Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VĚTA SE VŠEMI SLOVNÍMI DRUHY

OBSAH

Vedlejší věta přísudková

Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou.

Ukázky použití

Obloha byla, jako by ji vymaloval.

Naše babička byla z těch, kdo si nenechají nic líbit.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.

Prosím o kontrolu

U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):


3 věty

podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková

děkuji Křivková I.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.

Zdroj: diskuze Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta příslovečná místní

Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.

Ukázky použití

Setkali se tam, kde se včera rozloučili.

Jel na dovolenou, kam si vždy přál.

Vrátil se tam, odkud přišel.

Šel, kudy nešel nikdo před ním.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUHY KARLOVY RODIČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Brandová.

Jaký slovní druh je v tomto případě slovo Karlovy Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tori.

Věty s různými slovními druhy slova 'Karlovi'.

Zdroj: diskuze Slovní druhy Karlovy rodiče

Vedlejší věta podmětná

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.

Ukázky použití

Není mi známo, kdo přijde na oslavu.

Potěšilo mě, co pro mě udělal.

Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.

Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.

Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Ta celá věta zní Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Přirovnání k větě Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.
Když nepojedete jako o život, tak uvidíte!

Zdroj: diskuze Prosba o radu

Vedlejší věta účelová

Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.

Ukázky použití

Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.

Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta přípustková

Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.

Ukázky použití

Ačkoliv pršelo, šel na procházku.

Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.

Přestože se doma neučím, mám dobré známky.

I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Zdroj: diskuze Určení slovního druhu slova RÁD

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.

Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Neskutečně ti to sluší.

Zdroj: diskuze Zájmena

Vedlejší věta předmětná

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.

Ukázky použití

Věděl, že ho má ráda.

Chtěl, aby přijela.

Zaslechl, co se o něm říkalo.

Poznal, kdo to udělal.

Řekl mi, kam jde.

Dozvěděl se, kde je jejich tábor.

Přečetl si, odkud pojedou.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Diskuze

V diskuzi PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pravopis my / mi

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.

Zdroj: diskuze Cvičení na slovní druhy

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Diskuze

V diskuzi POHROMADĚ ANGLICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janina.

Jak se řekne ta věta anglicky Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.

Pohromadě se anglicky řekne together a vyslovuje se to jako tugedr
Věta: Při letních ohňostrojích se všichni brňané pohromadě schází na přehradě.
Anglicky: All the Brňans meet together at the dam during the summer fireworks.
Výslovnost: Ól d Brňans mít togedr et d dem ďůring d samr fajrvorks.

Zdroj: diskuze Pohromadě nebo po hromadě

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavluša.

Šli se podívat na kuřátka do líhně. Byly narozené pouhé tři dny a sotva se vešly do krabice.

Má se psát pouze: Byla narozená nebo je povolený i druhý tvar byly narozené?

Děkuji.
Pavluša

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně spisovně česky je: Byla narozená před pohými třemi dny, nebo Byla stará teprve pouhé tři dny. Věta ve tvaru: Byly narozené pouhé tři dny, je vyloženě hovorový styl.

Zdroj: diskuze Podmět nevyjádřený

Vedlejší věta příslovečná časová

Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.

Ukázky použití

Když šel domů, začalo pršet.

Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.

Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.

Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.

Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.

Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta způsobová

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.

Ukázky použití

Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.

Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.

Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.

Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.

Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.

Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.

Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Jaké slovní druhy mohou být podmětem

Nedá se říci, že podmětem je vždy podstatné jméno, neboť podmět může být vyjádřen i jinými slovními druhy. Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce. U podmětu tvořeného slovesem je třeba zdůraznit, že sloveso musí být v infinitivu.

Příklady:

  • Podstatné jméno - Dívky se rozeběhly směrem k lesu.
  • Přídavné / podstatné jméno - Nemocný chtěl co nejdříve opustit nemocnici. (Zde jde o případ, kdy z přídavného jména Nemocný vzniká zpodstatnělé přídavné jméno, přesněji adjektivní substantivum).
  • Zájmeno - My na křivdu nezapomeneme.
  • Číslovka - Dva se zúčastnili běžeckého závodu.
  • Sloveso - Slyšet operu naživo bylo mým velkým snem.
  • Příslovce - Rychle a levně je heslem našeho podniku.
  • Částice / podstatné jméno - Její ano zaznělo obřadní síní. (Zde je ano na první pohled jako částice, ale jde o podstatné jméno známé jako substantivizovaná částice).
  • Citoslovce - Hlasité žbluňk se ozvalo u rybníka.

Zdroj: Podmět

Určete slovní druhy podobných slov

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme zmiňovali v teorii. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:

peněženka je prázdná.
Bratr má peněz dost.
Nasadil si klaunovský nos .
Nos talíře na stůl.
Tamara jí ráda zeleninu.
Koupíme jí rajčata a papriky.
Važte si svého zdraví .
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.
Všichni byli zdraví .
Kolem hřiště se zelenaly stromy.
Zítra pojedu kolem , tak se stavím.
Musel s kolem do opravny.
Pokladní deník má na starosti paní Novotná.
Pracuje tam jako pokladní .
Byl jsem tu už před týdnem.
Tu knížku jsem nesehnal.
Sešli se jen tři bývalí spolužáci.
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.
Přijdu k vám večer .
Byl krásný letní večer .
Ukaž tu pětku tatínkovi !
Tatínkovi bratři jsou starší než on.
A to se podívejme.
Koupil rohlíky a  chleba.
Že by doopravdy nepřišla?
Myslím, že určitě přijde.
Běhám, ale nebaví mě to.
Ale to je mi novina!
Nesměj se tak hloupě.
Tak už konečně pojď!
Přišla, aby  nás zkontrolovala.
Aby  se jí tak něco stalo!
Stojí vedle mě.
Jsem z ní úplně vedle .
Jdi tam místo mě!
Sedni si na moje místo .



Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Jedno slovo více slovních druhů

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme si říkali výše. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

peněženka je prázdná.

Bratr peněz dost.

Nasadil si klaunovský nos.

Nos talíře na stůl.

Tamara ráda zeleninu.

Koupíme rajčata a papriky.

Važte si svého zdraví.

Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.

Všichni byli zdraví.

Kolem hřiště se zelenaly stromy.

Zítra pojedu kolem, tak se stavím.

Musel s kolem do opravny.

Pokladní deník má na starosti paní Novotná.

Pracuje tam jako pokladní.

Byl jsem tu už před týdnem.

Tu knížku jsem nesehnal.

Sešli se jen tři bývalí spolužáci.

Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.

Přijdu k vám večer.

Byl krásný letní večer.

Ukaž tu pětku tatínkovi!

Tatínkovi bratři jsou starší než on.

A to se podívejme.

Koupil rohlíky a chleba.

Že by doopravdy nepřišla?

Myslím, že určitě přijde.

Běhám, ale nebaví mě to.

Ale to je mi novina!

Nesměj se tak hloupě.

Tak už konečně pojď!

Přišla, aby nás zkontrolovala.

Aby se jí tak něco stalo!

Stojí vedle mě.

Jsem z ní úplně vedle.

Jdi tam místo mě!

Sedni si na moje místo.

Zdroj: Slovní druhy


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP