla. Větný člen, na který se ptáte, se jmenuje "podmět". Slovo "podnět" je opravdu něco jiného. Věta "Všichni jsme se tomu smály" je správně buď "Všichni jsme se tomu smáli" nebo "Všechny jsme se tomu smály".
Zdroj: příběh Slovní druh vsichni
ČÁRKY V SOUVĚTÍ
1. Souřadně spojené věty hlavní/vedlejší
Jedná se o věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se společně, ale nemluvili spolu.
Čárkami se neoddělují věty hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.
Čárkami se oddělují věty, které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.
Čárkami se oddělují věty hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se, neboť doma zapomněl mapu.
2. Podřadně spojené věty
Podřadný vztah mezi větami znamená, že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera prohlíželi, v noci vyhořel.
Zdroj: článek Čárky ve větách
Poradna
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ PŘI JEDNÁNÍ SE SPOLEČNOSTMI ODBĚR PLNU A EL. ENERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Gritnerova.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možná nějaká obecná věta, která by se dala vložit do plné moci. Jedná se o zastupování při reklamacích, přeplatcích atd., odběr plynu a el. energie pro domácnost.
děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Větu už jste sama začala: Zastupování při reklamacích, přeplatcích a změnách odběru plynu a el. energie pro domácnost. Když se později vyskytne úkon, který v ní není obsažen, tak plnou moc nahradíte rozšířenou novou verzí.
Zdroj: příběh Plná moc zastupování vzor
Balada o velké šou
Jiří Žáček
(4 sloky básně k recitaci)
Baví nás bavič, bodrý brach,
směje se každý strejc i teta,
na všechny sněží hvězdný prach,
stačí jen gesto, stačí věta.
Když už se baví každý sketa,
zatnu se plný odporu.
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Jenom se bavte, žádný strach,
život je crazy opereta,
namísto Bacha Offenbach,
a nikdo nemá právo veta.
Kdo odnaučí smát se skřeta,
křiváka, lháře, potvoru?
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Můj bože, nejsem sebevrah,
nemám chuť hrát si na Hamleta,
ale váš humor je jen tlach
pro blbce alfa, blbce beta.
Až anděl smích vyjde z ghetta,
velká šou skončí v hororu.
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Svět doutná jako cigareta,
dým stoupá k nebi nahoru...
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Příběh
Ve svém příspěvku POHROMADĚ ANGLICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janina.
Jak se řekne ta věta anglicky Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.
Pohromadě se anglicky řekne together a vyslovuje se to jako tugedr
Věta: Při letních ohňostrojích se všichni brňané pohromadě schází na přehradě.
Anglicky: All the Brňans meet together at the dam during the summer fireworks.
Výslovnost: Ól d Brňans mít togedr et d dem ďůring d samr fajrvorks.
Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě
Vedlejší věta příslovečná časová
Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.
Ukázky použití
Když šel domů, začalo pršet.
Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.
Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.
Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.
Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.
Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Význam slova sarkasmus
Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.
Zdroj: článek Sarkasmus
Vedlejší věta příslovečná místní
Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.
Ukázky použití
Setkali se tam, kde se včera rozloučili.
Jel na dovolenou, kam si vždy přál.
Vrátil se tam, odkud přišel.
Šel, kudy nešel nikdo před ním.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět